- Oppo na český trh konečně uvedlo i pořádnou vlajkovku
- Hlavním tahákem je obří baterka a teleobjektiv Hasselblad, ale skvěle vypadá i ostatní hardware
- Cena 1 299 eur je vzhledem k výbavě je akceptovatelná
- Oficiální českou cenu zatím neznáme, po přepočtu z té evropské se bavíme o částce okolo 31 600 Kč
Značka Oppo není v Čechách neznámá. Vstoupila na tuzemský trh jako turista z exotických krajů, kterému dělaly předvoj vyslanci z rodů Realme a Oneplus. Samotné Oppo pak vozilo jen levnější zařízení, jako kdyby se bálo vsadit na své schopnosti to nejdůležitější jméno. S příchodem modelu Find X9 Pro ale šlo Oppo s kůží na trh – je tedy na místě se ptát, jestli se má Samsung a hlavně Xiaomi začít bát.
Balení bez nabíječky, zato s redukcí
Řešit obsah krabičky zní jako hloupost, vždyť životnost obalu končí zhruba v minutě, kdy z ní poprvé vytáhnete telefon. Pokud ale chcete udělat dojem, je vhodné začít už tady. Své o tom ví navoněná Motorola, dojem umí zanechat i futuristický Nothing. Oppo se drželo víc při zdi, ale v záplavě černých a bílých škatulí jeho stříbrná s vytlačenou texturou pořád zaujme.
Vnitřnosti boxu už tak unikátní nejsou, kromě Find X9 Pro v ní najdete jen kabel a praktickou redukci z USB-C na velké USB, abyste mohli k telefonu připojit klávesnici, flashku, nebo si nabít chytré hodinky.
Druhým malým bonusem je ochranná fólie na displeji. Kryt, který se tak často objevuje u většiny čínských značek, však tentokrát chybí.
Design v paměti neutkví, ale funguje
Přijít s něčím originálním je u mobilů nesmírně těžké. Každou chvíli někdo prohlásí, že všechno už bylo vymyšleno a čeká nás jen nekonečná recyklace nápadů. Ultry od Samsungu přišly o ostré rohy, Huawei, Vivo a Xiaomi se zkouší podobat foťákům a Apple zkusil aspoň oranžovou.
Oproti nim je Oppo Find X9 Pro nudný patron. Možná je to opět sázka na konformitu, ale mě stříbrné rámečky lemující matná bílá záda nijak neuchvátila a vystupující modul foťáku plusové body ergonomii taky nenahnal. Jako celek se telefon drží dobře, nemá tendence vyklouzávat nebo přepadávat z dlaně, ale nedokázal jsem si k němu najít vztah. Jako vždy ale záleží na vkusu, kamarád zvědavě okukující neznámý hardware glosoval jeho vzhled slibným: „Co to jé? To je hezký!“
A objektivně vzato měl pravdu. Jak se na flagship sluší a patří je Oppo bytelné a nehne se ani když se ho zkoušíte zkroutit do vrtule. Kovové tělo drží tak, že bych i věřil, že fyzickou konfrontaci s Nokií 3310 uhraje na remízu.
Nechtějte ho ale pokládat na stůl, při stisku v horní polovině obrazovky už se bude telefon kývat. Fotoaparát trčí z plochy dobré dva tři milimetry a je to znát. Podoba této části bude povědomá zejména rodičům malých dětí. Oppo nechtělo, aby foťák vypadal jak varná deska, pročež třetí objektiv sloučilo s dalšími senzory do jednoho oválu. Pokud ale fotíte s telefonem naležato, budete okolí ukazovat obličej připomínající potomka imperiálního stormtroopera a prasátka Peppy. Okolí ale pobavené úsměvy rychle vymění za závist, až zjistí, že se pod krycím sklíčkem kromě objektivu schovává i infraport na ovládání domácí elektroniky. Kdo z vás to má?
Při focení odhalíte i další šikovné detaily. Ovládání hlasitosti a vypínač sídlí tradičně na pravé straně, aby na ně palec intuitivně dosáhnul. Níže najdete dotykovou plošku, která ovládá a spouští fotoaparát, v režimu naležato pak zoom. Časté využití sice nemá, ale přesností překonává dotykový displej – díky ní je snadné záběr plynule zvětšovat a zmenšovat, aniž byste cílovou hranici trefovali na třikrát.
Spodní stranu klasicky půlí USB-C konektor, který z jedné strany rámuje slot na dvě fyzické nano-SIM karty, z druhé pak hlasitý reproduktor. Na levé straně můžete mačkat tzv. Snap Key. Ten slouží volitelně ke spuštění Myšlenkového prostoru (jakýsi AI-powered deníček a poznámkový blok v jednom), změně zvukových profilů, spuštění fotoaparátu, ovládání svítilny a spouštění diktafonu či překladače. Snap key umí i pořídit screenshot, nebo nedělat nic. Větší volnost bych ocenil, ale jsem rád i za tuto možnost. A taky se umí u telefonů Oneplus přejmenovat na Plus Key, nejedná se tedy o unikátní funkci vyhrazenou vlajkovkám.
Oppo Find X9 Pro přes obří baterku a tělo ze skla a kovu není žádný otesánek. S rozměry 161,3 × 76,5 × 8,3 mm sice do hobití nory nevklouzne, ale kapsu neutrhne ani velikostí, ani hmotností 224 g. Starosti bych si dělal spíš o zachování čistoty: otisky se na mléčném povrchu maskují dobře, ale v létě očekávejte šmouhy od zpocených dlaní. Zejména autíčkáři ale takový problém snadno odstraní – vezmou Oppo do myčky a vezmou ho wapkou. Telefon se totiž honosí odolností IP68/69, takže ani tlaková voda mu nepropláchne obvody.
Displej radost pohledět
Číst si parametry displeje na Find X9 Pro je jako čtení ze Zlatých stránek. Tušíte, že nic podstatného chybět nebude, a pokud zazní něco zajímavého, ani si toho nevšimnete. Rovnou si proto odfajfkujte LTPO AMOLED panel, Dolby Vision, HDR 10+, spoustu nitů, které si nemáte jak ověřit a AOD. Pak následují parametry běžnější, ale o to užitečnější: úhlopříčka 6,78″, rozlišení 2772 × 1272 pixelů a ochranné sklo Gorilla Victus 2.
V celém tom ohňostroji čísel by mohlo zapadnout, jak tenoučké rámečky obrazovka má. Screen-to-body poměr 91,1 % zní hůř, než jak vypadá realita. Důležitým aspektem je i použití ultrazvukové čtečky otisků místo běžnější optické. Její chybovost se limitně blíží nule a kvituji, že si dala odstup od spodní hrany telefonu, abyste si nemuseli páčit palec stokrát denně.
Další vlastnosti displeje odhalíte v jeho nastaveních. Tady už ale musím konstatovat, že z plné polní se pár maličkostí vytrousilo. Filtrovat modré tóny Oppo zvládne, přibarví bílou podle okolního osvětlení, probudí se i uspí poklepáním, kmitat bude 1-120× za sekundu, dokonce i kvalitu obrázků a videa zkusí strojově vylepšit, ale jednoruční režim zvládá jen při použití navigačních gest místo tlačítek a režim ovládání v rukavicích budete v zimních měsících taky sem tam postrádat.
Městský člověk se však bude pohybovat častěji v hromadné dopravě. Pasažérům trpícím kinetózou pak může pomoci zapnout (klidně i přes rychlá nastavení) Pohybové podněty. Pod tímto krkolomným překladem se skrývají tečky, které reagují na zrychlení. Zrak se jich může chytit a udělat si pořádek v tom, jestli je mozek v pohybu, či stojí, abyste nemuseli zvracet.
Dimensity hodného nepálí a zlého taky ne
Vlajkovka bez špičkového čipsetu není vlajkovka. Dřív to znamenalo sázku na jistotu Snapdragonů od Qualcommu, ale jak se hranice stírají, i Mediatek si najde své místo na slunci. V srdci Oppa Find 9X Pro bije Dimensity 9500 spárovaný s 16 GB RAM a 512GB úložištěm s podporou UFS 4.1. Oppo si píše domácí úkoly a tak i USB konektor podporuje komunikaci standardem USB 3.2 Gen 1. Výkon této sestavy kombinuje sílu 4,21GHz jádra C1-Ultra, trojice 3,5GHz C1-Premium a čtyř 2,7GHz C1-Pro, které chladí výparníková komora.
Systém, čipset a konstrukce
Rozměry: 161,3 × 76,5 × 8,3 mm, hmotnost: 224 g, zvýšená odolnost: IP68/IP69
Displej, konektivita a baterie
5G: , NFC: , Bluetooth: 6.0, Wi-Fi: 802.11 a/b/g/n/ac/6e/7, GPS: , konektor: USB-C
Baterie: 7500 mAh, rychlé nabíjení: , bezdrátové nabíjení:
Fotoaparáty
U Xiaomi 15T Pro jsem si zapsal, že high-end od Mediateku má slušný potenciál a nic horšího jsem neočekával ani u Oppa. Výsledky z testů ukazují, že když dva dělají totéž, není to totéž. Pokud vezmu nedávno testované Vivo X300 Pro se stejným procesorem, dostáváme se na stejné skóre v Antutu. Jenže zatímco Vivo pálilo Kubovi prsty teplotou až 46 °C, Oppo se k podobným hodnotám ani nepřiblížilo, dokázal jsem ho jen jednou utavit dost na to, abych viděl 40 °C. O to zajímavější je sledovat throttling: je vidět, že Find X9 Pro by mohl používat plný výkon déle, ale po pár minutách ho přiškrtí, aby nezačal topit příliš.
Stále však mějte na paměti, že takové úvahy spadají do světa akademických diskuzí, protože v praxi není absolutně co řešit. Oppo má sil na rozdávání.
7500mAh baterka: a pak, že to nejde
Ještě lepší je, že Oppo své síly může rozdávat dlouho.Váhu už jsem zmiňoval, ale hlava mi nebere, kam se do těch 224 gramů vešla křemíkovo-uhlíková baterka s kapacitou 7500 mAh. Xiaomi 15 Ultra má v EU 5410 mAh, Oneplus 13 6000 mAh, S25 Ultra směšných 5000 mAh.
Tenhle chuligánský přístup je mi sympatický. Každý měsíc se objeví nějaká zpráva, že se energetická hustota zase trochu zvýšila a že revoluce už je vážně za nejbližším rohem. A pak přijde Oppo, vrzne pod kryt akumulátor o půlku větší, než má konkurence, která jen kouká jak prvňák do aktovky, když si zapomněl svačinu. Tu svobodu, že přes den nemusíte vůbec hlídat procenta a s trochou rozumu zvládnete i víkend bez nabíječky, bych vám přál zažít.
Na kompromisy nedošlo ani v oblasti nabíjení a opět bych mohl říct, že s rozdílem třídy. Po kabelu proudí energie do telefonu výkonem 80 Wattů, bez něj baští Oppo tempem 50 Wattů. Opět stojí za zmínku konkurence z Koreje, která nám už pět let tvrdí, že 15 W je úplně v pohodě. Není. I to reverzní bezdrátové nabíjení zvládá Find X9 Pro dvojnásobným výkonem 10 W.
Bohužel se mi nepodařilo otestovat maximální rychlost nabíjení, technologii VOOC můj adaptér nepodporuje. Zároveň zahraniční recenze naměřili minimální rozdíl mezi použitím 55 a 80W adaptéru (pouhé 1 %) a až doba úplného nabíjení se lišila o 13 minut.
| Naměřená rychlost nabíjení 60W adaptérem | ||||
| Úroveň | 30 % | 50 % | 80 % | 100 % |
| Čas | 24 minut | 42 minut | 76 minut | 99 minut |
Software odpovídá tomu, co dokáže hardware, aniž by situaci komplikoval. Oppo sice má v menu Chytré nabíjení, ale umožňuje uživatelům většinu parametrů navolit ručně. Sami si tak zvolíte, kdy se má reverzní nabíjení vypnout, sami si určíte, na kolika procentech se má nabíjení zastavit, pokud nechcete využívat maximální kapacitu. Snad jen úsporné režimy by si zasloužili detailnější správu, aktuálně je na výběr vesměs mírně úsporný režim a super úsporný režim.
Překvapení se navíc dočkáte, pokud telefonu zbývá poslední procento. Přepne se do omezeného módu, který umí jen volat, posílat SMS a používat hodiny. Což je o dost užitečnější, než totálně vybitý telefon.
ColorOS – balast = docela rozumný systém
Nevím, jestli v Číně mají tak rozdílný vkus, nebo jsem já moc konzervativní, ale s pověstnými omalovánkami nemám dobré zkušenosti. Proto název ColorOS, který Oppo používá pro svou nástavbu nad Androidem 16, ve mě budí spíš obavy než očekávání efektního zážitku. Nakonec není tak zlý, ale rysů typických pro čínskou produkci má dost.
Pokud popíšu, co systém umí a neumí, budete si myslet, že je všechno v pořádku. ColorOS je stabilní, zvládá barevné motivy a je přehledně zorganizovaný. Dokonce bych řekl, že v některých ohledech i lépe, než Pixely – třeba se neomezuje na koncept „co řádek, to funkce a její zapínání”. Někdy rovnou do menu vrzne ikonky k jednotlivým volbám, přinese vám pod nos graf a pomáhá i rozdělení jednotlivých menu do sekcí. Některé položky mi přijdou sice zařazené divně, ale dá se na to zvyknout. Pomáhá tomu i od Samsungu odkoukané navrhování souvisejících voleb a možností.
Mezi ty méně vítané vlastnosti systému patří hromada balastu, který naštěstí můžete odinstalovat. Je z něj nicméně jasné, že kdo má peníze, má v Oppo dveře otevřené. Paměť zabírá Amazon i aplikace od Mety, vstupné zaplatilo Spotify i LinkedIn, na dveře peněženkou zaťukal též TikTok s Temu, což zase nemohl ignorovat Netflix.
Toto digitální smetí se dá zamést snadno, v případě systémových funkcí už bude úklid obtížnější. ColorOS totiž trpí představou, že čím víc se bude hlásit o slovo, tím raději ho budete mít rádi. Já zastávám spíš filozofii oblíbenou mezi ajťáky, že nejlepší systém je ten, o kterém ani nevíte, že funguje. Proto mi neustálá upozornění vadila. Každou chvíli se telefon připomněl s připravenou optimalizací výkonu, chtěl abych kontroloval v minulosti přidělená oprávnění, lákal mě na grafická témata, prosil o smazání dat, vnucoval mi svou AI a zlobil se, že jsem si odemknul možnosti pro vývojáře. Potíž není ani tak v tom, že by jednotlivé výstrahy nešly vypnout, ale že netušíte, jestli tím nezablokujete i upozornění, o které byste stáli.
K vlastní škodě ColorOS notifikačním spamem zakrývá i jinak užitečné funkce. Ocenil jsem, že přes rychlá nastavení můžete odbavit 90 % věcí, které potkáte v menu. Jako pojistka se hodí automatické zapínání (nebo vypínání) ve stanovený čas, produktivitu zase zvyšuje nástrojový boční panel či podpora pro desktop prostředí v aplikaci O+ Connect, ego pak posiluje vcelku nadbytečný klon dynamic islandu z iPhonu.
Zajímavou novinkou pro mě byl i launcher, který nabízí dvojí zobrazení aplikací. Na domácích obrazovkách samozřejmě můžete kupit widgety, ikonky a složky, jak jste zvyklí, ale kompletní seznam můžete na jedné obrazovce seřadit podle abecedy a na vedlejší si poskládat menu skoro jako ve Windows. Taková maličkost a přitom šetří pár vteřin každý den.
Naštěstí Oppo netlačí příliš na pilu ani s umělou inteligencí. Tu zastává primárně Gemini a Myšlenkový prostor, neboli Oppo AI v převleku. Blížence od Googlu asi netřeba představovat, Myšlenkový prostor zase moc za představení nestojí. Je to takový ten klasický pomocník, co nabízí shrnutí a přepisy textu, navrhuje bezobsažné příspěvky na sociální sítě a slibuje udělat pořádek v úkolech a poznámkách. K datům v aplikacích ale přístup nemá, takže je to takový ten sluha, co se ho už první den přestanete na cokoli ptát.
Pověsti nelhaly, Oppo vážně fotí dobře
Výkon je super, design je fajn, ale nikdo vám neuvěří, že jste flagship, pokud si s vámi vytře galerii kdejaký budget mobil. Už Vivo dokázalo, že se dá do rozjetého vlaku naskočit v plné rychlosti a Oppo si poradilo i bez rozběhu.
O pohádkové fotky se stará Dlouhý, Široký a Bystrozraký, neboli 50MPx hlavní objektiv se světelností f/1.5. Široký objektiv pak má zorný úhel 120°, světelnost f/2.0 a rozlišení zůstává na 50 MPx. Bystrozraký objektiv disponuje trojnásobným optickým zoomem, ale digitálně ho dokáže vytáhnout až na 120× přiblížení. Nemá cenu jít do plného rozsahu, ale pokud jste zvyklí, že nemá cenu zkoušet víc než dvojnásobek optického zoomu, doporučuji si předsudky rozmyslet – v tomto ohledu se Hasselblad vyřádil dostatečně.
Pod sklíčkem se kromě infraportu schovává i multispektrální snímač. Ten si virtuálně rozdělí snímek do mřížky 6×8 políček, pro které individuálně změří teplotu barev, aby byla zachovaná věrnost i při scénách, které z části osvětluje např. teplé světlo žárovky, zatímco zbytek má odlišný světelný zdroj.
Výjimečně neuškodí ani úplná absence přemýšlení, jelikož konzistence kvality fotek nevyžaduje žádnou přípravu. Za denních podmínek je taková schopnost takřka povinností u čehokoli s cenovkou přes 10 tisíc, ale u Oppa Find X9 Pro je běžná i za situací mobilům obecně nepřátelským. Běžnou praxi je třeba stabilizovat telefon během nočních scén, kdy se zamyslíte, opřete lokty o tělo a doufáte v nejlepší.
U Oppa mačkáte spoušť a divíte se. I noční scény zachycené během vteřiny vychází ostře, všemožné podsvícené věci focené ve tmě nezmizí v diodové svatozáři, a ani interiéry s umělým osvětlením přestávají být výzvou.
Ukázky fotografií
Ukázky zoomu
Pokud preferujete místo statických obrázků video, splní Oppo i tyto požadavky. Nezvládá sice 8K rozlišení, ale zato vás většinou nesvazuje povolenými kombinacemi nastavení. Pokud se rozhodnete natáčet v HDR při 120 snímcích za sekundu ve 4K rozlišení, jde to. Až když jsem chtěl používat zároveň HDR a ultra stabilizaci, snížil se framerate na 60 fps, ale 4K rozlišení zůstalo zachováno.
Zajímavou možností může být uzamknutí zaostření nebo zvuku, trochu děsivě pak vypadá možnost plastických operací přímo ve videu, která trochu připomíná tvorbu postavy v RPG hrách – volíte si nejen parametry, jako je tón pleti a její vyhlazení, ale i výšku čela, vystoupnutí lícních kostí, šířku brady nebo nosu i hloubku stínů. Skyrim by mohl závidět…
Tip: všechny testovací snímky v plném rozlišení naleznete zde Závěrečné hodnocení
Vždycky se hodí nějaký vyzyvatel, který zatřese s trůny aktuální elity. Minimální konkurence vede k pohodlí a od něj je jen kousíček ke stagnaci. Však stačí vzít nejnovější procesor od Qualcommu, pochlubit se nějakou tou stovkou nitů u displeje navíc a říct, že díky AI je nejnovější foťák minimálně o 20 % lepší. Nic lepšího na trhu není, zákazník má radost, že sehnat to nejlepší, a výrobce si spokojeně mne ruce.
A do této stojaté vody vtrhla štika značky Oppo. Není dokonalé, ale objektivních nedostatků je minimum. Otravné notifikace nakonec dokážete zkrotit a ColorOS je ve výsledku přívětivější, než populárnější HyperOS od Xiaomi. Design možná nenadchne, ale tlačítko navíc se hodí, ergonomie funguje a IP69 je příjemný nadstandard. Fotoaparát snese porovnání s jakýmkoli rivalem a jakmile dojde na kapacitu baterie, začne konkurence nervózně představovat stáčet hovor k budoucím inovacím.
Jen největší nerdi můžou frfňat, že Oppo nepodporuje UWB ani 8K video a varianta s 1 TB paměti se do Evropy pravděpodobně nedostane, ale věřím, že jim zase ucpe ústa avizovaná cena. Budu-li vycházet z přepočtu z eur, měla by být okolo 31 600 Kč. Sami si to srovnejte: Honor Magic V5 je za 40 tisíc, Vivo X300 Pro za 35 tisíc (respektive 31 999 Kč se zaváděcí slevou), a Samsung Galaxy S25 Ultra je aktuálně za 32 tisíc a v mnoha ohledech na hardware Oppa ztrácí.
To dělá z Oppo Find X9 Pro velmi zajímavou alternativu, která se sice netrefí do vkusu každému, ale rozhodně byste ji neměli podceňovat jen proto, že nemá žádného etablovaného předchůdce. Jen škoda, že zatím ještě neznáme přesný termín zahájení prodeje ani finální cenu – jasno bychom ale měli mít v průběhu tohoto měsíce a jakmile tyto údaje budeme znát, do recenze je doplníme. Do prodeje se Find X9 Pro dostane začátkem prosince.
Oppo Find X9 Pro
Klady
- obří baterie – skvělá výdrž
- kvalitní sestava fotoaparátů
- velmi vysoký výkon
- ergonomie a stupeň krytí IP69
- obousměrné bezdrátové nabíjení
- softwarové vychytávky
Zápory
- předinstalovaný bloatware
- absence 8K videa
- throttling
- design už je trochu nuda
Michal Maňák
Další dnešní články
