- Vynechali jste loňského p ředchůdce Galaxy A56? Dobře jste udělali!
- Aktuální model A57 těží ze zásadních změn v nástavbě One UI, ale i hardware působí hodnotněji
- Za cenu od 12 990 Kč dostanete celkem dostupný dojem luxusu
Kdy naposled jsme zažili nějakou inovaci pocházející od Samsungu? Už ten žalozpěv začíná být repetitivní, ale dřív platily modely Galaxy za vzor, který si svou cenu dokáže obhájit. A teď? Starší modely měly funkce, které novinky neumí, dlouho stavěný ekosystém začíná erodovat, a z kamarádství s Microsoftem nakonec taky není pořádný užitek.
Loňský Samsung Galaxy A56 pak pro mě byl nesmírné zklamání. Zejména prostředí One UI 7 začalo cpát umělou inteligenci i na místa, kde nebylo třeba. Verze One UI 8.5 ale nabízí víc svobody, víc přizpůsobení a konečně mi zase přijde, že Samsung nevnucuje svá doporučení jako jedinou akceptovatelnou variantu.
Proč můžete důvěřovat SMARTmanii? Každý produkt nebo službu, kterou testujeme, prověřujeme v reálném provozu po dobu minimálně jednoho až dvou týdnů. Přípravě recenze věnujeme maximální pozornost a snažíme se v ní vždy objektivně zhodnotit všechny klady a zápory daného produktu. V balení zas jen kabel a telefon
Samsung nikdy neoplýval štědrostí. Byl jeden z prvních, kdo si nechal za nabíječku platit zvlášť, a na tradici evidentně nic měnit nechce. Krabička je tak malá, že je vám jasné, že dárky jak od čínských konkurentů z Koreje nedorazí. Žádný kryt nedostanete, Samsung ani nelepí fólii na obrazovku.
Čekám, že jednou přijde doba, kdy i papíru ubyde a kromě energetického štítku se dočkáme jen QR kódu s odkazem na PDF. Do té doby se ale (zejména táborníci) mohou radovat, že uživatelská příručka není z papíru křídového, který tak špatně hoří. Ten recyklovaný naopak pro založení táboráčku poslouží perfektně.
Střední třída v norkovém kožichu
Víte, že kdysi prodával Samsung model A8 a že existovala i celá řada A7x? Obchodní úspěchy nezaznamenala, na to byla moc blízko k řadě Galaxy S, ale aktuální A57 považuju za jejich duchovního nástupce.
Začne to už prvním vybalením. Telefon je krásně tenký, lehký, ostrý… Jak se říká o kdejakém smartphonu „tenký jak žiletka“, tady ten popis sedí. Hrany jsou střižené velmi jednoduše, radius mají minimální, Samsung ale dovedně balancuje mezi nepříjemným řezáním a pevným úchopem, ozvláštnit totální minimalismus pak zkouší zvýšeným ostrůvkem, nad který vyčnívají tlačítka pro vypínání a změnu hlasitosti.
Telefon tak během sekundy vytvoří dojem, že jste si ve skutečnosti koupili vlajkovku, jejíž exkluzivitu podtrhne bledě modré sklo na zádech.
Škoda, že ergonomie už tak povedená není. Samsung sice eliminoval tu šílenou prach chytající škvíru okolo fotoaparátů, ale pořád nechal celý modul vystupovat do prostoru. Následek je jasný – telefon se na stole klepe jak krysařík, když venčení v lednu trvá déle jak 10 vteřin.
Stabilita se příliš nezlepší ani při držení v dlani, telefon je poměrně dlouhý, obsluha jednou rukou je už hodně komplikovaná a spoléhá na obepnutí prsty z obou stran. Silnější stisk ale zamezuje palci, aby dosáhl na optickou čtečku otisků nacpanou dost blízko ke spodní straně. Podobně jako loni je tak bezpečnější si nastavit rozpoznání obličeje.
