- Nováček na českém trhu se snaží zaujmout extrémně rychlým nabíjením nebo 200Mpx fotoaparátem
- K dispozici je jen v jedné paměťové variantě s 8 GB RAM a 256GB úložištěm
- S cenou 15 299 Kč to nebude mít jednoduché, avšak naláká i na bohatý obsah balení
Společnost Infinix je dalším nováčkem na našem trhu. Ve světě už byla známá od roku 2013, hlavně díky cenově dostupným smartphonům v nižší třídě. Ty ostatně v hojném počtu dovezla i na náš trh. V dnešní recenzi se však blíže podíváme na vlajku, jíž Číňané míří na mladou generaci Z. Oproti konkurenci láká hlavně na dvě vlastnosti. První je extrémně rychlé 180W nabíjení, tedy jedno z nejrychlejších v současnosti, druhou 200Mpx hlavní fotoaparát. Ten se vyskytuje jen v několika dalších smartphonech a ještě povětšinou dražších, jako třeba Xiaomi 12T Pro. Jak si Infinix Zero Ultra vedl v našem testu?
Nám telefon dorazil ve stříbrné variantě, k dispozici je i černá s odlišnou texturou zadní strany. U paměťových konfigurací není možnost výběru – prozatím existuje pouze ta s 8 GB RAM a 256GB úložištěm. Podporu microSD karty byste hledali marně, avšak pokud by vám 8 GB operační paměti nestačilo, můžete ji navýšit alespoň virtuálně na 13 GB.
Videorecenze
Nadstandardní obsah balení
Obsah balení vskutku potěší. Výrobce rovnou přibaluje 180W GaN adaptér s USB-C, takže není nutná žádná další investice. Samotný adaptér má poměrně velké rozměry (75 × 55 × 32 mm) i hmotnost (178 gramů), což se ale dá pochopit. Dále dostanete základní silikonové pouzdro, USB-C kabel, nástroj pro vyjmutí slotu na SIM karty, redukci z USB-C na 3,5mm audio jack a náhradní fólii. První už chrání přední stranu přímo z továrny. V neposlední řadě nesmí chybět manuály a někoho může potěšit kartička s QR kódem. Po jeho naskenování se dostanete ke speciálnímu NFT.
Design a zpracování
Po designové stránce tenhle kousek poměrně vyčnívá, na přední straně například po bocích zaobleným displejem. Ty již svou největší slávu zažily. Rozhodně ale přidávají na prémiovosti. Kladnou zprávu představuje i to, že jsem během testování nezaznamenal problémy s nechtěnými dotyky. Zaoblená jsou rovněž záda, což pomáhá s pohodlnějším držením v ruce, a to i když se s rozměry 165,5 × 74,5 × 8,76 mm a hmotností 213 gramů jedná o poměrně velké zařízení.
Design zad byl inspirován Karmánovou hranicí, respektive vesmírnými liniemi. Lesklý skleněný povrch je poměrně dost náchylný na nečistoty a otisky. Naštěstí u testované stříbrné varianty jsou šmouhy a otisky téměř neviditelné. U černé by to nemělo být o moc horší, protože je vyvedena v matu. Když už je o ní řeč, musím dodat, že má odlišnou texturu s proužkem imitující karbon, což znamená kapku jiné rozměry.
Samotnému zpracování není co vytknout. Kovový rám se stará o velice dobrou pevnost celku. Během testování jsem nezaznamenal žádné vrzání nebo prohýbání. Kompletní voděodolnost neočekávejte – spokojit se budete muset se stupňem krytí IP54, což znamená ochranu před prachem a stříkající vodou. Při položení na stůl nebo jinou rovnou plochu se mobil poměrné kolébá ze strany na stranu. Důvodem je vystupující fotoaparát v levém horním rohu zad. Přiložené pouzdro problém ještě znásobí, protože vystupuje o něco více kvůli ochraně objektivů.
