Sledujte nás na YouTube

Takhle tráví dovolené Donald Trump: „zimní Bílý dům“ a mramorová rezidence

Druhé pokračování našeho dvojdílu o bydlení Donalda Trumpa bude patřit „zimnímu Bílému domu“ a rezidenci, na jejímž trávníku se v roce 2009 chtěl utábořit libijský diktátor Muammar Kaddáfí.

Pokud vám unikl první díl, můžete si ho přečíst zde. Věnuje se proslulé Trump Tower, která byla slavná dávno před tím, než se Donald Trump vůbec rozhodl ucházet o prezidentství.

Mar-a-Lago: dar Spojeným státům od cereální magnátky

Mar-a-Lago je jedna z nejslavnějších Trumpových rezidencí, pro což je bezpochyby dobrý důvod. Je jím velmi zajímavá historie rezortu, který původně neměl skončit v soukromých rukou.

Floridská usedlost rozkládající se na ploše 5 800 m² byla vystavena v druhé polovině dvacátých let na obřím pozemku s celkovou rozlohou 10 000 m². K velikosti pozemku se váže i název samotný. Mar-a-Lago totiž španělsky znamená v podstatě „od moře po jezero“, což je odkaz na to, že na jedné straně pozemek sousedí s pobřežím atlantského oceánu, zatímco na druhé straně ho omývají vody Intracoastal Waterway (umělá vodní cesta), jejíž část však byla původně známa jako Lake Worth.

Rezidenci nechala v druhé polovině dvacátých let minulého století vystavět Marjorie Merriweather Post. Tato dědička potravinářského impéria General Foods vydělala na firmě začínající prodejem cereálií obrovské peníze, takže si mohla dovolit podstatnou část života sbírat umění a věnovat se vylepšování sídla na Floridě. Po její smrti v roce 1973 na základě závěti připadlo Mar-a-Lago federální vládě Spojených států. Marjorie Post vyjádřila naději, že by sídlo mohlo sloužit jako „zimní Bílý dům“, nebo alespoň prostory pro ubytování významných státních návštěv.

Prezidentské sídlo na prodej

Splnit přání svázané s velkorysým darem bylo však poněkud obtížné. Richard Nixon sice čas na Floridě trávil rád, ale přednost dával jiné budově. Gerald Ford snad Mar-a-Lago párkrát navštívil, ale po nástupu Jimmyho Cartera rezidence opět osiřela. Carter totiž o pobyt ve floridském luxusu nestál. Obrovský areál byl navíc velmi náročný na údržbu, roční provoz stál údajně asi milion dolarů. Součástí daru sice byly i nějaké finanční prostředky na údržbu, ty však zdaleka nedostačovaly na pokrytí nákladů. V roce 1983 tak americký Kongres schválil vrácení rezidence dcerám původní majitelky, respektive jejich nadaci Post Foundation.

Okázalá vstupní brána do areálu. Narozdíl od zlata v Trump Tower má však tento design „na svědomí“ původní majitelka (Zdroj: tommietheturtle)

Dcery nicméně o obří rezidenci zájem neměly a pokusily se jí prodat. Cena 20 milionů dolarů (po započtení inflace a přepočtu asi 1,2 mld Kč) a astronomické náklady na údržbu ovšem spolehlivě každého zájemce odradily. Město tak dokonce vydalo povolení areál srovnat se zemí a na jeho místě vystavět několik menších domů. K tomu však nakonec naštěstí nedošlo.

Donald Trump přichází na scénu

Shodou okolností ve stejné době hledal bydlení na Floridě i Donald Trump. Původně chtěl zakoupit dvě sousedící rezidence a spojit je, ale to se nakonec nepodařilo. Jeho pozornost tak padla právě na Mar-a-Lago. Dvacet milionů dolarů však nechtěl platit ani Trump a jako kupní cenu rodině Postových nabídl 15 milionů dolarů. Ta to ovšem odmítla.

Součástí domu je téměř devítimetrový mramorový jídelní stůl. Pořídila ho už původní majitelka.

Jenže, jak jsme zjistili už v minulém díle seriálu, Trump se takovou maličkostí odradit nenechá. Mar-a-Lago se rozhodl získat za každou cenu a nezvolil pro to úplně korektní taktiku. Za dva miliony dolarů koupil od bývalého majitele KFC podlouhlý pozemek sousedící s rezidencí a oznámil, že na něm vybuduje vysoký dům. Ten by „shodou okolností“ zastínil výhled z Mar-a-Lago na oceán. To mělo katastrofální dopad na cenu už tak špatně prodejného areálu. V roce 1985 tak pravděpodobně k nelibosti rodiny Postových areál koupil za „pouhých“ sedm milionů dolarů, tedy skoro třetinu původně žádané ceny.