Kvalita provedení je vysoká, za pochvalu stojí navýšení odolnosti z IP67 na 68 (30 minut, 150 cm hloubka), ale tenký profil si přeci jen vybírá svou daň. Při silnějším pokusu o prohnutí nebo zkroucení Galaxy A57 potichu křupe a dává tím najevo, že se mu vaše týrání nelíbí. Nepovolí úplně, to by fotky okolo doplňovalo pár snímků umučeného Korejce, ale nedokážu vám dát garanci, že si s tímhle mobilem můžete bezpečně sednout a nechat ho v zadní kapse, aniž by došlo k trvalé deformaci.
Displej využitý na 100 %
Obrazovka je patrně tím nejsilnějším argumentem, proč Samsung Galaxy A57 vypadá tak honosně. Nejen, že na úhlopříčku měří 6,7″, ale zabírá prakticky 89 % celé plochy. Ty tenké rámečky navíc v krajích nevykrouží pozvolnou zatáčku, takže je iluze displeje většího, než změří pravítko, snadno uvěřitelná.
Druhým argumentem pro navyšování společenské prestiže je selfie kamera. Samsung si dal práci, aby její rozměry minimalizoval, oko foťáku tak rozměry sedí k ikonám stavové lišty Androidu – to se ani starším vlajkovkám nepodařilo.
Rozlišení už ale ukazuje, že smartphoní aristokracie vypadá jinak. A57 si musí vystačit s 2340 × 1080 pixely a férově říkám, že tím nijak netrpí. Obraz je dostatečně jemný a díky plochému krycímu sklu Gorilla Victus+ ho využijete beze zbytku.
Už u nastavení displeje jsem si všimnul věci, které One UI 7 neumělo, nebo mi loni unikla. Za klasiku už považuji světlý a tmavý režim, ale teď telefon počká, až telefon uspíte, aby přešel z denního módu na noční – nezačne se převlékat do pyžama, zatímco s ním manipulujete. Nechybí ochrana proti náhodným dotykům ani režim se zvýšenou citlivostí, ochuzeni nebudete ani o probuzení a uspání poklepáním.
Always on display je propracovaný jako snad na žádném jiném Androidu. Zobrazit se dá ťuknutím, automaticky podle notifikací, vždy, podle plánu, nebo jen tehdy, pokud telefon uzná, že by na něj mohl někdo vidět. Proto v kapse svítit nebude, ale jakmile ho vyndáte, ukáže se. Vzpomínám si, že jsem se kdysi o totéž pokoušel skrz Macrodroid s podmínkou, že senzoru podsvícení zaznamená světlo. Dostat hotové řešení už v systému je spolehlivější varianta.
Rovněž samotné AOD a zamykací obrazovku si můžete upravit tak, aby ukazovala, co potřebujete. Tím nemám na mysli slovutný Smart Bar, ten pořád neví, jestli suplovat Dynamic island, nebo notifikace. Myslím svobodu hodit si na obrazovku počasí, hodiny, kalendář, zprávy, stav baterie, ušlapané kroky a další věci nad rámec klasických upozornění, a ještě můžete tyto informace zobrazit různými styly.
One UI 8.5 je zpátky na koni
Nástavbu One UI sleduju už od generace, kdy světlo světa spatřil Note 9. Dovolím si tedy udělat malou retrospektivu, ať víte, jestli se s mým názorem ztotožníte, nebo jestli jsem příliš zmlsaný. Tehdy pro mě One UI znamenalo možnost žít i bez rootu a custom ROMek. Ten telefon uměl věci, které ani ty nejlepší zbastlené výtvory nezvládaly.
S tím, jak Google utahoval šrouby a root se stával víc komplikací než přínosem, byl Samsung použitelnou alternativou. Skvělý multitasking, nástrojová lišta a k tomu ještě DEX, rozšíření skrz moduly Good Lock…
Pak následovala regrese. Z prostředí optimalizovaného pro ovládání jednou rukou se stal jakýsi mišmaš designu zkopírovaného bez hlubší úvahy. Místo toho tlačil funkce, které neznamenaly funkční přínos, na úkor těch, které v minulosti pracovaly skvěle.
