- Galaxy S23 příliš nevyniká, ale skvěle vyplňuje prostor po mnoha jiných telefonech Samsungu
- Největším zlepšením je nahrazení Exynosu Snapdragonem – má větší význam, než se zdá
- Škoda, že je benjamínek za 23 490 Kč hlavně volbou rozumu, nadchnout se pro něj je těžší
Samsung to má těžké. Jednou se zapsal jako nepsaný král smartphonů s Androidem a od té doby musí svou pověst do nekonečna obhajovat. Nikdy se ale nezavděčil všem. Stěžovali jsme si na displeje rovné i zahnuté, na Exynosy, na malé baterky, na pomalý TouchWiz, a on nám trpělivě s každou generací servíroval, po čem jsme volali nejčastěji. Generaci S23 nakonec nejvíc chybí moment překvapení. Otázkou je, zda už Samsung naráží na věčnou českou nespokojenost, nebo neví, kde inovovat.
Balení z krabičky od karet
Zmenšování bylo pár let zpátky velkým tématem automobilismu. Aktuálně se tento trend rozmáhá mezi mobilními telefony. Malé krabičky vítám, přeci jen koženková pouzdra v balení, jaká bývala standardem kdysi dávno u platformy Pocket PC, nepostrádám, ale co je moc, to je moc. Krabička Samsungu Galaxy S23 vypadá, jak kdyby z ní před chvílí někdo vysypal karty na kanastu. Na jednu stranu mi vyhovuje, že škatulka zabírá minimum místa a logistický řetězec nepřeváží akorát vzduch, zároveň se smutkem vzpomínám na doby, kdy se v krabičce vozila sluchátka AKG.
Doba se změnila, krabička zmenšila a kromě sponky na otevření SIM slotu tak kromě startovní příručky najdete jen kabel s USB-C na obou koncích. Žádné redukce se nekonají, silikonová pouzdra přenechává Samsung produkci zpoza Žlutého moře a nabíječku si rovněž musíte koupit zvlášť, pokud byste už nějakou doma nenašli.
Design funguje, ale nenadchne
S železnou pravidelností se v komentářích pod recenzemi objevují volání po kompaktním, ale výkonném telefonu. Pokud ale seškrábete vrstvy nostalgie ze vzpomínek na Xperie Compact, zjistíte, že S23 by klidně mohla žezlo kapesních vlajkových modelů převzít.
Pravda, s úhlopříčkou 6,1″ byste se mohli bát, že je to pořád moc velký stroj, ale nechte promluvit fakta. XZ3 Compact měla míry 158 × 73 × 9,9 mm. Vypadala jako obézní dítko a s 6″ displejem vlastně už taky úplně maličká nebyla. S23 je však menší, na délku byste mu naměřili 146,3 mm, na šířku 70,9 mm a v pase by šupléra ukázala jen 7,6 mm. Nejen, že v tomto porovnání Xperia už tak kompaktně nepůsobí, ale otevírá se pole i pro majitele staršího modelu Galaxy S10e, který se bohužel potomků nedočkal.
Co se ale S23 úplně nedaří, je zaujmout. Při prvním potěžkání v ruce je cítit, že telefon není levný plasťáček, mléčné sklo na zádech působí hodnotně, ale jinak jsou tvary zařízení ještě obyčejnější než v loňské generaci. Ta byla zapamatovatelná vyvýšeným rohem, ale teď? Možná je to retro, ale kruhový objektiv hledící z jednolité plochy připomíná telefony z roku 2016, jen na rozdíl od tohoto pravěku má S23 objektivy tři a jako na potvoru trčí do prostoru. Psaní na stole je proto komplikované, u písmenek O, L, P a jejich okolí už se ozve slyšitelné klapnutí, jak si pravý spodní roh ťukne do podložky.
Zároveň ergonomie funguje na jedničku. Ovládání jednou rukou zvládnou i dámy, kovový rámeček nejen, že chladí, ale taky bezpečně fixuje telefon v dlani. Tlačítka pro změnu hlasitosti či vypínání jsou dosažitelná levačkou i pravačkou a ani konektor nebudete hledat dlouho – ve středu spodní hrany se nespletete, USB-C trefíte na poprvé.
S touto vlajkovou si ale nepořizujete jen konformní design a příjemné ovládání, ale i odolnost. Ke třídě high-endu už IP68 patří jako oblek do divadla a S23 není žádný buran v mikině. Vůči nástrahám okolí stojí i tvrzené sklo Gorilla Victus 2 po obou stranách. Nemám to srdce jeho schopnosti testovat s klíčem v ruce, ale snad je důvěra výrobce opodstatněná, ani základní fólií letos displej nechrání.