Po hranách se nenachází žádné velké překvapení. Spodek okupuje USB-C port a hlasitý reproduktor. Ten společně s tím sluchátkovým funguje ve stereo režimu. Kvalitou ale příliš neohromí. Ve slotu dole se také ukrývá pozice pro dvě nanoSIM, kdy obě podporují 5G. A když už jsem u toho, nechybí NFC pro bezkontaktní platby. Pravá strana nabídne kolébku ovládání hlasitosti a zapínací tlačítko. Jediná netradiční věc se dá nalézt na vrchní hraně, kde je ukryté malé logo Infinix.
120Hz zaoblený displej a čtečka otisků prstů
Už z výše uvedených rozměrů bylo jasné, že nejde o drobečka. Potvrzuje to i 6,8palcový AMOLED displej s rozlišením 1 080 × 2 400 pixelů (poměr stran 20:9 a jemnost 387 ppi) a 120Hz obnovovací frekvence. V základu se jedná o poměrně konzervativně nastavený smartphone, což jde vidět na 60Hz frekvenci a několika dalších prvcích, o kterých se zmíním později. V nastavení se musí nejprve vyšší frekvence aktivovat výhradně, anebo případně využít adaptivní režim. Nejedná se však o nic zvlášť „chytrého“, jako to můžeme vídat u telefonů s technologií LTPO. Nějaký výraznější rozdíl, který by třeba měl mít vliv na výdrž baterie, jsem během testování nezaznamenal.
Vzhledem k AMOLED panelu bych očekával plnohodnotný Always-On režim. Bohužel se však dostalo jen na polovičaté řešení aktivované při zvednutí či poklepání na displej. Možná i kvůli tomu byla funkce poměrně schovaná v nastavení. Na podporu tmavého či třeba nočního režimu s redukcí modrých odstínů se každopádně nezapomnělo.
Kvalitě zobrazovače se toho příliš nedá vytknout. Nabídne velice dobré pozorovací úhly a rovněž kvalitní barevné podání. S barvami si případně můžete vyhrát v nastavení. Maximální jas se zastavil na hodnotě 900 nitů, k dispozici je navíc zesílení jasu na slunečním svitu. Čitelnost byla během celého testování vynikající.
Pod displej byla zabudována optická čtečka otisků prstů. Vytknout se jí nedá v podstatě nic. Fungovala velice dobře od prvního naskenování prstu až po poslední potvrzení při resetování do továrního nastavení. Vyskytuje se ve spodní části zařízení, takže dosáhnout na ni palcem nečiní žádné problémy. Infinix mimo odemykání pomocí PINu, hesla či gesta nabízí i možnost skenu obličeje. K tomu se využívá selfie kamera, která není tak bezpečná jako u jiných zařízení s laserovým skenerem.
Výdrž baterie a nabíjení
Konečně se dostáváme k jedné z hlavních předností, kterou bezesporu 180W nabíjení je. Ještě předtím ale pár informací o samotném akumulátoru. Má kapacitu 4 500 mAh a vlastně jde o dva články, každý s kapacitou 2 250 mAh. I když by se dalo říct, že na dnešní dobu už jde spíše o mírně podprůměrnou hodnotu, obzvlášť ve spojení s 6,8palcovým displejem, tak mě ve finále výdrž baterie potěšila. Svůj podíl na tom má poměrně úsporný čipset MediaTek Dimensity 920 5G.
Po 24 hodinách se obvykle zbývající kapacita baterie pohybovala kolem 40 procent. Telefon měl obrazovku zapnutou v průměru 4 hodiny, kdy proběhlo přehrávání videí na YouTube, brouzdání v prohlížeči, pořizování několika fotografií nebo hraní her po dobu cca 20 minut. I kdyby byla výdrž o něco horší, tak by mi to příliš nevadilo. A to z již uvedeného důvodu. Zajímá vás víc?
