S přesyceností trhu s chytrými telefony si výrobci snaží najít další zajímavý zdroj příjmů. Mezi potenciální trh pro expanzi se rýsují chytré hodinky, které někteří z nás už (roky) nosí na svých zápěstích. Ačkoli je situace v tomto odvětví mnohem lepší než před lety a už nevídáme na zápěstích čínské hodinky s klasickým Androidem, které jsou spíše k smíchu než k reálnému používání, stále se zdá, že těmto kouskům elektroniky něco chybí.
Toto odvětví by si mělo jasně vytyčit, kam vlastně chce směřovat. Vzhledem k tomu, že celý trh je na vzestupu, byla by velká ztráta nejen pro firmy, ale také pro uživatele, pokud by tahle šance byla promarněná. Ale pro to je třeba lídr trhu, kterým sice z hlediska prodejů jsou Apple Watch, nicméně i těm stále něco chybí, aby se mohly označit za hotový produkt. Minimálně kompatibilita s nejrozšířenějším mobilním operačním systémem.
Chytré hodinky, nebo smartphone na zápěstí?
Moderní chytré hodinky, ať už se jedná o nejnovější Apple Watch (recenze), Samsung Galaxy Watch (recenze), Huawei Watch GT (recenze) nebo TicWatch E (recenze) na mě stále působí, jako by hledaly čím doopravdy chtějí být. Zatímco nositelná elektronika od Applu míří spíše směrem k aktivnějším lidem s výrazným akcentem na oblast zdraví, Galaxy Watch se nestydí za své zaměření na sportovce a Huawei Watch chtějí přinést co největší výdrž na jedno nabití, aniž by musely obětovat chytré funkce, TicWatch s Wear OS se snaží dělat od každého trochu.
Tak či tak, primárním účelem chytrých hodinek je přinášet notifikace na dosah ruky. Ať už se jedná o LTE verzi, nebo tu, která se bez telefonu neobejde, stále se jedná o menší displej, který umí to samé, co telefon v kapse. Pokud si nenastavíte jasná pravidla, co může a co nesmí na vaše zápěstí, pak takřka nehraje roli, jestli koukáte do chytrých hodinek, nebo na displej chytrého telefonu. Argument s ušetřením času a zvýšením produktivity tak vezme za své, než byste řekli švec.
S pomalým mobilem se smíříme, s hodinkami ne
Výrazným argumentem proti chytrým hodinkám je jejich výkon. Drtivá většina se sice tváří, že mají všechno pod kontrolou, ale jakmile po nich chcete více náročných úkolů najednou, prostě se sesypou. I když je miniaturizace čím dál tím pokročilejší, stále se nedaří vměstnat výkonné a úsporné procesory do kompaktního těla hodinek. Ale ani výkonný procesor nenahradí optimalizaci systému, která u většiny hodinek stále pokulhává. Ať už jde o pouhý pohyb v menu, nebo při spouštění a přeskakování mezi vícero aplikacemi.
Malý výkon a špatná optimalizace zamrzí nejvíce, když hodinky opravdu potřebujete. Ať je to vyřízení důležité zprávy, telefonního hovoru nebo placení pomocí NFC. Přitom s pomalejšími smartphony problémy nejsou. Střední třída je dnes natolik výkonná a optimalizovaná, že rozdíly mezi nimi a vlajkovými loděmi často poznáte pouze při přímém srovnání a výsledný rozdíl často nebývá propastný. Nositelná elektronika zkrátka na této úrovni není a ještě nějakou dobu nebude.
Baterie je zásadní
Největší bolístkou chytrých hodinek je bezesporu baterie. Drtivá většina hodinek je jednodenní zařízení, což je nejen otravné, ale ani to nepřispívá k větší produktivitě. Právě naopak, po celý den se akorát snažíte hodinky využívat co nejméně, aby vám náhodou uprostřed dne nevypověděly službu. Nosit s sebou nabíječku každý den není nic pohodlného a s omezením používání zkrátka produktivita nestoupne. Nemluvě o efektu nízké baterie, který dokáže prakticky každého řádně vystresovat.
Chytré hodinky navíc často využívají proprietární nabíječky, což znamená jediné – další kabel do domácnosti, který nesmíte ztratit. Někteří výrobci se snaží zaměřit se také na výdrž, nicméně pro několik dní navíc obětují často spoustu funkcí a především otevřenost pro vývojáře. V takových případech sice vydržíte týden na jedno nabití, ale kromě notifikací a přepnutí aktuální skladby s hodinkami moc nezvládnete. Proč si tedy poté pořizovat chytré hodinky, když vám nepřináší oproti telefonu nic navíc?
