- Papírové parametry lžou? Ani 200Mpx senzory nezaručí ostrou fotku pohybu, pokud software chybně upřednostní nižší šum před krátkou expozicí
- Zatímco Pixel a iPhone pohyb efektivně „zmrazí“, vlajkové lodě Samsungu v interiéru většinou produkují rozmazané snímky
- Agresivní AI úpravy a vyhlazování pleti už u moderních fotomobilů často nelze vypnout, což deformuje realitu ve prospěch líbivosti
Letošní vlajkové smartphony mají jednopalcové senzory, variabilní clonu a skóre v žebříčku DxOMark přes 165 bodů. Na papíře nejlepší fotoaparáty v dějinách mobilů. Jenže když je vezmete do ruky v sobotu odpoledne a zkusíte vyfotit dítě, které se v obýváku honí za kočkou, dostanete rozmazaný snímek, se kterým nic neuděláte. Problém není v hardwaru. Problém je v tom, co s ním dělá software, co testují recenze a co z toho plyne pro vaše rozhodnutí o koupi.
Čtyři vlajky, jedna scéna v pohybu, jeden jasný propadák
Stačí jednoduchý experiment. Vezmete Galaxy S25 Ultra, Pixel 9 Pro, Xiaomi 15 Ultra a Oppo Find X8 Pro, postavíte je před stejnou pohybující se scénu a zmáčknete spoušť. Tři telefony zachytí pohyb s minimálním rozmazáním. Samsung produkuje snímky, na kterých nešlo rozeznat ani tvar fotografovaného předmětu. Tenhle test už někdo udělal a výsledky odpovídají tomu, na co si rodičovské komunity stěžují roky.
Pixel, Xiaomi i Oppo použily chytrý trik: telefon nepořizuje snímek až ve chvíli, kdy zmáčknete spoušť, ale průběžně ukládá ostré snímky do paměti a po stisku vybere ten nejlepší z nich. Galaxy S25 Ultra to tak nedělá. A nejde o anomálii jednoho kusu. Na fórech Samsungu se opakují stížnosti rodičů minimálně od řady S22. Vzorec je pořád stejný: člověk přejde z Pixelu nebo iPhonu, koupí si dražší Galaxy a zjistí, že nový telefon fotí jeho děti hůř.
Proč Samsung pořád rozmazává, i když má nejdražší hardware
Technické jádro problému je překvapivě prosté. Samsung v automatickém režimu volí nižší ISO a delší expoziční čas, protože výsledný snímek je pak jasnější a s menším šumem. V praxi to znamená, že za běžného pokojového osvětlení telefon fotí s expozicí 1/30 až 1/50 sekundy. Hranice, pod kterou se pohyb „zmrazí“, je ale někde kolem 1/125 sekundy. Krajina za oknem vypadá skvěle. Dítě v kuchyni je šmouha.
Letošní Galaxy S26 Ultra přišel s vylepšeným režimem Motion Photo, ale základní filosofie zpracování se nezměnila. Samsung stále dává přednost statické kvalitě obrazu před schopností zmrazit pohyb. Je to vědomá volba, ne chyba. Jen o tom na tiskové konferenci nikdo nemluví.
Google to řeší jinak. Pixel automaticky zkracuje expoziční čas, když ve scéně detekuje pohyb, a HDR+ nepustí jednotlivý snímek přes 66 milisekund. Face Unblur jde ještě dál a rekonstruuje obličej z ostřejších snímků uložených v paměti. Apple zase sází na konzistenci: nulové zpoždění spouště, rychlou smyčku „odemkni, foť, máš“ a Live Photos jako pojistku. Ani jeden přístup není dokonalý, ale oba jsou pro rodiče s malými dětmi použitelnější.
AI zpracování, které nejde vypnout, ani když chcete
Druhý zásadní problém je méně viditelný. U žádné současné vlajky nezískáte z nativní fotoaplikace skutečně nezpracovaný snímek. Apple Deep Fusion složí několik expozic pixel po pixelu dohromady a nejde to vypnout, ani když fotíte v ProRAW. Samsung umožňuje deaktivovat Scene Optimizer, ale základní skládání více snímků do jednoho běží dál. U Googlu nejdou HDR+ a Real Tone v nativní kameře vypnout vůbec. Xiaomi provádí podobnou fúzi několika RAW snímků přes sadu neuronových sítí.