Vlastní roztržitost mě donutila zjišťovat ještě jeden promyšlený detail, který si eSkové Samsungy už několik generací drží. Jejich mikrofon je umístěný vedle šuplíčku na dvě nano SIM karty. Co se dá zastrčit do obou otvorů? Naštěstí s tím výrobce počítal a mikrofon i těsnění jsou schované tak, aby je špendlík nepoškodil. Ne, že by to jiní neuměli, ale cit pro detail se cení.
Čtečka je svižná, ale sklíčkům se brání
Specifikem telefonů řady S je ultrazvuková, nikoli optická čtečka otisků prstů integrovaná do displeje. Na její kvalitu si nemohu stěžovat, odemknutí je okamžité, spolehlivé a až sepisování recenze mě donutilo testovat i odemykání obličejem. Opět musím pochválit puntičkářství Samsungu, který myslel i na to, že symbol čtečky by se v jedné poloze mohl vypálit do displeje, a tak se každou chvilku bílé čáry papilárních linií o pár pixelů posunou.
Smutnit mohou jen ti, kdo si rádi mobil chrání tvrzeným sklem. Díky rovnému displeji je situace u „obyčejné“ S23 lepší než u Ultry, ale pořád budete omezeni mezi obyčejnou fólií, se kterou sice čtečka funguje, ale riziko prasknutí skla nesníží, a tvrzeným sklem, které buď bude dražší, nebo bude mít viditelně odlišenou plochu dosedající na čtečku.
Displej tradiční oči potěší
Mám dojem, že každý rok sklidí Samsung pochvalu za kvalitu displeje a k nominaci na toho ocenění mu stačí mezigeneračně jen o trochu zvýšit maximální počet nitů. Pokud se vám nesejde několik telefonů vedle sebe, mohli byste říct, že se žádné terno nekoná, a měli byste vlastně pravdu.
Mě se na stole sešlo několik mašinek, na kterých jsem si chtěl rozdíly porovnat. Částečně mohou být ovlivněné použitými fóliemi či skly, ale test jsem prováděl ve tmě, při maximálním jasu a vypnutém adaptivním řízení intenzity podsvícení za použití přirozených, respektive původních barev.
Pokud srovnám Full HD+ u S23 s WQHD u S22 Ultra, 6,1″ obrazovce rozlišením 2 340 × 1 080 px sluší, má vyhlazené fonty a po jemnějším zobrazení bych ani nepátral. Výsledných 425 ppi bohatě stačí. Po stránce barev jsou odstíny vesměs stejné, ale bílá je u aktuální generace pocitově zářivější. Jen mírně, bez přímého srovnání nebo za denního světla si ničeho nevšimnete.
Pokud bych si vybíral telefon podle displeje, paradoxně bych větší váhu připsal softwarovým možnostem jeho přizpůsobení. Často jsem využíval extra ztlumený jas, který podsvícení zredukuje pod úroveň běžného slideru. Na opačném konci rozsahu zároveň čeká volba pro jas mimořádný. Kdekoli mezi tím můžete využívat filtr modrého světla nazvaný Pohodlí pro oči, zvýšenou citlivost, ochranu proti náhodnému dotyku a již zmíněné barevné profily. Hráčům se pak může hodit schopnost zamknout obrazovku, aniž by se běžící aplikace přerušila. Aplikace Blacker sice něco takového umí taky, možná i trochu lépe, ale ne všichni ji znají.
Zvyšovat obnovovací frekvenci obrazovky už ale žádná aplikace nedokáže. Ačkoli S23 nepoužívá LTPO technologii, pořád zvládá s obnovovací frekvencí pracovat v rozsahu 24 – 120 Hz. Jen opravdový hnidopich by si stěžoval, že Always-on display pod oněch 24 překreslení za sekundu neklesne, ale pro ostatní využití je škála široká dostatečně. A jak si řekneme dále, nemá příliš smysl se omezovat na defaultních 60 Hz.
3900mAh baterii Snapdragon šetří
Prokletím kompaktních zařízení jsou jejich rozměry. Na papíře vypadá i S23 jako chudinka, 3900 mAh zní jako baťovská cena naruby. Ještě větší kritiku telefon chytá za rychlost nabíjení, v době, kdy i druholigový Infinix používá 180W nabíjení, vzbuzuje S23 s pouhými 25 W soucit. Nikdo vás nenutí nabíjet přes noc, ale půlka za půlku už je nepsaným standardem ve vyšších třídách a dostat se na 100 % za hodinu a 13 minut je taky o čtvrt hodiny za slušností.
| Naměřená rychlost nabíjení 60W adaptérem | ||||
| Úroveň | 30 % | 50 % | 80 % | 100 % |
| Čas | 18 minut | 35 minut | 57 minut | 73 minut |
Ve výsledku se tak nemůžu zbavit smíšených pocitů. Už kdysi dávno uměl Note 10+ nabíjení 45 W. Ukázalo se, že oproti 25 W se doba nabíjení zkrátí maximálně o pár minut. I v aktuální verzi má S23 Ultra jen historických 45 W, o to víc však základní model vypadá jako nedochůdče.
Dalo by se argumentovat tím, že vlajkový model vám má vydržet několik let, že Samsung smýšlí ekologicky a pokouší se o co nejdelší životnost baterie, ale asi sami cítíte, že podobná zdůvodnění mají blízko k výmluvám.
O to jalověji zní, když do hry vstoupí One UI, která umožňuje střídat dvě rychlosti nabíjení drátového i bezdrátového, kdybyste snad nechtěli z indukční cívky dostat maximálních 15 W. Pro prodloužení životnosti se může hodit i zastavení nabíjení na 85 % maximální kapacity, ale znovu se pak musím ptát, proč nemám na výběr nabíjení pomalé a rychlé, ale jen pomalé a ještě pomalejší.
Drobnou náplastí je reverzní bezdrátové nabíjení, opět zděděné z předchozích generací. A bohužel, opět se okolo něj rojí otazníky. 4,5 W stačí na hodinky či na sluchátka, což je primárním účelem této technologie, ale pokud ten samý výkon servíruje Samsung už pátý rok, přestává pravidlo „Dokud to funguje, nesahej na to,“ platit.
Výkon Galaxy S23 nesmí překonat Ultru
Těšili jste se? Záviděli jste zbytku světa, že si užívá Snapdragonů a my v Evropě sbíráme zbytky ze stolu v podobě procesorů Exynos? Už nemusíte! Nicméně i v tomto ohledu je třeba u S23 dodat alibistické ale. Dřív platil hardware od Qualcommu za ten pokročilejší, ale co si vzpomínám u loňské generace, odstup se pomalu snižoval. Exynos sice vykazoval větší spotřebu ve spánku, ale v zátěži byly odstupy menší. Spousta diskuzí tak zůstávala na úrovni „Buď je můj Exynos lepší než tvůj, nebo si odinstaluj balast.“
Systém, čipset a konstrukce
Rozměry: 146,3 × 70,9 × 7,6 mm, hmotnost: 168 g, zvýšená odolnost: IP68
Displej, konektivita a baterie
5G: , NFC: , Bluetooth: 5.3, Wi-Fi: 802.11 a/b/g/n/ac/ax, GPS: , konektor: USB-C
Baterie: 3900 mAh, rychlé nabíjení: , bezdrátové nabíjení:
Fotoaparáty
A zatímco se požadavky příliš nemění, počty jader a frekvencí rostou. I pro Samsung Galaxy S23 tak platí, že sil má na rozdávání, systém létá jak z praku a pokud byste chtěli jablíčkářům ukazovat, jak vypadají záseky v systému, sežeňte si jiný mobil. Souzním s názory ze sesterských modelů, že Snapdragon 8 Gen 2 je posunem oproti loňskému Exynosu 2200. Jen přichází v době, kdy nemusíme bojovat o každou trošku výkonu a naopak máme i u vyšší střední třídy velké rezervy, pročež i oslavy se budou odehrávat spíš v komornější atmosféře.
O to víc mě práce s odpadním teplem. Samsung se nechal slyšet, že zvětšil odpařovací komoru, že Snapdragon topí méně. Přijde mi, že udělal ještě jednu užitečnou věc: teplo se kumuluje v horní třetině telefonu. Během kolečka benchmarků se samozřejmě S23 rozehřála na cca 45 °C, jenže v ruce to působilo stále jen jako mírný nárůst teploty. Pro hry hrané na svislo skvělá zpráva, pro ty v landscape režimu si občas budete muset telefon otočit.
Procesor je spárovaný s 8 GB operační paměti. Je to dost, i na dále zmiňovaný multitasking, jenže opět – kouknete na Ultru a vidíte jejích 12 giga. Proč to nešlo u základní S23? Aby snad ani největší jelito nepochybovalo, že vlajkovka je jen jeden mobil z trojice?