Po bídné sedmičce pro mě verze One UI 8.5 vypadá jako návrat k systému, který uživatele opravdu poslouchá. Možná už základní osmá verze znamenala pokrok, ale s ní nemám osobní zkušenost. Proč taková radost? Protože Samsung tentokrát dělal úpravy méně bombastické, ale praktické.
Největší radost mám z notifikační oblasti, zejména pokud přičtu přínos modulu Quickstar. One UI 8.5 vám umožňuje volit mezi seznamem upozorněním a oddělenými přepínači, ale starší, spojenou roletku, naštěstí nezakazuje.
Přepínače jsou buď základní (on/off), ale některé z nich lze rozšířit na informační bublinu, případně rovnou plní funkci slideru (hlasitost, intenzita podsvícení). Tohle uměl Samsung i dřív, ale teď se jde (haleluja!) zbavit i odkazů na ovládání zařízení, které dřív v liště prudilo, i když jste rozkázali: „Odstranit!“ A rovnou můžete dát pryč i ten jas, to dřív taky nešlo.
Jednotlivé přepínače se řadí do zón nad sebe, takže pokud byste chtěli mít nahoře jas, pak přepínače, a pod nimi volume, jde to.
Nejdřív to vypadá, že quick settings z aplikací třetích stran jde do roletky přidávat jen samostatně, ale jakmile si v Good Lock nainstalujete již zmíněný plugin Quickstar ve verzi 10.0.04.26, probouráte další limity. Najednou může být posuvník hlasitosti svislý, zatímco běžné přepínače si hodíte do bloku 3×3 ikony. Zní to jako prkotina, ale pokud jste byli zvyklí používat víc než šest ikonek, věřím, že to oceníte.
Hodně se hodí si v Quickstaru posunout hodiny do pravého rohu, jak bylo dřív pro Android typické. Rádoby proaktivní bublina Smart Bar občas nabídne informace o tom že svítí baterka nebo jiné probíhající aktivity. Kvůli průstřelu selfie kamery se ale stavový řádek brzy zaplní, takže se chytrá lišta aspoň neplete.
Všimnul jsem si i rozšíření funkcí rutin, tedy automatizací, které zvládnou i funkce, na které byste jinak potřebovali root. Oproti osmé verzi One UI se změna nekoná, ale oproti starším verzím je kladen větší důraz na automatizaci při sportu nebo přehrávání médií.
Zároveň předdefinované automatizace a režimy jsou přinejlepším trapné. Samsung třeba navrhuje, abyste cestou domů z práce, definované prostě jen časem, změnili zástupce na zamykací obrazovce na Galerii a Internet a jas upravili na 50 %. Nebo že pokud máte tichý režim a někdo vám zavolá, telefon jednou zavibruje a pošle barevnou vlnu po obvodu obrazovky. Toto makro se prosím pěkně jmenuje Nikdy nezmeškat důležité hovory. Vskutku revoluční ukázka potenciálu.
Systém si své možnosti trochu tají. Zjistil jsem třeba, že nikdo z mého okolí ani netušil, že v launcheru je možná listovat nejen obrazovkami, ale i widgety v rámci jednoho pole. Pokud používáte třeba tři hudební přehrávače, ušetříte tím dost místa.
Již zmíněný DEX ale Samsung Galaxy A57 nepodporuje. Zato zvládá většinu AI funkcí, které Samsung postupně rozšiřuje, jako je mazání objektů z fotek, čtení obsahu stránky, přepis hlasu na text, však to znáte. Spolehlivost není 100%, ale usnadnit život může.
