- eDoklady si stáhlo přes milion lidí, Bank iD (digitální občanku) používá přes pět milionů uživatelů
- Placení mobilem, prokázání totožnosti a elektronický podpis vypadají podobně, ale právně znamenají něco jiného
- Před volbami, úřadem nebo podpisem smlouvy se vyplatí mít fyzickou občanku a druhý způsob přihlášení
U pokladny stačí přiložit telefon. U ověřovatele ukázat QR kód. Při podpisu dokumentu potvrdit akci v aplikaci. Navenek jde pořád o podobný pohyb palcem po displeji. Jednou tím ale platíte, podruhé prokazujete totožnost a potřetí vytváříte dokument, který může mít právní následky.
Mobilní identita se proto snadno slije do jedné představy: všechno je v telefonu, všechno se potvrzuje podobně. Ve skutečnosti nejde o jednu velkou „občanku v mobilu“. Každá funkce má jiná pravidla a jiný záložní postup, když telefon, aplikace nebo služba selže.
Téma už dávno není pro pár technologických nadšenců. DIA oznámila, že si aplikaci eDoklady k 25. květnu 2026 stáhlo 1 000 088 uživatelů a registrováno bylo 48 568 ověřovatelů. Bank iD ve svém souhrnu za rok 2025 uvádí 5,1 milionu uživatelů. Do stejného prostoru míří evropská peněženka digitální identity, kterou mají členské státy podle Evropské komise nabídnout do konce roku 2026.
eDoklady nejsou přihlášení z domova
V české praxi se pod mobilní identitou často míchají tři různé věci. Přes Identitu občana se člověk přihlašuje do online služeb státu. eDoklady slouží k osobnímu prokázání totožnosti. Elektronický podpis řeší platnost konkrétního dokumentu. Telefon může být stejný, ale role služby je pokaždé jiná.
Nejvíc vidět jsou eDoklady. Aplikace funguje od ledna 2024 a dnes má za sebou hranici milionu stažení. Nesmí se jí ale přisuzovat funkce, které nemá. eDoklady nejsou způsob, jak se vzdáleně přihlásit do online služby nebo se prokázat z domova. Podle metodiky DIA pro ověřovatele lze digitální stejnopis průkazu použít při současné fyzické přítomnosti prokazujícího a ověřovatele.
Pro online služby slouží jiné prostředky přes Identitu občana, typicky Bank iD, Mobilní klíč eGovernmentu, NIA ID nebo mojeID. Bankovní identita patří k nejrozšířenějším, protože lidé bankovní aplikace znají a banky už své klienty identifikují. Pořád je to ale přihlašovací a ověřovací prostředek. Samotné přihlášení přes Bank iD není mobilní občanka a ještě neříká, jaký podpis u dokumentu vznikne.
Zjednodušená věta „ověřil jsem se přes mobil“ tak může zakrýt úplně jiný právní úkon: přihlášení do datové schránky, předání údajů přes eDoklady, potvrzení věku v online službě nebo podpis PDF. Pro úřad, firmu nebo soud nejde o stejnou situaci.
Když selže platba, vytáhnete kartu. U dokladu to tak snadné není
Telefon jako peněženka funguje nejpřirozeněji. Apple Pay, Google Wallet a bankovní aplikace mají jasný úkol: nahradit kartu u terminálu nebo v online platbě. Technicky přitom nejde o posílání skutečného čísla karty obchodníkovi. Apple u Apple Pay popisuje použití čísla účtu přiřazeného zařízení a dynamického bezpečnostního kódu, Google u Google Wallet popisuje platební token uložený v telefonu, který při platbě zastoupí skutečné číslo karty.
Rozdíl je hlavně v následcích výpadku. Když mobil při placení selže, většinou stačí plastová karta, hotovost nebo jiný způsob platby. U digitální identity může stejná situace bolet víc. Nejde o kávu u pokladny, ale třeba o hlasování, jednání na úřadě, přístup do datové schránky nebo podpis dokumentu.
