Zhmotněné sci-fi? Elon Musk ukázal světu raketu Starship

Raketa Starship byla ještě nedávno známa pod označením BFR, které se neoficiálně rozepisovalo jako „big fu*king rocket“. Nedávno však došlo k přejmenování. První stupeň se bude jmenovat Super Heavy Booster a druhý Starship. A právě o podobě lodi Starship nyní máme mnohem lepší představu.

Elon Musk na svém Twitteru zveřejnil render, který zobrazuje finální podobu testovací varianty této rakety. Na obrázku nejsou vidět okna a další prvky, které pochopitelně opravdu finální podoba mít bude.

Drobné „poskoky“ již na jaře

Prototyp vznikající v texaském středisku SpaceX však bude zatím sloužit pouze k drobným testovacím letům, na nichž se budou zkoušet vzlety a přistání. Půjde v podstatě o obdobný program k tzv. Grasshopperu, kterým SpaceX od roku 2012 prováděl testy, z nichž se posléze vyvinula raketa Falcon 9.

Tyto lety se odehrávají ve výškách v řádech stovek metrů. Raketa je tedy o něco kratší, než bude finální verze, a pochopitelně se také neklade takový důraz na podobu vnějšího pláště, který zatím působí poněkud nehotově. Zajímavé však je, že ve SpaceX sáhli k tepelnému štítu z nerezové oceli. Tento materiál má dobrou odolnost vůči vysokým teplotám, avšak je poměrně těžký a proto se v tomto průmyslu tak často nepoužívá.

První testovací lety s tímto osekaným prototypem plánují ve SpaceX již na duben. Opravdový let na oběžnou dráhu pak je v současnosti naplánován na rok 2020, což se zatím vzhledem k rychlosti vývoje jeví jako relativně pravděpodobné.

Starship, Saturn V, Socha Svobody, raketoplán. (Zdroj: Olivia Reaney / Business Insider)

Pro lety do vesmíru bude Starship pochopitelně doplněna o první stupeň Super Heavy Booster. Výsledkem bude opravdový gigant, který bude se svou 118m výškou převyšovat i Saturn V. Stejně jako u Falconu se počítá s tím, že se bude první stupeň automaticky navracet a bude moci být znovu použit. O tom, že vracet se bude i samotná Starship, asi není třeba vůbec mluvit.

Tomáš Krompolc

Fanoušek Androidu, Googlu a moderních technologií. Rád si poslechne tvrdší hudbu a mezi jeho nejoblíbenější seriály patří ty z produkce Netflixu. V současné době je spokojeným majitelem telefonu OnePlus 6.

45 komentářů

  1. Lubos (neregistrovaný)

    Vypadá jako od Julese Verna

  2. Vamez (neregistrovaný)

    To jo, trosku zvlastni, ale asi funkcni zalezitost…drzim palce.

  3. Tony (neregistrovaný)

    Líbí se mi co děla ale mám obavy ze čím dal větší rakety a větší zatížení životního prostředí mu ty elektromobili nevykompenzuji.Kolikrat za rok chcou tu raketu vypouštět kvanta paliva spalenyho není moc ekologicky.

    • Jirka (neregistrovaný)

      A od kdy jsou elektromobily ekologicka zalezitost?

      • Pavel (neregistrovaný)

        Od té doby, co se spalovací motor dostal na hranici fyzikálních možností. Těch pár zoufalých pokusů už jen prodlužuje agónii. Nesrovnávejte dětské nemoci elektromobilů se stavem automobilů po 100 letech vývoje!

      • Pavel (neregistrovaný)

        odjakživa jsou elektromobily ekologickou zátěží. nejdřív se musí vyrobit materiál ze kterého je auto vyrobeno (kde? asi v nějaké továrně).Pak to nekde musí smontovat dohromady(kde? asi v nějaké továrně) .dále pořád potřebuje nabíjet(z jakého zdroje? tvl. asi z uhelné elektrárny) prostě ekologie jako řemen od začátku do konce.Argumenty že jim může dodávat elektřinu obnovitelný zdroj neberu. Kdyby všechno dělaly obnovitělné zdroje tak se to neureguluje v síti a není na světě dost místa když pitomé solární panely mají účinost cca20%

      • Jucki (neregistrovaný)

        Tovarny tesly gigafactory jsou ze 100% na solarnich panelech ty uhelna elektrarno ;)

      • Lukáš (neregistrovaný)