Následně započala mohutná rekonstrukce a rozšiřování areálu. Ke stávajícím 58 ložnicím, 33 koupelnám, 12 krbům a třem protileteckým krytům přibyl ještě taneční sál s plochou 1 900 m², bazény a tenisové kurty. Zajímavé je, že provoz rezidence měla na starost jeho tehdejší žena, Češka Ivana Trump.

Finanční obtíže

Počátkem devadesátých let se dostal Trump do finančních problémů a aby upokojil banky, slíbil Mar-a-Lago rozdělit na několik menších objektů. To se však nelíbilo městu, které následně jeho žádost zamítlo. Trump tak musel urychleně přijít s jiným plánem.

Mar-a-Lago se tak v devadesátých letech rozdělilo na soukromě obývanou část a luxusní rekreační klub pro americkou smetánku. V Palm Beach již několik vyhlášených klubů patřících vlivným americkým klanům bylo. Aby se svým novým měl šanci uspět, umožnil v něm členství i osobám, které původní kluby často odmítaly – Židům, černochům a „mainstreamovým“ celebritám.

Změna na luxusní letovisko se vyplatila, v rezidenci se konalo několik koncertů slavných umělců a objekt se také stal každoročním místem pořádání dobročinných plesů Mezinárodního Červeného kříže. Své líbánky zde dokonce strávil Michael Jackson se svou první manželkou Lisou Presley, dcerou slavného Elvise.

Pozdě, ale přece: víkendové sídlo prezidenta

Ačkoliv dávné přání původní majitelky vypadalo jako zapomenuté, po zvolení Trumpa se začalo plnit. Současný prezident o svém soukromém sídle s oblibou mluví jako o „zimním“ či „jižním“ Bílém domě a také ho tak využívá. Kromě relativně častého trávení víkendů a svátků v sídle totiž už přijal i nejednu zahraniční návštěvu. Víkend zde trávil například japonský premiér Abe se ženou a dva dny v Mar-a-Lago prožil i čínský prezident Si Ťin-pching.

Mar-a-Lago dokonce posloužilo jako místo, z nějž prezident Trump, ministři, poradci a další personál monitorovali nedávný raketový útok na Sýrii. S tím také souvisí to, že po nástupu do úřadu byla v rezidenci zbudována speciální ochranná místnost, známá jako SCIF. Z ní lze bezpečně komunikovat s Bílým domem a Pentagonem.

Trumpova záliba ve floridském sídle bývá často kritizována s poukázáním na to, že je objekt kvůli jeho poloze a rozlehlosti velmi finančně i technicky obtížné zajistit. Jedním z opatřením je například to, že v době pobytu Trumpa je okolo rezidence vyhlášena 55km bezletová zóna, což nemá zrovna příznivý dopad na blízké letiště. Trumpovi se tím však splnil sen – již od devadesátých let se totiž v několika soudních sporech domáhal omezení letů nad jeho pozemkem. Jako prezident navíc získal i výjimku a na pozemku nyní mohou přistávat i vrtulníky, což je jinak v oblasti zakázáno. Pro lety na Mar-a-Lago může teoreticky využívat i své soukromé vrtulníky, výjimka není omezena pouze na oficiální letku.

Spor o vlajku

Povídání o Mar-a-Lago uzavřeme skutečně unikátním soudním sporem, který Trump v roce 2006 vedl s městem. Celá anabáze začala tím, když Trump jako správný patriot vyvěsil na svém pozemku americkou vlajku. Problém však spočíval v tom, že to nebyla vlajka standardních rozměrů. Šlo o plachtu o rozměrech 6,1 × 9,1m, která vlála na 24m stožáru.

V dané lokalitě je přitom vyhláškou města povoleno stavět pouze 13m vlajkové stožáry. Trump odmítl vlajku odstranit a město na něj uvalilo pokutu 1 250 USD (28 tisíc Kč) za každý den, kdy zůstane vlát. Trump vlajku nechal vesele vlát a na město Palm Beach podal žalobu. Po nějaké době se však dospělo k vyřešení sporu dohodou, která je obdobně zajímavá, jako problém samotný.

