ℹ️ Hackněte Google! Přidejte si nás mezi mezi preferované weby, případně nás sledujte v Google Zprávách, nebo na Seznam.cz
- Telefon může mít výborné barvy, vysoký jas i HDR, a přesto nemusí sedět citlivým očím
- Galaxy S26 Ultra ukazuje, proč nestačí hodnotit displej jen podle jasu, barev a čitelnosti venku
- Apple, Google, OnePlus nebo Xiaomi už řeší citlivé stmívání OLED displejů, každý ale jinou cestou
Galaxy S26 Ultra působí jako telefon, u kterého by se o kvalitě displeje nemělo dlouho pochybovat. Má vysoký jas, přesné barvy, HDR, LTPO panel se 120Hz obnovovací frekvencí a letos také Privacy Display, který omezuje pohled ze strany. Přesto existuje jedna disciplína, ve které ani drahý OLED nemá automaticky vyhráno: chování displeje při nízkém jasu.
Právě večer se rozdíly ukážou nejrychleji. Někomu nový telefon nevadí ani po hodině čtení, jiný po pár minutách cítí tlak v očích nebo bolest hlavy. Z běžných parametrů přitom často nepoznáte, co se děje. Maximální jas, barevný gamut ani obnovovací frekvence neříkají skoro nic o tom, jak telefon pracuje s obrazem, když jas stáhnete na minimum.
Ne každý, komu telefon večer nesedí, má problém s OLEDem jako takovým. Často vadí až konkrétní kombinace panelu, nízkého jasu, automatické regulace a režimů pro ochranu očí. Proto je přesnější mluvit o chování displeje při nízkém jasu než jen o tom, jestli má panel dobré barvy nebo vysoký jas.
Nepřehlédněte
Displej Samsungu Galaxy S26 Ultra terčem kritiky. Má být nekvalitní a způsobovat bolesti hlavy
PWM není jen závod o nejvyšší číslo
OLED panel nemá jedno společné podsvícení jako starší LCD. Každý pixel svítí sám, což pomáhá kontrastu a černé barvě. Když chcete jas stáhnout hodně nízko, telefon musí rozhodnout, jak světlo z panelu dávkovat, aby obraz zůstal použitelný a nezačaly se zhoršovat odstíny šedé, barevná věrnost nebo rovnoměrnost obrazu.
Často k tomu slouží PWM, tedy pulzně šířková modulace. Představte si světlo, které se nesnaží svítit pořád slaběji, ale místo toho posílá velmi rychlé světelné dávky. Když jsou dávky kratší nebo je mezi nimi delší pauza, obraz působí tmavší. Většina lidí to nevnímá jako blikání, protože se to děje velmi rychle. Citlivější oči nebo mozek ale mohou tyto změny zaznamenat nepřímo, třeba únavou nebo nepříjemným tlakem.
Číslo v hertzech říká, kolikrát za sekundu se tyto změny opakují. Samo ale neřekne, jak prudké ty změny jsou. Jemné kolísání může být pro část lidí snesitelnější než rychlé, ale hluboké pulzování, při kterém se jas v každém cyklu výrazně propadne.
Dobře to ukazuje RTINGS, což není vědecká norma, ale web zabývající se testováním, který měří monitory a displeje. U blikání nesleduje jen jedno číslo, ale i průběh jasu v čase. Pro běžného čtenáře z toho plyne jednoduchá věc: u displeje nestačí vědět, jak rychle bliká. Zajímá vás i to, jak moc jas při tom kolísá.
U telefonů se k tomu přidávají různé režimy stmívání. OPPO Find X8 Pro uvádí 2160Hz PWM, ale jen při jasu pod 70 nity. Xiaomi 15T podle podpory Xiaomi používá DC stmívání při vyšším jasu a 3840Hz PWM při nízkém jasu. Prakticky to znamená, že panel v případě OPPO opakuje jasový cyklus zhruba 2160krát za sekundu a u Xiaomi 3840krát za sekundu. Vyšší číslo obvykle znamená rychlejší pulzy, ne automaticky klidnější obraz. Pořád záleží i na tom, kdy se daný režim zapne a jak hluboko jas v každém cyklu klesá.
I výborný OLED může citlivým očím vadit
Samsung Galaxy S26 Ultra je dobrý příklad právě proto, že se nebavíme o levném panelu nebo očividné vadě. Ve dne může být výborně čitelný, má velmi dobré barvy a patří k tomu nejlepšímu, co v telefonech najdete. Citlivějšího uživatele ale nemusí zajímat jen to, jak obraz vypadá na první pohled. Potřebuje vědět, jak se panel chová při ztlumení.
Notebookcheck u Galaxy S26 Ultra nenaměřil stmívání v tisících hertzů, ale spíš v nízkých stovkách. Zároveň popisuje, že jas při pulzech nekolísá extrémně a že telefon umí jít s minimálním jasem velmi nízko. To je užitečné při čtení v posteli, ale nízký jas sám o sobě ještě neznamená klidnější obraz.
Vysoké PWM u Honoru, OnePlusu nebo Xiaomi proto může být dobrý signál, ne hotová odpověď. Pokud telefon používá šetrnější režim jen při určitém jasu, chová se jinak v automatické regulaci nebo režim pro ochranu očí pouze oteplí barvy, citlivý uživatel pořád nemusí dostat to, co čekal.
Apple a Google už problém pojmenovaly
Apple v české dokumentaci k iPhonu píše, že jas reguluje pomocí PWM a že některým lidem může displej při stmívání připadat jako blikající. U iPhonu 17, iPhonu 17 Pro, iPhonu 17 Pro Max a iPhonu Air proto najdete funkci Vyhlazování pulzů displeje (PWM). Apple ji řadí do Nastavení, Zpřístupnění a Displej a velikost textu. Má vytvořit plynulejší stmívání při nízkém jasu, zároveň ale upozorňuje, že vypnutí PWM může za určitých podmínek ovlivnit výkon displeje.
Google přidal u Pixelu 10 Pro, Pixelu 10 Pro XL a Pixelu 10 Pro Fold volbu Upravit jas pro citlivé oči. V české nápovědě ji popisuje jako nastavení pro uživatele, kteří mohou být citliví na frekvence vyzařované OLED displejem.
Oba příklady ukazují posun v komunikaci. Citlivost na blikání už není jen téma pro diskuse nad osciloskopem. Dostala se do nastavení telefonu. Výrobci ale pořád málokdy zveřejňují měření, ze kterého by šlo poznat chování panelu v celém rozsahu jasu.
Jak si telefon zkusit před koupí
Pokud vám žádný displej nevadí, nedělejte z PWM hlavní kritérium. Pro většinu lidí budou pořád důležitější čitelnost venku, odlesky, barvy, výdrž nebo automatická regulace jasu. Jestli ale víte, že jste na displeje citliví, obchod osvětlený zářivkami vám moc neřekne.
Zkuste jas zhruba mezi 5 a 20 %, tmavý režim, delší text na šedém nebo bílém pozadí a pár minut pomalého scrollování. Vypněte a zapněte adaptivní jas, extra ztlumení i případný režim proti blikání.
Displeje telefonů se zlepšily skoro ve všem, co poznáte na první pohled. Jsou jasnější, plynulejší a venku čitelnější než dřív. Večer ale rozhoduje méně nápadná věc: ne jak dobře panel svítí, ale jak klidně umí zhasínat.