        Ad Pavel
        s regulací máte pravdu, ale s plochou ne. Pokud byste hypoteticky chtěl celosvětovou výrobu elektřiny nahradit soláry. Zastavěná plocha země 5 mil km2
        Pokud bych uvažoval, že 1/50 jsou budovy (a to bude asi více) = 100 000km2 střech. Pokud vezmete průměrný český výkon solaru na 1m2 160kHw/rok
        Tak vyjde 16 000 000 TWh/rok – což je roční produkce elektřiny na světě. A s rostoucí účinností. Samozřejmě jsem počítal s plochou střechou a předpokládám, že výroba solárů je v rámci světa v CR zhruba průměrná. I tak si myslím, že o plochu nejde.

      • Johny (neregistrovaný)

        Pavel: Ekologické-náklady na výrobu můžete s klidem odečíst od těch na auta na spalovací motory. Zbyde vám váš argument „uhelné elektrárny“ vs „nafta“. Vzhledem k tomu, že v uhelné elektrárně je z uhlí velmi jednoduchou chemickou reakcí vytvořena energie a to v takovém objemu, aby ztráta této energie byla co nejnižší, těžko to budete srovnávat s malou „uhlenou elektrárnou v každém voze“. To je jako srovnávat náklady na tisk strany u vaší tiskárny za 1500 a u velkoobjemového ofsetu. Co se např. solární energie týče, její problém dnes netkví v objemu kolik dokážeme získat, ale v objemu který dokážeme uchovat a nesmyslnách „business-politických“ regulacích. Měl jsem docela zajímavou debatu na tohle téma s vědcem, co se stará o podobné věci na Aljasce v rámci národních parků, kde tenhle problém je o to horší, že tam v zimě jsou krátké dny a je třeba uchovat energii z léta na zimu, protože jakmile máte zataženo, produkce panelů je třeba jen 10% a v zimě to znamená že jste bez proudu, pokud nemáte nauchovanou energii z léta. Jak to dělat, obzvláště, když máte regulovaný trh s bateriemi tak, aby měli omezený počet cyklů a extrémě rychle zastarávaly, to je pak věc druhá.

      • zipiik (neregistrovaný)

        Pavel: Dětské nemoci? Eletroauta jsou tu déle než auta s motory s vnitřním spalováním. Od začátku se řeší jejich základní problém – neumíme efektivně skladovat el.energii. Výroba litiových akumulátorů a jejich likvidace není nic ekologického, navíc je přechod z ropy na automobili s litiovými akumulátory jen přechod z jedné nedostatkové látky na jinou. Jediným rozdílem je, že zatímco spalovací auta ve městě „smrdí“, ta fujfuj část elektroaut se děje někde v Číně, která na ekoligii zas až tolik nehledí.

      • Miloš (neregistrovaný)

        Přesně tak. Pár dementů v Bruseli (Brusel podle vzoru (_!_) „vymyslí“ limit a začne hon na diesely, benzíny pak dostanou motory ze sekaček. Dnes byl na Seznamu článek o tom, co vše je mnohem větším zdrojem NOx a po tom se nejde. Hlavně že blbeč*ové budou psát „fandím tomu“ a „zero emission“. Ano, auta budoucnosti budou poháněna elektromotory ale doprčic doufám, že ne z LiOn baterek což je zločin. Palovový článek, nebo cokoli jiného, ale né „baterky“. No a jedna Big Fuc*king Raketa se bohatě postará o kompenzaci všeho toho svinstva, které jakože nenadělají všechny Tesly světa za rok…

      • Honza (neregistrovaný)

        zipiik – je blbost tvrdit, že jsou tu elektromobily déle. Masově se nevyráběly, skoro nikoho do teď nezajímaly, takže je nikdo nevyvíjel, do výzkumu nešly peníze atd., nesrovnatelné se spalovacími motory. Spousta technologií se teprve testuje a ve hře jsou troleje, nebo indukcí získávat energii za jízdy, nebo vodíkové palivové články atd. tím by odpadla potřeba spousty baterií a dobíjení. Stále je ale vše na začátku, vše je drahé a tak prodeje stále vévodí klasické motory. Hlavní rozvoj začne, až se budou tato vozidla prodávat ve velkém. Jak psal Johny účinnost spalovacích motorů vs elektrárna je někde jinde, to samé vyprodukované škodlivé látky, elektrárna stojí někde v neobydlené části, ale auta jezdí (pokud nemají kvůli smogu zakázáno vyjíždět) ve městech, kde to lidi dýchají atd. výhod je spousta, ale kdo je nechce vidět, tak asi nevidí.