Trump se s městem dohodl, že stáhne žalobu. Město se na oplátku vzdalo vymáhání pokuty. Aby z toho Trump ale nevyvázl úplně bez trestu, musel darovat 100 tisíc dolarů charitativním organizacím starajícím se o válečné veterány. A jak to dopadlo se samotnou vlajkou? Donald se s městem dohodl, že ji přesune na jinou část pozemku. Výměnou za to získal výjimku a na pozemku tak dodnes najdeme 21m vlajkový stožár, snížit ho tedy musel jen o tři metry a ne na předpisovou výšku.

Seven Springs: „chata“ s šedesáti pokoji

Seven Springs je usedlost v Bedfordu, kterou v roce 1919 zbudoval jako víkendové útočiště americký finančník a bankéř Eugene Meyer. Trump ji koupil za 7,5 milionu dolarů v roce 1996, přičemž cílem bylo přeměnit rezidenci na golfové hřiště s rekreačním rezortem.

Trump se svým dvorním golfovým architektem krátce po koupi Seven Springs (Zdroj)

Obří pozemek s rozlohou 86 ha by sice skutečně ke stavbě golfového hřiště byl vhodný, ale tato myšlenka se nelíbila ani úřadům, ani místním obyvatelům. Trump navíc zjistil, že by možná hřiště mohlo konkurovat jeho vlastnímu nepříliš vzdálenému golfovému centru. Od stavby tedy bylo upuštěno a plán se změnil na rozdělení pozemku na 14 menších, na nichž by se daly zbudovat samostatné vily určené k prodeji. Povolení k tomuto kroku se však dlouho nedařilo získat, Trump ho obdržel až v roce 2014 a nevypadá to, že by plánoval původní záměr realizovat.

Objekt se šedesáti pokoji, třemi bazény, oranžerií a bowlingovou drahou tak sloužil v podstatě jako taková rodinná chata. Syn Eric tvrdí, že zde trávili jako děti prázdniny, a i teď sem jezdí on a další členové rodiny. Eric se také pro časopis Forbes podělil o vzpomínky, jak je otec nutil o pozemek vlastnoručně pečovat. Prý museli sekat trávu, kácet stromy, opravovat mramorové prvky a podobně. Eric si každopádně místo zamiloval, dokonce zde požádal o ruku nynější manželku Laru.

Kaddáfí a jeho stan

Obrovský pozemek Trumpovi samozřejmě celý nevyužívají, a tak ho občas pronajímají k různým účelům. V roce 2009 však takto nevědomky pronajali část pozemku tehdy ještě žijícímu libyjskému diktátorovi Kaddáfímu, který byl v New Yorku přednést projev v OSN.

Ubytovat diktátora však není vůbec snadné. Veškeré hotely ho předem odmítly, a tak se rozhodl, že si zkrátka někde postaví svůj beduínský stan. Nejprve zkusil pozemek libyjské ambasády, to však zakázaly úřady. Poté navrhl dokonce Central Park, i tento podivný nápad samozřejmě nevyšel. Jeho zoufalí asistenti se dokonce v krytí za nizozemské diplomaty pokusili pronajmout místo na střeše soukromé budovy, jenže jejich krytí bylo odhaleno. Někteří navíc tvrdí, že se Kaddáfí bál výtahů, což je v New Yorku plném mrakodrapů poněkud omezující.

Když tedy libyjští asistenti za využití prostředníků pronajali kus Trumpova pozemku v Bedfordu, vypadalo to, že mají vyhráno. Jakmile ale vztyčili stan, místní média začala o všem informovat. Město se snažilo všemožně Kaddáfího stanu zbavit, argumentovali například tím, že stan nesplňuje bezpečnostní předpisy a není na něj vydáno povolení. „Záchrana“ přišla podle dobového článku ABC News přímo od Trumpa, který se do celé záležitosti vložil. The Trump Organization záhy prostřednictvím mluvčí oznámila, že po zjištění pravé totožnosti zájemců o pronájem byli Kaddáfího asistenti vyzváni, aby pozemek opustili. Libyjské výpravě nezbývalo než souhlasit, stan opět zbourali a kamsi se přesunuli. Diktátor tak nikdy na Trumpův pozemek osobně nevkročil.

Tomáš Krompolc

Fanoušek Androidu, Googlu a moderních technologií. Rád si poslechne tvrdší hudbu a mezi jeho nejoblíbenější seriály patří ty z produkce Netflixu. V současné době je spokojeným majitelem telefonu OnePlus 6.

4 komentáře

  1. Carach (neregistrovaný)

    To je sice hezký, ale co to dělá na portálu který se zabývá smartphony?

  2. bublina (neregistrovaný)

    A kde se tam pise dumbmania?

  3. . (neregistrovaný)

    bulvár, co dodat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *