Společnost LG dnes oznámila, že ukončuje činnost svojí mobilní divize. Nutno podotknout, že se nejedná o žádné velké překvapení; Korejci na výrobě smartphonů prodělávali nepřetržitě od 2. kvartálu roku 2015 až dodnes. Mobilní divize tak byla prodělečná téměř šest let a její ztráty mnohdy „gumovaly“ úspěchy ostatních odvětví, kterým se LG věnuje.
Ještě na začátku loňského roku společnost sebevědomě prohlašovala, že do konce letošního roku uvidíme mobilní divizi opět v černých číslech, namísto toho však přišla studená sprcha – nejprve se začal hledat kupec nebo investor, námluvy však byly neúspěšné. LG si patrně svoji mobilní divizi cenilo na víc, než byly potenciální zachránci ochotní dát. Koneckonců, vy byste investovali velké peníze do šest let ztrátového podniku?
Značka LG přitom měla ještě před několika lety ve světě mobilních telefonů skvělý zvuk a její vývojové centrum přicházelo se zajímavými nápady; v některých oblastech dokonce LG slavilo prvenství mezi všemi značkami. Ne všechny však byly přijaté s nadšením.
Poprvé s kapacitním displejem
Vzpomeňme například na smartphone LG KE850 Prada z prosince roku 2006, který jako vůbec první přišel s kapacitní dotykovou vrstvou nad displejem. Sice ještě neuměla vyhodnocovat vícedotyková gesta, avšak oproti tehdejším odporovým obrazovkám se jednalo o obrovský skok kupředu. Bohužel pro LG byl o měsíc později odhalen iPhone a na LG Prada už si dnes vzpomene málokdo.
Nudle už v roce 2009
Drtivá většina dnešních telefonů má obrazovku přibližně o poměru stran 20:9 nebo ještě užším. I když je nastavení tohoto trendu připisováno společnosti Sony, ve skutečnosti to byla společnost LG, která už v roce 2009 představila smartphone BL40 New Chocolate s poměrem stran 21:9.
Natáčíme video. Chcete Full HD, slow motion nebo 3D?
LG se nebálo inovovat i v oblasti záznamu videa. LG KU990 Viewty z roku 2007 například dokázal zaznamenat 4× zpomalené video, a to v rozlišení 360p při 120 fps. Zajímavý smartphone byl i LG Optimus 2X z roku 2011, který jako vůbec první uměl zaznamenávat video ve Full HD rozlišení. A když už tento model zmiňujeme, věděli jste, že je zapsán v Guinessově knize rekordů jako první telefon s dvoujádrovým procesorem?
LG to zkusilo i s natáčením 3D videa, smartphone LG Optimus 3D jej dokonce uměl i zobrazit na displeji. Tato technologie se však příliš neuchytila, dokonce ani na televizorech.
Pod praporem Google
Na LG také budeme vzpomínat jako na výrobce některých legendárních smartphonů Google Nexus. Nejzajímavější byl patrně hned první Nexus 4, neboť v roce 2012 nabídl perfektní mix vlastností za rozumnou cenu – nabídl například vlajkový čipset Qualcomm Snapdragon S4 Pro a byl vůbec prvním Android telefonem s bezdrátovým nabíjením. LG následně ještě vyrobilo modely Nexus 5 a 5X.
Vlajkové smartphony plné skvělých vlastností
Z řady LG Optimus G se nakonec vyklubala vlajková řada LG Gx, která přinesla do světa smartphonů několik prvenství a skvělých vlastností. Velmi oblíbený byl například smartphone LG G3, který byl vůbec prvním široce dostupným telefonem s Quad HD displejem. Jeho nástupce byl neméně zajímavý, neboť byl variantně nabízen s velmi elegantními koženými zády. K tomu si přičtěme vysoký výkon, podporu bezdrátového nabíjení nebo slušný fotoaparát, a rázem bylo zaděláno na úspěch.
Záda, která se uměla opravit
Lehkou odbočkou z řady byl smartphone LG G Flex z roku 2013, který zaujal hned ve dvou věcech – měl prohnutý displej a také záda speciální vrstvou, která dokázala pouhým třením odstranit drobné škrábance. Je vlastně s podivem, že jsme se této technologie nedočkali i u dalších telefonů.