Potvrzením této teorie je i omezený výběr z paměťových variant. S23 s 1 TB úložištěm nekoupíte, maximem je 512 GB. Pro většinu uživatelů to asi nebude zásadní chyba, ale ono umělé třídní soupeření čtu jako knížku, kde je od první stránky jasné, kterému hrdinovi autor nadržuje.
One UI je forma Androidu vyšlechtěná praxí
Samsung, Android, One UI. Nerozlučná trojice, kterou potkáváme v eSkových telefonech už od S9, zraje jako víno. Funkcemi je tato nástavba napěchovaná po okraje, ale opět se nemohu zbavit dojmu, že vázne na mrtvém bodě. Zaplať pán Bůh, že Samsung z nedostatku invence nevymýšlí další způsoby, jak plýtvat místem a raději nedělá zásadní změny, ale znáte to – očekávání byla vysoká.
Galaxy S23 je první telefon, na kterém jste si mohli vyzkoušet update One UI ve verzi 5.1. pokud by vás detailně zajímalo, co se změnilo od rozšířenějšího předchůdce 5.0, stačí kliknout, pokud by vás zajímalo obecné hodnocení, tak Samsung přešel prakticky na logiku, kdy update aplikací prezentuje jako novou verzi operačního systému. Hmm.
Pokud hodnotím nástavbu takovou, jaká je, kritika okamžitě zmlkne. Neznám lepší vylepšení Androidu, ať už se bavíme o stabilitě, délce podpory a zejména funkcích. Výčet detailů, usnadnění a vychytávek by byl dlouhý, zkusím tedy popsat záběr One UI na příkladech z denní praxe.
Ráno mě budí budík, ale jsou dny, kdy ho kvůli práci z domova můžu vypnout. Telefon v takovém případě nabídne, že zruší buzení jen jednorázově, takže nemusíte o den později zapínat budík znovu. Cestou do práce brouzdám sociálními sítěmi, ale nechci, aby vysávaly baterku, když nepotřebuji dostávat notifikace okamžitě. Proto je přepínám nejen do režimu spánku, ale rovnou do hlubokého spánku. V práci díky Bixby rutinám automaticky spouštím tichý profil, abych nerušil kolegy. Mohl bych automatizaci využít i k vypnutí Wi-Fi v metru, ale v tomto případě lenost zvítězila.
Cestou domů koukám na zprávy nebo filmy či poslouchám hudbu. V tu chvíli přijde ke slovu skvělý multitasking s plovoucími okny, kdy můžete v jednom okně sledovat nějaký rozhovor, ve druhém si hledat doplňující fakta a ve třetím po očku sledovat nějakou hru, která běží na autopilota. Večer před spaním automaticky zapnu ztlumení podsvícení, které se ráno opět automaticky deaktivuje.
Že v tom nevidíte nic revolučního? Svým způsobem máte pravdu. Rozdělená obrazovka by jakž takž zvládla nahradit plovoucí okna, na chytrý budík byste asi taky nějakou aplikaci našli, Bixby lze nahradit Taskerem, ale pokud vás míchání použitelného koktejlu aplikací a jejich nastavení nebaví, v One UI si můžete připít hned po vybalení z krabičky.
Fotoaparát má cit pro atmosféru
Vzhledem k tomu, že výkonný procesor si může dovolit poměrně mnoho telefonů a reálný přínos laický uživatel těžko pozná, zůstává kamera technologií, která by měla high-end odlišovat od průměru nejviditelněji. Současné soutěžní pole je pro laiky nečitelné. Množí se zbytečné makro objektivy, vyšší rozlišení už není známkou kvality a světelnost se mění u objektivů spolu s jejich využitím, takže ani tady nejde sestavit primitivní žebříček stylem „více je lépe“.
Proto na první pohled Samsung Galaxy S23 vypadá tak nějak průměrně, vždyť tři objektivy má dnes kdejaký Číňan, jehož jméno jste před dvěma roky ani neznali. Jenže Korejec oproti nim používá objektivy, které fungují i mimo reklamní materiály.
