Domů » Články » Elon Musk: velký rozhovor o symbióze s AI, koronaviru a prodeji veškerého majetku

Elon Musk: velký rozhovor o symbióze s AI, koronaviru a prodeji veškerého majetku

Loňský rozhovor Elona Muska v podcastu Joe Rogan Experience vzbudil celosvětové pozdvižení. Elon si v něm totiž jednou potáhl – legálně – z jointu. To vyústilo v dočasný propad cen akcií Tesly a prověrku SpaceX ze strany NASA. Rozhovor byl ale ve skutečnosti mnohem zajímavější svým obsahem. Elon mluvil o celé řadě zajímavých věcí, o čemž jsme tehdy referovali v samostatném článku.

Jedním z tehdy diskutovaných témat byl Neuralink, tedy další z Muskových projektů týkající se implantátů do mozku. Joe Rogan si Elona pozval do svého podcastu před pár týdny podruhé a tématu se tentokrát věnovali podrobněji. Pokud nechcete celou dvouhodinovou epizodu sledovat, připravili jsme si pro vás opět přehled toho nejdůležitějšího.

Neuralink jako všelék?

Na úvod by bylo dobré si říct, co Neuralink vlastně je. Jenže to není tak jednoduché – projekt lze rozdělit na minimálně dvě fáze. Lékařskou – ta se aktuálně vyvíjí, a řekněme „nadstavbovou“ ta bude aktuální nejdříve za pět let, plných schopností dosáhne ale ještě mnohem později.

Aktuální podoba, jejíž první test na člověku by měl podle Muska proběhnout do roka, má podobu válce přibližně o průměru 2,5 cm. Ten má být implantován přímo do lebky, na místo kousku kosti, který se odebere. Z modulu povedou elektrody připojené přímo do mozku. Tuto rizikovou operaci má provádět robot, který je pro tento účel taktéž speciálně vyvíjen.

elon musk rogan 02
Elon Musk ve studiu Joe Rogana. Neformální rozhovory budou brzy dostupné exkluzivně na Spotify, partnerství streamovací službu údajně vyšlo na 100 milionů dolarů

První generace by měla sloužit k tomu, aby obnovila běžné, ale v důsledku nemoci či zranění ztracené schopnosti mozku, resp. lidského těla jako takového. Vývoj bude pochopitelně postupný, Elon nicméně tvrdí, že by mělo v teorii jít řešit v podstatě jakékoliv nervové selhání. Mělo by tak být možné obnovit sluch, zrak, ale také třeba „ovládání“ ochrnutých končetin. Elon mnohokrát říkal, že o podrobnostech nemůže do finálního představení mluvit. Lze si ale asi představit, že pro tyto účely bude Neuralink sloužit jako přemostění z nějakého důvodu přerušeného nervového spojení.

Tip: Na YouTube končí. Spotify za 2,5 miliardy koupilo krále podcastů Joe Rogana

Musk dále zmiňoval i další zamýšlené schopnosti. Neuralink by například měl na základě svých senzorů dokázat v reálném čase rozpoznat nastupující epileptický záchvat a elektrickým signálem vyslaným do elektrody ho „negovat“. V dalších fázích by mělo být možné řešit i následky mrtvice, jako jsou poruchy paměti.

Napájení by mělo být řešeno bezdrátovým nabíjením, komunikace pak minimálně zpočátku klasicky pomocí Bluetooth. Neuralink má být možné odebrat, problémy s odmítnutím organismem ale Musk příliš nepředpokládá. Podle něj jde o implantát srovnatelný třeba s umělým kloubem nebo stimulátorem srdce.

Stane se řeč za 10 let zbytečnou?

Výše uvedené schopnosti mají potenciál významně zlepšit kvalitu života hendikepovaným lidem. Z technologického hlediska jsou ale mnohem zajímavější další fáze, které už se nesoustředí na „opravování“, ale vylepšování. A podle Muska zásadní oblastí člověka žádající si vylepšení, je komunikace.

