Neuralink je dosud pečlivě utajovaná společnost Elona Muska, která vyvíjí implantovaná rozhraní mezi mozkem a strojem. Vedení společnosti se před několika dny rozhodlo, že vybraným novinářům umožní nahlédnout pod pokličku několika zajímavých technologií, na nichž se v laboratořích Neuralinku usilovně pracuje už několik let. Společnost postupně směřuje do bodu, kdy bude moci začít implantovat čipy do mozků ochrnutých lidí, kterým tak umožní ovládat telefony či počítače.
Flexibilní vlákna
Prvním velkým vývojovým pokrokem jsou jakási flexibilní „vlákna“, která v porovnání se současnými používanými materiály s mnohem menší pravděpodobností poškodí lidský mozek. Tato vlákna by v budoucnu mohla také umožnit přenos mnohem většího objemu dat. Celý systém by mohl podle dostupných informací zahrnovat až 3 072 elektrod na matici distribuovaných přes 96 vláken.
Jednotlivá vlákna mají šířku v rozmezí 4 až 6 mikrometrů, takže jsou o poznání tenčí než lidské vlasy. Kromě vláken samotných se v Neuralinku pracuje také na přístroji, který je bude automaticky implantovat.
První lidský pacient už koncem příštího roku
Elon Musk uspořádal velkou prezentaci, na níž představil dosavadní výzkum Neuralinku. „Hlavním důvodem, proč tuto prezentaci pořádáme, je nábor nových zaměstnanců,“ vysvětlil hned na úvod. Prostor na pódiu dostal také současný prezident společnosti Max Hodak, který přiznal, že z počátku Muskově vizi příliš nevěřil, zakladatel kosmické společnosti SpaceX jej však přesvědčil, že je uskutečnitelná.
Vědci z Neuralinku doufají, že místo nutnosti vrtat do lebky díry se dovnitř dostanou pomocí laserového paprsku. První experimenty se budou provádět ve spolupráci s neurovědci ze Stanfordské univerzity. „Doufáme, že prvního lidského pacienta budeme mít již koncem příštího roku,“ upřesnil Musk.
Opice ovládala počítač myšlenkami
Během následných dotazů z publika Musk prozradil, že díky implantátu se dokázala opice svým mozkem ovládat počítač. Zároveň však všechny přítomné ujistil, že neurální implantát nezačne z ničeho nic ovládat lidské mozky. „Snažíme se dosáhnout symbiózy mezi mozkem a umělou inteligencí,“ přiblížil Musk s tím, že člověk je v podstatě „mozek v kádi“, kterou je naše lebka. Cílem je tedy načítání neuronových signálů z mozku.
Prvním člověkem s ochrnutím míchy, který obdržel mozkový implantát, aby mohl ovládat počítač, byl Matthew Nagle. Ten už v roce 2006 dokázal ovládat známou hru Pong pouze s pomocí vlastní mysli. Základní pohyb se učil pouhé čtyři dny. Použitý systém nazvaný BrainGate byl vyvinut na Brown University.
„Neuralink se zde nezjevil jen tak z ničeho nic. Stojí za ním dlouhá historie akademického výzkumu,“ vysvětlil Hodak. Doplnil však, že žádná z existujících technologií přesně nevyhovuje stanovenému cíli, tedy přímému čtení neurálních signálů co nejméně invazivní cestou.
Konec jehlám
BrainGate spoléhal na systém Utah Array, sérii tuhých jehel podporujících až 128 elektrodových kanálů. To je méně kanálů než v případě Neuralinku, což zároveň znamená méně přenesených informací z mozku. Jehly jsou také výrazně tužší než výše zmíněná „vlákna“, což představuje problém z hlediska dlouhodobé funkcionality – mozek se v lebce posunuje, zatímco jehly zůstávají na nehybně na místě. Tenké polymery, které používá Neuralink, by mohly tento problém vyřešit.
Technologie Neuralinku je však na druhé straně obtížnější implantovat právě z důvodu, že je v porovnání s jehlami flexibilnější. Řešením toho problému má být neurochirurgický robot schopný automaticky vkládat 6 vláken (192 elektrod) za minutu. Na obrázku přístroj připomíná křížence mezi mikroskopem a šicím strojem. Robot se navíc dokáže vyhýbat cévám, což by mělo vést k méně zánětlivé reakci v mozku.
Hlavní problém při interakci s umělou inteligencí představuje podle Muska šířka pásma. Lidé dokáží přijímat informace mnohem rychleji, než když je musí „vysílat“ hlasem či pohybem. Připojení ke stroji pomocí Neuralinku by tak lidem umožnilo rychlejší komunikaci přímo přes mozek.
Čip pro efektivní čtení myšlenek
Společnost Neuralink vyvinula také speciální čip, který dokáže lépe číst, čistit a zesilovat signály z mozku. V současné době sice dokáže přenášet data pouze přes kabelové připojení (USB-C), v budoucnu by však měl být proces přenosu plně bezdrátový.
Bezdrátový přenos by měl být zaručen produktem, který v Neuralinku nazývají „N1 sensor“, navržený pro zabudování do lidské těla a umožňující bezdrátový přenos dat. Neuralink má v úmyslu implantovat čtyři z těchto senzorů, tři v motorických oblastech, jeden v somatosenzorové oblasti. Tyto senzory se bezdrátově připojí k externímu zařízení namontovanému za uchem, které bude obsahovat pouze baterii. „Zařízení bude možné ovládat přes aplikace v telefonu,“ doplnil Hodak.
Bezpečnost především
Slovo si vzal také hlavní chirurg v Neuralinku Matthew MacDougall, podle něhož je bezpečnost primárním cílem společnosti. „Byli bychom rádi, aby se ve výsledku jednalo o podobný zákrok, jakým je například laserová operace očí. Našim cílem je eliminovat potřebu celkové anestézie,“ uvedl MacDougall. První pacienty nicméně podobně neinvazivní zkušenost nečeká. I přesto se však jedná o velmi slibnou technologii.
