Domů » Články » Tajemná radiostanice vysílá přes 40 let. Nikdo ale nezná důvod

Tajemná radiostanice vysílá přes 40 let. Nikdo ale nezná důvod

Již přes 40 let vysílá 24 hodin denně, sedm dní v týdnu a 365 dní v roce rádiová stanice kdesi v Rusku podivný signál. Monotónní bzučivý zvuk skládající se ze dvou tónů dlouhodobě zaměstnává radioamatéry i odborníky po celém světě. Dosud však nikdo spolehlivě neodhalil, kdo a proč tento signál šíří.

Mluvíme o stanici známé jako UVB-76 (УВБ-76), v zahraničí přezdívané The Buzzer, tedy „Bzučák“. Dlouho zažité označení se změnilo v roce 2010 nejprve na MDŽB (МДЖБ) a o pět let později na ŽUOZ (ЖУОЗ). Změny názvu vyplývají ze samotného vysílání a souvisí pravděpodobně s fyzickým přesunem vysílače. Přesná lokace pochopitelně není známa, ale ví se, že se v průběhu let měnila. V současnosti se má za centrum vysílání okolí města Naro-Fominsk v Moskevské oblasti. Proč ke změnám místa vysílání dochází není jasné, existuje ale předpoklad, že to souvisí s reorganizací ruské armády.

UVB-76: historie a charakteristika vysílání

První hlášení o zaznamenání vysílání na frekvenci 4625 kHz pochází z druhé poloviny sedmdesátých let. Charakteristický bzučivý zvuk se v průběhu let různě měnil, ale frekvence zůstala po desetiletí stejná. Z počátku bylo vysílání téměř neustále bez obsahu, později se ale občas vysílání na nějakou dobu přerušilo a byl přečten určitý kód skládající se ze slov a čísel.

UVB-76 - The Buzzer Breakdown - 25 July 2016

V roce 1997 byla například zaznamenána následující zpráva:

Ja UVB-76, Ja UVB-76. 180 08 BROMAL 74 27 99 14. Boris, Roman, Olga, Michajl, Anna, Larisa. 7 4 2 7 9 9 1 4

K významu zprávy se dostaneme později. Nejprve si však ještě řekněme něco dalšího o tom, jak samotné vysílání pravděpodobně probíhá.

O automat se nejedná

V průběhu let se objevila celá řada důkazů, že vysílání není automatické. Zvuk je pravděpodobně generován „manuálně“ analogovým přístrojem a do vysílání lze zjevně kdykoliv vstoupit živě. Teorii, že obsah vysílání není ze záznamu, potvrzuje zejména několik opomenutí ze strany operátorů. V průběhu let totiž bylo zaznamenáno několik vzdálených hovorů na pozadí, způsobených pravděpodobně jednoduše tím, že někdo zapomněl vypnout mikrofon.

Tato neopatrnost také potvrdila, že jde s největší pravděpodobností o vojenské zařízení, neboť v takto zaznamenaných hovorech nejednou zazněla zmínka o důstojnících či dalších vojenských termínech.

Signál, který přežil pád impéria

Jak již bylo řečeno, vysílání začalo koncem sedmdesátých let, tedy v době, kdy se pomalu začalo schylovat ke konci studené války. Pokud by ale někdo čekal, že s rozpadem Sovětského svazu ztratila i tato stanice na svém významu, byl by na omylu. Od zhroucení komunistického impéria naopak aktivita ostře stoupla a ve vysílání se začalo objevovat mnohem více mluvených zpráv.

Která z teorií je správná?

Ohledně významu vysílání existuje celá řada dohadů. I pokud vyřadíme ty zjevně nesmyslné, jako například konspirační teorii o komunikaci s mimozemskou civilizací, zůstane nám stejně několik variant toho, k čemu může vysílání sloužit.

V roce 2017 BBC zpracovala několik těchto teorií v poměrně obsáhlém článku, který dokonce zařadila do výběru nejlepších článků roku. V článku se mluví zejména o dvou teoriích: komunikaci se špiony a „pojistkou mrtvého muže“. Ani jedna však není bez chyby.

Záruka vzájemného zničení

Nejen mezi milovníky záhad je poměrně populární teorie o tom, že vysílání funguje jako takzvaná pojistka mrtvého může. Podle tohoto předpokladu tuto frekvenci „poslouchají“ raketové základny, které mají v případě napadení Ruska jadernými zbraněmi zajistit automatickou odvetu.

Doktrína vzájemného zničení skutečně za dob studené války existovala a není těžké si představit, že v nějaké formě přešla i do současného Ruska. Zastánci této teorie mají za to, že v případě jaderného zničení Ruska by signál utichl, což by (ve spojení s dalšími indikátory) dalo raketám povel k odpalu.