Elon totiž nabízí zajímavý pohled na fungování moderního člověka. Podle něj totiž všichni už hezkých pár let žijeme v symbióze s umělou inteligencí. Tím, že nosíme v kapse telefon, na němž si vyhledáváme informace, komunikujeme jím, zaznamenáváme jím své okolí a své myšlenky, vlastě rozšiřujeme schopnosti našeho mozku, resp. je delegujeme na technologie. Problém však je dle Muska naprosto „strašný datarate“ komunikace s těmito přístroji. Elon odhaduje, že ťukáním po displeji dosahujeme propustnosti možná tak okolo 1 bit/s. Tím pádem nemůžeme využívat plně potenciál výpočetního výkonu a umělé inteligence, který již máme každý v kapse k dispozici.

Joe Rogan Experience #1470 - Elon Musk

Co ale, když bychom naše nedokonalé ruce obešli, a myšlenky rovnou předávali formou elektrických impulzů? To přesně by měl Neuralink umožnit. Propustnost by v takovém případě měla být okolo 1 Gbit/s, což je zjevně radikální zlepšení. Jen toto zrychlení komunikace by přineslo obrovský nárůst schopností člověka, nemluvě o dalším vývoji AI.

Dalším příkladem, na němž Elon demonstroval naši neschopnost efektivně předávat informace, je řeč. Pokud máme nějakou komplexní myšlenku, musíme ji převést na slova (první „komprimace“) adresát musí slovům přiřadit nějaký význam (další „komprimace“) a takto předaná komplexní myšlenka může být náhle neúplná či jiná. A to ani nebereme v úvahu například přeslechnutí se, jazykovou bariéru, nebo špatnou slovní zásobu. Pokud by ale myšlenka rovnou zamířila formou elektrického impulzu do Neuralinku a z něj skrz Neuralink jiné osoby do mozku, došlo by k zcela věrnému přenesení původní myšlenky.

Řeč jako táborák

Joe Rogan na popis tohoto konceptu reagoval dotazem, jestli to tedy znamená, že se řeč stane zbytečnou. Elon odvětil, že zřejmě skutečně ano. Podle něj bude používána jen pro „sentimentální účely“. Rogan na to oponoval, že tím ale přijdeme o určitý emocionální náboj, či význam, jaký má přesná volba slov a podobně. Na to Musk reagoval pobaveně s tím, že řeč bude prostě něco jako táborák: z racionálního hlediska zbytečná, ale pěkná věc, kterou si čas od času můžeme užít.

elon musk rogan 04
Tentokrát se nekouřilo, na skleničku ale došlo

Následovala tedy otázka, za jak dlouho přestane řeč hrát dominantní roli v mezilidské komunikaci. Tady se Elonovi nechtělo moc odpovídat, vypadalo to, že nakonec zazní jakási vzdálená budoucnost. K překvapení Rogana i diváků nicméně Elon po chvíli prohlásil, že pět až deset let. Po chvíli dodal, že to je „nejlepší scénář“, nejprve se totiž zaměří na řešení zmiňovaných zdravotních problémů.

Symbióza s AI, aneb člověk 2.0

Cílovým stavem Neuralinku je nicméně plná symbióza s umělou inteligencí neboli „whole brain interface“. K tomuto stavu bychom se podle Muska měli dostat postupně, půjde přibližně o Neuralink 10. generace. Bude třeba i získat certifikaci od FDA a dalších úřadů, takže prý rozhodně nepůjde o nějakou překotnou změnu, ale postupně nastupující vývoj.

Tip: Elon Musk představil Neuralink: implantát, který umožní ovládat počítač myšlenkami

Neuralink by nám podle Muska měl v následujících desetiletích umožnit dělat opravdu ledacos, v podstatě by se dalo říct, že by mělo jít o jakéhosi člověka 2.0. Elon zdůrazňuje, že v zásadě nejde o nic revolučního: ukládání dat, komplexní výpočty, automatické rozpoznávání objektů, předvídání. To vše jsou věci, co umí současné počítače a současné AI. Jen rychlost komunikace mezi člověkem a počítačem není taková, abychom tyto schopnosti dokázali využívat v reálném čase. Opět se tedy dostáváme v podstatě k otázce nedostatečného datového toku, kterou má Neuralink vyřešit.

