TOPlist

Je záření z telefonů škodlivé? Žebříčky SAR neukazují celou pravdu, studie si protiřečí

Se zkratkou SAR se setkáváme poměrně běžně, zejména v souvislosti s pravidelně publikovanými žebříčky mobilních telefonů řazených podle toho, jak moc silné je jejich elektromagnetické záření.

Tím se dostáváme i k tomu, co tato zkratka znamená. V angličtině je SAR zkratkou Specific Absorption Rate, což se do češtiny překládá většinou jako měrný absorbovaný výkon. Jde zkrátka o energii, kterou za určitou dobu vstřebá určité množství lidské tkáně. To samozřejmě přímo souvisí s tím, jak silně telefon dokáže vysílat.

V dnešním článku ze série SMARTtech se podíváme na to, jaký význam má tato poněkud teoretická hodnota v praxi. Přiblížíme si také způsob měření a vysvětlíme si, proč nižší hodnota v žebříčku automaticky neznamená lepší výsledek.

Problematické měření

Pro pochopení významu a problematičnosti hodnoty SAR musíme alespoň zjednodušeně popsat, jak probíhá její měření. Na reálný průběh měření se můžete podívat ve videu níže, nicméně princip je takový, že se testuje nejhorší možný scénář.

Měření je tedy prováděno s telefonem nastaveným tak, aby vysílal s co největší intenzitou, které je schopen, resp. které bude moci reálně dosahovat. Měření se samozřejmě neprovádí přímo na lidech, ale v simulovaném prostředí. Zpravidla se využívá speciální tekutina, která nahrazuje lidskou tkáň. Testovací prostředí je vytvořeno tak, aby odpovídalo telefonujícímu člověku ve vzpřímené poloze.

Měření je prováděno v několika různých polohách, aby se zohlednily všechny typy držení telefonu při telefonování. Ve výsledné dokumentaci je potom uvedena nejvyšší, a tedy nejhorší hodnota, které bylo při měření dosaženo. Hodnota se většinou měří samostatně pro hlavu a tělo, někdy se rozlišují také například končetiny a trup.

Není měření, jako měření

Měření je pochopitelně prováděno v USA i v Evropě, resp. podle amerických standardů a unijních standardů. Problém je, že jinak jsou nastaveny nejen limity, ale i způsob měření. Ačkoliv to tak na první pohled nemusí vypadat, výsledky měření v USA a Evropě nelze moc dobře porovnávat.

Limit (pro hlavu a trup) pro získání certifikace je v USA stanoven na hodnotu 1,6 W/kg, zatímco v EU je limit 2 W/kg. V USA se však měření provádí na ekvivalentu 1 g lidských tkání, zatímco v EU na ekvivalentu 10 g lidské tkáně. Aby bylo možno naměřené hodnoty spolehlivě srovnat, muselo by být měření prováděno na stejném množství tkáně. Ve výsledku tak přístroj se SAR hodnotou 0,9 W/kg naměřenou v USA nemusí nutně produkovat menší záření, než zařízení s hodnotou 1,2 W/kg podle unijních standardů.

Nižší hodnota nemusí být lepší

Jak již bylo řečeno, výsledná hodnota SAR v žebříčku neznačí průměrnou hodnotu, ale nejvyšší dosaženou. Což je však z hlediska vypovídající hodnoty dosti problematické.

Žebříček vlajkových lodí roku 2018 podle SAR hodnot
Apple iPhone XS Max Hlava: 1.00 W/kg Tělo: 1.00 W/kg ST: 1.52 W/kg
Apple iPhone XS Hlava: 0.90 W/kg Tělo: 0.99 W/kg ST: 1.53 W/kg
Apple iPhone XR Hlava: 0.90 W/kg Tělo: 1.10 W/kg ST: 1.59 W/kg
Samsung Galaxy Note 9 Hlava: 0.27 W/kg Tělo: 0.76 W/kg ST: 1.59 W/kg
Samsung Galaxy S9 Plus Hlava: 0.36 W/kg Tělo: 0.79 W/kg ST: 1.59 W/kg
Samsung Galaxy S9 Hlava: 0.35 W/kg Tělo: 0.96 W/kg ST: 1.59 W/kg
Google Pixel 3 XL Hlava: 1.35 W/kg Tělo: 1.19 W/kg ST: 1.59 W/kg
Google Pixel 3 Hlava: 1.34 W/kg Tělo: 1.34 W/kg ST: 1.59 W/kg
LG V40 Hlava: 1.27 W/kg Tělo: 1.28 W/kg ST: 1.59 W/kg
LG G7 Hlava: 0.22 W/kg Tělo: 1.06 W/kg ST: 1.59 W/kg
OnePlus 6T Hlava: 1.34 W/kg Tělo: 1.19 W/kg ST: 1.59 W/kg
OnePlus 6 Hlava: 1.26 W/kg Tělo: 0.90 W/kg ST: 1.53 W/kg
Pocophone F1 Hlava: 0.72 W/kg Tělo: 0.75 W/kg ST: ?
Sony Xperia XZ3 Hlava: 0.14 W/kg Tělo: 0.44 W/kg ST: 1.08 W/kg

V praxi totiž povětšinou telefon zdaleka nepoužívá svůj maximální vysílací výkon. Ten se mění podle síly signálu, což se většinou rovná vzdálenosti od vysílače, množství objektů v „cestě“ signálu a podobně. A to měření vůbec nezohledňuje.

