- Mario skončil ve špinavém městě s dinosaury a Doom se obešel bez pekla
- Ani Cate Blanchett a rozpočet přes sto milionů dolarů nezachránily Borderlands
- Uwe Boll se do sedmičky vešel dvakrát; jeden jeho horor má jediné procento kladných recenzí
Slavná hra dává filmařům hotový svět a publikum, které do kina přijde samo. Přesto herní adaptace dlouho patřily k nejspolehlivějším terčům posměchu. Z předlohy často zbyla jen jména a kostýmy. Chyběla akce, která by bavila, i napětí, kvůli kterému hráči u hry vydrželi.
ℹ️ Stačí jeden klik! Přidejte si nás mezi mezi preferované weby, případně nás sledujte v Google Zprávách, nebo na Seznam.cz
Na začátku najdete filmy, kterým se dá přiznat aspoň jeden dobrý nápad. Na konci čeká horor, který nevyděsí ani nepobaví. Cestou potkáte granát bez vytažené pojistky i počítačového draka, který se utká s hydrou.
Doom (2005)
Hra Doom si s příběhem hlavu nelámala. Osamělý mariňák se na marsovských měsících probíjí hordami démonů, které se valí z pekla. Film Andrzeje Bartkowiaka přesunul děj na výzkumnou stanici přímo na Marsu a peklo vyměnil za genetické experimenty. Vojáci proto pobíhají temnými chodbami a poslouchají výklad o tom, jak se z lidí stávají monstra. Z Doomu tak zbyla rutinní variace na sci-fi horor s vojenskou jednotkou.
Dwayne Johnson jako velitel Sarge a Karl Urban jako Reaper vypadají přesně jako drsní mariňáci. Scénář jim nedal o moc víc než přezdívku, příkazy a přestřelky. Rosamund Pike hraje vědkyni a většinu času vysvětluje, co se s lidmi na stanici děje. Film se dlouho tváří smrtelně vážně, a přitom v něm skoro není čeho se bát.
Pak konečně přijde sekvence z pohledu hlavního hrdiny: před kamerou je zbraň, z chodeb vybíhají nepřátelé a film na chvíli vypadá jako samotná hra. Pár minut pořádného Doomu je na celovečerní film zoufale málo.
Hodnocení ČSFD: 52 %
Super Mario Bros. (1993)
Než Mario dostal animovaný film, který se jeho barevného světa věrně držel, zkusili ho filmaři v roce 1993 převést na plátno mnohem divočeji. Hraný Super Mario Bros. poslal Boba Hoskinse a Johna Leguizama do dystopického města obývaného potomky dinosaurů. Koopu hraje Dennis Hopper v lidské podobě, Goombové mají obří těla a směšně malé ještěří hlavy. Z veselé plošinovky se tak stala temná a špinavá sci-fi.
Kulisy nápad mají a dinosauří Yoshi je půvabný. Hopperův přepálený záporák dodává filmu energii. Samotný děj ale jen vrší bizarnosti, které do sebe nezapadají. Mario a Luigi mají zachránit princeznu Daisy, film ale věnuje tolik času vysvětlování paralelního světa, že samotná záchranná výprava ztrácí spád.
Nepřehlédněte
Super Mario Galaxy Movie má první trailer! Nechybí mu akce, humor i návrat oblíbených hrdinů
Filmu nejde upřít osobitý vzhled ani odvahu. Kritiky ale nepřesvědčil: na Rotten Tomatoes má jen 26 % kladných recenzí.
Hodnocení ČSFD: 48 %
Borderlands (2024)
Na Borderlands se nešetřilo. Cate Blanchett hraje lovkyni odměn Lilith, Jamie Lee Curtis vědkyni Tannis, Kevin Hart vojáka Rolanda a robota Claptrapa namluvil Jack Black. Společně se vydají napříč Pandorou ve filmu, který z divoké střílečky udělal obyčejný výlet nesourodé party.
Herní série stojí na přehnaném násilí a hrubém humoru potrhlých postav. Film cílil na americkou přístupnost PG-13 a velkou část té drzosti obrousil. Kostýmy, zbraně a hlučné popichování zůstaly, vtipům ale chybí ostří a akce je překvapivě unavená. Claptrap nezavře pusu a smát se není čemu. Blanchett dodá Lilith autoritu, parta kolem ní však drží pohromadě jen proto, že to předepisuje scénář.
Tolik hvězd pohromadě se u tak zaměnitelného sci-fi dobrodružství vidí málokdy. V kinech za to film tvrdě zaplatil: proti rozpočtu kolem 115 milionů dolarů utržil po celém světě jen asi 33 milionů dolarů.
Hodnocení ČSFD: 44 %
Far Cry (2008)
Za Far Cry stojí Uwe Boll, režisér, k němuž se na konci ještě vrátíme. Z herní předlohy převzal Jacka Carvera, bývalého příslušníka speciálních jednotek, a dal mu tvář Tila Schweigera. Carver dopraví novinářku na ostrov a připlete se k pokusům šíleného vědce s geneticky upravenými vojáky. Kostra příběhu sedí. Prostředí, které hru proslavilo, ale zmizelo: slunečné tropy vystřídaly lesy severoamerického pobřeží a z ostrova se stala zaměnitelná kulisa akčního béčka.
Boll z materiálu vytáhl hlavně přestřelky a nepovedené žertování. Schweiger hraje Carvera tak mdle, že nudí v soubojích i v rozhovorech. Udo Kier se jako šílený vědec Krieger tváří správně podezřele, jenže kromě toho výrazu nemá co hrát.
