- V příštím roce budeme pravděpodobně svědky obřího zemětřesení na poli sociálních sítí
- Evropská unie (EU) chystá nový zákon, dle expertů srovnatelný s propíraným GDPR
- Sociální sítě budou nově muset například vysvětlit, jak bojují s dezinformacemi
Období covidové pandemie a teď aktuálně válečného konfliktu nám jako lidstvu ukázalo, jak obrovským problémem je šíření fake news. Exekutivní orgán EU – Evropská komise – chystá nový zákon o digitálních službách (DSA, z anglického Digital Services Act), kvůli kterému by Facebook, Twitter, Instagram, TikTok a další museli jasně prokázat, jak bojují s hoaxy a dezinformacemi.
Nový evropský zákon o digitálních službách
Samo sebou, že hlavním úkolem nového zákona o digitálních službách je zlepšit pozici spotřebitele. Komise naráží na to, že se po internetu každý den šíří fake news a dezinformace, které pak přispívají k agresi na sociálních sítích, nicméně i k násilí naživo. Brusel s tím chce bojovat tak, že přinutí provozovatele velkých sociálních sítí transparentně ukázat, jak dezinformace potlačují a podle jakých algoritmů s nimi bojují.
„Tyto nové zákony mají jeden hlavní účel: postarat se o to, abychom my, uživatelé, byli na sítích v bezpečí a měli možnost volby,“ uvedla v tiskovém prohlášení dánská eurokomisařka Margrethe Vestager, která za návrhem na zákon o digitální službách stojí.
V ideálním případě pak budou muset velcí hráči na poli sociálních sítí představovat veřejnosti, jak bylo za uplynulý rok bojováno s dezinformacemi, třeba výročními zprávy a reporty.
Dotkne se i reklamy na sítích
Návrh ale nepočítá pouze s legislativní úpravou boje proti fake news a hoaxům. Změna se dotkne také toho, jak Facebook a spol. distribuují direktivní reklamu. Nově nebude možné, aby vám sociální sítě doporučovaly zboží na základě vaší rasy, barvy kůže, náboženství a také politické příslušnosti.
V neposlední řadě se zákon bude zaobírat tím, co všechno je nabízeno na velkých „internetových tržištích“, jakými jsou Amazon nebo Facebook Marketplace. Evropská komise cílí na to, aby tyto obchody podléhaly běžným zákonům, tedy aby na nich nesmělo být nabízeno nelegální zboží či nelegální služby, jako jsou prostituce a prodej omamných látek.
Nebezpečí internetové cenzury
Proti návrhu zákona o digitálních službách se však ozývají odpůrci cenzury na internetu. Ti nabourávají věrohodnost „ochranných algoritmů“ a pokládají příhodné dotazy: Jak algoritmus pozná, co je a co není fake news? A jak bude rozpoznávat internetový humor bez kontextu od nebezpečí dezinformací?
Faktem je, že jakmile budou kontrolní systémy nastaveny na potlačování jakýchkoliv dezinformací, může snadno dojít k omezení svobody projevu na internetu.
Pokud půjde vše podle plánu a zákon bude schválen, začne platit od příštího roku, a to pro všechny členské státy Evropské unie. Nutno však podotknout, že celé znění zákona zatím veřejnosti odtajněno nebylo.
