ℹ️ Stačí jeden klik! Přidejte si nás mezi mezi preferované weby, případně nás sledujte v Google Zprávách, nebo na Seznam.cz
- Nejrizikovější levná elektronika není ta rozbitá po týdnu, ale ta, která chybu dlouho skrývá
- Pozor hlavně na úložiště, nabíječky, powerbanky, kamery a podezřele levné mobily
- U zařízení s baterií, kamerou, mikrofonem nebo Wi-Fi musí být dohledatelný výrobce i podpora
- Temu a podobná tržiště nejsou problém u každé drobnosti, ale u zboží s rizikem požáru, ztráty dat nebo zásahu do soukromí
4TB externí disk za pár stovek vypadá jako nákup, kterým jste právě obelstili trh. Připojíte ho k počítači, systém ukáže kapacitu, soubory se začnou kopírovat a všechno působí normálně. Falešné úložiště ale může bez potíží fungovat jen do chvíle, než mu svěříte fotky, zálohu notebooku nebo pracovní data. Teprve později zjistíte, že část souborů nejde přečíst zpět.
U levné elektroniky z Temu, AliExpressu, Amazon Marketplace a podobných tržišť většina lidí počítá s tím, že nemusí vydržet dlouho. Nebezpečnější jsou výrobky, které se tváří jako běžná elektronika, ale šetří třeba na bateriovém článku, ochranné elektronice, firmwaru nebo aplikaci.

Z Temu nebo podobného tržiště se dál dají bez velkého rizika vzít drobnosti typu organizér kabelů, stojánek na telefon, pouzdro, krytka USB-C portu nebo sada štítků. Když taková věc zklame, vyhodíte kus plastu. U nabíječek, úložišť, kamer, bateriových zařízení, hodinek se zdravotními funkcemi nebo mobilů s neznámým původem už je důležité vědět, kdo za výrobkem stojí a na koho se obrátit při problému.
Úložiště za pár stovek je test důvěřivosti
USB flash disky, microSD karty a externí SSD patří k nejzrádnějším kategoriím. Počítač zařízení uvidí, systém ukáže kapacitu a první soubory se skutečně zkopírují. Řadič ale může hlásit větší kapacitu, než jakou úložiště fyzicky má. Jakmile se skutečné místo zaplní, data se začnou přepisovat, mizet nebo nejdou přečíst.

Tom’s Hardware popsal případ uživatele Redditu, který si z Temu objednal údajný 4TB externí disk za 20 dolarů. Uvnitř nebyl normální disk, ale plastová krabička se čtečkou microSD karet. Jako kuriozita je to docela vtipné. Jako místo pro zálohu notebooku nebo rodinné fotky už ne.
Podobně Samsung řešil padělaná SSD 990 Pro v Evropě. Obal může vypadat přesvědčivě, ale uvnitř může být jiná elektronika. U úložišť proto platí jednoduché pravidlo: pokud kapacita a cena nedávají smysl proti běžnému trhu, není to výhodná koupě, ale velmi, velmi pravděpodobně podvod. Lepší je menší SSD od známého výrobce než „4TB“ zázrak, který možná není ani slušná flashka.
U disku na zálohy proto nestačí rychle zkontrolovat, že se v systému ukáže správná velikost. Nové médium otestujte nástrojem, který ho celé zapíše a znovu přečte. Zabere to čas, ale pořád je to lepší než zjistit problém až ve chvíli, kdy potřebujete obnovit data.
Nabíječka u postele není místo pro loterii
Nabíječka vypadá jako maličkost. Malá krabička do zásuvky, kabel a telefon. Uvnitř je ale síťové napětí, spínaná elektronika, vyšší nabíjecí výkony a u USB-C modelů často i domluva přes USB Power Delivery. Špatně navržený adaptér nemusí jen nabíjet pomalu. Může poškodit zařízení, přehřívat se nebo začít hořet.

Evropská komise v květnu 2026 udělila Temu pokutu 200 milionů eur podle Digital Services Act. Podle Komise spotřebitelé v EU velmi pravděpodobně narazí na Temu na výrobky, které porušují unijní pravidla, a mystery shopping ukázal, že vysoký podíl vybraných nabíječek neprošel základními bezpečnostními testy. U věci zapojené do zásuvky vedle postele je to dost dobrý důvod připlatit za ověřený model.
U levných adaptérů je zrádné, že zvenku často vypadají věrohodně. Nápis CE, USB-C a slib 100 W nic neříkají o kvalitě izolace, pojistky, chlazení nebo ochranných obvodů. Podezřelá je neznámá značka, chybějící označení dovozce pro EU, nečitelné značení, výkon za nesmyslně nízkou cenu a recenze, které hodnotí hlavně rychlé doručení.
Powerbanku si nekupujete jen podle miliampérhodin
U powerbank se k podobnému riziku přidává lithium-iontová baterie. Prodejce může nadhodnotit kapacitu, použité články mohou být horší kvality a elektronika uvnitř nemusí správně hlídat teplotu, proud, přebití nebo hluboké vybití. Když se pokazí levný držák na kabel, přijdete o pár korun. Když se pokazí zařízení s bateriovými články, je to jiná liga.