Nový hardware co čtyři roky?
Jedním ze zásadních problémů je použitý hardware. Zatímco u chytrých telefonů se nových procesorů dočkáme takřka každý rok, v případě nositelné elektroniky je to jednou za uherský rok. To významně oslabuje důvěru v celý trh nositelné elektroniky, neboť chybějící hardware nutně brzdí softwarové možnosti, které nemohou rozvinout plný potenciál chytrých hodinek. Ne každá společnost si může dovolit navrhnout vlastní procesor, který propojí v perfektní symbióze se softwarem.
Celé odvětví je tak rukojmí několika hardwarových společností, v čele s Qualcommem. Ten nedávno vydal očekávanou novou verzi svého procesoru Snapdragon Wear s označením 3100. I přes velké haló a důraz na efektivní využití výkonu z pohledu náročnosti na baterii se po prvních testech nových kusů s tímto procesorem zdá, že sliby zůstaly především na papíře. Qualcomm toho zkrátka nasliboval hodně, do praxe se ale prozatím nepromítly. Je otázkou, zda za to může právě procesorová společnost, nebo ostatní firmy, které nedokázaly svůj software vhodně pro nový hardware optimalizovat.
Nechceme s hodinkami vypadat jako pitomci
První chytré hodinky byly vytvořeny především pro geeky a technologické nadšence, podle čehož také vypadaly. Budily příliš velkou pozornost, což odradilo spoustu zájemců. S funkčností na tom také nebyly nejlépe, takže se okruh potenciálních zákazníků ještě více zmenšil. I tak ale chytré hodinky přežily až do dnešních dní, kdy je vyrábí i prestižní hodinářské firmy jako TAG Heuer nebo Montblanc. Co je ale dobré pro vzhled chytrých hodinek, není tak dobré pro jejich cenu.
Luxusní chytré hodinky jsou z principu nesmysl. Zatímco klasické hodinky si lidé kupují především kvůli historii, nadčasovosti a spolehlivosti, chytré hodinky jsou takřka přesný opak. Životnost elektroniky je při nejlepším několik let, v případě nositelné elektroniky ještě méně. Platit desetitisícové částky za zařízení, která stále ještě nejsou hotové produkty, které ví, čím chtějí být, je rozmařilost. Tím ale nechci říct, že je špatně, že se prestižní firmy snaží prosadit na tomto trhu.
Pokud začnou chytré hodinky vypadat jako skutečné hodinky, možná k nim lidé přestanou přistupovat podezřívavě, což by celému trhu významně pomohlo. Teď už jen aby firmy starající se o software zapracovaly na bezchybné funkčnosti v tak základních oblastech jako je například rozsvícení displeje při otočení zápěstí. Při pohledu na ciferník se hodinky často nerozsvítí, nebo se rozsvítí po příliš dlouhé době, což z jejich uživatelů dělá na veřejnosti tak trochu hlupáky. Obdobně jako když si na ulici povídáte s chytrým asistentem a ten se rozhodne, že váš příkaz nerozpozná. Jako idiot nechce vypadat zkrátka nikdo.
Je řešení v hybridech?
Významnou konkurencí pro chytré hodinky jsou chytré náramky a hybridní hodinky. Různé druhy fitness náramků si mezi lidi svou cestu našly, čehož si může všimnout takřka každý ve větším městě kolem sebe. Mít Mi Band 2/3 (recenze) je zkrátka in a kdo neměří své kroky, jako by nebyl. Co je méně nápadné a pro spoustu lidí přijatelnější, to jsou hybridní hodinky. Jejich výhodou je kombinace fitness náramku a klasických hodinek, což je kombinace, která mnohým vyhovuje nejvíce. Konec konců, kdo chce dlouhou výdrž na baterii a nepotřebuje spoustu chytrých funkcí, které pravděpodobně nevyužije, sáhne právě po hybridech.
Od nich by se mohly plnohodnotné chytré hodinky učit. Třeba takové Withings Steel HR Sport (recenze) z hlediska fitness funkcí nabízí takřka vše podstatné a to vhodně doplňuje o zobrazování notifikací. Práce s nimi ale pokulhává, čímž se nemohou dotáhnout na své plnohodnotné bratříčky. I když jsem si užil jak používání chytrých hodinek, hybridů i fitness náramků, osobně se nemohu rozhodnout, které řešení je to nejlepší. Fitness náramky mají oproti konkurenčním odvětvím jednu značnou výhodu – ví, co chtějí.
To hybridy a chytré hodinky stále netuší. Každé řešení hybridních hodinek je notně unikátní. Některé využívají nenápadné displeje, jiné se spoléhají na indikaci informací pomocí klasických ručiček. Chytré hodinky zase neví, jestli je pro ně primární množství funkcí, nebo dlouhá výdrž na baterii, která přináší omezení. Oběma těmto kategoriím by prospěl lídr, který jasně a srozumitelně určí, co bude standardem a kam se bude nositelná elektronika ubírat.
Lídr trhu prozatím chybí?
Apple Watch tuto tendenci sice mají, ale vzhledem k nepropojitelnosti s telefony s operačním systémem Android a celkové rozpolcenosti přístupu Applu zkrátka tuto roli nepřevzaly. Samsung má podobné ambice, nicméně podobně jako v případě Apple Watch je problémem nevyvážený přístup operačního systému hodinek v případě, kdy jste připojení k Androidu, nebo k iOS. V případě jablečného systému jste zkrátka ochuzeni o některé funkce, což rozhodně není dobře.
Do party se hlásí také Xiaomi se svým uzavřeným systémem, nicméně i přes nízkou cenu a oblíbenost značky se stále nedokáží prosadit z podobných důvodů jako Samsung. Ve stejném duchu se o to snaží také Fitbit s dvojicí hodinek Ionic (recenze) a Versa (recenze). Přílišná koncentrace na fitness funkce, nativní aplikaci a malou podporu vývojářů nezachrání ani dlouhá výdrž na baterii.
Nesmím opomenout ani systém od Googlu Wear OS, který nedávno prošel významným redesignem, což mu více než pomohlo. Otevřený systém dostal jasnější obrysy a naznačil budoucí vývoj, to nejvýznamnější mu ale chybí – jednoznačný vůdce. O tento titul se uchází několik výrobců, ale žádný nesklidil významnější úspěchy. Googlu asi nezbude nic jiného, než vypustit do světa vlastní hodinky na své platformě, podobně jako to dělá se svými Pixely. S akvizicí výzkumné divize Fossilu se tento scénář zdá pravděpodobný. Pokud nemá nadějná platforma zaniknout, musí se Google chopit otěží.
V případě hybridů je situace ještě zamotanější. Nejvýraznější vlny dělá francouzská společnost Withings, na paty jí ale šlape Garmin a spousta dalších výrobců tradičních hodinek, kteří si sice netroufnou na plnohodnotné chytré hodinky, s hybridy si ale hravě poradí. Po odkoupení Withings původními majiteli od finské Nokie se ale zdá, že na tomto trhu brzy bude jeden jasný lídr, který tento segment významně posune kupředu. To se o klasických chytrých hodinkách prozatím říct nedá.
Bitva o naše zápěstí se teprve odehraje
Na jednu skupinu výrobců nicméně stále zapomínáme, konkrétně na výrobce klasických hodinek. Chytré hodinky totiž vyrábí v drtivé většině technologické společnosti, které k hodinkám přistupují pod prizmatem toho, co sami produkují, tedy vesměs chytrých telefonů a elektroniky. Výsledek je takový, že chytré hodinky sice jako hodinky vypadají, nicméně hodinkami v pravém slova smyslu nejsou. Pokud se na trh vrhne výrobce klasických hodinek, většinou se snaží přizpůsobit pohledu technologických společností, což z principu nejde – nemá dostatečné zkušenosti.
V letošním roce se na trh chystá švýcarský hodinkový gigant Swatch, který by měl představit svůj operační systém Swiss OS. O jeho podobě není nic známo, ale pokud švýcarský výrobce využije své know-how v oblasti hodinek a dokáže jej přetavit v komerční produkt, který dá chytrým hodinkám jasný směr, není vůbec vyloučeno, že nově vzniklý trh budou opanovat tradiční výrobci hodinek, zatímco technologické firmy budou ty, které jsou pozadu. Jestli se letos odehraje velký návrat švýcarských hodinářských mistrů, na to si budeme muset počkat.