Cloudový duch

Jakýmsi zlatým grálem symbiózy člověka a technologií je zálohování a obnovování „obrazu“ mozku. Elon řekl, že nejde o nic fyzikálně nemožného, v teorii by to mělo být možné. Je nicméně nutné předpokládat, že takový člověk bude trochu jiný. Musk nicméně hned dodal, že mozek je vlastně trochu jiný pokaždé, když se vzbudí. A člověk samotný by to nepoznal – stále by sám sebe považoval za „originální“ verzi sebe.

elon musk rogan 03
Podle Muska po smrti žijeme v online světě

Musk nadhodil také možnost naprosto bezztrátově uložit vzpomínky. Podle něj by mělo být možné uložit, a následně si přehrát určitý prožitek. Ne však tak, jak si věci pamatujeme běžně, ale zcela věrně, včetně veškerých smyslových vjemů. A pokud bychom chtěli, mělo by být možné tyto vzpomínky i modifikovat. Což teoreticky otevírá potenciál například pro vyrovnávání se s různými traumaty. Zde opět neopomněl poukázat na to, že telefon si dokáže ve formě videa zapamatovat určitou událost přesněji než náš mozek.

Tip: Elon Musk: pět faktů, o kterých jste zřejmě ještě neslyšeli

K tomuto tématu se váže i myšlenka, která v pořadu zazněla o něco později. „Lidství“ – ve smyslu esence člověka – podle Muska časem bude více spočívat v cloudu (resp. digitálních datech) než v lidském těle. To je samozřejmě poměrně zjevné v případě, že bychom skutečně dokázali zálohovat mozek. Nicméně Musk nabízí zajímavý pohled, podle nějž už takto fungujeme tak trochu nyní.

Když dnes zemře člověk, podle Muska po něm zůstane „online duch“. V tradičním pojetí osobnost člověka po smrti přežívá v podstatě jen ve vzpomínkách na něj. Dnes však po lidech zůstávají také sociální sítě plné jejich myšlenek, ve vztahu k poměrně nedávné minulosti bezprecedentní množství obrazových materiálů a podobně. Osobnost člověka tak vlastně ve formě online ducha přežívá do určité míry v cloudu. Touto optikou tak v případě dosažení schopnosti vytvořit digitální obraz mozku skutečně bude tělo svým způsobem až podružnou esencí lidského bytí.

Budeme vypadat jako kyborgové?

S tím, jak porostou schopnosti Neuralinku, poroste zřejmě i velikost samotného implantátu. Musk s Roganem v mírné nadsázce dospěli k závěru, že eventuálně bychom mohli tímto způsobem nahrazovat celou horní část lebky.

elon musk rogan 01
Jak by se vám líbilo míst místo půlky lebky Neuralink?

Rogan se Elona také ptal, jak by popsal tvorbu umělé inteligence. Snaží se o přesnou kopii fungování mozku? Nebo fungování pokročilé umělé inteligence připomíná funkci mozku jen navenek, ale vnitřně je jiné? Podle Muska je to něco mezitím. Hodně principů je prý stejných, nicméně cílem není kopírovat přírodu. Jako příklad uvedl srovnání letadel a ptáků, nebo ponorek a ryb. Inspirace je patrná, letadlo má například stejně jako pták křídla, ale nemává s nimi. I pokročilá AI tak fungování mozku napodobuje jen do určité míry.

Problém nejsou rozdíly mezi lidmi, ale mezi lidstvem a AI

Joe Rogan se Elona ptal, jestli bude v budoucnu nutností Neuralink mít. Zazněla také otázka, jestli případný mezistav, kdy Neuralink bude mít jen část lidí, nepovede k zásadním sociálním rozdílům.