Tato teorie má však zásadní trhlinu. Zaprvé by nevysvětlovala kódové zprávy, které zjevně neslouží pouze k ověření funkčnosti. Především pak ale signál nemění frekvenci v průběhu denní doby, což je z hlediska optimálního šíření krátkovlnného signálu důležité. Vlny se totiž odráží od částic v atmosféře, jejichž výška se v průběhu dne mění. Mezinárodní vysílání BBC World Service a další služby proto takto frekvenci v průběhu dne mění, ovšem nikoliv „naše“ stanice. Zjevně tak není důležité, aby se signál spolehlivě šířil po celém světě. Což by v případě pojistky pro nukleární válku asi bylo vhodné.

Komunikace se špiony

Aniž bychom zacházeli do přílišných podrobností, přibližme si také teorii o vysílání kódovaných zpráv pro špiony. Tuto teorii zvolila BBC ve svém článku jako nejpravděpodobnější, neboť obdobným stylem skutečně prokazatelně docházelo a dochází k šíření zpráv agentům lokalizovaným po celém světě.

V zásadě jde o to, že domovská stanice vysílá do čísel kódované zprávy, které následně špioni s využitím jednorázových dešifrovacích klíčů luští. Tento systém se začal používat už někdy ve třicátých letech minulého století, a ještě v roce 2010 FBI v USA rozbila síť ruských agentů, kteří tímto způsobem zprávy přijímali.

Tato teorie tedy vypadá nadějně a poměrně logicky. Problém je však v samotném obsahu zpráv, který nekoresponduje s formátem číselných informací pro agenty. Zato však odpovídá formátu „monolit (монолит)“, který používá ruská armáda.

Je odpovědí „monolit“?

Zprávy typu monolit byly poprvé ve větší míře zaznamenány v době Kubánské krize. Jejich používání přešlo po pádu SSSR i do ruských ozbrojených sil a je tak jen logické, že se s takto kódovanými zprávami na této frekvenci setkáváme nadále.

Zprávy jsou tímto způsobem vysílány z centrálního velitelství jednotlivým jednotkám. Jejich obsah může být velmi široký. Testuje se jimi bojová připravenost, lze jimi spustit cvičení, vydat varování a také uvést jednotku do plné bojové pohotovosti.

Jednotlivé termíny (jako například zmiňovaný BROMAL) mohou mít různé významy. V případě BROMALu jde (nebo přesněji řečeno šlo) buď o rozkaz k uvedení do bojové pohotovosti, nebo naopak kompletnímu stažení se. Problém je, že se význam jednotlivých kódových slov neustále mění. Nejde tedy o zakódovanou zprávu, ale rozkaz, jehož význam zjistí příslušná jednotka po otevření obálky (resp. dnes již možná elektronické alternativy) s instrukcemi. Příslušnost rozkazu k jednotce se pak určuje pomocí unikátních volacích znaků, což vysvětluje zdánlivě náhodná čísla ve zprávě.

Pokud se tedy podíváte na výše citovanou zprávu, můžete už poměrně snadno pochopit její význam. Začíná identifikací vysílací stanice (velitelství), následuje rozkaz ve formě monolitu, jeho vyhláskování pomocí jmen, a poté sekvence čísel představující pravděpodobně volací znak cílové jednotky.

UVB-76: záhadná aura zůstává

Ačkoliv se teorie o využití k řízení jednotlivých jednotek ruské armády jeví jako velmi pravděpodobná, nevysvětluje některá specifika vysílání. Například není úplně jasné, co má představovat onen podivný bzučivý zvuk, podle nějž stanice získala přezdívku. Většina lidí je přesvědčena, že jde o prosté vyplnění frekvence non-stop vysíláním, což má snížit její atraktivitu pro další uživatele a předejít tak jejímu rušení snahou o konkurenční vysílání.

Krátká reportáž RT, v které je údajné bývalé místo vysílání:

Cold War Echo: Unraveling mysterious radiowave UVB-76

V dnešní době se už také tento způsob řízení armády jeví jako poněkud překonaný. Je však možné, že Rusko zkrátka spoléhá na desetiletími ověřenou technologii, která na rozdíl od moderních typů elektronické komunikace může fungovat i ve velmi improvizovaných podmínkách případného konfliktu.

Definitivní odpovědi na tyto otázky se ale asi jen tak nedozvíme. Bzučák se totiž podle všeho ani po 40 letech do důchodu ještě nechystá.

Tomáš Krompolc

Fanoušek Androidu, Googlu a moderních technologií. Rád si poslechne tvrdší hudbu a mezi jeho nejoblíbenější seriály patří ty z produkce Netflixu. V současné době je spokojeným majitelem telefonu OnePlus 6.
Sledování diskuze
Upozornit na
guest
9 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments