- Chytré hodinky jsou již nedílnou součástí našich běžných životů
- Jedná se o praktické pomocníky na sport, sledování zdraví a je přes ně možné i telefonovat
- Věděli jste, že modely schopné upozornit na hovor existovaly už před více než 30 lety?
Chytré hodinky jsou určitě mocné a praktické nástroje, ale ne každému vyhovují. Uživatele totiž dokáží doslova zaplavit všemožnými daty a metrikami, což může být po čase otravné. Klasické hodinky zase nenabízejí vychytávky typu upozornění na příchozí hovory, které patří mezi nejpraktičtější prvky tohoto typu nositelné elektroniky. Před více než 32 lety chytré hodinky ještě neexistovaly, ale jeden model uměl i přesto spolupracovat s telefonem a upozornit na hovor.
Klasika s moderním twistem
O těchto hodinkách jste pravděpodobně už slyšeli a je klidně možné, že je dokonce stále máte doma. Casio Vivcel byly totiž ve své době poměrně populární a jednalo se vlastně o klasické „digitálky“ s moderním twistem, který připomíná chytré hodinky dnešní doby. Dalo by se říct, že model Vivcel předběhl dobu a ukázal, co bude v blízké budoucnosti možné. Představeny byly už v roce 1994.
Tyto hodinky totiž byly uzpůsobeny tomu, aby detekovaly příchozí telefonní hovor na mobilní telefon majitele a upozornily ho na něj formou vibrací. To znamená ideální doplněk kupříkladu na různé schůze, kdy je nutné mít vypnuté vyzvánění, ale uživatel přesto potřebuje mít přehled o tom, že mu někdo volá. Jak ale správně tušíte, bez komplikací a ústupků se to neobešlo.
První „chytré hodinky“ na světě?
Casio Vivcel se staly jakýmsi předobrazem dnešních chytrých hodinek a kombinovaly klasiku v podobě zobrazení času, alarmu a stopek s onou jedinou chytrou funkcí. Žádná jiná data, žádné spálené kalorie, počet udělaných kroků, denní úbytky, monitorování spánku a tisíce obdobných statistik, nic takového tehdy ještě nebylo. Jen čas a upozornění na příchozí hovory.
Jenže to nebylo jen tak, protože Wi-Fi ani Bluetooth v té době ještě nefungovaly tak jako dnes a přímé spojení mezi hodinkami a telefonem vlastně nebylo možné. Jak to tedy celé fungovalo? Hodinky využívaly první analogový mobilní systém AMPS (Advanced Mobile Phone System), který používal frekvenčně dělený vícenásobný přístup (FDMA) v pásmu 800–900 MHz.
S rozmachem telefonů nastaly problémy
Tyto hodinky vlastně fungovaly na velmi jednoduchém principu – obsahovaly malý přijímač, který uměl přijmout AMPS signál a dát vám informaci o tom, že na telefon míří hovor. Jenže s tím, jak začaly být mobilní telefony dostupnější a vyskytovaly se ve společnosti čím dál víc, nastal problém, protože hodinky nedokázaly rozlišit, který AMPS signál přijímají.
Pokud tedy v místnosti bylo jiné AMPS zařízení, které přijímalo hovor a bylo dostatečně blízko, vaše hodinky začaly vibrovat. Jak počet telefonů rostl, pásmo okolo 800 MHz bylo brzy zahlceno a hodinky upozorňovaly na více a více hovorů, které ale nepatřily jejich nositeli. Právě to byl jeden z důvodů, proč přestaly být postupem času více použitelné.
Casio výrazně předběhlo svou dobu
Dnes jsou chytré hodinky prodlouženou rukou telefonu a doslova je zaplavují notifikace od rána do večera. Informují o všemožných událostech a vlastně o všem, co se okolo uživatele šustne. Někomu to může vyhovovat, ale návrat jednodušších časů by určitě nebyl od věci a doba, kdy hodinky byly více hodinkami a uměly navíc jen minimum věcí, měla něco do sebe.
Casio Vivcel byly nesmírně zajímavým počinem, který ve své době působil skoro jako sci-fi. Původní model dorazil na trh v roce 1994 a vzniklo několik dalších specifikací, nicméně s přechodem na digitální sítě a jiné frekvence se nad nimi definitivně zavřela voda. Casio ale předběhlo dobu o dobrých 20 let a jako první přišlo s myšlenkou, že hodinky mohou být prodlouženou rukou telefonu.