Neuralink samozřejmě povinný nebude, nicméně nemít ho bude značný hendikep. Už v dřívějších verzích bude podle Muska faktickou nutností pro staré lidi, kterým umožní vypořádat se s problémy s pamětí. Neuralink tak zkrátka bude tak velkou výhodou, že nebude důvod ho nechtít.

neuralink 2 rat
Už loni probíhalo testování na krysách…

Co se týče rozdílů mezi lidmi, zde je Musk poměrně striktní. Řekl, že rozdíly mezi lidmi nemá smysl řešit. Zopakoval ale svou tezi, že rizikem je, že by se nám umělá inteligence vymknula. Doslova řekl, že jsme jakožto lidé na AI moc hloupí. A dodal „if we can’t beat ‘em, join ‘em“, tedy něco na způsob pořekadla „kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti“. Podle Muska je zkrátka faktem, že umělá inteligence překoná (a v některých ohledech již překonala) lidskou inteligenci a nemá smysl se tomu bránit, symbiózu s AI bychom tak měli přijmout za svou.

Tip: Elon Musk: umělá inteligence způsobí třetí světovou válku

Možná vás stejně jako Joe Rogana v této souvislosti napadá otázka, kdy si tedy Neuralink pořídí sám Musk. Na tento dotaz se zasmáním odpověděl, že „až bude fungovat“. Elon v této souvislosti zopakoval, že prvními příjemci budou lidé s poškozením mozku. Je vcelku logické, že zdravý člověk jako Musk tedy nebude zpočátku mít důvod Neuralink testovat.

Těžký život miliardářův

V podcastu ale zbylo dost času i na jiná témata. Rogan se tak stejně jako minule Muska zeptal, jak dokáže tak efektivně využívat svůj čas – má osobní život, řídí Teslu, SpaceX, Boring Company a nyní ještě řeší Neuralink. Musk v podstatě řekl, že si zkrátka umí dobře prioritizovat čas a efektivně ho využívat. Zajímavou informací bylo ale to, jak popsal distribuci svého času mezi jednotlivé projekty. Tunelovací společnost Boring Company je nejméně náročná – té prý věnuje maximálně 1 %. Neuralinku pak věnuje asi 5 % času a zbytek už připadá na Teslu a SpaceX. Nutno nicméně říct, že to může být ovlivněno faktem, že Musk má zejména fyzikální a ekonomické vzdělání. Pro přímé zapojení do projektu Neuralinku tak asi jednoduše nemá takové odborné schopnosti.

Miliardář v nájmu

Musk totiž prioritizuje vše, nejen svůj čas, ale i svou mozkovou kapacitu. Tu se snaží přidělit projektům, které považuje za nejdůležitější pro lidstvo a u nichž má největší možnost se efektivně zapojit. S tím souvisí i jeho nedávno oznámený záměr prodat všechny své domy a většinu věcí. I na toto téma totiž přišla řeč.

elon musk rogan 05
Optimalizace využití času a dalších zdrojů je pro Muska velkým tématem

Muska k tomuto poněkud výstřednímu kroku vedly dva důvody. Prvním z nich je právě to, že dospěl k závěru, že jde o špatné využití zdrojů. Vzhledem ke své pracovní vytíženosti ve svých domech tráví minimum času a původně zamýšlený záměr postavit si snový supermoderní dům by zase zbytečně spotřebovával čas a schopnosti, které může radši investovat třeba ve SpaceX pro přípravu kolonizace Marsu.

Druhým důvodem pak je, že podle Muska v poslední době získal status dolarového miliardáře vlastnícího množství nemovitostí pejorativní nádech. S tím sice Musk ostře nesouhlasí, protože člověk, který dokáže lépe organizovat lidi a výrobu má přirozeně právo alokovat kapitál. Nicméně i tak se rozhodl nedávat odpůrcům záminku k laciným útokům na jeho osobu. Z těchto důvodů tak vše prodá, bude bydlet v nájmu a nechá si pouze několik předmětů sentimentální hodnoty.