Modularita, která se příliš nepovedla
Pověst řady LG Gx doslova pokazil smartphone LG G5 z roku 2016, který nabídl netradiční modulární konstrukci. Výměna modulů ovšem byla dosti komplikovaná a nepřinášela žádné velké benefity, pouze přidělávala vrásky svým nepříliš povedeným zpracováním. Na druhou stranu LG G5 byl velmi dobrým fotomobilem, neboť kromě klasické 16Mpx kamery disponoval ještě širokoúhlou čočkou s úhlem záběru 135°.
Sekundární displej a Quad DAC převodník
LG zkoušelo experimenty i ve své sekundární řadě vlajkových smartphonů LG V. Hned první model LG V10 překvapil sekundárním displejem umístěným nad hlavním zobrazovačem, audiofily navíc potěšil 32bitový Hi-Fi DAC převodník. Obě položky si našly cestu i do nástupnického modelu V20, který potěšil i armádní odolností MIL-STD-810G.
Když jeden displej nestačí
V posledních letech se LG snažilo především rozšiřovat obrazovku svých telefonů, aniž by tím utrpěla jejich velikost. Prvním krokem byl sekundární displej Dual Screen, který šlo připnout k posledním vlajkovým modelům značky. Experimentální smartphone LG Wing měl dokonce sekundární displej přímo na svém těle, přičemž k jeho odhalení byla použita velmi netradiční otočná konstrukce.
Dalším krok rozšiřování základní obrazovky měl přinést rolovací displej u chystaného modelu LG Rollable, ovšem toho se už bohužel nedočkáme.

Ani to všechno nakonec nestačilo
Jak je z textu výše patrné, LG se rozhodně nebálo ve světe mobilních telefonů experimentovat a nabízet ve svých zařízeních hromady inovací. Bohužel ani to však nestačilo mobilní divizi k ziskovosti, což má na svědomí hned několik faktorů.
Jedním z nich je například takřka neviditelný marketing a omezená dostupnost telefonů na některých trzích včetně toho českého. Vlajkové smartphony LG sice nabízely velmi atraktivní poměr ceny a výkonu, ovšem právě na úkor výdajů do marketingu. Lidé, kteří mobilní svět příliš nesledují, prakticky vůbec neměli tušení, že LG ještě vůbec mobily vyrábí.
LG to také příliš neumělo ve střední třídě, ve které telefony korejské značky nedokázaly bojovat s dravou čínskou konkurencí. Zatímco ostatní značky se snaží zúročovat v levných telefonech technologie ze starších vlajek, střední třída od LG byla velmi nemastná a neslaná a v konkurenci zanikala. Společnost LG také nebyla příliš pružná v softwarové podpoře, byť tato oblast patrně není pro běžného uživatele příliš podstatná.
Na konec přidám ještě osobní pohled na životnost telefonů LG. Když po dvou až třech letech obvykle měním telefon, snažím se vdechnout tomu stávajícímu ještě druhý život – pošlu jej dál v rodině nebo jej nabídnu na bazaru. S telefony LG se mi to ovšem nepovedlo ani jednou:
- LG G4 mi po záruce umřel na bootloop problém, kdy jej nebylo možné kvůli nekonečné smyčce restartů spustit. Jednalo se o výrobní problém telefonů LG s čipsetem Qualcomm Snapdragon 808, kvůli kterému byla firma v USA dokonce žalována.
- U LG Nexus 5X se mi nafoukla baterie do takových rozměrů, že se od telefonu začal oddělovat zadní kryt od displeje.
- U LG V30 mi nejdřív přestal fungovat jack (řešením bylo zakoupení bezdrátových sluchátek), poté se začaly objevovat problémy s citlivostí dotykové vrstvy displeje, které vygradovaly v totální nepoužitelnost telefonu – stačilo, aby centimetr nad displejem proletěla moucha, což bylo vyhodnoceno jako dotyk.
Nevím, jak na tom jsou telefony LG s životností obecně, ale pokud má většina uživatelů podobnou zkušenost jako já, patrně by si po první nebo druhé zkušenosti další telefon této značky nekoupili.
Budeš nám chybět, LG
I přes tyto zkušenosti vnímám konec LG v mobilním světě jako velkou ztrátu. Telefony této korejské značky přinášely zajímavé inovace, a v posledním roce to vypadalo, že se mobilní divize LG nadechuje k novému životu. Smartphony LG Velvet nebo Wing byly recenzenty dobře přijaté a velké naděje vzbuzoval i chystaný rolovací telefon. Bohužel vedení LG zlomilo nad svojí mobilní divizí hůl a namísto další nejisté restrukturalizace se odhodlalo k ráznému kroku. Budeš nám chybět, LG.