- Umělá inteligence možná co nevidět přivede vaše zesnulé blízké zpět k životu
- Alespoň virtuálně, a to formou hologramu či mluvícího avatara na displeji telefonu či tabletu
Moderní technologie, zejména umělá inteligence, umožňují teoreticky i prakticky spoustu věcí, které byly dříve myslitelné pouze ve sci-fi filmech a knihách. V poslední době se dostává do popředí fenomén digitálních duchů – představte si, že na obrazovce mobilu ožije vaše zesnulá matka, babička nebo partner či partnerka. Ano, zní to jako zápletka epizody seriálu Black Mirror, ale do pár let to může být realita.
Mrtvý rodič na telefonu
Technologie griefbots nebo deathbots vlastně není nová. Americký Microsoft už v roce 2021 patentoval chatboty zesnulých, dnes existují společnosti jako HereAfter AI nebo 2wai, které z několikaminutové nahrávky osoby a hlasu vytvoří realistický předobraz vašeho zesnulého blízkého schopný konverzace. Nejde o klasický hologram jako v Hvězdných válkách, ale pokročilé AI video s hlasovou syntézou a osobností, která se učí z vámi poskytnutých dat.
Pro pozůstalé to znamená možnost „prodloužit“ přítomnost milovaného. Již v minulosti se objevily AI projekty, které umí zpracovat hlas například vaší zesnulé babičky nebo matky, aby následně aplikace v telefonu předčítala jejím hlasem pohádky vnoučatům. Jakkoliv to působí trochu morbidně, minimálně v prvotní fázi to může pomoci s vyrovnáním se se ztrátou.
Souhlas nebožtíka
Na druhou stranu psychologové varují, že takové simulace mohou prodlužovat fázi popírání smutku, vést k emocionální závislosti, nebo dokonce psychickým poruchám, kdy se hranice mezi skutečností a AI stírá. Největší dilema spočívá v souhlasu a důstojnosti. Kdo rozhoduje o „oživení“ zesnulého? Rodina, nebo měl by existovat posmrtný souhlas? Data – hlas, fotky, zprávy – se stávají komoditou, kterou firmy monetizují, aniž by byla jasná pravidla ochrany soukromí.
Mrtvý člověk, hologram a komunikace s ním. Teda vlastně komunikace s AI, ale nikdo řešit nebude.
Mezitím co my řešíme etické otázky (což je dobře), tak Číňani mají hotový produkt.
A poptávka po tom stoprocentně bude. pic.twitter.com/DRchGCtxPI
— Lukáš Eršil (@lukasersil) April 14, 2026
Například často skloňované Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) Evropské unie zatím posmrtná práva neřeší, kritici však volají po regulacích, aby se zabránilo exploataci emocí. Fenomén se dotýká i kultury. V deváté epizodě Star Wars s podtitulem Vzestup Skywalkera se objevuje postava princezny Leiy, kterou ve starších filmech George Lucase ztvárnila Carrie Fisher. Ta však zemřela dříve, než se Vzestup Skywalkera začal natáčet, tvůrci tedy využili její CGI obličej, který v postprodukci umístili na tělo dublérky.