U plateb mívá člověk zálohu po ruce. U úřadu, voleb nebo datové schránky musí být náhradní postup jasný dřív, než telefon selže nebo aplikace požádá o nové přihlášení.
Volby ukázaly rozdíl mezi bezpečností a dostupností
První velká zkouška eDokladů přišla při sněmovních volbách v říjnu 2025. Část voličů tehdy narazila na digitální doklad, který nebyl v aplikaci včas aktualizovaný nebo se jej kvůli zátěži nedařilo obnovit. Podle podpory eDokladů mají být údaje v aplikaci mladší než 48 hodin; pokud jsou starší, ověřovatel o tom ví a může je odmítnout. Aktualizace vyžaduje připojení k internetu.
Stejně nepříjemný může být méně nápadný scénář: člověk po přechodu na nový telefon zjistí, že má aplikaci registrovanou na příliš mnoha zařízeních nebo musí něco znovu nastavit. Před volební komisí nebo u přepážky pak nejde o drobnou technickou údržbu, ale o překážku v konkrétní chvíli.
DIA později uvedla, že během prvních čtyř hodin voleb zaznamenala přes NIA více než 1,5 milionu přihlášení do eDokladů. Problém se podle ní soustředil hlavně do aktualizace digitálních dokladů. DIA jej popsala jako otázku dostupnosti služby ve chvíli, kdy ji mnoho lidí potřebovalo najednou, ne jako bezpečnostní incident.
To eDoklady neodepisuje. Jen to ukázalo, že u identity nestačí bezpečná aplikace a právní uznání. Služba potřebuje kapacitní rezervu a ověřovatel musí vědět, co dělat, když telefon nebo aktualizace selže. Fyzickou občanku eDoklady neruší, a to je zatím správně. Plastová kartička nepotřebuje baterii, internet ani oprávnění k Bluetooth.
U podpisu nestačí tlačítko potvrdit
U elektronického podepisování je zrádné, že obrazovka vypadá pořád podobně. V mobilu lze potvrdit souhlas, přihlásit se do služby, podepsat dokument přes Bank iD SIGN nebo projít kvalifikovaným podpisem typu Bank iD QSIGN. Právní dopad neurčuje gesto v aplikaci, ale služba a typ podpisu, který vznikne.
Evropská komise ve svých pokynech ke kvalifikovanému podpisu připomíná, že kvalifikovaný elektronický podpis má stejný účinek jako vlastnoruční podpis. Bank iD svou službu Bank iD SIGN popisuje jako zaručený elektronický podpis, zatímco podmínky Bank iD QSIGN řeší vytvoření kvalifikovaného podpisu přes certifikační autoritu. Pro běžného uživatele z toho plyne jednoduchá kontrola: u smlouvy nebo úředního úkonu nestačí tlačítko „potvrdit“. Služba musí říct, jaký podpis vznikne a k čemu stačí.
Nejčastější problém je banální: telefon zrovna nemáte
U digitální identity se často řeší phishing, malware nebo podvržené aplikace. Častěji ale rozhodne obyčejnější situace: telefon se vybije, rozbije, zůstane doma nebo jej člověk vymění za nový. Aplikaci pak musí znovu registrovat, odpojit staré zařízení nebo zprovoznit přístupový prostředek, který roky nepotřeboval.
eDoklady mají proti zneužití rozumná omezení. Podle oficiální podpory potřebují Android od verze 10 nebo iOS od verze 15, Bluetooth, fotoaparát a nastavený zamykací kód. Internet je potřeba při registraci, aktualizaci údajů a při ověřování přes webovou čtečku. Aplikaci lze mít nejvýše na dvou zařízeních a při ztrátě telefonu ji lze odpojit přes Portál občana.
