- Podle nové studie se až 63 % lidí radí s umělou inteligencí ohledně svého psychického zdraví
- Víc jak třetina z nich však není s výsledky spokojena – což je logické, protože k tomu AI neslouží
Možná jste si toho všimli i vy. Když jedete městskou hromadnou dopravou nebo jdete na ulici a váš zrak zabrousí na obrazovku mobilní telefonů ostatních lidí, někdy se nestačíte divit, o čem si lidé takto na veřejnosti povídají s umělou inteligencí. Studie firem AXA a Ipsos ukázala, že až 63 % lidí se AI radí o celkem závažných tématech, jako je mentální zdraví a psychologická pomoc. Rozhodně to ale není dobrý nápad.
Umělá inteligence není terapeut
Studie pojišťovny AXA a agentury Ipsos na 19 000 respondentech z 18 zemí (většinou z Evropské unie) ve věku 18–75 let ukázala, že psychické zdraví v poslední době dostává solidně na frak. 68 % dotazovaných alespoň někdy pociťuje stres, úzkost nebo depresi, i když třeba jen mírně. Ve věku 18–24 let jde dokonce o 85 % dotazovaných.
Není překvapením, že velký vliv na to mají moderní technologie, zejména pak sociální sítě a jiné aplikace, které fungují na bázi rychlých dopaminů – okamžitý nárůst dopaminu střídá rychlý pokles. Můžete jej získat ze scrollování na TikToku, nekonečného čtení příspěvků na X nebo sledování vašich oblíbených tvůrců na YouTube. Průměrně respondenti tráví na telefonu něco málo přes 5 hodin denně.
More than 60% of people use AI for mental health support
According to a new survey, 63% have used AI tools for mental health questions. However, 45% reported being dissatisfied with advice, highlighting concerns about the quality of AI guidance.https://t.co/1zsCQtAf1Y #FrAIday pic.twitter.com/xiQG6t3SrJ
— Digital EU 🇪🇺 (@DigitalEU) June 5, 2026
Standardní formou, jak se s těmito pocity vypořádat, bývá introspekce, fyzické i psychické odreagování, případně vyhledání odborné pomoci v podobě psychoterapeuta. Nicméně studie zároveň poukazuje na alarmující trend, kdy se lidé snaží tyto problémy vyřešit tak nějak „po svém“; vždyť 43 % lidí uvedlo, že i přes místy perné chvilky se rozhodli nevyhledat odbornou pomoc.
Po svém může znamenat i to, že se se svým problémem svěří umělé inteligenci, což v anketě potvrdilo 63 % dotazovaných. Dokonce 38 % uvedlo, že chatbotům postaveným na generativní umělé inteligenci důvěřuje víc než profesionálním terapeutům. Co je možná ještě zajímavější, hned 45 % lidí, kteří se o svém psychickém zdraví radí s AI, nejsou zcela spokojeni s výsledky.
Proč to není dobrý nápad?
Umělá inteligence může na první pohled působit jako ideální „vrba“ – je dostupná nonstop, neodsuzuje a odpovídá okamžitě. Jenže právě v tom spočívá problém. AI ve skutečnosti nerozumí emocím ani lidské psychice, pouze statisticky skládá odpovědi podle obrovského množství textů, na kterých byla natrénována. V některých případech může nabídnout užitečné obecné rady nebo člověka uklidnit, zároveň ale nedokáže rozpoznat závažnost konkrétní situace, pracovat s neverbální komunikací ani citlivě reagovat na psychický stav člověka tak, jako to umí odborník.
Nebezpečné je také to, že chatboté mají tendenci uživatele spíše utvrzovat v jejich názorech a pocitech. Pokud se člověk nachází ve stresu, úzkostech nebo depresích, může mu AI nechtěně potvrzovat zkreslené myšlení místo toho, aby jej vedla ke skutečnému řešení problému. U vážnějších psychických obtíží pak hrozí, že lidé kvůli „komfortu“ komunikace s AI odloží vyhledání odborné pomoci, což může jejich stav ještě zhoršit.
To potvrzuje i expert z AXA Khaled El Shaarany: „Pokud používáte ChatGPT nebo Gemini, jedná se o obecné modely umělé inteligence, které k tomuto účelu nejsou určeny. Je to jako mluvit s kamarádem, který o tom něco málo ví, ale ne s lékařem. […] Představte si, že jste teenager, trpíte úzkostí, máte bušení srdce nebo se obáváte o svůj srdeční rytmus a zeptáte se AI, co by to mohlo být. Odpovědí by mohl být seznam 20 možných příčin, z nichž některé jsou velmi závažné.“
Rizikem je i otázka soukromí. Lidé chatbotům často svěřují velmi intimní informace o svém zdraví, vztazích nebo traumatech, aniž by přesně věděli, jak jsou tato data ukládána nebo dál využívána. V kombinaci s tím, že generativní AI může občas poskytovat nepřesné nebo zcela chybné informace, jde o poměrně nebezpečnou kombinaci. Umělá inteligence může posloužit jako doplněk nebo první orientační pomoc, rozhodně by ale neměla nahrazovat skutečné psychology a terapeuty.
Jakub Fišer
Další dnešní články
