- Přesně před 50 lety byla založena společnost Microsoft
- Její existenci odstartovala odvaha dvou přátel – Billa Gatese a Paula Allena
- Z malé softwarové firmy se vyklubal gigant s nadnárodní působností
- Microsoft už dnes není jenom systém Windows, ale především cloud, hardware, herní průmysl a umělá inteligence
Dnes uplynulo přesně 50 let od chvíle, kdy Bill Gates a Paul Allen založili Microsoft – jednu z nejhodnotnějších technologických společností na světě. Americká firma má za sebou bohatou historii, a i když její příběh nezní tak pohádkově jako ten o konkurenční garážové firmě z Cupertina, vděčíme mu za položení základů toho, jak dnes používáme počítače. A nejen ty.
Na počátku bylo přátelství dvou geeků
Oficiální vznik Microsoftu se datuje k 4. dubnu roku 1975, avšak jeho základy byly položeny ještě o pár měsíců dříve. Dva dlouholetí přátelé, Bill Gates a Paul Allen, kteří se již nějakou dobu snažili podnikat v programování, uchvátila v magazínu Popular Electronics z ledna roku 1975 recenze stavebnicového 8bitového mikropočítače Altair 8800 od společnosti Micro Instrumentation and Telemetry System (MITS).
Tento počítač inspiroval Paula Allena, který tehdy studoval počítačové vědy na Washingtonské státní univerzitě, k vytvoření speciálního počítačového programu, který umožnil na tomto stroji spouštět zdrojový kód libovolného programu ve zvoleném programovacím jazyce, tzv. interpreteru.
Působivé je, že Allen s Gatesem tento interpreter nabídli společnosti MITS ještě předtím, než jej měli vůbec hotový – v březnu roku 1975 na osobní schůzce předvedli „pouze“ ukázku na simulátoru, ta ale fungovala bezchybně. Díky tomu padlo rozhodnutí tento systém po jeho dokončení distribuovat pod názvem Altair Basic. Tento úspěch pak přiměl Allena a Gatese založit počítačovou firmu, jejímž generálním ředitelem se stal druhý jmenovaný.
Proč Microsoft? Jméno navrhl Paul Allen, spojil v něm zkratky Micro a Soft označující slova mikropočítač a software. V prvním roce se název firmy psal s pomlčkou (Micro-soft), v roce 1976 byla pomlčka z názvu odstraněna.
V tomto týdnu Bill Gates k příležitosti 50. výročí od založení Microsoftu zveřejnil kód systému Altair Basic do repozitáře GitHub. Sám tento počin ohodnotil jako „nejúžasnější kód, který jsem kdy napsal“.
Éra MS-DOS
V roce 1981 se Microsoft stal naplno firmou podnikající v oblasti počítačových operačních systémů – v tomto roce totiž přišel na svět operační systém MS-DOS a díky společnosti IBM se stal nejrozšířenějším počítačovým systémem na světě. Microsoft ve skutečnosti tento systém nevytvořil, ale zakoupil jej od vývojáře Tima Patersona ze společnosti Seattle Computer Products pod názvem 86DOS – jednalo se o transakci ve výši 75 tisíc dolarů.
I v tomto případě stála štěstěna při Microsoftu – počítačový gigant IBM měl totiž rozpracovanou dohodu s firmou Digital Research na tehdy nejpopulárnější mikropočítačový systém CP/M. Jednání mezi oběma firmami však zkrachovala, a zakázka tak spadla do klína firmě Billa Gatese. Kdyby se tak nestalo, možná se svět softwaru v osobních počítačích vyvíjel zcela jiným směrem.
Vývoj samostatného systému MS-DOS trval až do roku 1994, o rok později došlo k jeho integraci do systému Windows 95 a k postupnému odchodu do důchodu – budoucnost totiž přebíraly grafické operační systémy.