Středem fotografické soustavy je 50MPx snímač o velikosti 1/1,56” vybavený optickou stabilizací. Výrobce u něj udává světelnost f/1.8. Počet megapixelů signalizuje, že jeho schopnosti bude ovlivňovat pixel binning. Druhý objektiv disponuje trojnásobným optickým přiblížením, opět optickou stabilizací a světelností f/2.4. Třetí oko, kterým se S23 může koukat na svět, je 12MPx širokoúhlý objektiv se zorným polem v rozsahu 120° a světelností f/2.2, který najde své využití zejména při natáčení super-stabilizovaného videa. 12MPx rozlišení má i přední selfie kamera.
Tip: všechny testovací snímky v plném rozlišení naleznete zde
Jak vidno, mechanicky se sestava nijak nezměnila. Strop v oblasti videa se rovněž posunul jen minimálně. Zatímco loni jsme mohli natáčet 8K video při 24 snímcích za sekundu, aktuálně se dostanete na 30 fps. Něco mi říká, že kvůli tomu do krámu nepoběžíte, ale aspoň budete mít trumf v rukávu, až si vás bude dobírat někdo s S22 v ruce. Pokud ho však ani to neumravní, doražte ho Full HD videem při 960 fps. Starší generace tohle zvládne jen v HD rozlišení.
Video lze dále nahrávat ve 4K rozlišení při 30 a 60 snímcích za vteřinu, nicméně v druhém případě stále není dostupné přepínání mezi objektivy během aktivního záznamu. Kvalita záznamu je tradičně skvělá, i když na iPhone 14 Pro ještě trochu ztrácí.
Novinka takové škádlení snadno ustojí, protože snímky z ní lezou kvalitní. Zrcadlovku kvůli ní nezahodíte, stále existují scény, na které sklo telefonu nemá, ale vesměs podává Galaxy S23 výsledky konzistentní a použitelné. Začnu od nejhoršího. Pokud se v záběru objevují detaily, zejména přírodní povahy a k nim nějaká souvislá barevná plocha, občas se foťák nevyhne rozpíjení či ztrátě detailů. Jehličí na vzdáleném stromu zkrátka ani 50 MPx nevyčaruje. V protisvětle pak ani focení architektury nedopadlo úplně v souladu s vysokými očekáváními, kontury budov působí poněkud synteticky.
Reputaci si S23 napraví při focení detailů. Při nich neváhá, ať už fotí za svitu slunce či zářivek. Detailů je na snímcích tolik, že by i David Attenborough blaženě vzdychal při počítání článků na hmyzích tykadlech. Velkou část této magie zajišťuje podání barev. Nemusíte řešit, jestli zapnout HDR či ručně vyvažovat bílou, automat má pro scénu cit. Jednoznačně tak identifikujete, zda fotky pochází z prvního jarního dne, zataženého dne v kancelářích, teplého západu slunce či z období půl hodiny před šeřením.
Nahradí S22, S10, S10e, S21 FE, S21, S20 FE…
Na základní Samsung Galaxy S23 se dá koukat z mnoha úhlů. Postavíte-li ho vedle Galaxy S23 Ultra, vypadá jako mladší bráška, který sice od staršího sourozence hodně odkoukal, ale ještě ho v některých disciplínách musí dorůst.
Zároveň ale perfektně zapadá do lineupu, pokud kouknete na předchůdce starší i novější. Oproti S22 se zvětšila baterie a hlavně se snížil odběr energie. S21 sice měla akumulátor objemnější, ale zase byla celá větší. Populární S21 FE nabídla Snapdragon 888, ale zase postrádala pixel binning. I maličký a letitý S10e musím zmínit. Ten si vydobyl pozornost právě kombinací kompaktních rozměrů a pokročilých technologií a doteď mu chyběl adekvátní nástupce.
Právě v tomto porovnávání se mi „obyčejná“ S23 líbí víc, než vrcholná Ultra. Ta nijak zásadní evolucí neprošla, ale ač se to samé dá říct i o S23, přeci jen zástup předchůdců přímých i nepřímých její šanci na úspěch zvyšuje. Až tedy budete shánět výkonný, funkcemi nabušený Android, opusťte klišé, že malý telefon nemá 6″ displej nebo že posledním výkonným kompaktem je iPhone SE. Kdepak, existuje, funguje perfektně a i když má ve vlastní stáji silnější konkurenci, pořád je to špička. A jmenuje se Galaxy S23.
Samsung Galaxy S23
Klady
- prostředí One UI
- vysoký výkon
- ovládání jednou rukou
- dobrá výdrž
- příkladná ergonomie
- voděodolnost (IP68)
Zápory
- design
- minimum inovací
- balení bez nabíječky
- pomalejší nabíjení
- při 4K/60 fps nelze přepínat mezi fotoaparáty