Riziko se netýká jen bezejmenných kusů z tržišť. I známé značky občas svolávají výrobky kvůli přehřívání nebo požáru. V USA se podle CPSC v roce 2025 stahovalo více než milion powerbank Anker PowerCore 10000 kvůli riziku požáru a popálení.
U zavedené značky aspoň znáte model, sériové číslo, postup při svolání a servisní kontakt. U no-name powerbanky často nevíte ani to, kdo ji opravdu vyrobil. Bezpečnější nákup proto nemusí znamenat nejdražší powerbanku v obchodě. Stačí skromnější model z normální distribuce.
Podezřelé chování neignorujte ani u značkové powerbanky. Pokud se nafoukne, hřeje víc než dřív, smrdí, mění tvar nebo náhle přestane držet kapacitu, nepatří do šuplíku „ještě se někdy hodí“. Patří pryč, ideálně přes sběrné místo pro baterie.
Náhradní baterie může selhat špatným způsobem
Náhradní baterie do kamer, světel, nářadí nebo dalších gadgetů lákají ještě víc než nabíječky. Originál bývá drahý a třetí strany často slibují vyšší kapacitu za nižší cenu. Samo o sobě to nemusí být špatně. Existují slušní výrobci náhradních akumulátorů. Couvnout má kupující ve chvíli, kdy baterie nemá jasný původ článků ani ochranné elektroniky.


Rentgenová analýza společnosti Lumafield prošla 1 054 lithium-iontových článků typu 18650. Vážná výrobní vada označovaná jako negativní přesah anody se podle výsledků objevila u 33 kusů. Všechny spadaly do skupiny testovaných levných nebo padělaných článků, ne mezi články od zavedených výrobců.
Každý levný článek kvůli tomu automaticky vadný není. Zrádné je, že největší problém baterie nemusí být vidět zvenčí. Neodhalíte ho podle lesklého štítku ani podle nápisu „ultra high capacity“. U baterií se vyplatí originál od výrobce, případně zavedená náhrada s jasným původem. Ne kus, který váží podezřele málo, stojí třetinu ceny a slibuje zázračnou kapacitu.
Falešný iPhone nebo „Galaxy Ultra“ bývá horší než levný mobil
No-name Android za pár stovek nebo klon iPhonu a Samsungu vypadá na produktové fotce lákavě. Velký displej, několik čoček na zádech, vysoká kapacita paměti, odemčený systém a design podobný vlajkové lodi. Po zapnutí ale často přijde starý Android, pomalý čip, slabý displej, nepovedené překlady, podivné aplikace a prostředí, které jen napodobuje One UI nebo iOS.


u některých padělků problém nepoznáte podle prvního pohledu na tělo telefonu. Uvnitř může být levný procesor, horší fotoaparát, chybějící NFC nebo biometrie a software, který jen kopíruje vzhled známé značky. U klonů bývá běžné, že zadní modul vypadá jako trojitý fotoaparát, ale reálně fotí jen jeden levný snímač. Zbytek jsou plastová kolečka pro efekt.
Největší trik bývá v parametrech. Údaj „12 GB RAM“ může znamenat třeba 4 GB skutečné paměti a zbytek jako virtuální RAM vyhrazenou z pomalého úložiště. Virtuální RAM přitom není plnohodnotná náhrada skutečné operační paměti a při používání může výkon spíš brzdit. V nabídce to vypadá jako parametr vlajkové lodi, v ruce jako telefon, který se zadýchá při otevření pár aplikací. Podobně může systém hlásit větší úložiště nebo novější Android, než jaký v zařízení opravdu je.
Kdyby šlo jen o slabý výkon, byla by to hlavně nepříjemná koupě. Po přihlášení k účtu a instalaci běžných aplikací ale takový mobil získá přístup ke kontaktům, fotkám, poloze, SMS kódům, notifikacím a často i k bankovní aplikaci. Kaspersky varuje, že u levných no-name Android zařízení se objevuje i předinstalovaný malware ve firmwaru. Ten může krást data, instalovat další software, zobrazovat skryté reklamy nebo z telefonu udělat proxy pro cizí připojení.
Levná kamera může otevřít cizím lidem obraz z bytu
Levná bezpečnostní kamera, videozvonek, chůvička nebo GPS tracker vypadá jako jasná úspora. Má rozlišení, noční vidění, detekci pohybu, aplikaci a často i cloud. Kamera ale není pasivní čočka na zdi. Je to malý počítač s přístupem k obrazu z vašeho bytu, domácí Wi-Fi a někdy i k serverům neznámé firmy.


Consumer Reports upozornil na bezpečnostní chyby u videozvonků prodávaných přes velká online tržiště včetně Amazonu, Walmartu a Temu. Problém nebyl jen v neznámém logu na krabičce. U testovaných zařízení šlo podle Consumer Reports získat snímky z kamery, pokud útočník znal sériové číslo zařízení. Výzkumníci také popsali slabé ověřování, kvůli kterému bylo možné některé zvonky převzít do vlastního účtu.
U kamer proto nestačí řešit jen rozlišení a noční vidění. Podstatné je, kdo provozuje aplikaci a cloud, jak se opravují bezpečnostní chyby a zda výrobce po čase nezmizí i s podporou.
Levné hodinky mohou měřit hlavně vaši důvěřivost
Chytré hodinky z tržišť často napodobují Apple Watch, mají barevné grafy a slibují měření tepu, spánku, tlaku, kyslíku v krvi nebo stresu. Nepřesné počítání kroků ještě není velké drama. Horší je, když se čísla o tepu nebo okysličení krve tváří jako měření, ale ve skutečnosti jsou jen hodně volný odhad.


FDA už v roce 2024 varovala před hodinkami a prsteny, které slibují neinvazivní měření glukózy bez schválení a bez vpichu do kůže. Německá Bundesnetzagentur v roce 2026 uvedla, že některé modely hlášené v evropském systému Safety Gate nabízely údajné měření glukózy, které bylo pouze simulované. TechRadar k tomu připomněl i vlastní test levného fitness trackeru proti hodinkám Garmin, ve kterém byly mimo jiné údaje o tepu divoce nepřesné.
Levné hodinky nemusí být špatná volba, pokud od nich chcete jen orientační počítání pohybu a notifikace z telefonu. Jakmile ale slibují zdravotní údaje, podle kterých by člověk mohl měnit své chování, je lepší couvnout. Hodinky, které vypadají jako Apple Watch Ultra, stojí jako řemínek k nim a slibují diagnostiku skoro jako poliklinika, jsou podezřelé už podle popisu.
U detektoru oxidu uhelnatého nechcete zjistit, že byl levný
Kouřový hlásič, detektor oxidu uhelnatého nebo bezpečnostní senzor působí jako jednoduchá elektronika. Pípá to, bliká to, hotovo. U bezpečnostní techniky ale nekupujete plastovou krabičku. Kupujete funkci, která má v krajním případě zachránit život.


Euroconsumers popsal test španělské organizace OCU, ve kterém 8 z 9 testovaných detektorů oxidu uhelnatého dostupných online neprošlo bezpečnostní zkouškou. Podle testu nedokázaly zachytit úrovně CO, které už mohou být pro člověka rizikové. Prodávaly se mimo jiné přes AliExpress, Amazon, Secutek a Temu.
Tady se vyplatí sáhnout po obyčejném, ale ověřeném výrobku. Bezpečnostní techniku berte u ověřeného prodejce, od dohledatelné značky a podle typu použití. U detektoru oxidu uhelnatého hlídejte životnost senzoru, u kouřového hlásiče typ senzoru a napájení, u chytrých variant i to, co se stane při výpadku internetu. Ušetřené dvě stovky jsou v této kategorii mizerný obchod.
Evropská pravidla pomohou, ale výběr je pořád na vás
Evropské úřady tlak na online tržiště zvyšují. Safety Gate, tedy evropský systém rychlého varování před nebezpečnými nepotravinářskými výrobky, v roce 2025 evidoval 4 671 hlášení nebezpečných produktů. Novější pravidla pro bezpečnost výrobků počítají i s online tržišti a s rychlejším odstraňováním nebezpečného zboží. Pomůže to, ale neznamená to, že se rizikový výrobek nemůže objevit znovu pod jiným názvem nebo od jiného prodejce.
U každé levné elektroniky si nejdřív položte otázku, co se stane při selhání. Plastový držák kabelu vyhodíte. Vadná nabíječka může poškodit telefon nebo začít hořet. Falešné úložiště vás připraví o data. Kamera bez zabezpečení může otevřít soukromí cizím lidem. Pochybný smartphone může po přihlášení získat přístup k účtům, fotkám, poloze, SMS kódům a bankovním notifikacím. U detektoru oxidu uhelnatého může chyba znamenat, že se alarm nespustí ve chvíli, kdy má.
Levná elektronika se dá koupit bezpečněji, jen její parametry obvykle nevypadají proti ceně tak lákavě. Má skromnější výbavu, normální kapacitu, méně křiklavé sliby a dohledatelného výrobce. Právě u takových výrobků je větší šance, že kupujete levnou elektroniku, ne drahý problém v hezkém obalu.