Příchod Windows a balíku Office
Příběh systému Windows se začal psát v listopadu roku 1985 – tehdy Microsoft představil první verzi, která byla grafickou nadstavbou systému MS-DOS. Tento systém podporoval práci v oknech a ovládání myší, avšak komerčně příliš úspěšný nebyl. Položil však základy pro další verze, především pak Windows 3.0, které v roce 1990 nabídly mnohem více muziky, především multitasking a širší podporu hardwaru. Už tehdy byly součástí Windows známé aplikace, z nichž mnohé přežily až dodnes – Poznámkový blok, Malování, Kalkulačka apod. V roce 1990 navíc Microsoft uvedl na trh první generaci balíku Microsoft Office.
Úspěch Windows 3.0 nakonec vedl k rozvázání partnerství Microsoftu a IBM – tato dvojice se totiž v roce 1985 zavázala ke společnému vývoji systému CP/DOS, ze kterého se poté vyklubal systém OS/2. Ten vznikal paralelně s Windows, verze 1.1 měla dokonce podobné grafické rozhraní jako Windows 2.1. Přestože byla systému OS/2 predikována zářná budoucnost, „wokna“ nakonec zvítězila na plné čáře – jednak byla distribuována s většinou nových počítačů a jednak přinesla ovladače pro široké množství hardwaru. Systém Windows byl oproti OS/2 mnohem otevřenější, což IBM nevyhovovalo.
„Manželství“ obou firem se rozpadlo v roce 1990 – Microsoft si ponechal Windows a OS/2 přenechal IBM. Oba systémy nějaký čas fungovaly bok po boku, dokonce byly částečně vzájemně kompatibilní, avšak OS/2 se nakonec neprosadil. Velkou měrou za to mohlo přísné korporátní vedení IBM, které nedokázalo systém rozšířit mezi běžnou populaci a soustředilo se především na firemní segment.
Web a Windows do kapsy
Po úspěšných Windows 3.0 přišla verze 3.1, která jako vůbec první byla k dispozici v češtině. Stále se jednalo jako nástavbu MS-DOS, což ostatně platilo pro nadcházející verze Windows 95 a 98. Tyto systémy přinesly spoustu novinek, především pak nové uživatelské rozhraní s nabídkou Start a hlavním panelem, podporu 32bitových aplikací nebo podporu Plug & Play.
Ve Windows 95 se také vůbec poprvé objevil internetový prohlížeč Internet Explorer (byť nejprve v rámci rozšíření Microsoft Plus!), podpora TCP/IP protokolu a podpora Dial-up připojení – Microsoftu se tak podařilo naskočit na nastupující éru internetu hned v jeho počátcích.
Ve Windows 98 již byl Internet Explorer plně integrovaný, kromě toho systém nabídl vylepšené uživatelské rozhraní, podporu DVD a také lepší podporu pro USB zařízení a grafické karty AGP s možností práce na více monitorech.
V roce 1996 také Microsoft přišel s operačním systémem Windows CE pro mobilní zařízení, zejména pro kapesní digitální asistenty.
Zajímavě Microsoft pohnul dějinami v roce 1997, kdy investoval 150 milionů dolarů do společnosti Apple. Tímto krokem Redmondští firmu z Cupertina zachránili, neboť ta v danou dobu byla několik měsíců před bankrotem.
Bill Gates předává žezlo Steveu Ballmerovi
Začátek roku 2000 se nesl ve znamení výměny ředitele – Bill Gates po 25 letech předal vedení firmy svému příteli z vysoké školy Steveu Ballmerovi, který do té doby v Microsoftu pracoval na nejrůznějších postech ve vrcholném vedení. Pod Ballmerovým řízením se Microsoft začal více orientovat na spotřebitele – firma, která do té doby žila především z prodeje operačních systémů a kancelářského balíku, uvedla například v roce 2001 na trh herní konzoli Xbox.
Ve stejném roce přišel na trh i veleoblíbený operační systém Windows XP, který způsobil malou revoluci. Oproti předchozím spotřebitelským verzím byl totiž postaven na jádru Windows NT (New Technology), díky čemuž nabídl vyšší stabilitu, podporu mnoha procesorů a zpětnou kompatibilitu předchozích verzí Windows a MS-DOS. Uživatele uchválilo především nové prostředí Luna s modrým hlavním panelem a legendární tapetou Bliss. Systém Windows XP byl plně 32bitový, v roce 2005 Microsoft představil 64bitovou variantu.
V roce 2006 byly Windows XP nejpoužívanějším počítačovým systémem – „ikspéčka“ používalo 87 procent uživatelů na celém světě. Paradoxně o prvenství tento systém nepřipravila nástupnická generace Windows Vista, ale až pozdější Windows 7. Systému Windows Vista totiž zlomilo vaz průhledné rozhraní Aero, které bylo náročnější na hardware, a tak systém na slabších počítačích neběžel plynule. Navíc měl i potíže s kompatibilitou starších aplikací a neustále uživatele obtěžoval novým bezpečnostním nástrojem Řízení uživatelských účtů.
Od roku 2007 si uživatelé rovněž museli zvykat na nový způsob ovládání kancelářského balíku Office – tradiční rozložení ovládacích prvků totiž nahradil pás karet Ribbon, který poté přezvala i spousta systémových aplikací – Průzkumník, Malování, WordPad apod.
V roce 2008 Microsoft vstoupil do světa cloud computingu, a to když na konferenci Professional Developers Conference (PDC) představil projekt Red Dog, ze kterého se o dva roky později vyklubala služba Windows Azure. Tento tah Microsoftu vyšel do puntíku, neboť dnes cloudové služby tvoří víc než třetinu firemních příjmů.
Windows 7 a Windows Phone 7
V roce 2009 Microsoft uvedl na trh systém Windows 7 který napravil spoustu nedostatků předchozí generaci – byl výkonnější, stabilnější a nabídl propracované uživatelské rozhraní s novými způsoby práce s okny. Sedmičky rovněž přinesly podporu dotykových obrazovek, ačkoliv stále se jednalo převážně o „desktopcentrický“ systém.
Směřování Microsoftu v operačních systémech výrazně ovlivnil Apple. Steve Ballmer se sice prvnímu iPhonu nevybíravě vysmál, záhy ale pochopil, že budoucnost leží v mobilních telefonech s dotykovými displeji. Na ně nebyl tehdejší operační systém Windows Mobile (vycházející z prastarých Windows CE) zcela nepřipraven, a proto Redmondští přispěchali s náhradou – systémem Windows Phone 7. Ten nabídl zcela přepracované rozhraní „Metro“ definované živými dlaždicemi namísto ikon, využitím typografie namísto složité grafiky a „huby“ namísto aplikací.
V roce 2011 také Microsoft učinil dosud největší akvizici ve své historii, když za 8,5 miliardy dolarů koupil společnost Skype Communications vyvíjející multiplatformní komunikátor Skype.
Doba dotyková
Prvky mobilního prostředí Microsoft následně implementoval do desktopového systému Windows 8, avšak učinil tak poněkud nešťastně. Systém byl primárně uzpůsoben na ovládání prsty, což ocenili majitelé tabletů a konvertiblů, těch však bylo mezi uživateli Windows minimum. Uživatelé standardních počítačů z těchto změn velkou radost neměli, dráždila je především celoobrazovková obrazovka Start.
Microsoft po roce připravil aktualizaci na Windows 8.1, která dotykové ovládání lehce upozadila, avšak k výraznému napravení reputace nedošlo. A to i přesto, že Microsoft se řádně obul do výroby hardwaru a pod značkou Surface začal na trh přinášet spousty inovativních počítačů s konvertibilní konstrukcí. Jejich počátky nicméně přibrzdila sázka na ARMové procesory Nvidia Tegra, kvůli kterým nebyla zajištěna zpětná kompatibilita aplikací.
Zpětná nekompatibilita způsobila hořkost u majitelů telefonů s Windows Phone 7 – Microsoft totiž v roce 2012 představil nástupnickou generaci Windows Phone 8, kterou nebylo možné instalovat na stávající telefony. Tím Redmondští dost pošramotili pověst nadějného mobilního systému a možná i přibrzdili zájem vývojářů pro tento systém vytvářet programy a hry.
U počítačů Microsoft nakonec přesedlal na procesory Intel a s nimi se nakonec podařilo rodině Surface prosadit – oceňoval je i spoluzakladatel Applu Steve Wozniak, který dokonce v roce 2012 v nadsázce prohlásil, že Steve Jobs se reinkarnoval v Microsoftu. Počítače Surface a telefony se systémem Windows Phone mu totiž připomínaly slavné roky, kdy byl Apple nejvíce inovativní.
Cit pro inovaci Microsoft prokázal i v herním průmyslu. V roce 2013 představil novou herní konzoli Xbox One, ke níž prodával speciální senzor Kinect, který dokázal na dálku rozpoznávat pohyby jednotlivých hráčů. Hry tak bylo možné ovládat pouze pohyby vlastního těla. V roce 2014 si také Redmondští koupili společnost Mojang stojící za herním hitem Minecraft.
O tom, že to Microsoft myslí s výrobou zařízení vážně, svědčila i akvizice mobilní divize společnosti Nokia, která už nějakou dobu ve svých smartphonech využívala platformu Windows Phone. Microsoft tak šíří svého hardwarového portfolia mohl směle konkurovat Applu – nabízel smartphony, počítače Surface, a navrch ještě herní konzole. K tomu navíc nabízel i spoustu online služeb, například „pošťáka“ Outlook.com nebo kancelářský balík Office 365, který formou předplatného poskytoval licence na kancelářské aplikace Word, Excel, PowerPoint a k tomu přidával velkorysý prostor na cloudovém úložišti OneDrive.
Mobile first, cloud first
V roce 2014 došlo k druhému střídání na postu generálního ředitele – 4. února Steve Ballmer předal žezlo současnému řediteli,Satyu Nadellovi. Ten do té doby v Microsoftu vedl úspěšnou divizi Cloud and Enterprise a pod jeho vedením se Microsoft začal více orientovat na cloudové služby pro firemní klientelu.
Nadella zpočátku propagoval mantru „Mobile first, cloud first“. Po akvizici mobilní divize Nokie se Microsoft stal v roce 2015 třetím největším výrobcem mobilních telefonů na světě a jeho počítačová divize udivovala čím dál inovativnějšími produkty – v té době vznikly počítače Surface Book, Surface Pro, Surface Laptop nebo interaktivní prezentační tabule Surface Hub.
Na těchto strojích běžel zbrusu nový operační systém Windows 10, který dal zapomenout na nepovedené „osmičky“ – Microsoftu se podařilo vyladit schizofrenii mezi tabletovým a desktopovým systémem, navíc nabídl upgrade ze starších verzí zdarma, díky čemuž se Windows 10 podařilo velmi rychle dosáhnout velkého tržního podílu. Součástí Windows 10 byl i zbrusu nový internetový prohlížeč Microsoft Edge, který po dlouhých letech nahradil silně zastarávající Internet Explorer.
Microsoft se snažil udělat z Windows 10 jeden systém pro všechno – představil jeho mobilní odnož Windows 10 Mobile, variantu pro zařízení internetu věcí nebo speciální verzi pro náhlavní soupravu Hololens. Jádro Windows dokonce využívá i systém běžící na konzolích Xbox. Redmondští si stanovili za cíl dostat desítky do tří let na miliardu zařízení, což se jim ale nepodařilo – tento milník byl dosažen až po necelých pěti letech. Jedním z důvodů byl slabý zájem o smartphony Lumia, které Microsoft nakonec hodil přes palubu – v roce 2017 byla mobilní divize rozpuštěna a společnost se přeorientovala na nabízení svých aplikací a služeb pro konkurenční platformy.
V roce 2017 Microsoft představil firemní komunikační platformu Teams, která se stala jedním z hlavních nástrojů používaných během nadcházející pandemie nemoci COVID-19.
Éra umělé inteligence
Přestože operační systém Windows 10 byl zpočátku prezentován jako poslední verze Windows vůbec, v roce 2021 Microsoft překvapil uvedením Windows 11. Tento systém přinesl nové uživatelské rozhraní a také zvýšené hardwarové požadavky, kvůli čemuž není jeho adopce tak rychlá jako v případě Windows 10.
Windows 11 jsou rovněž systémem, v němž Microsoft ukazuje využití umělé inteligence v běžném životě. Této oblasti se Redmondští věnují od roku 2020, kdy začali investovat do společnosti OpenAI vyvíjející jazykové modely GPT – na nich je postavený chatbot Copilot, který je dostupný nejen jako samostatná aplikace pro Windows, ale nově i jako pomocník v systémových aplikacích (Malování, Fotografie…) či v aplikacích kancelářského balíku Office v rámci předplatného Microsoft 365. Spousta AI funkcí je omezena pouze na nejnovější počítače z rodiny Copilot+ PC, což je kategorie strojů vybavených procesory s výkonnou neurální jednotkou pro lokální AI výpočty.
Microsoft do kategorie Copilot+ PC přidal několik počítačů Surface, přičemž u těch spotřebitelských se přeorientoval na ARMové procesory od Qualcommu. Ty nabízejí slušný výkon a ohromnou výdrž na baterii, avšak za cenu omezené kompatibility aplikací a her navržených pro procesory Intel. Rodina počítačů Surface se také v posledních letech výrazně ztenčila – Microsoft se vzdal veškerých ambicí uvádět na trh zajímavé experimentální stroje všemožných form faktorů a vydal se konzervativní cestou – v současnosti prodává pouze klasický notebook Surface Laptop, tablet Surface Pro a „hybrid“ Surface Laptop Studio.
Microsoft v posledních letech také výrazně zvýšil své aktivity v herním byznysu – před pěti lety uvedl herní konzole Xbox Series S a X, rozšířil službu Game Pass, která v úrovni Ultimate nabízí za předplatné přístup k široké knihovně her, a také přišel se streamováním her z internetu nebo z vlastního Xboxu na jiná zařízení. Že to Microsoft myslí s hrami vážně, ukázal i několika akvizicemi, především pak herního studia Bethesda Softworks.
Jeden z největších technologických gigantů na světě
Microsoft se za 50 let svojí existence vypracoval na pozici jedné z největších technologických firem na světě – hodnota firmy se aktuálně pohybuje okolo 3 bilionů amerických dolarů. Cesta k tomuto milníku nebyla vždy snadná, mnohdy si Redmondští vypomohli kontroverzními praktikami, kterými z cesty odstranili své konkurenty. Ve spoustě případů pak následovaly soudy, pokuty, popř. mimosoudní vyrovnání.
Na druhé straně se ale Microsoft vypracoval díky inovacím a adaptabilitě – často odhadl trend, kterým se bude technologický svět ubírat, a díky tomu si vypracoval náskok před konkurencí. V historii firmy se sice dají najít i projekty, které skončily neúspěchem a velkou finanční ztrátou, naštěstí ale přišly až ve chvíli, kdy už byl Microsoft zavedenou společností s širokým portfoliem a vysokými příjmy, takže ji dílčí neúspěchy nepoložily na lopatky.
Jubileum Microsoftu není jen oslavou minulosti, ale také výhledem do budoucnosti. Za padesát let Microsoft dokázal, že inovace, odvaha riskovat a schopnost adaptovat se na nové výzvy jsou klíčem k úspěchu. Z původní malé firmy dvou vizionářů se stal technologický gigant, který ovlivňuje životy miliard lidí po celém světě. A zatímco minulé dekády přinesly revoluce v oblasti softwaru, hardwaru a herního průmyslu, budoucnost slibuje další kroky směrem k umělé inteligenci, cloudu a udržitelnosti.
Microsoft se v mnoha ohledech stal symbolem toho, jak technologie může měnit svět – od našich pracovních návyků přes způsob komunikace až po způsob, jakým se bavíme. Při pohledu na jeho současnou strategii a vášeň pro inovace je zřejmé, že tato firma zůstane jedním z klíčových hráčů utvářejících naši technologickou budoucnost.