Řekněme, že telefon A získal v hodnocení nejnižší hodnotu SAR a je tak zpravidla prezentován jako ten „nejméně škodlivý“. Telefon B naopak získal hodnotu řadící se k horšímu průměru. Když se však zamyslíme nad tím, jak funguje komunikace mezi telefonem a vysílačem, velmi brzy dojdeme k závěru, že telefon B klidně může být výrazně lepší.

Ačkoliv totiž telefon A dosahuje nejnižší maximální hodnoty, může v oblasti s dobrým pokrytím vysílat mnohem silněji než telefon, který v žebříčku kvůli své maximální hodnotě propadl. V reálném světě je tak důležité spíše to, jaká je průměrná hodnota, kterou telefon při vysílání v běžných podmínkách produkuje. To však z žebříčků SAR nevyčtete.

Údaj „o ničem“?

Dalším problémem s tímto způsobem měření je to, že každý drží telefon jiným způsobem a způsob úchopu může poměrně zásadně ovlivnit sílu signálu, a tedy i vyzařovanou energii. Jak již bylo řečeno, při měření se zkouší různé typy držení, avšak počítá se ta nejvyšší, ačkoliv může jít o zcela netypický úchop, který většina lidí nepoužívá.

Paradoxně také může v některých případech vyšší hodnota SAR znamenat, že telefon naopak bude v naprosté většině případů vyzařovat méně. Pokud má totiž telefon kvalitní anténu, dokáže pravděpodobně dosáhnout i vysoké maximální hodnoty vysílání, což se negativně projeví na umístění v žebříku. Přitom však kvalitní anténa zajistí lepší sílu signálu v každodenním používání, a tedy si telefon v reálu vystačí s mnohem nižším vysílacím výkonem.

Je elektromagnetické záření škodlivé?

I pokud bychom měřili hodnotu SAR nějakým lepším způsobem, stále to neřeší zásadní otázku, jestli je vůbec elektromagnetické záření škodlivé. Na toto téma byla zveřejněna celá řada studií, ovšem definitivní odpověď stále neznáme. Nejpřesnější asi bude říct, že se nepodařilo dokázat škodlivost, ale nepodařilo se prokázat ani nezávadnost.

Nedávno byla provedena v Národním institutu zdraví USA studie za 25 milionů dolarů, která testovala vliv vystavení myší záření na frekvencích odpovídajících sítím 2G a 3G. Výsledek však v podstatě jen potvrdil to, že žádný spolehlivý závěr neexistuje.

Myši vystavené záření sice měly vyšší sklon ke vzniku zhoubných nádorů, nižší porodnosti a dalším onemocněním, nicméně výzkumníci nebyli schopni spolehlivě potvrdit, že šlo bezvýhradně o následek záření. Naopak se potvrdilo, že jedinci ze skupiny vystavené záření žili v průměru déle a měli menší sklon k onemocněním spjatým se stárnutím.

V úvahu je také nutno vzít fakt, že myši byly vystaveny až pětinásobně většímu záření, než které z telefonování získá průměrný člověk. Myší tkáně navíc pochopitelně nejsou zcela identické s lidskými a nelze tak automaticky předpokládat stejné efekty.

Ve studiích plánují americké úřady pokračovat, prozatímní závěr však zní, že současné limity jsou adekvátní a pro ochranu zdraví dostačující.

Jak se bránit nadměrnému vystavení záření?

Pokud je telefonování například součástí vašeho pracovního života a s mobilním telefonem u ucha trávíte hodně času, možná by přes nejednoznačnost studií nebylo špatné využít některá preventivní opatření. Doporučuje se například používat pro delší hovory headsety, které umožňují mít telefon dále od hlavy (už centimetry představují významné snížení absorpce záření).

Již popsaná souvislost mezi kvalitou signálu a intenzitou záření také znamená, že je optimální neprovádět dlouhé telefonáty v oblastech se špatným signálem. Příliš vhodné není z tohoto hlediska telefonovat také z pohybujících se prostředků, neboť telefon musí kvůli stále se měnícímu okolí pracovat s vyšším vysílacím výkonem.

SAR: žebříčky nejsou všechno, prevence se ale může vyplatit

Uzavřít článek jednoznačnou radou či závěrem z důvodů uvedených výše v podstatě nejde. S jistotou však lze říci, že žebříčky SAR hodnot pro naprostou většinu uživatelů nepředstavují příliš relevantní údaj. Pokud pravidelně netelefonujete z oblastí se špatným signálem, naměřených hodnot zřejmě dosáhnete jen málokdy. Mnohem užitečnější by bylo znát průměrnou hodnotu při testování v reálném světě, což však zatím bohužel součástí testu není.

Škodlivost záření prokázána spolehlivě nebyla, určité náznaky však existují. Pokud často a dlouze telefonujete, možná by se proto vyplatilo investovat do headsetu.

Autor článku Tomáš Krompolc
Tomáš Krompolc
Fanoušek Androidu, Googlu a moderních technologií. Rád si poslechne tvrdší hudbu a mezi jeho nejoblíbenější seriály patří ty z produkce Netflixu. V současné době je spokojeným majitelem telefonu OnePlus 6.

Kapitoly článku