      • zipiik (neregistrovaný)

        Honza: Chapu vyhody elektrickych automobilu, at uz nulove emise za jizdy nebo jednodussi konstrukci. Jen v soucasne podobe aut s obrovskou litiovou baterii nabijene ze site nevidim univerzalni spasu lidstva. Jako mestske vozitko fajn, ale jako primarni rodinne auto? Jsou tu jine moznosti, nektere jsi zminoval, dalsi muze byt misto drahych palivovych vodikovych clanku (ala Honda FCX) spalovani vodiku (s tim si hralo BMW) nebo jen rozsireni CNG, ktere ma nizsi emise, nez se najde jine reseni.
        Neni pravda, ze se o elektroauta nikdo nepokousel, v 80. letech minuleho se psalo, ze konecne se povede vyrobit pouzitelne elektroauto (automobilky musela porad lakat daleko jednodussi a flexibilnejsi konstrukce a dostupnost elektriny proti rope), takovy Sir Clive Sinclair na investici do vyvoje elektromobilu zkrachoval. Dnes se rentabilita eletromobilu drzi jen diky zvyhodneni, at uz dotacim, nesrovnatelne nizsim danim nebo kseftovani s emisnima povolenkama. Jde se smerem, ktery urcil nejaky urednik, ze je jediny spravny, pritom je otazkou, jestli to neni jen slepa cesta.

      • zipiik (neregistrovaný)

        Vyhody elektromobilu vidim, jak konstrukcni, tak i lokalnich emisi. Jen v soucasne nejrozsirenejsi podobe elektromobilu nevidim spasu lidstva a nelibi se mi jeho protezovani oproti ostatnim alternativam. Nektere z nich si vyjmenoval, dalsi muze byt rozsireni CNG, ktere ma nizsi emise, nebo spalovani vodiku ve valci (viz VW HyMotion). Neni pravda, ze by na elektromobily vyvijely az v posledni dobe, o nastupu elektromobilu jsem cetl uz v 80. letech minuleho stoleti, ostatni Sir Clive Sinclair utopil sve penize prave v konstrukci elektromobilu, ale az dnes jsou elektromobily podstatne financne protezovane diku lobby ekoteroristu. Prikladem budiz nastaveni stejne dane na elektromobily jako na bezna auta v Dansku, prodeje Tesly sly o 90% mezirocne dolu.

      • Michal (neregistrovaný)

        Pohon elektromobilů je dnes na špičkové úrovni. Vývoj probíhal v jiných odvětvích a pak to stačilo namontovat do moderního vozu. Regulaci trakčního systému lze vzít například z moderní lokomotivy.

      • zipiik (neregistrovaný)

        Omlouvam se za 2 prispevky, ale 1. mi mistni system nejprve nezobrazoval.

      • Boban (neregistrovaný)

        Pro všechny co stále tvrdí že elektromobil má výfuk na uhelné elektrárně: Elektřina se nevyrábí jen z uhelné energie a i kdyby to tak bylo, pak stále platí že každá uhelná elektrárna musí mít funkční lapáky pevných částic (něco jako filtry). To je o dost lepší než v česku čím dál více běžná praxe vozidel s vyblokovanými nefunkčními DPF filtry, nebo vybrakovanými katalizátory. Ty navíc nemají výfuky 100m vysoko, ale přímo pod nosem všech. Taková vozidla prochází přes emise za 200 na ruku známému technikovi.

    • Pavel (neregistrovaný)

      Zkusil bych se nejdřív podívat na celou záležitost kolem raket os spaceX. BFR má motory spalující metan, pro neznalé metan je mnohonásobně horší skleníkový plun než oxidy uhlíku. Takže v nadnesenem smyslu start rakety BFR bude pozitivní v boji proti globálnímu oteplování. ?

  4. Lukáš (neregistrovaný)

    A pokud bych využili jen zlomek pouští, tak není potřeba dávat solary na střechy vůbec. Jen Sahara má 9 000 000km2

    • ¨lmk (neregistrovaný)

      a na té Sahaře budou přes ty soláry chodit ty duny nebo jak to vymyslíte aby vám to nezasypal písek? ne vsude, jsou podmínky kde se dá udelat solarpark…

  5. Vasilenko Alexandr (neregistrovaný)

    A jak ty elektroauta budeme dobíjet? Je na to vůbec možné v rámci státu připravit přenosovou soustavu?

    • Mira (neregistrovaný)

      Když Čína dokáže vybudovat za 10let 27tis. km vysokorychlostních tratí. což je samoúčelně prodělečná záležitost je v ní spíše potenciál infrastrukturní. Tak si myslým, že pokud je vůle, tak jde vybudovat cokoliv. zdroj: https://videacesky.cz/video/wendover-productions-proc-stavi-cina-vysokorychlostni-trate

      • lukass71

        Jenze Cina je v tehle extremnich projektech v poslednich letech dost unikat.

      • Bulis (neregistrovaný)

        a co třeba výroba a likvidace akumulátorů, jak ta je ekologicky náročná? Jaká je představa dobíjení elektromobilů, když převážná většina obyvatel žije v paneláku? Co se stane, když po 16h přijde většina lidí z práce a připojí svoje auta do sítě a ráno zase odpojí? Skutečná dojezdová vzdálenost vs deklarovaná, rychlost dobíjení, co se stane s cenou el. energie, když po ní bude taková poptávka… (co vaření, vytápění, svícení…) v tomhle směru masovou budoucnost moc nevidím, spíše kusovou…

      • nesto (neregistrovaný)

        Pane Bulis, pokud bude elektromobil mít dojezd přes 1000km, tak není potřeba ho nabíjet každý den. Takže jednak můžete jednou měsíčně (popřípadě dvakrát) přeject na dobíjecí stanici, nebo v luxusnějších čtvrtích může každé parkovací místo místo parkovacího automatu, mít zásuvku. Trend bude ale spíš v těch stanicích, stejně jako s benzínem. Tím se vyřeší problematika vysokoproudých přípojek.

        Každopádně je dobře, že poukazujete na problémy, které lidé jako já budou muset řešit :-) Přemýšlejte dál, ať nás pak ty případné další problémy, přicházející s novou technikou, tolik nepřekvapí :-).

      • zipiik (neregistrovaný)

        Bulis: Už jsem viděl majitele BMW i3, který si k autu kupoval benzinový agregát :)

    • nesto (neregistrovaný)

      Bezpečně. Samozřejmě tím neříkám, že teď v tuto chvíli je rozvodná síť (ostatně ani výroba) připravena na to, aby ze dne na den měli všichni nejvýkonnější elektrovozy, ale ta změna je jednoznačně průběžně proveditelná. Srovnal bych to byť jen metaforicky k vysokorychlostnímu internetu. Ne každý ho dodnes má, ale už velká spousta lidí je připojena a ještě před pár lety se to zdálo jako muzika vzdálené budoucnosti. Takže přesně takhle bude vznikat výkonnější síť, která utáhne elektromobily.

      Ovšem bohužel problém pak nastane, že stát prudce zdaní elektřinu, takže se provoz elektromobilů i domácnosti lidem, kteří nebudou mít vlastní solární zdroje, nakonec nezadržitelně prodraží. Bohužel mafie.. teda stát, ty ztracené finanční zdroje z paliv někde nahradit musí.

    • lol (neregistrovaný)

      Uz ted kazdej plati za rezervovany vykon takze zadny problem pres noc nabijet auto v garazi imho odber jak varna konvice + pocitac…

      • Moula (neregistrovaný)

        iol No jo v panelákách jsou miliony garáži s nabíječkama pro elektrický auta. Fakt dobrej nápad, nechal si to patentovat pane vědec. Nebo pavědec?

  6. Jan (neregistrovaný)

    Som fanusik Muska, ale ta raketa vyzera ako z kreslenej rozpravky. Cakal som nieco viac „cool“. Ale ak to posluzi ucelu … :)

    • nesto (neregistrovaný)

      Taky to bude víc cool. Tohle je jen testovací prototyp ;-). Takže teď ušetřili co mohli, protože prototypy maj tendence neplánově explodovat :-D

      • Jan (neregistrovaný)

        Tak ono ked som cital Muskov zivotopis, niektore tie ich explozie sa aj spominalo a tak nejak som si uvedomil, ze ono fakt staci malo … :-)

        Ale ano, je pravda, ze nechat to vybuchnut v plnej parade asi nie je cielom :-D

  7. xxxxxx (neregistrovaný)

    A kedy už konečne vynesie človeka do vesmíru?

  8. Honza (neregistrovaný)

    Pavel: Naopak na pokrytí spotřeby celého lidstva by stačilo dát soláry na plochu 254km² pouště.
    https://www.elektrina.cz/slunecni-energie-ze-sahary

    • Vladimír (neregistrovaný)

      A přenosem z té pouště do Evropy převážnou část vyrobené energie ztratíš v drátech. Nebo snad chcete přenášet bezdrátově?

  9. Mirec (neregistrovaný)

    Asi někde soudruzi z NDR udělali chybu. Z 254km čtverečních panelů (tj. tak dvojnásobek zastavěné plochy) při 20% účinnosti dostaneme cca 50 GW, navíc jen po dobu slunečního svitu, nikoliv nonstop. 50GW určitě není spotřeba ani lidstva ani Evropy ani Německa :-).

  10. Jiří (neregistrovaný)

    Tahle debata o elektroautech je trochu mimo z jedineho prosteho duvodu: dokud bude ropa, budou tu auta se spalovacimi motory. Jde jen o penize, ne o ekologii.

  11. Jan (neregistrovaný)

    Nesmí se zapominat že bez ropy to stale nejde. Např plasty vite kolik dilu je v tesle z plastu? Dále gumy,asfalt atd atd jak to nahradime?

  12. Terazky (neregistrovaný)

    Tady všecí píšou jak jsou elektroauta superduper hyper a já nevím co… Ano, v Evropě a jiných částech světa s hustou zástavbou. Každá ves může mít vlastní nabíječku. Dokud mě ale elektroauto nedokáže svést kolem světa, jako klasické spalovací, tak mě nezajímá. Už vidím jak s sebou dobrodruzi táhnou na vleku náhradní baterky místo kanistrů…. Joo ale třeba takový turbíno elektrický hybrid, to je jiná!

  13. Josef (neregistrovaný)

    No ještě je tu jedna věc: daně za benzin a naftu. Ty bude stát chtít nahradit. Takže vážení a milí dojde na daň z aut. A to velmi brzy. Protože pochybuji že projde daň na elektřinu. To by si ekologové netroufli. Šli by proti logice úspor při provozu elektroaut a asi by naštvali všechny. A majitelé aut zaplatí všechno.

  14. Tomas (neregistrovaný)

    Mě to létání pomocí raket připadá 1/ Ne ekologické co se ozónové díry týká 2/ strašně náročné na palivo 3/ a poměrně složité a nebezpečné . Pořád mi vrtá hlavou proč pro počáteční urychlení raket raději není užito elektromagnetické dráhy snížilo by to náklady na vzlet cca na 10% původních nákladů a vybudovat 50 km podzemní dráhy mi také není nemožné zbudovat určitě by se na zeměkouli našla osmitisícovka co by šla provrtat tak , aby v řídkém vzduchu kolmo vzlétali rakety urychlené v elekto magnetickém tunelu na 5 mach . Létání do vesmíru by se stalo asi tak drahé jako letenka do Španělska . Jenže to by tady na planetě musel někdo chtít vymyslet a udělat něco jiného než okopírovali od fašistů tady se totiž už od 2 světové války jen rozvijí koncepty od Němců a nic zcela nového se neděje .

    • zipiik (neregistrovaný)

      Urcite vsichni konstrukteri netrpelive cekali, az jim na Smartmanii poradi, jak maji vysilat naklad do vesmiru :)
      Btw, rakety nejsou nemecky vynalez, s jejich koncepci prisel uz zacatkem 20. stoleti jakysi Konstantin Eduardovič Ciolkovskij.

    • Rob (neregistrovaný)

      Tome, chápu, to je vtip že? Víte kolik stojí (tedy oficiálně) 1 km dálnice? tj kus asfaltu relativně na rovině příp. pokud hodně složitě tak na pilířích? 50 km elektromag dráhy pro rakety? aha, tak provrtat osmitisícovku…

  15. Rob (neregistrovaný)

    No, už podle té mapky a velikosti těch čtverců plochy, bych tipl spíše na 254.000 km2..
    Plocha panelů cca 15×15 km pro celé lidstvo? blbost.

  16. leo (neregistrovaný)

    Kdyby raději investoval do výzkumu léku proti rakovině atd.

Napsat komentář

Tip: Nechcete pokaždé vyplňovat požadované údaje? Vytvořte si na SMARTmanii uživatelský účet ;-)

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.
Vyžadované informace jsou označeny *