- Podívali jsme se na zoubek experimentálnímu desktopovému rozhraní v Androidu 16
- Prostředí vzešlo ze spolupráce se Samsungem, který už od roku 2017 nabízí rozhraní Dex
- Chcete si desktop mode vyzkoušet? Ukážeme vám, jak na to
Prostředí Androidu určená pro zobrazení na velkém monitoru nejsou úplnou novinkou. Ani nejčastěji zmiňovaný Samsung Dex nebyl první. Udělal zásadní krok, když umožnil režim pro velké obrazovky využívat bez speciálního hardwaru a dokonce šel spustit skrz aplikaci pro Windows, ale zmínku si zaslouží i prostředí Webtop na stařičké Motorole Atrix nebo Continuum na Windows 10 Mobile.
Vypadá to, že Google se svou “novinkou” jde s křížkem po funuse, když i Motorola má svůj Ready For režim, Asus taky něco podobného umí pod názvem GlideX. Android 16 by však mohl všechny tato řešení sjednotit a usnadnit tak život vývojářům aplikací, zejména když Samsung dělá takové koniny, jako vypnutí Windows aplikace pro One UI 7.
Jak si desktop režim aktivovat?
Pokud si připojíte Pixel 10 (případně Pixel 10 Pro/XL) nebo jiné zařízení s Androidem 16 k doku nebo monitoru s DisplayPortem integrovaným do USB-C, objeví se vám jen zrcadlená obrazovka telefonu. Abyste se dostali do experimentálního desktopového prostředí, musíte ho nejprve aktivovat ve vývojářských možnostech.
Pokud je v Nastavení svého telefonu nevidíte, najděte si v nabídce Informace o telefonu položku Číslo sestavení a ťukejte na něj opakovaně tak dlouho, dokud vám nevyskočí nabídka k odemčení Vývojářských možností. Tu potvrďte PINem, otiskem, nebo jinou metodou a běžte do nově přístupného menu.
V něm hledejte položku Zapnout funkce prostředí pro stolní počítače a aktivujte ji. Proběhne restart telefonu a při dalším připojení k monitoru už naběhne desktopové prostředí. Než tak ale učiníte, připravte si myš a klávesnici, bez nich si nevyzkoušíte nic.
Jak vypadá rozhraní pro velké obrazovky?
Jakmile spustíte prvně desktop mode, dostaví se příjemné zjištění. Na to, že je to nehotová, experimentální funkce, funguje hardware skvěle. Bezdrátová klávesnice si bez jakéhokoli nastavení rozumí s češtinou, funguje numerická klávesnice a myš se chytí bez zaváhání.
Představí se vám pracovní plocha, která vypadá jak dítě Androidu a Windows 11. Uprostřed spodní lišty jsou odkazy na aplikace a jejich seznam, chybí jen vlaječka složená z modrých čtverečků od Microsoftu a vyhledávací box. Z androidu si prostředí zase bere řádek notifikací a časomíry, do pravého dolního rohu zase odcestovala navigační tlačítka.
Brzy si všimnete, že kvalita obrazu má k ideálu daleko. Pro brouzdání na webu je ještě rozlišení dostatečné, ale pokud zavítáte třeba do map, už je to na úkor čitelnosti. Zároveň ale není problém s plynulostí, přes kabel se plynule přehraje i video nahrané ve 4K rozlišení.
Experimentální není bez důvodu
Když však začnete klikat na prvky prostředí, rychle vás přejdou myšlenky na seriózní použití. Dle očekávání se chová tlačítko zpět, ale návrat kolečkem na domovskou obrazovku se nekoná vůbec a stisknutí čtverečku sice ukáže nabídku spuštěných aplikací, ale ne tak, jak ji znáte. Zdá se totiž, že celý desktop mode je jedna aplikace, takže výběr vypadá víc jako skákání mezi virtuálními plochami na desktopových operačních systémech.
Naštěstí ale fungují aspoň některé klávesové zkratky. Klávesa Win otevře seznam aplikací a kombinace Alt + Tab ukáže spuštěné aplikace i s malými náhledy. pokud byste ale chtěli přes zkratku Win + D zobrazit pracovní plochu, neuspějete.
Komfortnímu použití dost škodí i určitá nekonzistence. Klávesou Print Screen pořídíte screenshot. Pokud ho chcete sdílet, nabídka komu a přes co se otevře na telefonu. Vrátíte se zpátky do desktopu, ale klávesa Win najednou neukáže nabídku aplikací tam, ale zase na malé obrazovce telefonu – minimálně do doby, než odpojíte a zase připojíte kabel.
Zmatečné jsou i některé ovládací prvky, kde upřímně nechápu, proč Google nepoužil možnosti, které už se u stolních počítačů berou jako standard. Velikost oken jednotlivých aplikací jde plynule měnit a v pohodě se používá tabletový layout, takže pokud to třeba souborový manažer podporuje, zobrazí se dva sloupce, jako ve starém Total Commanderu. V rohu vidíte ikonku pro minimalizaci, maximalizaci a zavření okna. Pokud jste ale zvyklí přesunout okno ke kraji a automaticky se rozdělí obrazovka, tak u Androidu 16 se nic nestane – tato volba se ukáže, jen když podržíte kurzor nad ikonkou pro maximalizaci.
Spodní taskbar pak zdědil po Androidu fakt, že systém nemá ukotvené, co je aplikace, co služba a co instance. Zatímco např. na liště vidíte jednu ikonku Google Dokumentů, přes Alt + Tab vidíte, že zastupuje dvě spuštěná okna: jedno se všemi dokumenty a jedno s tím jedním otevřeným.
Co na to Samsung Dex?
Samsung měl čas svůj režim pro velké displeje rozvíjet déle a bylo by smutné, kdyby ho nováček předběhnul už v experimentálním stádiu. Přesto je evidentní, že Google zatím bojuje se samotnou transformací Androidu do responzivního designu, zatímco Samsung fúzi odmítá a oba režimy od sebe odděluje. Nedokážu posoudit, která cesta je konceptuálně lepší, v praxi zatím Dex vítězí na celé čáře.
Naučit klávesnici české znaky sice chvilku trvá, to ostatní výhody rychle vyrovnávají. Dex nemá problém s rozlišováním levého i pravého kliku a kontextové nabídky značně práci urychlují.
Velikostmi je prostředí Samsungu spíš tabletové a na úhlopříčkách přes 20” už bych uvítal změnu DPI, ale zase můžete využívat tmavý režim. Chápu, že ten na desktopu nemá tak zásadní vliv, ale pokud potřebujete pádnější důvod, zmínil bych notifikace. Windows je dlouho nepoužívaly, ale Dex systém od Microsoftu myslím nikdy úplně nahradit neměl. Na vyřízení příchozí korespondence jsou ale upozornění mnohem snazší cestou, než mít neustále otevřené tři kecálky a Outlook k tomu.
Závěrečné hodnocení
Asi je vám jasné, že těšit se na Android 16 kvůli úspoře za notebook a zbavení se starého PCčka nemá cenu. Experimentální není tento režim pro nic za nic. Google slučuje Android s Chrome OS a čert ví, jaké má plány s Fuchsií. Zároveň ale využil jen minimum zkušeností, které Samsung nasbíral s Dexem.
Dle mého skromného názoru se snaží vyvinout systém, který by byl maximálně nezávislý na použitém hardwaru s minimálními úpravami. Ekonomicky by to i dávalo smysl. Ve službách už je Google jedním z největších hráčů, na mobilech mu patří většina trhu, stejně jako v digitální inzerci. Ale o korporátní a hlavně pracovní sféru se pořád dělí Microsoft a Apple. Pokud by dokázal dostat svůj operační systém i do stolních zařízení, dostane své služby na úplně nový segment trhu.
Zatím to ale vypadá na dlouhodobý záměr, současný stav je nepoužitelný a nevidím v něm (zatím) žádné zárodky geniální myšlenky, která by byla předzvěstí budoucí revoluce.
