V minulém díle seriálu o slavných osobnostech jsme se věnovali CEO a zakladateli Xiaomi a tak poměrně logicky dnes řada přišla na šéfa a zakladatele Huawei.
Ren Zhengfei si stejně jako někteří jeho kolegové z byznysu velmi chrání své soukromí, a proto není vůbec snadné sehnat dostatek zajímavých informací. I tak jsme pro vás ale našli sedm faktů, které jste možná ještě o CEO Huawei neslyšeli.
1) je starší, než byste čekali a pochází z velmi chudých poměrů
Na pozici šéfů technologických firem vidíme zpravidla padesátníky, ale najdou se rozhodně i mladší. Zakladatel Huawei Ren Zhengfei ale do této škatulky vůbec nezapadá, neboť mu je už 74 let — věk na těchto pozicích poměrně nevídaný.
Narodil se v roce 1944 ve válkou poničené Číně. A byť v té době již Japonsko prohrávalo, ekonomická situace nebyla vůbec utěšená. Otec během války pracoval jako účetní v továrně na zbraně, po komunistickém ovládnutí Číny pak byl dosazen jako ředitel do místní střední školy. Matka pracovala taktéž ve školství, ale i přes kvalifikované zaměstnání obou rodičů nebylo Renovo dětství vůbec veselé.
V jednom rozhovoru řekl, že si mohli dovolit na vaření používat sůl, a tak byli v kontextu tehdejší ekonomické situace oblasti považováni za ty bohatší. Z dnešního pohledu jsou podmínky, v nichž malý Ren vyrůstal, samozřejmě hluboko pod hranicí chudoby.
O to zajímavější je, že Ren nezačal jako spousta jeho vrstevníků v brzkém věku pracovat v průmyslu či zemědělství, aby mohl pomoci financovat domácnost, ale vydal se na studijní dráhu. Studia zakončil na univerzitě v Chongqingu, kde v roce 1963 získal titul inženýra.
2) kariéru začal v Čínské lidově–osvobozenecké armádě
Krátce po dokončení studií vstoupil do Čínské lidově–osvobozenecké armády, kde budoval poměrně úspěšnou kariéru. Ke vstupu ale podle něj došlo v podstatě náhodou, když centrální vláda rozhodla o výstavbě továrny na syntetické tkaniny v lokalitě relativně blízké univerzitě.
Jak v té době bylo zvykem, továrna byla vyprojektována „na zelené louce“ uprostřed ničeho, takže na její stavbu byla povolána armáda. Ta mohla dodat nekvalifikovanou stavební sílu, ale potřebovala také schopné inženýry a technology, kteří pomohou zajistit odbornou stránku stavby. Armáda tak kontaktovala místní univerzitu, která ji spojila se svými absolventy. A tak se Ren dostal do služeb komunistické armády.
V armádě pracoval na civilním postu, takže nikdy nezískal žádnou vojenskou hodnost, avšak když v roce 1982 armádu kvůli reorganizaci opouštěl, pracoval na pozici kompetenčně srovnatelné s majorem.
3) je důvodem, proč západní země považují Huawei za bezpečnostní riziko
Většinu kariéry v armádě nemohl Ren vstoupit do Komunistické strany Číny, neboť měl „kádrový škraloup“. Rodiče totiž měli vazby na Kuomintang, tedy režim vládnoucí před převzetím moci komunisty.
Během kariéry v armádě však dokázal docílit několika technologických úspěchů a jeho projekty se dočkaly uznání i na vysokých politických postech, což mu v roce 1978 umožnilo do Komunistické strany Číny vstoupit.
Již po opuštění armády byl jakožto zástupce soukromého byznysu zvolen jako člen 12. Národního kongresu Komunistické strany Číny, což je oficiálně nejvyšší orgán strany, a tedy v podstatě i celé Číny. Reálně jsou však přijímaná rozhodnutí předjednána politbyrem, takže nelze říct, že by kongres a jeho zástupci měli úplně zásadní vliv na vývoj země.
Jeho bývalá manželka byla navíc dcerou zástupce guvernéra provincie S’-čchuan, což jsou všechno důvody, proč spousta západních zemí varuje před Huawei jakožto bezpečnostním rizikem.
V současné době se nejvíce mluví o americké snaze zabránit plnému vstupu Huawei na americký trh se smartphony, ale podobně se chová také Spojené království, a dokonce i Indie. Obavy panují hlavně ohledně možného zneužití dat zákazníků čínskou vládou či dokonce armádou, s níž má podle kritiků Zhengfei pořád velmi korektní vztahy. Jak moc jsou tyto obavy na místě je těžké posoudit, pravdou však je, že Ren svou kariéru v armádě považuje za pozitivní část svého života.
4) i přes kritiku ale má Spojené státy rád a přistupuje k nim velmi smířlivě
Vzhledem k důvodům popsaným v minulém bodu by se dalo očekávat, že Ren Zhengfei bude k americké vládě cítit jistou nevraživost, avšak opak je podle všeho pravdou.
Ren říká, že nikdy nevnímal americké snahy o omezení působení Huawei na jejich trhu jako nefér praktiky, a dokonce přispěchal i s chválou USA jako takových. Nejvíce si prý u Spojených států váží jejich otevřenosti, což je vzhledem ke vztahům amerických úřadů s Huawei vcelku překvapivé vyjádření.