Mnohem častěji jsem využil trezor na soubory v podobě Zabezpečené složky, plovoucí okna nebo jen kalendář, ve kterém vidím vedle sebe jak dny a týdny, tak agendu, aniž bych musel na cokoli klikat.
Výkon = 2025 + inflace
Samsung Galaxy A57 pohání osmijádrový procesor Exynos 1680 vyrobený 4nm výrobním procesem. Nejedná se o žádného rychlíka, určený je do střední třídy, ač mezigeneračně výkon vzrostl.
Jeho nejvýkonnější jádro Cortex-A720 je taktované na 2,9 GHz, další čtveřice A720 na 2,6 GHz a zbývající tři jádra Cortex-A520 mají frekvenci 1,95 GHz. Páruje se k nim 8, nebo 12 GB operační paměti v závislosti na paměťové variantě. Nejlevnější specifikace má 128GB úložiště UFS 3.1 a pojí se vždy s 8 GB RAM, nejdražší model s 512 GB na disku má vždy 12 GB RAM. Verze s 256GB úložištěm pak existuje s větší i menší operační pamětí.
Systém, čipset a konstrukce
Rozměry: 161,5 × 76,8 × 6,9 mm, hmotnost: 179 g, zvýšená odolnost: IP68
Displej, konektivita a baterie
5G: , NFC: , Bluetooth: 6.0, Wi-Fi: 802.11 a/b/g/n/ac/ax, GPS: , konektor: USB-C
Baterie: 5000 mAh, rychlé nabíjení: , bezdrátové nabíjení:
Fotoaparáty
Výkonnostně se o zásadní upgrade oproti loňsku nekoná. Posílení taktu o 0,05 GHz na nejslabším clusteru díru do světa neudělalo a grafika Xclipse 550 si oproti 540 polepšila o jednotky procent.
Sestava je to ale stabilní. Ani po dvaceti minutách týrání nejde výkon pod 90 % maxima. Nakonec se zahřeje na cca 42 °C, ale i k této teplotě se procesor prokousává dlouhé minuty. Nutno ovšem dodat, že i nižší teploty v ruce ucítíte. Už 37 °C se po skleněných zádech a kovovém rámečku rozlije do celé ruky. Inu, chtěli jsme tenký telefon, tak tady ho máme.
Nabíjení jak u S56
Když říkám, že se áčková řada blíží té eskové, je to trochu dvojsečné vyjádření. Dalo by se totiž říct, že se Galaxy S přibližuje ke Galaxy A, což rozhodně není dobrá vizitka. Základní S26 je sice kompaktní, ale platí to i pro větší S26+: A57 má baterku větší (5000 mAh) a nabíjí se stejně rychle rychlostí 45 W. Bezdrátové nabíjení včetně toho reverzního jí chybí, ale jinak to znamená, že v levnějším telefonu dostanete lepší specifikace. Opět se nemůžu ubránit vzpomínkám na Nokii, která tak dlouho trvala na svém, až jí ujel vlak. Samsung předvádí v oblasti uchování a doplňování energie stejnou tragédii.
Samotná správa spotřeby v telefonu je skvělá. Sami si můžete říct, co všechno vypne úsporný režim, separátně lze každou aplikaci přepnout do režimu spánku nebo jí v tom naopak zabránit. V oblasti nabíjení pak můžete prodlužovat životnost baterie inteligentním nabíjením nebo dokonce zastropovat úroveň, na které se má dobíjení vypnout, a pokud byste se chtěli planetě hodně odvděčit, můžete si i snížit rychlost nabíjení.
| Naměřená rychlost nabíjení 45W adaptérem | ||||
| Úroveň | 30 % | 50 % | 80 % | 100 % |
| Čas | 16 minut | 25 minut | 42 minut | 69 minut |
Dalo by se říct, že výdrž stačí a rychlost nabíjení taky není tak špatná – objektivně není problém vydržet den a půl a pokud si na plné nabití počkáte o 20 minut déle, než u konkurence, asi si taky vlasy vztekem trhat nebudete. Pachuť z nulové inovace však zůstává.
