Sledujte nás na YouTube

Sergey Brin & Larry Page: šest faktů, o kterých jste možná ještě neslyšeli

Dnešní díl našeho seriálu o významných postavách IT bude trochu netradiční, protože se věnuje hned dvojici osobností najednou a je úzce spojen i s jednou konkrétní firmou.

V případě zakladatelů Googlu Sergeye Brina a Larryho Page ale musíme udělat výjimku hned ze dvou důvodů. Tím prvním je fakt, že se jedná o nerozlučné duo, které již od univerzitních let na svých projektech pracuje společně. Druhý je pak poněkud prozaický – oba zakladatelé (zejména pak ale Larry Page) velmi dbají na své soukromí a není tak úplně jednoduché o nich zjistit dostatek zajímavých a přitom méně známých informací.

Mark Zuckerberg: osm faktů, o kterých jste možná ještě neslyšeli

1) Google je překlep, měl se jmenovat Googol

První vyhledávač vyvinutý Pagem a Brinem nesl název BackRub a běžel na univerzitních serverech až do roku 1996. Když ovšem v tomto roce začal být stále stoupající provoz na webu pro školu neúnosný, musel se přesunout na vlastní servery.

O rok později se rozhodli zakladatelé svůj výtvor přejmenovat a jako vhodný název zvolili slovo Googol – tedy 10100. Toto nepředstavitelně obrovské číslo mělo odkazovat k podobně enormnímu množství informací, jež vyhledávač dokáže najít.

Při registraci první domény ale došlo k překlepu na Google, což přišlo našemu duu vtipné a „překlepový“ název tak přetrval až do dnešního dne.

Page a Brin ve svých typických outfitech (Zdroj)

2) Google začínal ve sklepě současné CEO YouTube, Brin si vzal její sestru

Tradičním koloritem většiny IT firem jsou jejich „garážové“ začátky a nejinak tomu je u Googlu. První „kancelář“ si Brin s Pagem vytvořili v pronajatém sklepení sousedky Susan Wojcicki, odkud následně nějakou dobu celá společnost fungovala.

Zajímavé však je, že Susan Wojcicki se stala také jednou z prvních zaměstnankyň Googlu a po akvizici YouTube získala pozici CEO tohoto videoportálu, což je funkce, kterou vykonává dodnes.

Ještě o něco pikantnější je pak fakt, že si Sergey Brin v roce 2007 na Bahamách vzal za ženu Susaninu sestru, tedy Anne Wojcicki. S ní žil až do roku 2015, kdy se rozvedli po románku Brina s marketingovou ředitelkou projektu Google Glass.

Ze vztahu s Wojcicki má Sergey syna a dceru.

Anne Wojcicki hovoří na CES 2016, zde už jako ex-manželka Brina a zakladatelka společnosti 23AndMe (Zdroj)

3) Oba jsou zapálení ekologové, z jejich rozhodnutí v Googlu spásá trávu stádo koz

Larry i Sergey jsou poměrně vyhlášeni svým zájmem o ekologii a zelené technologie, což je také důvod, proč ke konci tohoto roku dosáhne provoz Googlu (včetně všech datacenter) 100% pokrytí elektřinou ze „zelených“ zdrojů.

Některé jejich počínání v této oblasti už ale poněkud vybočuje z běžných mantinelů. Například trávníky v hlavním sídle Googlu v Mountain View pravidelně spásá stádo koz, které si společnost pronajímá. Zeleň je tak nejen ekologicky posekána, ale ještě prý pohled na pasoucí se přežvýkavce uklidňuje pracovníky přilehlých kanceláří.

Ani takto ekologii oddaní lidé ale nejsou zcela „svatí“ a navzdory ježdění v Toyotách Prius a pasení koz vlastní Page s Brinem soukromé letadlo Boeing 767-200, které rozhodně není zrovna typickým dopravním prostředkem ekologů.

4) Page vyžaduje, aby pohlcené společnosti prošly „testem kartáčku na zuby“. V letech 2010–2011 akvizice vycházely v průměru na jednu firmu týdně

Jednou z věcí, která se v souvislosti s Google hodně lidí vybaví, jsou akvizice. Celá řada služeb Googlu totiž kdysi byly samostatné společnosti, které Google koupil a inkorporoval do svého ekosystému. Z těch nejznámějších to je například Android, YouTube nebo relativně nedávno zakoupená navigace Waze.

