- Australský zákaz sociálních sítí pro děti narazil na očekávanou problematiku
- Meta údajně odstranila 756 tisíc účtů, z dat ale vyplývá, že děti tyto aplikace stále používají
- Regulátoři budou na platformy dál tlačit, aby zákaz přísně vymáhaly
Austrálie chtěla být průkopníkem v ochraně dětí před sociálními sítěmi. Od prosince loňského roku tam platí zákaz účtů pro uživatele mladší 16 let. Meta nyní oznámila, že kvůli novým pravidlům deaktivovala 756 tisíc účtů na Facebooku a Instagramu. Jenže podle dostupných dat zákaz zatím nedokázal děti ze sociálních sítí skutečně vytlačit.
🎧 Poslední šance vyhrát 3x skvělá sluchátka JBL Live 780NC, barvu si navíc vyberete sami! 🌈
Meta odstranila 756 tisíc účtů, jenže…
Austrálie se v prosinci 2025 stala první zemí na světě, která zavedla plošný zákaz sociálních sítí pro osoby mladší 16 let. Odpovědnost přitom neleží na rodičích ani samotných dětech, ale především na provozovatelích platforem. Ti musí podniknout „přiměřené kroky“, aby uživatelům pod stanovenou věkovou hranicí zabránili ve vytváření a používání třeba již vytvořených profilů. První výsledky nyní ukazují, že něco takového se v praxi ukazuje jako mimořádně obtížné.
Facebook and Instagram owner Meta said it had taken down more than 750,000 accounts it suspected were held by Australians aged under 16 since a world-first ban on teen accounts, and promised more action in the face of possible regulatory intervention https://t.co/p8pL8oYpTe
— Reuters (@Reuters) August 13, 2026
Meta podle aktuálních údajů mezi prosincem 2025 a červnem 2026 deaktivovala 756 tisíc účtů, u nichž měla podezření, že patří Australanům mladším 16 let. Z toho připadá 462 tisíc účtů na Instagram a dalších 294 tisíc na Facebook. Jen pro zajímavost, Austrálie má zhruba 25 milionů aktivních účtů na Facebooku a 16,5 milionu na Instagramu. Na první pohled jde o působivé číslo. Problém je, že počet odstraněných účtů sám o sobě neříká, kolika dětem se podařilo sociální sítě skutečně zablokovat. Jedno dítě může mít několik účtů a po zablokování si může vytvořit nový.
Výzkumy a údaje australských úřadů naznačují, že více než 80 % Australanů mladších 16 let sociální sítě během prvních měsíců zákazu stále používalo. Zákon tedy sice přiměl platformy k masivnímu mazání účtů, ale většinu dětí z online prostředí neodřízl. Teenageři navíc mají poměrně jednoduché možnosti, jak pravidla obejít. Mohou při registraci uvést vyšší věk, využít údaje dospělého člověka nebo si založit nový účet.
Umělá inteligence i odhad věku z obličeje
Meta se přitom nespoléhá pouze na datum narození uvedené při registraci. Společnost využívá také technologie založené na umělé inteligenci, které se pokoušejí odhadnout věk uživatele například podle jeho obličeje, obsahu profilu nebo chování na platformě. Systémy mohou například vyhodnocovat, zda uživatel na profilu zmiňuje školní ročník, narozeniny nebo další informace typické pro konkrétní věkovou skupinu. Pokud má Meta podezření, že účet patří mladšímu uživateli, může požadovat další ověření věku.
Právě zde se ale dostáváme k jednomu z největších problémů celého konceptu. Spolehlivě poznat věk člověka z fotografie není jednoduché a jakýkoli systém tohoto typu bude nevyhnutelně dělat chyby. U některých lidí může dítě vypadat výrazně starší, u jiných naopak dospělý působit mladším dojmem. Meta zároveň tvrdí, že po odstranění účtu podniká kroky, které mají zabránit jeho jednoduchému znovuzaložení.
Australská vláda přitvrzuje
Australské úřady ale s dosavadními výsledky evidentně nejsou spokojeny. Provozovatelům hrozí za nedodržování pravidel vysoké pokuty a maximální sankce byly navýšeny až na 99 milionů australských dolarů, tedy zhruba 1,5 miliardy korun. Do hledáčku regulátorů se dostaly nejen Meta a její Instagram s Facebookem, ale také TikTok, YouTube a Snapchat. Zástupci velkých technologických společností mají zároveň vysvětlovat australským zákonodárcům, jak přesně věkové omezení v praxi vymáhají.
Právě to je důležité. Zatímco technologické firmy mohou veřejnosti ukázat vysoký počet odstraněných účtů, regulátor může požadovat informace o tom, kolik dětí se na platformy následně vrátilo, kolik účtů systém nedokázal odhalit a jak snadno lze věkové kontroly obejít. Austrálie tak nyní řeší paradox: má jeden z nejpřísnějších zákonů na světě, ale děti přesto ze sociálních sítí nezmizely.
Debata se vede i v Česku
Současný premiér Andrej Babiš už v únoru letošního roku uvedl, že podporuje zákaz sociálních sítí pro děti mladší 15 let. Vláda tehdy avizovala, že chce hledat konkrétní podobu regulace, největší inspirací má být postupný zákaz jako ve Francii. Tam se nejprve od roku 2023 zavedl částečný zákaz, kdy rodiče mohli dětem umožnit vstup na sociální sítě, již od září ale vejde v platnost přísný a totální zákaz sociálních sítí pro děti pod 15 let. Tedy skoro totéž, co v Austrálii.
Podpora zákazu je ale mezi českou veřejností poměrně vysoká. Podle květnového průzkumu agentury NMS pro Uniqa by zákaz sociálních sítí pro děti mladší 15 let podpořilo 82 % Čechů. Zajímavé je, že česká regulace už míří i na samotné používání technologií dětmi. Vláda v červenci podpořila návrh novely školského zákona, která má zavést plošný zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických zařízení v mateřských a základních školách a také u žáků plnících povinnou školní docházku na víceletých gymnáziích a konzervatořích.
Podle návrhu by se omezení nemělo týkat pouze vyučování, ale také přestávek, školní jídelny, družiny nebo školního klubu. Výjimku by mohly představovat například zdravotní důvody, speciální vzdělávací potřeby nebo situace, kdy škola telefon povolí pro výuku. Účinnost návrhu je navrhována od 1. září 2027.
