- Téměř 92 % českých dětí a dospívajících se denně připojuje na internet přes smartphone, přes PC jen 31 %
- Pod základní úrovní počítačové a informační gramotnosti zůstala téměř třetina českých čtrnáctiletých
- Ovládání TikToku, Instagramu nebo CapCutu není totéž jako práce se soubory, formáty a oprávněními
- Nejlepší lekcí je úkol, u kterého musí dítě samo najít potřebné informace, ověřit je a vyřešit problém
Dospělí rádi předpokládají, že dítě se smartphonem v ruce rozumí počítači přirozeně. Umí přece nastavit Instagram, sestříhat video a bez návodu se pohybuje v aplikacích, ve kterých by se rodič ztratil. Jenže telefon děti učí hlavně rychle ovládat několik známých služeb. Ve chvíli, kdy mají najít soubor, převést ho do správného formátu, zkontrolovat zdroj nebo nastavit přístup, je to najednou horší.
ℹ️ Stačí jeden klik! Přidejte si nás mezi mezi preferované weby, případně nás sledujte v Google Zprávách, nebo na Seznam.cz
To z dětí automaticky nedělá nešiky. Jen jsme si příliš dlouho pletli dvě věci. Umět bleskově ovládat hotovou aplikaci není totéž jako rozumět digitálnímu prostředí, ve kterém aplikace běží. Dnešní služby jsou navržené tak, aby člověk co nejméně řešil, kde data jsou, v jakém jsou formátu a kdo k nim má přístup.
Mobil mají téměř všichni, počítač používají mnohem méně
Nový český výzkum EU Kids Online V ukazuje, jaké zařízení mladí lidé při každodenním používání internetu volí. Téměř denně se přes smartphone připojuje k internetu 92 % českých dětí a dospívajících ve věku 9 až 17 let. Přes PC tak často chodí na internet jen 31 % z nich.
Mobil je proto hlavním místem každodenního používání internetu. Denní komunikaci s kamarády ve stejném výzkumu uvádělo 82 % respondentů a videa na sociálních sítích sledovalo 81 %. Internet pro školní úkoly používala každý den přibližně třetina.
Mobilní aplikace většinu technických detailů řeší za uživatele. Fotka čeká v galerii, hudba ve Spotify a dokument se otevře jedním klepnutím. Dobře navržená aplikace má přesně takhle fungovat. Jenže člověk, který nepotřebuje vědět, co se děje pod ikonou, si o tom také nevytvoří žádnou mentální mapu.
Poslat video přes WhatsApp, nahrát ho na Disk nebo přiložit k e-mailu jsou tři různé cesty s jinými limity, kvalitou i právy příjemce. Při běžném používání to šetří čas. Chyba se projeví až ve chvíli, kdy video po odeslání ztratí kvalitu, odkaz druhé straně nefunguje nebo sdílený dokument otevře i člověk, kterému určený nebyl.
Praktický test ukazuje, kde jsou limity
Samotné používání zařízení ale nevypovídá o tom, jak děti zvládnou práci s informacemi. To testuje národní zpráva ICILS 2023. Mezinárodní šetření testovalo na počítači české čtrnáctileté, tedy žáky osmých tříd a odpovídajících ročníků gymnázií. Zapojilo se 220 škol a zhruba 8 100 žáků. Pod druhou úroveň počítačové a informační gramotnosti, kterou zpráva označuje jako základní, se dostalo 28 % z nich.
Nejde o programování ani skládání herní sestavy. Druhá úroveň znamená základní práci s jasně zadanými informacemi, jejich správu a vytvoření jednoduchého digitálního výstupu. Tady se ukáže rozdíl mezi člověkem, který umí obsloužit známé prostředí, a člověkem, který se dokáže zorientovat, když mu aplikace přestane napovídat.
Česko v ICILS stále nepatří mezi propadlíky. Průměrný výsledek českých žáků ale mezi roky 2013 a 2023 klesl z 553 na 525 bodů a podíl žáků alespoň na druhé úrovni se snížil z 85 na 72 %. Příčinu tohoto poklesu test nehledá. Ukazuje ale, že telefon v ruce žádné digitální dovednosti nezaručí.
Telefon je hotový hotel, počítač spíš byt na dodělání
Část dnešních třicátníků a čtyřicátníků se základům počítače naučila mimoděk. Hra nešla spustit, protože chyběl ovladač. Stažený program byl zabalený v archivu. Fotky bylo potřeba přetáhnout z karty a e-mail odmítl přílohu, protože byla příliš velká. Tyto zkušenosti byly otravné, ale učily příčinu a následek. Soubor někam uložíte, pak ho musíte najít. Když ho smažete, nemusí existovat kouzelná kopie. Když někomu pošlete odkaz, neznamená to automaticky, že dokument otevře.
Na smartphonu a v cloudu se o ukládání, zálohy a synchronizaci většinou stará služba sama. To je pro drtivou většinu lidí výhra. Problém začíná ve chvíli, kdy rychlý pohyb v několika pečlivě navržených aplikacích zaměníme za obecnou digitální gramotnost.
Největší chyba proto není v tom, že dítě nezná strukturu složek na Windows. Důležité je pochopit princip: kde jsou data, jaký mají formát, kdo je vlastní, kdo je může měnit a jak si ověřit, že se na druhou stranu dostala správná verze. To jsou návyky, které přežijí změnu telefonu, cloudu i aplikace.
Dítě může přesně vědět, kde se v Instagramu mění viditelnost příběhu, ale stejný princip nepozná u oprávnění sdíleného dokumentu. Dokáže upravit video v CapCutu, ale netuší, proč velkou prezentaci nelze poslat e-mailem. Umí nahrát fotografii na sociální síť, ale neumí změnit rozlišení nebo dohledat původní soubor. Ovládá prostředí, které zná. Jakmile ho aplikace přestane vést za ruku, iluze digitální gramotnosti se rozpadá.
Digitální domorodec je pohodlný mýtus pro dospělé
Pojem „digitální domorodci“ pro generaci vyrůstající s počítači, hrami a internetem zpopularizoval pedagog Marc Prensky ve své eseji Digital Natives, Digital Immigrants z roku 2001. Zní hezky. Dospělým navíc dovoluje elegantně předat zodpovědnost: oni tomu přece rozumějí od narození, tak ať si poradí. Jenže nikdo se nenarodí s vědomím, co je záloha, dvoufázové ověření nebo důvěryhodný zdroj. Stejně jako se nikdo nenaučí vařit tím, že celé dětství objednává jídlo v aplikaci.
To ale neznamená, že jsou děti digitálně neschopné. Umět pracovat s videem, trefit formát sociální sítě, najít si komunitu nebo se pohybovat v rozhraní bez návodu jsou reálné dovednosti. Jen se špatně přenášejí do situace, kdy je potřeba dohledat původní zdroj fotografie, převést soubor do formátu pro druhou stranu nebo se vrátit k účtu po ztrátě telefonu.
Nejužitečnější lekce proto často nevypadá jako lekce. Zkuste dítěti svěřit fotky z rodinné oslavy: ať je vybere, pojmenuje, zmenší, zazálohuje a pošle příbuzným tak, aby odkazy fungovaly i za měsíc. Nechte ho připravit prezentaci i se zdroji. To jsou drobnosti, u kterých se ukáže, zda člověk umí jen klikat, nebo dovede technologii skutečně používat.
Dítě, které si poradí s TikTokem lépe než vy, je pochopitelný důsledek současné doby. Problém je ale dospělý svět, který mu roky ukazoval jen hotové aplikace a pak od něj čeká, že si bez pomoci poradí s každým technickým problémem.