Akvizicí ale Google provádí opravdu hodně, často totiž kupuje malé firmy a startupy kvůli jejich patentům či zajímavým technologiím. Mezi lety 2010 a 2011 dokonce v průměru Google prováděl více než jednu akvizici týdně, což je poměrně nepředstavitelná rychlost pohlcování firem.

Jestli je společnost vhodná k zakoupení určuje poměrně jednoduché „pravidlo zubního kartáčku“, které Larry Page definuje tak, že služba musí být pro většinu lidí použitelná alespoň jednou či dvakrát denně a musí vylepšit kvalitu každodenního života uživatele.

5) Brinova rodina pochází z chudého SSSR. I z tohoto důvodu je tak Google velmi štědrý ke svým zaměstnancům

Google je obecně známý štědrým přístupem k zaměstnancům, kteří mají v práci dostupné moderní tělocvičny, občerstvení zdarma, poukázky na masáže a podobně.

Jídla zdarma ale působí jako zcela zanedbatelný benefit oproti těm, které čekají na pozůstalé v případě smrti zaměstnance Googlu. O rodinu jakéhokoliv zaměstnance amerického Googlu (bez spodní hranice pro dobu ve firmě), který v době svého působení ve společnosti zemře, je dobře postaráno.

Životní partner (platí i pro homosexuální páry) zesnulého zaměstnance totiž získá nejen zdravotní pojištění mrtvého, ale také akcie, a především pak deset let dostává polovinu platu svého partnera. A postaráno je i o děti, každé dostává až do 19 let věku 1 000 USD měsíčně.

Brin na konferenci Web 2.0 (Zdroj)

Důvodem je mimo jiné i minulost Sergeye Brina, jehož rodina se v jeho šesti letech přestěhovala do USA ze Sovětského svazu, kde nebyla životní úroveň koncem 70. let zrovna vysoká. Rodina si prošla krizí zejména posledních osm měsíců v SSSR, když byl po požádání o výjezdní víza Sergeyův otec vyhozen z práce a Brinovi tak neměli žádný stálý příjem.

6) Page i Brin při spuštění čínské verze Googlu souhlasili se státní cenzurou, později toho litovali

Když Google v roce 2005 zahájil činnost v komunistické Číně, Brin s Pagem vládě „kývli“ na cenzuru, protože zřejmě nedokázali odolat pokušení tak obrovského trhu. Ve výsledcích vyhledávání se tak nezobrazovala žádná (z hlediska tamního režimu) problematická témata, jako třeba masakr na Náměstí Nebeského klidu.

Ani vstřícnost k režimu však nezajistila bezproblémový provoz a v lednu roku 2010 Google v Číně zasáhl masivní hackerský útok, který pravděpodobně vedla kybernetická divize Čínské lidové osvobozenecké armády.

Útok cílil zejména na gmailové účty čínských protirežimních aktivistů (ale také na velké průmyslové firmy a média), což vedlo k rozhodnutí ukončit provoz cenzurované čínské verze vyhledávače.

(Zdroj)

Oficiální rozhodnutí oznámil Sergey Brin v březnu 2010. V provozu však zůstala varianta působící v Hong Kongu, která je od počátku necenzurovaná a s příslušným nástrojem pro obejití státního firewallu ji mohou používat i občané kontinentální Číny.

Celého cenzurovaného projektu později zakladatelé litovali s tím, že prý podpořil další vlády ve snaze zavádět vlastní státní cenzuru internetu.

Jak moc skutečně leží dobro internetových uživatelů v nesvobodných zemích na srdci otcům Googlu lze jen spekulovat, ovšem jedno je jisté – provoz cenzurované verze značně mediálně poškozoval obraz Googlu a byl v rozporu s jejich mottem Don’t be evil.

Tomáš Krompolc

Fanoušek Androidu, Googlu a moderních technologií. Rád si poslechne tvrdší hudbu a mezi jeho nejoblíbenější seriály patří ty z produkce Netflixu. V současné době je nadšeným majitelem telefonu OnePlus 3.

Přidejte komentář

Upozornění: pokud odešlete anonymní komentář s příliš mnoha odkazy, případně použijete nesrozumitelné jméno či neexistující e-mail, může se stát, že náš systém pro rozpoznávání komentářů příspěvek detekuje jako spam. V takovém případě nebude komentář publikován hned, ale bude potřeba jej schválit, což může nějaký čas zabrat. Vyžadované informace jsou označeny *