ℹ️ Hackněte Google! Přidejte si nás mezi mezi preferované weby, případně nás sledujte v Google Zprávách, nebo na Seznam.cz
- Google testuje prototyp, který odhaduje tepovou frekvenci z obličeje přes přední kameru smartphonu
- Nejde o novou funkci pro Pixely ani Google Fit, ale o výzkum ověřený ve studii a terénním testu
- U přijatých videí činila průměrná chyba 3,59 tepu za minutu, limitem je ale počet použitelných záznamů
- Pro běžné nasazení by bylo zásadní, zda video zůstane v telefonu, co se ukládá a jak jasně uživatel měření povolí
Telefon dnes podle obličeje odemyká obrazovku, potvrzuje platby a chrání aplikace. Google zkouší, jestli by ze stejného krátkého pohledu mohl získat ještě jeden údaj: tep. Ne přes prst na zadním fotoaparátu, ne přes hodinky na ruce, ale z několika sekund obrazu přední kamery.
Nový výzkum popisuje metodu Passive Heart Rate Monitoring, zkráceně PHRM. Jde o prototyp, ne o oznámenou funkci pro Pixely nebo Google Fit. Google ho popsal na blogu Google Research a studie vyšla také v časopise Nature. Zajímavé na něm není jen to, že telefon dokáže odhadnout tep. Důležitější je, že se o to pokouší během běžného používání mobilu.
Google Fit už tep měří, jen jinak
Google s měřením životních funkcí přes fotoaparát nezačíná od nuly. Už v roce 2021 představil pro Google Fit měření tepu a dechové frekvence pomocí telefonu. Tep se tehdy měřil ručně: uživatel položil prst na zadní objektiv a aplikace sledovala drobné změny barvy prstu. Také aktuální nápověda Googlu stále popisuje přiložení prstu na zadní fotoaparát.
PHRM pracuje s jiným scénářem. Místo prstu sleduje obličej zachycený krátce po odemknutí telefonu. Člověk by nemusel spouštět samostatné měření ani dělat vědomý úkon. Tím se z technického experimentu rychle stává i otázka soukromí.
Kamera hledá změny, které okem neuvidíte
Princip se jmenuje remote photoplethysmography, zkráceně rPPG. Běžné optické měření tepu znáte z hodinek nebo pulzních oxymetrů: senzor svítí do kůže a sleduje, jak se s každým úderem srdce mění průtok krve. rPPG se snaží podobný signál získat z videa. Kamera nevidí srdce, ale může zachytit nepatrné změny světla odraženého od pokožky.
Výzkumná aplikace Googlu pořizovala u souhlasících účastníků osmivteřinová videa krátce po odemknutí telefonu obličejem. Algoritmus záběr stabilizoval, vybral část obličeje a odhadl tepovou frekvenci. Když byl záznam slabý kvůli pohybu, špatnému úhlu, mluvení nebo zakrytému obličeji, měření odmítl.
To je důležitý rozdíl proti hodinkám. Ty mají senzor přitisknutý na kůži a vlastní zdroj světla. Telefon při odemykání držíte nakřivo, jdete po ulici, sedíte v autě nebo se na displej díváte jen na okamžik. V takových podmínkách nejde čekat, že každé krátké video obličeje dá použitelný výsledek.


Přesnost je dobrá hlavně u záznamů, které projdou
Google uvádí vývoj na více než 192 tisících videí od 485 účastníků a ověření na více než 162 tisících videí od 211 účastníků. U záznamů, které prototyp ve volném používání přijal, činila průměrná absolutní chyba 3,59 tepu za minutu a střední absolutní procentní chyba 4,83 %. Na úrovni účastníka vyšla procentní chyba 6,09 %, tedy pod desetiprocentní hranicí pro spotřebitelské měřiče tepu.
Stejně důležitá je ale dostupnost výsledku. Jako validní označil prototyp jen 43,1 % zachycených videí. Neznamená to, že by fungoval jen u necelé poloviny lidí. Alespoň jedno platné měření získal u všech 101 účastníků terénního ověření. Pro běžného uživatele by to ale znamenalo, že telefon neukáže tep po každém odemknutí.
Rozdíly se objevily i podle odstínu pleti. U nejsvětlejší skupiny prošlo 58 % videí, u střední 45 % a u nejtmavší 25 %. Chyba přijatých měření podle autorů zůstala v nastavených mezích. Slabina tedy není hlavně ve špatném čísle, ale v tom, že část lidí dostane výsledek méně často.



Nepřehlédněte
Google Fitbit Air oficiálně: minimalistický fitness náramek bez displeje a s podporou Gemini
Pro koho by to mohlo mít smysl
Jedno měření tepu po obědě mnoho neřekne. Zajímavější je trend klidového tepu v čase, který může naznačit změnu kondice, únavu, stres nebo nemoc. Telefon by tím nenahradil lékaře ani hodinky, ale mohl by dát základní přehled lidem, kteří žádné nositelné zařízení nemají.
To je silnější argument, než se může zdát. Mnoho lidí chytré hodinky nenosí, nechce je nabíjet nebo je střídá s klasickými hodinkami. Smartphone má přitom skoro každý u sebe. Pokud by podobná funkce jasně ukazovala nejistotu, odmítala slabá měření a netvářila se jako diagnostika, mohla by zpřístupnit základní sledování tepu bez dalšího hardwaru.
Kamera a zdraví potřebují jasná pravidla
Pasivní měření z obličeje spojuje dvě citlivé věci: kameru namířenou na uživatele a údaj o těle. Aktivní měření prstem na fotoaparátu je čitelné. Uživatel ví, že právě měří. Záběr obličeje po odemknutí telefonu je jiná situace, protože může snadno působit jako sledování v pozadí.


Autoři studie zmiňují zpracování přímo v zařízení, vazbu na ověření obličeje a kontrolu videí účastníky před nahráním. U spotřebitelské funkce by muselo být jasně napsané, jestli video zůstává v telefonu, jestli se vůbec ukládá, zda se odesílá jen vypočtená hodnota tepu a jak dlouho se zdravotní údaj drží v účtu.
Stejně důležité by bylo ovládání. Funkce by neměla být schovaná hluboko v nastavení ani zapnutá jen proto, že uživatel někdy souhlasil s měřením zdraví. U podobné technologie nestačí přesný algoritmus. Člověk musí mít kontrolu nad tím, kdy se kamera používá a co z obrazu vzniká.
Hodinky zatím nechte na ruce
Kvůli tomuto výzkumu nemá smysl kupovat ani odkládat Pixel. Google neoznámil funkci, dostupnost ani termín. Pro průběžné sledování tepu dnes pořád dávají větší smysl hodinky, náramek nebo prsten, protože měří častěji, i ve spánku a s vlastním senzorem na kůži.


Přesto je dobré tenhle výzkum sledovat. Pokud se někdy dostane do běžného telefonu, nebude rozhodovat jen přesnost na pěkně zachyceném obličeji. Důležité bude, kolik měření se podaří získat v reálném provozu, zda bude výsledek stejně dostupný pro různé uživatele a jestli Google dokáže vysvětlit práci s kamerou tak jednoduše, aby z ní lidé neměli špatný pocit.