Zhengfei také samozřejmě trvá na tom, že žádné riziko zneužití dat neexistuje, prý si nedovede představit, že by zasahovali do systémů cizích lidí. Popírá i to, že by Huawei kdy vůbec nějakou žádost o spolupráci od čínské vlády obdržel.
Huawei je podle něj také velmi férový ke svým konkurentům, které vnímá „spíše jako přátele“. V této souvislosti použil netradiční přirovnání, že „pokud bychom si trh představili jako meloun rozdělený na osm kousků, chtěli bychom pouze jeden“.
5) extrémní důraz klade na zákazníky, rozhodl se nezavřít pobočky ani při zemětřesení, tsunami, nebo občanské válce
V článku o šéfovi Xiaomi jsme psali o jeho snaze přiblížit se službami zákazníkům západním společnostem, náš dnešní protagonista však jde o dost dál. „Extrémní odhodlání sloužit zákazníkům“ je podle něj jedním ze zcela klíčových faktorů úspěchu kdysi neznámé čínské firmy.
Pokud nevíte, co si pod pojmem „extrémní odhodlání“ představit, Ren hned nabízí příklad. Huawei podle něj působí ve více než 170 zemích a své služby v nich nikdy zákazníkům neupřel. A to skutečně za žádné situace, zmiňuje například tsunami, zemětřesení, a dokonce i občanskou válku.
Zde se tak nějak nabízí otázka, co je ještě příkladná služba zákazníkům, a co už poněkud fanatické ohrožení vlastních zaměstnanců. Jeho přístup k řízení zaměstnanců je mimochodem dalším z důvodů, proč je na západě často kritizován. Huawei totiž využívá na méně kvalifikované práce zaměstnance ze zahraničí, zejména pak z Afriky. A zejména tento zahraniční personál musí údajně pracovat — mírně řečeno — velmi tvrdě.
Ren Zhengfei ovšem tvrdí, že jeho manažerský přístup je sice tvrdý, ale spravedlivý. Od zaměstnanců sice očekává těžkou a soustředěnou práci, ale zase jim nabízí adekvátní profit. To je prý princip, který lze aplikovat na každém trhu práce a je obecně pochopitelný.
6) největší hrozbou pro Huawei je podle něj prý riziko prudkého úspěchu
Pokud byste čekali, že šéf Huawei považuje za největší riziko pro společnost konkurenci, omezení západních vlád, nebo třeba přírodní katastrofy, byli byste na omylu.
Zakladatel, šéf a největší akcionář Ren Zhengfei totiž za největší riziko považuje náhlý prudký úspěch. Doslova řekl, že „Největším nepřítelem nejsou ostatní, jsme to my samotní“. Obává se totiž prudkého vzestupu a přílivu peněz, který by mohl vést ke snížení koncentrace na individuální zákazníky.
Svůj projev o Huawei v roce 2015 na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zakončil poeticky: „Jsme malé stéblo, ale ze stébla se pokoušíme vyrůst na malý strom“.
Zvláštní paralela, ale na rozdíl od citátu o vodním melounu alespoň jednoznačně víme, „co tím chtěl básník říci“.
7) říká o sobě, že není tajnůstkářský, jen prý nic neví o technologiích ani financích
Jak bylo řečeno v úvodu, Ren Zhengfei nepatří právě k nejsdílnějším lidem a pátrat po informacích o něm není vůbec lehké.
Když byl dotázán, proč je takto tajnůstkářský, odpověděl podle serveru Fortune zhruba takto: „Vůbec nejsem tajnůstkářský, jen nevím nic o technologiích a příliš toho nevím také o financích. A když toho moc nevíte, radši se nepředvádějte, jinak na to ostatní přijdou“.
Většina lidí by asi s Renem při pohledu na jeho výsledky nesouhlasila. Když zakládal Huawei, měl k dispozici zhruba 5 000 USD (102 000 Kč). Po 31 letech má značka hodnotu 7,3 miliard USD (zhruba 149,5 miliard Kč) a jeho osobní jmění je časopisem Forbes odhadované na 2,8 miliard USD, tedy téměř 78 miliard Kč.
Na člověka, který o financích ani technologiích nic neví, to není špatné, že?
Další díly seriálu Neznámá fakta o známých osobnostech digitálního světa
- Elon Musk: šéf Tesly a zakladatel SpaceX
- Steve Jobs: zakladatel Applu
- Tim Cook: současný CEO Applu
- Steve Wozniak: spoluzakladatel Applu
- Mark Zuckerberg: zakladatel a šéf Facebooku
- Sergey Brin & Larry Page: zakladatelé Googlu
- Sundar Pichai: současný CEO Googlu
- Andy Rubin: otec Androidu
- Steve Ballmer: bývalý šéf Microsoftu
- Bill Gates: zakladatel Microsoftu
- Edward Snowden: odhalení aktivit NSA
- Jeff Bezos: zakladatel a šéf Amazonu
- Jack Dorsey: zakladatel Twitteru
- Travis Kalanick: spoluzakladatel Uberu
- Julian Assange: zakladatel WikiLeaks
- Robert Kyncl: vysoce postavený Čech v YouTube
- Lei Jun: zakladatel a CEO Xiaomi