Fotoaparát taky bez inovace
Aby té stagnace nebylo málo, přináší Samsung Galaxy A57 stejnou kombinaci fotoaparátů, jako loňský model. Pokud tedy došlo k nějakým zlepšením, tak pouze v softwarové rovině. Bohužel tak platí i fakt, že ze tří objektivů na zadní straně jsou užitečné prakticky jen dva.
Ten hlavní je klasický. Disponuje rozlišením 50 MPx a světelností f/1.8 a zejména při delších expozičních časech mu pomáhá optická stabilizace. Sekundární objektiv má rozlišení 12 MPx a světelnost f/2.2 a slouží pro fotografování v úhlu 123°.
Třetí objektiv má fungovat na makro snímky, ke kterým by mu mělo stačit rozlišení 5 MPx a světelnost f/2.4. Jak asi tušíte, funguje víc jako vábnička na zákazníky, že mají tři foťáky, ať už je to hodně nebo málo.
Denní fotky
Tip: všechny testovací snímky v plném rozlišení naleznete zde S poněkud hořkým povděkem musím kvitovat jen digitální 10× zoom. Zatímco čínská produkce tahá více než stonásobné přiblížení, které je totálně nepoužitelné, na A57 je „desítka“ použitelná na to, abyste identifikovali, co to v dálce vidíte.
Ukázka zoomu
Tip: všechny testovací snímky v plném rozlišení naleznete zde Mimochodem, zatímco většina telefonů už umožňuje do fotek jako vodoznak přidat ohniskovou vzdálenost, ISO, dobu expozice nebo světelnost objektivu, Samsung se to ve své výchozí aplikaci zatím nenaučil.
Noční fotky
Ani s videem to není žádné terno. Galaxy A57 pořád nepodporuje 4K při 60 fps a udrží jen poloviční framerate. Alespoň že při natáčení zvládá telefon plynule měnit objektivy. Stále se ale při zapnutí super-stabilního režimu automaticky aktivuje Full HD při 30 fps.
Závěrečné hodnocení
Loňská A56 byla nevýrazný mid-ranger. S Galaxy A57 si nepolepšíte výkonnostně ani fotograficky. Rozum říká, že je to stejná nudná jistota, jako před rokem. Ale v ruce nový Samsung působí úplně jinak. Zhubnul o půl centimetru, odlehčil o 19 gramů, a najednou je z něj elegán, kterému cenu od 13 tisíc lehce uvěříte. Nesmíte se ale koukat, co za stejné peníze nabídne konkurence, to by radost zmizela jak šunka v tlamě labradora. A rovněž nekoukejte na dražší varianty s větší pamětí.
Pokud budete hledat něco s dlouhou výdrží, Poco X8 Pro Max s 8500mAh baterií Samsung nepřekoná. Nothing Phone (4a) Pro možná nepřinese výrazně lepší hardware, ale styl se mu upřít nedá, i když v jiné podobě, než Galaxy A57. Pokud byste šli naopak po výkonu, Poco F7 Ultra se Snapdragonem 8 Elite Gen 4 taky vaše očekávání splní lépe, než Exynos 1680. Kdybych se mermomocí chtěl držet u Samsungu, váhal bych. Možná použitý S24+ či dokonce S23 Ultru? Zkusit S25 FE?
Se zpomalující inovativností a prodlužující se dobou podpory je výběr celkem široký, i když z něj nevyčnívá žádná tutovka. Nakonec tak A57 vypadá jako S26 ochuzená o pořádný procesor a foťák. Stačí to? Prodejcům asi ano. Mně úplně ne…
Samsung Galaxy A57
Klady
- One UI 8.5
- design
Zápory
- cena
- chybí funkce z řady Galaxy S
- nemá bezdrátové nabíjení
- chybí teleobjektiv
Michal Maňák
Další dnešní články