Koronavirové rebelství

Nedávno jsme psali o tom, jak Musk ostře zkritizoval kalifornské úředníky a navzdory zákazu otevřel továrnu Tesly, v čemž ho podpořil i prezident Trump. Tyto události nastaly až po natáčení v tomto článku popisovaného podcastu, Musk nicméně svůj pohled na pandemii koronaviru popisoval už v něm.

Tip: Muskovi došla trpělivost, i přes zákaz otevřel továrnu v Kalifornii. Podporu mu vyjádřil prezident Trump

Vše začalo, když během vrcholu americké epidemie tweetnul „FREE AMERICA NOW“. To podle něj mělo za následek pořádný příděl kritiky, nicméně za svým názorem si stojí. Plošné uzavírání a další omezení jsou dle něj jasným porušením americké ústavy a závažným zásahem do občanských práv. Lidé se podle Muska mají svobodně rozhodnout, jak se budou chovat, nikdo jim to nemá nařizovat. Celá záležitost se navíc podle něj stala zbytečně politizovanou.

V pandemii nicméně Musk spatřuje i pozitivní aspekty. Koronavirus totiž považuje za dobrou přípravu lidstva na horší pandemii více smrtícího onemocnění – v tomto si tedy vcelku notuje s Billem Gatesem. Musk navíc doufá, že by mohly zkušenosti z koronaviru vést k lepšímu dodržování hygieny. Jako mnozí další poukázal na to, že v Asii je běžné při běžné chřipce nosit na veřejnosti roušky. To by podle něj mělo být standardem i na Západě. Elon také předpokládá, že by lidstvo díky současné pandemii mohlo získat vakcíny na virové nákazy.

CNN? Fake News

Rogan Muskovi také připomněl u nás nepříliš medializovanou událost, kdy Musk daroval nemocnici ventilátory a CNN o pár dní později napsala, že žádné nedorazily. Musk na to reagoval tweetem, že ho překvapuje, že CNN vůbec ještě existuje a zveřejnil snímek zdravotníků s darovanými ventilátory.

Tímto tweetem mimochodem potěšil okolí prezidenta Trumpa, který CNN dlouhodobě označuje za „FAKE NEWS“. S tím podle všeho Musk souhlasí, neboť na postesknutí si Rogana, že CNN vždy považoval za objektivního „posla faktů“ reagoval smíchem a poznámkou, že tím tedy opravdu nejsou.

elon musk rogan 07
CNN pro Muska důvěryhodným zdrojem není

Následně se oba muži chvíli bavili o tom, že dnes vlastně neexistují objektivní média. Buď jsou otevřeně zaujatá vůči jedné straně, nebo je toto zaujetí v podstatě nevědomé a vycházející z toho, v jakém světle fakta jednotliví redaktoři prezentují.

Jak to bylo s rozbitým oknem Cybertrucku

Na závěr zbylo trochu času i na Teslu. Řeč se pochopitelně stočila na představení Cybetrucku, při němž se údajně „neprůstřelná“ skla povedlo rozbít jakousi koulí. Musk nabídl zajímavé vysvětlení, proč k tomu podle něj došlo, ačkoliv při předchozích testech sklo vydrželo.

Telsa Cybertruck - Elon Musk accidentally breaks windows made of armor glass

Nejprve totiž na pódiu údery bouracím kladivem do dveří demonstrovali tvrdost nerezové karoserie. Ta se skutečně ani v nejmenším neprohnula, jenže rána podle Muska zřejmě způsobila prasklinu u okraje skel. A ta pak pochopitelně už neměla takovou integritu, aby vydržela přímý zásah.

Tomáš Krompolc

Fanoušek Androidu, Googlu a moderních technologií. Rád si poslechne tvrdší hudbu a mezi jeho nejoblíbenější seriály patří ty z produkce Netflixu. V současné době je spokojeným majitelem telefonu OnePlus 6.
Subscribe
Upozornit na
guest
5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments