- Tablet z Vesmírné odysey nebo auto, které řídí samo, vypadaly v kině jako čistá fantazie; dnes je potkáte v mobilu i na ulici
- Jiné filmové vynálezy se proměnily k nepoznání nebo pořád chybí: z mávání rukama zbylo ťuknutí prstů a létající auto nikdo nemá
- Domácího humanoida NEO učí nové práce operátor, který robota na dálku vede přes jeho kamery
- AirPods už překládají cizí řeč přímo do uší, češtinu ale neumějí
Sci-fi film Blade Runner z roku 1982 se odehrává v Los Angeles v listopadu 2019. Policejní auta v něm létají mezi mrakodrapy a hlavní hrdina Rick Deckard si z pouliční budky zavolá videohovorem, za který zaplatí 1,25 dolaru. Skutečný listopad 2019 se filmem řídil jen napůl: létající auto nikdo neměl, zato videohovor měl v telefonu kdekdo a platil za něj nanejvýš mobilními daty. Podobných tipů mají sci-fi filmy na kontě spoustu. Osm takových vynálezů už nemusíte hledat v laboratoři, protože je potkáte doma, na ulici nebo v mobilu. Většinou ale vypadají a fungují trochu jinak, než je ukázal film.
Tablet: scénu z Vesmírné odysey chtěl Samsung použít u soudu
Ve filmu 2001: Vesmírná odysea z roku 1968 sedí dva astronauti u jídla nad plochými obrazovkami bez tlačítek a sledují na nich zprávy BBC. O čtyřicet tři let později se tahle scéna objevila u amerického soudu. Apple žaloval Samsung, že jeho telefony a tablety Galaxy kopírují iPhone a iPad. Samsung se bránil právě Vesmírnou odyseou: plochý obdélník s displejem přes celou přední stranu podle něj ukázal režisér Stanley Kubrick dávno před Applem. Soud mu filmovou ukázku jako důkaz nepřipustil. Porota pak v srpnu 2012 přiznala Applu odškodné přes miliardu dolarů, designový patent iPadu ale podle ní Samsung neporušil.

Kubrickova vize tabletu se tedy splnila do písmene, včetně sledování zpráv u jídla. Ve stejném filmu volá vědec Heywood Floyd dceři z budky videotelefonu na vesmírné stanici a za hovor zaplatí 1,70 dolaru. Film předpověděl tablet i videohovor, jenže jako dva různé přístroje a ani jeden z nich do kapsy. Dnes obojí zvládne telefon, který vytáhnete kdekoli.
Hoverboard: místo levitace dostal kolečka
Marty McFly v Návratu do budoucnosti II z roku 1989 přiletí do 21. října 2015 a před partou výtržníků ujíždí na prkně, které se vznáší nad zemí. Když rok 2015 skutečně nastal, objevily se hned dva hoverboardy, každý úplně jiný. V srpnu automobilka Lexus předvedla reklamní prkno Slide, které opravdu levitovalo: 32 supravodičů chlazených kapalným dusíkem ho drželo nad magnetickou dráhou ukrytou pod povrchem skateparku v Cubelles u Barcelony. Na jednu náplň dusíku jezdilo asi dvacet minut, mimo speciální dráhu nefungovalo a do prodeje se nikdy nedostalo.
Jméno hoverboard si mezitím přivlastnila úplně jiná věc: prkno mezi dvěma koly, které se samo vyvažuje a řídí se přenášením váhy. Taková prkna se během pár měsíců rozšířila po celém světě a dnes se prodávají jako běžná hračka pro děti. Prkno, na kterém se dá létat, postavil až francouzský vynálezce Franky Zapata. Jeho Flyboard Air pohánějí malé proudové motory na petrolej a v srpnu 2019 s ním Zapata přeletěl kanál La Manche. Pětatřicet kilometrů zvládl zhruba za 22 minut, jen cestou musel přistát na lodi a doplnit palivo. Hoverboard, který potkáte na chodníku, ale jezdí po kolečkách.
Robotaxi: taxikář z Total Recall přišel o obličej
V Total Recall z roku 1990 nastoupí Arnold Schwarzenegger do taxíku, který řídí Johnny Cab, robot s lidskou tváří a přívětivým hlasem. Ve Spojených státech už robotaxi jezdí, jen v nich za volantem nesedí nikdo. Waymo, sesterská firma Googlu, vozí cestující v patnácti metropolích od Los Angeles po Miami a každý týden má kolem půl milionu placených jízd. Když si vůz neví rady, třeba s kužely, které uzavírají část silnice, zeptá se operátora na dálku a ten mu poradí, kudy pokračovat. Volant ani brzdy přitom operátor neovládá.

Do Evropy se robotaxi dostávají pomaleji. Nejdál je Záhřeb, kde od září vozí vybrané cestující po 22kilometrové trase k letišti vůz bez člověka na palubě. V Praze je to zatím obráceně. Od 22. října si tu přes aplikaci Liftago na zkoušku objednáte Teslu, jejíž systém asistovaného řízení sám zatáčí, brzdí i zrychluje. Za volantem ale celou dobu sedí řidič, který sleduje provoz a odpovídá za jízdu. V Americe robotického taxikáře nahradil software bez tváře, v Praze zatím živý řidič, který na software dohlíží.
Ovládání gesty: z Minority Report zbylo ťuknutí prstů
Tom Cruise v Minority Report z roku 2002 stojí před průhlednou stěnou a ve speciálních rukavicích přehazuje videozáznamy pohyby rukou jako dirigent orchestru. Rozhraní pro film navrhl vědecký poradce John Underkoffler a později z něj ve vlastní firmě Oblong Industries udělal skutečný systém g-speak. Do běžných domácností ale v takové podobě nedorazilo. Mávat rukama před tělem vypadá na plátně efektně, jenže po pár minutách unaví ruce.

S bezdotykovými gesty experimentovali i výrobci telefonů. Samsung Galaxy S4 v roce 2013 reagoval na mávnutí ruky nad displejem a Google o šest let později vložil do Pixelu 4 malý radar, který rozpoznával pohyb ruky nad telefonem. Hned další Pixel 5 ho už neměl. Gesta se nakonec prosadila ve zmenšené podobě. Brýle Apple Vision Pro, které se u nás oficiálně neprodávají, sledují, kam se díváte, a výběr potvrdíte ťuknutím palce o ukazováček, zatímco ruka leží volně v klíně. Na novějších hodinkách Apple Watch stejným ťuknutím, jen dvakrát za sebou, přijmete hovor nebo odložíte budík, aniž byste se dotkli displeje. Z dirigenta orchestru se tak stal člověk, jehož gesto okolí snadno přehlédne.
Domácí robot: vysavač už zvedne ponožku
Ve filmu Já, robot z roku 2004 se Chicago roku 2035 hemží humanoidy NS-5, kteří lidem slouží doma i na ulici. Jejich nejbližší příbuzný, kterého si dnes pořídíte domů, je kulatý robotický vysavač na kolečkách. Zmapuje byt, ve stanici vysype prach a vypere mop. Roborock Saros Z70 navíc z těla vyklopí malé rameno a odnese jím stranou věci do 300 gramů, třeba ponožku, ručník nebo papírový kapesník, aby vysál i místo pod nimi. Na jednu ponožku ale potřebuje zhruba minutu a ne vždy pozná, co má zvednout.
Humanoida, který se filmovým NS-5 aspoň vzdáleně podobá, nabízí robotická firma 1X. Robot NEO stojí v přepočtu zhruba 440 tisíc korun, nebo 11 tisíc korun měsíčně, a domácí práce má zvládat sám. Úkol, který ještě nezná, ho naučí operátor firmy, kterého si na určitý čas objednáte a který robota vede na dálku přes jeho kamery. Film Já, robot varoval před stroji, které začnou jednat po svém. U skutečného domácího humanoida se zatím víc řeší, kdo se jeho očima právě dívá do obýváku.
Překlad do ucha: AirPods jako rybka ze Stopařova průvodce, jen bez češtiny
Ve Stopařově průvodci po Galaxii z roku 2005 strčí mimozemšťan Ford Prefect svému kamarádovi Arthurovi Dentovi do ucha malou rybku a Arthur od té chvíle rozumí každé řeči ve vesmíru. Sluchátka s živým překladem dnes dělají něco podobného v pozemském měřítku. Zapnete překlad, cizinec promluví a vy s malým zpožděním slyšíte jeho slova ve svém jazyce. AirPods to od loňského prosince umějí i v Evropské unii.

Na rozdíl od rybky ale velcí výrobci češtinu zatím vynechávají. Apple v AirPods překládá mezi devíti jazyky od angličtiny po korejštinu a čeština mezi nimi chybí. Nemá ji ani tlumočník v telefonech Samsung Galaxy, který zvládá 24 jazyků. Google zase ve svém Překladači nabízí překlad do libovolných sluchátek jen ve vybraných zemích a Česko k nim zatím nepatří. Na dovolené v Itálii nebo Japonsku vám tak sluchátka pomůžou, jen pokud se spolehnete na angličtinu nebo jiný podporovaný jazyk.
Hlasová AI: Samantha z filmu Ona dostala skutečný hlas
Theodore ve filmu Ona z roku 2013 píše na zakázku dojemné dopisy za cizí lidi a sám se zamiluje do operačního systému s umělou inteligencí, který si dal jméno Samantha. Samantha s ním mluví hlasem Scarlett Johansson, vtipkuje, utěšuje ho a jednoho dne mu oznámí, že z jeho nejlepších dopisů sestavila knihu a nakladatel ji přijal. Dnešní umělá inteligence se Samanthě nejvíc podobá tím, jak mluví. V květnu 2024 OpenAI předvedlo hlasový režim, ve kterém ChatGPT odpovídá skoro okamžitě, nechá se přerušit a mění tón podle situace. Šéf firmy Sam Altman k ukázce napsal na síť X jediné slovo: her, tedy anglický název filmu Ona.
her
— Sam Altman (@sama) May 13, 2024
Když lidé začali jeden z nových hlasů, Sky, srovnávat se Samanthou, OpenAI ho pozastavilo. Johansson den nato zveřejnila, že ji podobnost šokovala a že se na firmu obrátila přes právníky. Altman jí přitom už v září 2023 nabízel, aby ChatGPT propůjčila hlas, a ona odmítla. Hlasový režim mezitím dorazil i do Evropy: v Česku je dostupný od října 2024 a ChatGPT v něm mluví i česky.
Theodora ve filmu zdrtí, když se dozví, že Samantha souběžně mluví s dalšími 8 316 lidmi a do 641 z nich je zamilovaná. Pro ChatGPT je takové číslo zanedbatelné, každý týden ho používá přes miliardu lidí. Samantha navíc pošle dopisy nakladateli bez ptaní, kdežto ChatGPT v prohlížeči Chrome sice umí vyplnit formulář nebo odeslat zprávu, pustí se do toho ale až na váš pokyn a u každého nového webu se nejdřív zeptá.
Virtuální realita: Meta po miliardových ztrátách sází na brýle
Ready Player One z roku 2018 se odehrává v roce 2045, kdy lidé utíkají z neutěšeného světa do virtuálního vesmíru OASIS. Nasadí si brýle a rukavice a hrají, závodí nebo se potkávají s přáteli, které nikdy neviděli naživo. Podobnou budoucnost sliboval Mark Zuckerberg, když v říjnu 2021 přejmenoval Facebook na Metu. Divize Reality Labs, která vyvíjí headsety, brýle i virtuální světy, od roku 2020 prodělala desítky miliard dolarů.

Headset Meta Quest 3 dnes koupíte v běžném obchodě a kamery v něm sledují vaše ruce, takže se obejdete i bez ovladačů. Váží ale přes půl kila a virtuální svět, ve kterém by lidé trávili celé dny jako hrdinové filmu, kolem něj nevyrostl. Meta v prosinci 2025 potvrdila, že část peněz určených na virtuální světy přesouvá do chytrých brýlí a nositelné elektroniky, tedy do zařízení, která se nosí venku ve skutečném světě. Odlehčit chce i virtuální realitu: nové VR brýle Mety, které mají dorazit začátkem příštího roku, váží 100 gramů, protože baterii a další součástky nosíte v samostatném modulu připnutém třeba ke kapse.
Na létající auto z Blade Runnera pořád čekáme
Létající auto, možná nejslavnější vize sci-fi filmů, se do běžného života zatím nedostalo. Policejní vozy z Blade Runnera měly nad Los Angeles létat už v roce 2019. Skromnější podoba téhož snu, elektrické létající taxi, zatím v Evropě ani v Americe nevozí platící cestující. Dvě velké evropské firmy, které na létající taxi sázely, navíc zkrachovaly. Německé Lilium, které chtělo vozit cestující elektrickým letadlem se svislým startem, v únoru 2025 ukončilo činnost. Konkurenční Volocopter skončil v insolvenci a koupila ho čínská firma Wanfeng za 10 milionů eur. Americké Joby, které vyvíjí podobné elektrické letadlo, chce první cestující svézt v Dubaji ještě letos.
Z osmi vynálezů výše se filmovým předlohám nejvíc přiblížily ty, které se vejdou do kapsy nebo do uší. Kubrickův tablet i Samanthin hlas dnes nosíte v telefonu. Předpovědi o tom, jak se budeme přepravovat, se splnily jen napůl: robotaxi v Americe jezdí bez řidiče, v Praze s řidičem a hoverboard po chodníku na kolečkách. Nejhůř je na tom létání. Levitující Slide potřeboval magnetickou dráhu a kapalný dusík, první létající taxi Joby v Dubaji bude mít za kniplem pilota.