Nejvíc skřípou pokusy o odlehčení. Novinářka například hodí granát bez vytažené pojistky a Carver jí musí vysvětlit, proč nevybuchl. Podobné gagy dělají z hrdinů hlupáky právě ve chvíli, kdy by měli utíkat o život. A když akce konečně dostane prostor, neohrabaný střih ji rozseká na útržky, ve kterých se těžko vyznáte.
Hodnocení ČSFD: 37 %
Street Fighter: The Legend of Chun-Li (2009)
Street Fighter s Jean-Claudem Van Dammem z roku 1994 se proslavil hlavně jako hloupá, ale zábavná akce. The Legend of Chun-Li to o patnáct let později zkusilo jinak, s vážnějším příběhem jedné hrdinky. Kristin Kreuk jako Chun-Li bojuje proti Bisonovi, z něhož se stal zločinecký boss ovládající část Bangkoku. Kolem ní se pohybují mistr Gen, agent Interpolu Nash a thajská policistka Maya.
Vznikla z toho prázdná kriminálka, která si vypůjčila slavná jména a nedokázala jim dát zajímavé role. Kreuk v hlavní roli nepřesvědčí a scénář nedá Nealu McDonoughovi šanci udělat z Bisona výrazného záporáka. Chris Klein předvádí v roli agenta Nashe křečovitou frajeřinu jako vystřiženou z parodie. Ostatní herci přitom hrají zcela vážně.
Ani akce nemá dost nápadů, aby zakryla mizerné dialogy a mělký příběh. Série proslulá osobitými bojovníky tu slouží jako záminka k obyčejnému policejnímu pátrání s několika akrobatickými vložkami. Ryu a Ken se na plátně vůbec neobjeví; o Ryuovi padne jen zmínka na konci. Na Rotten Tomatoes jsou kladná pouhá 3 % recenzí filmu. Vážný tón filmu vzal i potrhlost, díky které se na Van Dammovu verzi dodnes vzpomíná s úsměvem.
Hodnocení ČSFD: 32 %
Mortal Kombat: Annihilation (1997)
Ještě hůř si bojovky na plátně vedly o dvanáct let dřív. První Mortal Kombat z roku 1995 měl slabiny, ale turnaj a souboje, kvůli kterým lidé hru hráli, zvládl. Annihilation na něj navázalo jako pokračování natočené podle seznamu postav, které ještě chyběly. Bojovníci přicházejí, předvedou svou schopnost a uvolní místo dalšímu. Mezitím se vede válka o Zemi a příběh sotva stíhá vysvětlit, kdo právě vstoupil do záběru.
Nepomohla ani výměna velké části obsazení. Raiden a Sonya mají nové představitele a Johnny Cage zemře hned na začátku. Hrdinové z prvního filmu tak rychle mizí a nahrazuje je spousta nových tváří, o kterých se skoro nic nedozvíme. Dialogy jsou toporné a herci přehrávají. Souboje to nevynahradí.
Úplnou kapitulací jsou digitální efekty v závěrečném souboji. Liu Kang se promění v draka a Shao Kahn v mnohohlavou hydru, takže boj na chvíli převezmou dva počítačoví netvoři. Pohybují se tak uměle, že vyvrcholení filmu připomíná spíš nepovedenou animovanou vložku. Kdo hledá nechtěnou komedii, najde jí tu dost. Kdo měl rád první díl, bude se dívat mezi prsty.
Hodnocení ČSFD: 29 %
Alone in the Dark (2005)
Poslední místo patří druhému filmu Uwe Bolla v našem výběru. Hra Alone in the Dark z roku 1992 stála u zrodu herního hororu a strach stavěla na opatrném průzkumu strašidelného sídla. Režisér si ze série vzal vyšetřovatele nadpřirozených jevů Edwarda Carnbyho a jeho pátrání propojil s vyhynulou civilizací a tajnými pokusy. Místo postupného odhalování tajemství ale hned na začátku přijde dlouhý úvodní text, který předčítá vypravěč. Ani po něm není jasné, jak spolu další události souvisejí.
Christian Slater jako Carnby pátrá po vlastní minulosti, Tara Reid mu pomáhá v roli Aline Cedrac a Stephen Dorff vede ozbrojenou jednotku. Herci se snaží dodat naléhavost dialogům, které znějí jako další porce vysvětlivek. Nejhůř dopadla Reid, které nikdo neuvěří odbornici na dávné artefakty. Scénář nepodrží nikoho. Postavy mluví, ozývá se vypravěč, pak se začne střílet. Strach se mezi to nevejde.
Přitom i tady existoval použitelný nápad: přestřelka v temné místnosti, kterou osvětlují záblesky zbraní. Střih a způsob snímání z ní udělaly nepřehlednou změť. Film tak promarnil i scénu, v níž mohla tma konečně pracovat pro něj.
Na Rotten Tomatoes má při 120 započítaných recenzích jediné procento kladných hodnocení. U předchozích filmů se aspoň něčím pobavíte, bizarními kulisami nebo nechtěným humorem. Alone in the Dark nabízí hlavně slavný název. Místo obavy, co čeká za dalšími dveřmi, tak divák řeší hlavně to, kdy už poběží závěrečné titulky.
Hodnocení ČSFD: 20 %
Adaptace, které se povedly
Pokud máte po tomhle výběru chuť na film podle hry, který se opravdu povedl, začněte animovaným Super Mario Bros. ve filmu z roku 2023. Mario v něm konečně dostal barevný svět, jaký znáte ze her, a na ČSFD má 71 %. Stejné hodnocení si připsal Ježek Sonic 3, nejpovedenější díl filmové série o modrém ježkovi. A ještě o dva body výš se dostal Warcraft: První střet.
Ondřej Dolejš
Další dnešní články
