- Notebooky, herní konzole, sluchátka ani běžné příslušenství do nové pozáruční povinnosti výrobců zatím nespadají
- U smartphonů už od června 2025 platí evropská pravidla pro náhradní díly, baterie, štítky a aktualizace
- U nových nákupů po účinnosti novely se má odpovědnost za vady po reklamační opravě prodloužit až na tři roky
- Český zákon ale ke konci května 2026 stále nebyl vyhlášen ve Sbírce zákonů, detaily je proto nutné brát jako návrh
Právo na opravu zní jako přesně ten typ evropského předpisu, po kterém by měl člověk s prasklým displejem iPhonu, unavenou baterií v Androidu nebo mrtvým MacBookem vyrazit oslavně do servisu. Jenže zrovna tady se vyplatí ubrat očekávání. Nová pravidla pomůžou, místy docela výrazně, ale od 31. července 2026 automaticky nezlevní všechny opravy elektroniky a neotevřou každý notebook křížovým šroubovákem ze šuplíku.
Ještě jedna brzda hned na začátek: směrnice EU 2024/1799 stanovuje členským státům termín pro převedení pravidel do národního práva do 31. července 2026. Česká úprava ale ke konci května 2026 stále nebyla vyhlášená ve Sbírce zákonů. Evropský rámec je tedy jasný, některé české detaily je ale potřeba brát jako návrh, dokud legislativní proces neskončí.
S opravou notebooku na konec července nečekejte
Pokud vám doma leží notebook s rozbitým pantem nebo prasklým displejem a říkáte si „počkám na právo na opravu“, většinou není na co čekat. Notebooky do nové pozáruční povinnosti výrobce zatím nespadají. Stejně tak mimo ni zůstávají herní konzole, běžná sluchátka, routery, většina drobné domácí elektroniky nebo příslušenství.
Důvod je méně líbivý než název celé regulace. Směrnice o opravách zboží navazuje hlavně na výrobky, pro které už v evropském právu existují konkrétní požadavky na opravitelnost. Typicky jde o smartphony, bezdrátové telefony, klasické tablety typu slate, pračky, myčky, lednice, elektronické displeje, vysavače, servery, datová úložiště, sušičky nebo některé výrobky s bateriemi lehkých dopravních prostředků. U notebooků sice samostatná evropská pravidla pro ekodesign počítačů existují, ale v nynějším seznamu výrobků s pozáruční povinností opravy nejsou.
To neznamená, že se notebooku nemůže dotknout žádná změna při reklamaci. Obecnější pravidla o volbě opravy místo výměny mohou dopadat šířeji. Mimo hru je hlavně nová povinnost výrobce nabídnout opravu po skončení běžné zákonné odpovědnosti za vady u vybraných kategorií výrobků.
Pro běžného člověka je to nepříjemné hlavně proto, že marketingový název „právo na opravu“ zní univerzálně. Ve skutečnosti dostáváte spíš právo žádat opravu vybraných výrobků. U notebooku bude dál rozhodovat konkrétní model, dostupnost dílů, konstrukce, politika výrobce a cena práce. Pokud tedy řešíte rozbitý MacBook, herní notebook nebo levnější Windows laptop, letošní směrnice sama o sobě z opravy neudělá levnou a jednoduchou záležitost.
U telefonů už základ platí od června 2025
U smartphonů se v létě 2026 nestane velký technický přelom, protože podstatná část pravidel pro opravitelnost telefonů a tabletů začala platit už 20. června 2025. Evropská pravidla pro opravitelnost telefonů a tabletů od té doby vyžadují odolnější konstrukci, trvanlivější baterie, dostupné náhradní díly a přístup profesionálních opravářů k potřebnému softwaru nebo firmwaru.
Pro kupujícího je důležitý hlavně konkrétní obsah. Smartphony uváděné na trh EU od 20. června 2025 mají mít baterii, která zvládne alespoň 800 nabíjecích cyklů při zachování nejméně 80 procent původní kapacity. Výrobci mají držet vybrané náhradní díly dostupné nejméně 7 let po skončení prodeje modelu v EU a dodávat je obvykle během 5 až 10 pracovních dnů. Aktualizace operačního systému mají být dostupné nejméně 5 let od konce uvádění posledních kusů daného modelu na trh.
Na energetickém štítku najdete i třídu opravitelnosti A až E. SMARTmania o tom psala už loni v článku o tom, že každý nový telefon v EU dostane energetický štítek s opravitelností.
U telefonů tedy nejde o start od nuly. Nová povinnost navazuje na pravidla, která už platí. Přidává hlavně povinnost výrobce opravu za určitých podmínek skutečně nabídnout i mimo běžnou reklamaci a zároveň ztěžuje výrobcům možnost bránit opravám jen proto, že předchozí zásah provedl nezávislý servis nebo jiná osoba.
Oprava místo výměny má prodloužit ochranu na tři roky
Nejpraktičtější česká změna se týká reklamací. Evropské minimum říká, že když je v rámci zákonné odpovědnosti za vady jako řešení zvolena a provedena oprava místo výměny, ochrana se má jednou prodloužit alespoň o 12 měsíců. Český návrh jde dál: MPO mluví o prodloužení na tři roky.
Modelově: koupíte telefon po účinnosti novely, během zákonné odpovědnosti za vady ho reklamujete a reklamace bude vyřízena opravou místo výměny kusu. Pokud návrh projde v této podobě, odpovědnost za vady se má prodloužit na tři roky od převzetí zboží.
Může to změnit chování zákazníků při reklamaci. Zákazník často chce nový kus, protože se bojí, že po opravě dostane horší řešení. Delší ochrana tenhle odpor může zmírnit. Když víte, že vyřízením reklamace opravou nepřicházíte o jistotu, dává oprava větší smysl. Pro běžného kupujícího je to hmatatelnější změna než obecný cíl omezit vyhazování funkční elektroniky.
Ceny oprav zákon sám nesrazí
Největší nejistota zůstává u ceny. Výrobce má opravu provést bezplatně nebo za přiměřenou cenu. U dílů, nástrojů a informací zároveň pravidla míří proti tomu, aby byla oprava cenově nebo prakticky zbytečně blokovaná. Jenže v předpisu není jednoduchý cenový strop. Není tam napsáno, že displej smí stát nejvýš určité procento ceny telefonu nebo že celá oprava nesmí překročit konkrétní hranici.
To je důležité. U dražších telefonů se výměna displeje snadno dostane do vyšších tisíců korun. U skládacích modelů to platí zvlášť, jen je potřeba jejich povinnosti posuzovat podle konkrétního rozsahu pravidel, protože část evropských požadavků pracuje s výjimkami pro zařízení s ohebným hlavním displejem. Povinnost držet díly a poskytovat informace může zlepšit dostupnost oprav, ale sama o sobě nezaručí nízkou cenu. O to, co je ještě „přiměřená“ cena, se budou v praxi přít zákazníci, výrobci, Česká obchodní inspekce a případně soudy.
Proto bych od konce července nečekal plošný propad servisních ceníků. Nová povinnost může pomoct hlavně tam, kde dosud chyběly díly, informace nebo přístup k diagnostice. Neudělá ale z každé opravy ekonomicky výhodnou volbu.
Párování dílů nekončí jednou větou
Opatrně je potřeba brát i zákaz softwarového zamykání dílů, tedy takzvaného parts pairingu. Jde o praxi, kdy telefon po výměně součástky „nepozná“ nový díl, zobrazí varování nebo omezí některé funkce. Směrnice takové praktiky u výrobků spadajících do nové povinnosti v principu omezuje. Zároveň ale připouští legitimní a objektivní důvody, včetně ochrany duševního vlastnictví.
V překladu: párování dílů nezmizí přes noc. Může být hůř obhajitelné, může se omezit a výrobci budou muset své postupy lépe vysvětlovat. Nedá se čekat, že Apple, Samsung a další velcí výrobci změní servisní politiku ze dne na den.
Apple u novějších zařízení rozšířil možnosti dokončení opravy a kalibrace u vybraných originálních i použitých originálních dílů, jak popisuje v dokumentaci k historii dílů a servisu. U některých typů výměn ale pořád narážíte na části telefonu, které jsou na párování citlivé. Podobně Samsung dostal ránu, když iFixit v květnu 2024 ukončil partnerství mimo jiné kvůli drahým dílům a konstrukcím, které domácí opravy komplikují.
Na opačné straně stojí Fairphone. Fairphone 6 ukazuje, že telefon s modulární konstrukcí, až pětiletou zárukou a osmiletou softwarovou podporou jde postavit i dnes. Rozdíly mezi výrobci tím nezmizí. Kupující je jen snáz uvidí při výběru telefonu.
Český zákon ještě není hotový
Česko má evropská pravidla převést do národního práva do 31. července letošního roku. Vláda už návrhy schválila, ale to není totéž jako přijatý zákon. Ve Sněmovně běží sněmovní tisk 62 k novému zákonu o některých povinnostech souvisejících s opravou výrobku a související sněmovní tisk 53 k novele zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku.
Dokud zákon nevyjde ve Sbírce zákonů, je bezpečnější brát české detaily jako návrh. Platí to hlavně pro přesné nastavení tříleté ochrany po opravě a pro sankční část. Dozor má podle návrhu zajišťovat Česká obchodní inspekce, za porušení pravidel mají hrozit pokuty až pět milionů korun.
Ještě jedna poznámka: Česko se zatím nechystá řešit právo na opravu přímým příspěvkem spotřebitelům. Směrnice po státech požaduje alespoň jedno opatření na podporu oprav a připouští i finanční pobídky, česká úprava ale míří hlavně na pravidla pro výrobce, prodejce, opraváře, informování zákazníků a zapojení do evropské opravárenské platformy.
Co zkontrolovat před nákupem a opravou telefonu
Při nákupu nového telefonu bych už dnes nekoukal jen na výkon, fotoaparát a délku softwarové podpory v recenzi. Stejně důležitý začíná být servis. Zkontrolujte energetický štítek, třídu opravitelnosti, délku aktualizací a to, jestli výrobce nebo autorizovaný servis veřejně uvádí ceny běžných oprav. Telefon za dvacet tisíc, u kterého se nedá rozumně dohledat cena displeje nebo baterie, je horší koupě, než se zdá po týdnu používání.
Když půjdete do servisu, zeptejte se rovnou na tři věci: jestli dostanete originální, použitý originální, renovovaný nebo kompatibilní díl, jestli po opravě zůstanou zachované všechny funkce telefonu a jak dlouho servis ručí za vlastní práci. U autorizovaného servisu chtějte vědět, kolik stojí díl a kolik práce. U nezávislého servisu si nechte typ dílu napsat do zakázkového listu.
A s notebookem? Tam bude i po 31. červenci 2026 rozhodovat dostupnost dílů, konstrukce konkrétního modelu a politika výrobce. Jestli se vám oprava vyplatí, zjistíte pořád staromódně: porovnáte cenu opravy, stáří zařízení, cenu bazarové náhrady a riziko další závady. Není to tak líbivé jako evropské „právo na opravu“. Je to ale přesnější.