Čím pevněji je identita svázaná s konkrétním zařízením, tím citelnější je jeho ztráta. Data uložená v telefonu se mohou lépe chránit, ale hůř obnovovat. Služby opřené více o cloud se snadněji přenášejí mezi zařízeními, ale vyžadují větší důvěru v provozovatele a jeho dostupnost. Uživatel nepotřebuje znát architekturu systému. Potřebuje vědět, jak se dostane ke svému účtu, dokladu nebo dokumentu, když telefon nebude po ruce.
Mobilní doklad může být soukromější než plast
Digitální doklady nemají jen slabiny. Oproti plastové občance mohou být k soukromí šetrnější, pokud se používají správně. Když někdo potřebuje ověřit, že je člověku více než 18 let, nemusí nutně vidět rodné číslo, adresu ani celé datum narození. Aplikace může předat jen konkrétní údaj, který je pro kontrolu potřeba.
eDoklady ve svých materiálech uvádějí, že data o prokazování nejsou dostupná státu ani nikomu jinému a že historii prokazování si uživatel může dobrovolně zapnout v aplikaci. Podle podpory eDokladů může uživatel při kontrole vidět, které údaje ověřovatel požaduje, a jejich předání odmítnout. To je významný rozdíl proti plastové kartičce, kterou často ukazuje celou.
Soukromí se zlepší jen tehdy, když si služba řekne o přiměřené množství údajů a nedělá z každé kontroly další sběr dat. Pokud si ověřovatelé budou běžně žádat víc údajů, než potřebují, rozdíl proti plastové občance se rychle zmenší.
Evropská peněženka má sjednotit pravidla, ne zrušit zálohy
Do českého prostředí má v příštích letech vstoupit evropská peněženka digitální identity. Evropská unie má nový rámec eIDAS 2 a členské státy mají nabídnout vlastní peněženky. Evropská komise počítá s prokazováním identity, předáváním konkrétních údajů, přístupem ke službám a podepisováním dokumentů. V praxi může jít o potvrzení věku, studia nebo řidičského oprávnění bez ukazování celého dokladu. DIA zároveň uvádí, že evropská peněženka má aplikaci eDoklady v budoucnu nahradit a umožnit prokazování osobně i online.
Nepřehlédněte
Za rok dorazí mobilní evropská peněženka. Nahradí pas, řidičák a prokážete přes ní bezdlužnost
Česko nezačíná od nuly. Má Identitu občana, Bank iD, Portál občana, datové schránky, eDoklady i síť Czech POINTů. Fyzická a asistovaná místa nejsou ostuda digitalizace. Jsou záloha pro lidi bez vhodného telefonu, pro ztrátu zařízení i pro výpadky služeb, které se v praxi prostě stávají.
Evropská peněženka může snížit roztříštěnost. Sama ale nevyřeší přijetí u úřadů, bank, dopravců, škol a dalších míst, kde lidé doklad opravdu ukazují. A pořád zůstane obyčejná otázka: co se stane, když telefon nestačí?
Mobil používejte, jen mu nedejte monopol
Mobilní identitě není potřeba se vyhýbat. eDoklady dávají smysl, Bank iD šetří čas a mobilní platby jsou pohodlné. Elektronický podpis může ušetřit cestu na pobočku a evropská peněženka může časem zjednodušit situace, které dnes vyžadují papír, sken nebo návštěvu přepážky.
Telefon by ale neměl být jedinou kopií vlastní identity. Praktické minimum je fyzická občanka, aspoň dva nezávislé způsoby přístupu ke službám veřejné správy a kontrola eDokladů před důležitým úkonem. U podpisu se vyplatí ověřit, jestli služba vytváří zaručený, nebo kvalifikovaný podpis. Při ztrátě telefonu je potřeba odpojit eDoklady, zablokovat platební tokeny a projít účty, kde telefon sloužil k ověření.
Mobilní identita má zjednodušit běžné situace, ne uzamknout člověka do jednoho zařízení. Kdo nemá vhodný telefon nebo narazí na výpadek, musí se k úřadu, účtu nebo podpisu dostat i jinak. Telefon může být hlavní cesta. Nesmí být jediná.