Praktický dopad? Telefony mají tendenci vyhlazovat pleťové textury, měnit barvy a přidávat ostření tam, kde jste o ně nežádali. iPhone v šeru produkuje „voskové“ obličeje, protože softwarové zpracování příliš agresivně potlačuje šum. Pixel 9 Pro systematicky odstraňuje teplé tóny – oranžové auto na fotce končí červené. Samsung automaticky vyhlazuje kůži bez možnosti to vypnout.
Debata o tom, kde končí „vylepšení“ a začíná „falšování“, se vyostřila poté, co viceprezident Samsungu Patrick Chomet prohlásil, že „neexistuje nic jako skutečná fotografie“. Google Reimagine na Pixelu 9 umí za pár sekund vygenerovat do fotky scénu, která se nikdy nestala. Vypadá to naprosto přesvědčivě a metadata lze snadno smazat. Kam až to zajde, si netroufám odhadovat.
Větší senzor neznamená lepší fotky pohybu
Marketingové materiály vyvolávají dojem, že jednopalcový senzor automaticky zaručí lepší snímky. Fyzika říká něco jiného. Větší senzor zachytí víc světla, ale žádný senzor na světě nezmrazí pohyb, pokud software nastaví expozici na 1/30 sekundy. Galaxy S25 Ultra se svým 200Mpx čipem prohrál v zachycení pohybu s Pixelem, který má fyzicky menší snímač.
Variabilní clona, kterou nabízí Huawei nebo Xiaomi, je elegantní inženýrská hračka, ale pro zmrazení pohybu slouží minimálně. Její hlavní přínos je řízení hloubky ostrosti a filmové video. Rozhodující je to, jak chytře software pracuje s expozicí, jak rychle reaguje na pohyb a jestli umí vybrat ten správný snímek z paměti. Hardware je nutná podmínka. Dostatečná nikoli.
Co benchmarky neměří
DxOMark testuje na každém zařízení tisíce fotografií, ale pohyb simuluje pouze laboratorně. Reálnou dynamickou scénu, dítě v kuchyni nebo psa skákajícího po zahradě v protokolu nemá. Huawei Pura 70 Ultra dostal před dvěma lety nejvyšší DxOMark skóre na trhu, přestože tentýž test přiznával zdvojení a rozmazání u pohybujících se objektů i za dobrého světla. V jednom z populárních slepých testů od Marquese Brownleeho s miliony hlasujících vyhrál Pixel střední třídy za 499 dolarů, telefon, jehož DxOMark skóre nepatří ani do první desítky.
Standardní recenze testují krajiny, portréty za kontrolovaných podmínek, jídlo a noční statické scény. Důležité disciplíny, ale nepokrývají to, co většina lidí se smartphonem reálně fotí nejčastěji: chaotický pohyb v nedokonalém světle. Není to vina konkrétních redakcí. Je to přirozený limit žánru, který se formoval v době, kdy se fotomobily porovnávaly podle toho, jak zvládnou krajinu za slunečného dne.
Co z toho plyne pro českého kupujícího
Pokud hledáte smartphone, který spolehlivě vyfotí děti v pohybu, výběr je na českém trhu užší, než by se z tabulek specifikací zdálo. iPhone 17 Pro za zhruba 33 tisíc korun není nejlepší v laboratorních testech, ale je nejpředvídatelnější. Pixel 10 Pro se v Česku dá pořídit kolem 22 tisíc a je cenovým králem s technicky nejpropracovanějším zpracováním pohybu. Xiaomi 17 Ultra za 36 tisíc má na papíře nejsilnější hardware, v reálném pohybu ale občas chybí autofokus.
Galaxy S26 Ultra za necelých 36 tisíc je skvělý telefon na krajiny, zoom a video. Na pohybující se batolata v kuchyni nikoliv. Huawei Pura 80 Ultra fotí podle testů výborně a stojí 42 tisíc, ale bez Google služeb a podpory 5G je pro většinu lidí obtížně použitelný. Vivo X300 Ultra za 47 tisíc je fotografická bestie, ovšem za cenu, která dává smysl jen opravdovým nadšencům.
Jedno doporučení ale platí bez ohledu na značku. Než si vyberete fotomobil za třicet nebo čtyřicet tisíc, zkuste si ho v prodejně na pět minut vypůjčit a vyfotit něco, co se hýbe. Žádný benchmark vám neřekne víc.
Ondřej Dolejš
Další dnešní články