Extrémně rychlé nabíjení si musíte, podobně jako vyšší obnovovací frekvenci displeje, nejprve zapnout v nastavení. Najít jde pod označením Bleskové nabíjení. S radostí můžu potvrdit čísla z prvního pohledu, kdy se smartphone opravdu dá plně osvěžit za 12 minut. Nejpomalejší relace trvala asi 12,5 minuty, při deaktivaci tohoto speciálního režimu pak pod 30 minut. Zahřívání bylo v obou případech minimální, a to jak na straně adaptéru, tak samotného zařízení. Pocitově šlo o podobnou teplotu jako při delším nahrávání videa ve 4K rozlišení. Kolega v prvním pohledu naměřil na zadní straně cca 38 °C.
Naměřená rychlost nabíjení 180W adaptérem | ||||||||||
Úroveň | 10 % | 20 % | 30 % | 40 % | 50 % | 60 % | 70 % | 80 % | 90 % | 100 % |
Čas | 54 s | 1:28 min | 2:01 min | 2:45 min | 3:44 min | 5:10 min | 6:56 min | 8:39 min | 10:25 min | 12:09 min |
Při takové rychlosti samozřejmě vyvstává otázka, co se výhledově stane s baterií, když ji budete pokaždé nabíjet takovým výkonem. Telefony a adaptéry samozřejmě prochází důkladným testováním, ale většinou jde o laboratorní podmínky, které se s reálným používáním nedají příliš srovnávat. První mobily s obdobným nabíjením (do cca 30 minut) jsou na trhu sotva dva roky. A to je zatím krátká doba na nějaký verdikt, i když si nejsem doposud vědom žádného hromadnějšího problému, při kterém by odcházely baterie právě z těchto důvodů. V příštím roce se tak určitě bude jednat o zajímavé téma.
Naměřená rychlost nabíjení ve standardním režimu | ||||||
Úroveň | 30 % | 50 % | 70 % | 90 % | 95 % | 100 % |
Čas | 4 minuty | 9 minut | 15 minut | 21 minut | 23 minut | 26 minut |
Ve finále bych se o tom, jestli 180W nabíjení využívat pravidelně, rozhodoval podle toho, jak často telefony měníte. Pokud jednou za cca dva roky, tak bych se ho nebál nechat aktivované neustále. V případě problému bude výrobek stále v záruce a neměl by být problém s opravou. Mimochodem, samotné servisování smartphonů Infinix bude probíhat přímo v České republice, což nám potvrdil Lukáš Knotte, ředitel značky pro Česko a Slovensko.
V případě, že zařízení plánujete využívat více let, tak bych se uchýlil k využívání nejrychlejšího nabíjení pouze v nutných případech. Bezdrátové nabíjení telefon nepodporuje a nabíjet vždy nižším výkonem nedává moc smysl. Ochudili byste se o jednu z hlavních předností tohoto zařízení a nedává to smysl ani z finančního hlediska, jelikož 180W GaN adaptér tvoří nemalou část z výsledné ceny produktu.
Výkon hardwaru
Po výkonnostní stránce se nedají očekávat žádné rekordy. Důvodem je využití loňského čipsetu MediaTek Dimensity 920 5G, který se zkrátka s novinkami z tohoto roku nedá srovnávat. Na druhou stranu je docela úsporný a udržuje si nízké teploty i plný výkon také při náročnějším používání, třeba během hraní her. V zátěžovém testu 3D Mark Wild Life nenastal po celou dobu žádný throttling, teplota se přitom zvýšila pouze o jeden stupeň na 34 °C.
Systém, čipset a konstrukce
Rozměry: 165,5 x 74,5 x 8,76 mm (bílá), 165,5 x 75,08 x 9,16 mm (černá), hmotnost: 213 g, zvýšená odolnost: IP54
Displej, konektivita a baterie
5G: , NFC: , Bluetooth: 5.2, Wi-Fi: 802.11 a/b/g/n/ac/ax, GPS: , konektor: USB-C
Baterie: 4500 mAh, rychlé nabíjení: , bezdrátové nabíjení:
Fotoaparáty
Během používání jsem i tak nezaznamenal problém s nedostatkem výkonu, a to včetně hraní 3D her. V AnTuTu bylo naměřeno 492 167 bodů. V Geekbenchi získala použitá konfigurace 742 (Single-Core), respektive 2 125 bodů (Multi-Core). Test PC Mark, který simuluje každodenní používání smartphonu, vykázal skóre 14 222 bodů.
Operační systém a nadstavba
Hned při prvním spuštění jsem se doslova zděsil, protože jsem v systému viděl úplně stejný bloatware jako u nechvalně proslulého telefonu Tecno , na který budu ve zlém vzpomínat ještě dlouhou dobu. Nejedná se přitom o žádnou náhodu, protože Tecno a Infinix jsou sesterské společnosti, které spadají pod výrobce Transsion.
Stále se tedy jedná o bloatware v podobě klonů aplikací jako Spotify nebo TikTok, které nejsou vůbec zaměřeny na evropský trh. Přidaná hodnota se rovná nule. Zlepšení přišlo alespoň v počtu notifikací, které na vás tyto aplikace chrlí. Zatímco u jmenovaného sourozence jich bývalo více jak deset za den, zde jsem zaznamenal dvě až tři. Bezvýznamné plus uděluji alespoň za to, že se všechny tyto zbytečnosti dají odinstalovat nebo deaktivovat.
Nyní už ale k samotnému systému. Po vybalení je jím Android 12 s červencovými bezpečnostními záplatami. Zde bych očekával zlepšení, obzvlášť když jde o nejvybavenější model značky. Nadstavba XOS je v základu identická s HiOS z telefonů Tecno. Jde tak o podobné řešení, které jsme mohli vídat například u smartphonů Huawei a Honor s EMUI, respektive Magic UI. Během testování jsem ještě párkrát narazil na špatný překlad, ale alespoň jde vidět snaha o zlepšení, protože na zbytky angličtiny jsem tentokrát již nenarazil.
Z funkčního hlediska jde o takový mix několika nejoblíbenějších nadstaveb. Potěší bohaté nastavení, díky kterému si můžete leccos přizpůsobit k obrazu svému. K dispozici jsou například vychytávky v podobě vysunujícího bočního panelu se zástupci, možnost duplikace aplikací nebo přepínání do plovoucího okna. Po nutném vyčištění od bloatwaru se jedná o slušnou nadstavbu, která funguje poměrně spolehlivě.
Fotoaparát a natáčení videa
Po 180W nabíjení se dostáváme k druhé přednosti tohoto kousku. Tím jsou fotoschopnosti, které zajišťuje:
- 200Mpx hlavní fotoaparát se světelností f/2.0, optickou stabilizací obrazu a PDAF
- 13Mpx širokoúhlý s clonovým číslem f/2.4 a automatickým ostřením
- 2Mpx pro zjišťování hloubky ostrosti
Zero Ultra je vybaven hlavním snímačem Samsung HP1 o velikosti 1/1.22″. Vzhledem k ceně pořizuje parádní fotografie s plno detaily, nízkou úrovní šumu a přirozenými barvami. Ve fotoaplikaci se dá nalézt zkratka pro snímání s 2× přiblížením, nicméně jde pouze o digitální zoom z hlavního fotoaparátu a výsledná kvalita není zrovna uspokojující. Velice dobře je na tom však také sekundární širokoúhlý foťák. Potěší podporou automatického ostření, což už je vlastně takové synonymum pro makro režim. Díky tomu si můžete pořizovat snímky z blízkosti, aniž byste museli mít dedikovanou makro kameru.
Zaměření na mladé jde rozhodně vypozorovat u 32Mpx selfie kamery v kruhovém výřezu uprostřed horní hrany. Doplňuje ji totiž duální přisvětlovací dioda, která značně vylepší snímky za špatného světla. V takových podmínkách nastupuje digitální šum, a to i u hlavního fotoaparátu, i když v porovnání s konkurencí v podobné cenově kategorii to není vůbec špatné. Obzvlášť potěší, že noční snímky nejsou výrazně digitálně upravené a nestávají se mazanicemi, jak to můžeme vídat hlavně u cenově dostupnějších zařízení. V případě zájmu se dá fotografovat přímo v 200Mpx rozlišení, tedy 16 384 × 12 288 pixelů. Na několik testovacích snímků se můžete podívat pod tímto odkazem.
Výsledná kvalita videa je rovněž velice dobrá, čemuž pomáhá rovněž kvalitní stabilizace. Maximálně můžete nahrávat ve 4K rozlišení při 30 snímcích za sekundu. K dispozici je rovněž 60 FPS ve Full HD rozlišení. Přepínání mezi fotoaparáty zde nenajdeme a nezáleží, jestli nahráváme ve 4K, nebo v „nejnižším rozlišení“ 720p. Před začátkem natáčení si musíte vybrat, jestli budete záznam pořizovat hlavním, nebo širokoúhlým foťákem. V obou případech se pak dá využít digitálního přiblížení. Senzor hloubky ostrosti nalezne využití také u nahrávání videa, kdy se snaží v reálném čase rozmazat pozadí, což funguje docela dobře, avšak prozatím jen ve Full HD.
Závěrečné hodnocení
S cenou začínající na cifře 15 299 Kč to tento nováček nebude mít jednoduché. Přitom si ale nemyslím, že by poměr cena/výkon byl u Infinix Zero Ultra špatný. A to hlavně kvůli přibalenému 180W GaN adaptéru. Jen pro srovnání: 140W GaN adaptéry se na českém trhu prodávají za cca 2 700 Kč. Pokud tak přiloženou nabíječku využijete například i pro notebook nebo tablet, jedná se o velkou přidanou hodnotu.
Obecně si obsah balení zaslouží chválu. Zatímco někteří jako Sony nedodají k telefonu ani kabel, v tomto případě balení připomíná spíše nějakou prémiovou edici. Pokud však 180W adaptér a extrémně rychlé nabíjení neoceníte, jsou pro vás ve stejné cenové relaci zajímavější volby, třeba Xiaomi 12/12T, Realme GT 2 Pro či třeba poslední dvě řady Pixelu, které mimo jiné disponují kvalitnějšími fotoaparáty.
Infinix Zero Ultra rozhodně není špatný telefon. Největší slabina tkví v softwaru, respektive bloatwaru, a horší podpoře stran systémových aktualizací. Pokud se tohle vyřeší, může být do budoucna vlajka Infinixu velice zajímavou alternativou k velkým hráčům na trhu. Po hardwarové stránce si vede velice dobře, zpracování i design jsou velmi dobré, výkonu má dostatek na každodenní používání a AMOLED displej nezklame, byť nemá plnohodnotný Always-On režim. Výdrž baterie rovněž potěší a hlavní 200Mpx fotoaparát pořizuje povedené snímky. Pro de facto první vlajkový model této společnosti na našem trhu to není špatné a rozhodně jsem zvědavý, co předvede v dalších generacích.
Infinix Zero Ultra
Klady
- 200Mpx fotoaparát s OIS
- extrémně rychlé 180W nabíjení
- skvělý obsah balení včetně 180W GaN adaptéru
- ukázkové zpracování, IP54
- dobrý 120Hz AMOLED
- dostatečná výdrž baterie
- makro režim
- přisvětlovací LED pro selfie
Zápory
- množství nevyžádaného softwaru
- neaktuální bezpečnostní záplaty
- kolébání kvůli vystouplému fotomodulu
- občas chybný překlad v systému