Japonské Sony patřilo dlouhou dobu ke světové špičce výrobců smartphonů. Postupně však vliv této značky začal klesat a v dnešní době už výrobce ze země vycházejícího slunce nefiguruje ani v první desítce největších producentů mobilních telefonů. Mobilní divize Sony prošla v posledních letech několika změnami a ty vedly až k dnešnímu vlajkovému modelu – Sony Xperia 1 II, od kterého si výrobce hodně slibuje. V čem je lepší než předchůdce? Kde předhání konkurenci a kde je naopak pozadu? Na tyto i další otázky vám odpovím v dnešní recenzi.

Novinka se nedávno začala prodávat za cenu atakující 33 tisíc Kč. Cenovka je to velmi sebevědomá a je na úrovni nejvybavenějších vlajkových lodí na trhu. Sony Xperia 1 II sází na několik klíčových prvků, díky kterým chce překonat své konkurenty. Dost významnou roli zde hraje propojení s ostatními divizemi japonského giganta. Je škoda, že tento krok nepřišel o několik let dříve, kdy ještě bylo Sony na předních příčkách žebříčků. Letos však tento samuraj povstal z prachu a má namířeno hodně vysoko.
Design a vzhled: Sony každým coulem
Když v technologické komunitě řeknete Sony Xperia, všem se vybaví ikonicky protáhlé tělo s displejem v poměru 21:9. Na test nám do redakce přišla temně černá barevná varianta, která dodává telefonu moderní a zčásti také elegantní vzhled. V prodeji je ještě tmavě fialová. Celkově působí Xperia velmi konzervativně a kromě rozměrů a neobvyklému poměru stran zapadne do davu vedle ostatních placek dnešní doby. To však nemusí být nutně špatná vizitka. Když si vzpomenu na čas s růžovým Samsungem Galaxy S20, Sony jsem ve společnosti vytahoval mnohem radši.

Na výšku má Xperia 1 II něco málo přes 165 mm, na šířku byste naměřili 71,1 mm a tloušťka se zastavila na hodnotě 7,6 milimetru. Jedná se tak o abnormálně vysoký telefon a od Samsungu Galaxy S20 Ultra ho dělí jen necelé dva milimetry. Naštěstí se díky malé šířce telefon poměrně dobře drží v ruce. Tato Xperia je pro srovnání široká téměř stejně jako iPhone 11 Pro.
Tip: Vše, co potřebujete vědět o smartphonu Sony Xperia 1 II
Váha 181 gramů se na první pohled zdá jako hodně, ale nenechte se zmást. Telefon v ruce působí kvůli své velikosti dost lehce a řekl bych až skoro prázdně. Na vině je zřejmě baterie, která nemá zrovna největší kapacitu. Velmi však potěší dvojice certifikací IP65/IP68, která zaručí, že telefon jen tak neutopíte.

Přední strana budí kontroverze. Část na ni nadává, druhá ji miluje a prostřední cesta snad ani neexistuje. Xperia 1 II je totiž zřejmě jediným telefonem, který nevyužívá výřezu, průstřelu nebo vysouvací selfie kamery pro větší poměr displeje k tělu telefonu. Hodnota se pak zastavila na skromných 84 %, ale musím uznat, že sledování filmů a videí pak nic neruší a pro konzumaci médií je Sony jako stvořené. Navíc je horní rámeček téměř shodný s tím spodním a oba dva jsou využity pro stereo reproduktory. Ty tím pádem směřují správným směrem – přímo na uživatele.

Rozložení tlačítek a ostatních prvků je velmi snadné. Všechna tlačítka jsou na pravé straně a kromě ovládání hlasitosti a vypínacího tlačítka s integrovanou čtečkou otisku prstů se dočkáte také dvoupolohové spouště fotoaparátu. Spodní hranu okupuje USB-C konektor pro nabíjení společně s jedním z mikrofonů a levá strana patří slotu pro Micro SD a SIM kartu. Horní část telefonu je zajímavá především díky comebacku 3,5mm jacku na sluchátka. Vedle něj se pak nachází další mikrofon.
Přední i zadní strana jsou z tvrzeného skla Corning Gorilla Glass šesté generace a o odolnost by tak mělo být postaráno. Kovový rám je vyveden v lesklé černé barvě, která vypadá velmi působivě. Bohužel jen do doby, kdy telefon vezmete do ruky. Jakýkoliv dotek způsobí ulpívání otisků prstů a jen tak jej nevyleštíte. Pokud budete mít pouzdro, tak je vše v pořádku.
Nosit Xperii jako naháče by totiž bylo spíš za trest. Navíc je telefon extrémně kluzký a ani ostře řezané hrany zde nepomohou. Nejednou mi při nasedání do auta Xperia vypadla z kapsy u kalhot a pro mě osobně se bezesporu jedná o nejkluzčí telefon, který jsem kdy držel v ruce. Kryt nebo pouzdro však opět pomůže.
Balení žádné překvapení neskrývá
Právě v době testování se na internet dostala zpráva, že balení nového iPhonu bude postrádat nabíječku. O to víc jsem rád, že v krabičce jsem vedle telefonu našel alespoň tu základní výbavu, kterou uživatel potřebuje. Sony vám k telefonu přibalí datový kabel, který má na obou stranách USB-C konektor. Za tento krok jsem chválil už loňskou jedničku a i jedničku ve druhém vydání (doslovný překlad) mohu jen pochválit. Je navíc dost pevný, široký, dostatečně dlouhý a celkově z něj mám dost dobrý pocit. Jen tak se asi neroztrhne. Potěší také přítomnost sluchátek.

Naopak trochu zamrzí přibalený nabíjecí adaptér. Ve světě androidových telefonů je u vlajkového modelu maximální výkon 18 W poměrně malá hodnota a snad všichni kromě Motoroly a modelů Pixel od Googlu disponují rychlejším nabíjením. Baterii a nabíjení se budu podrobně věnovat v samostatné kategorii. Doplním jen, že v balení se na dnešní poměry nachází až příliš velké množství dokumentů. Jejich absence by nikomu nevadila a alespoň trochu bychom ulevili přírodě.

Displej: tohle se Sony povedlo
Skvělý telefon musí splňovat několik důležitých pilířů a jedním z těch hlavních je kvalitní displej. Sony zde vsadilo na 6,5palcový OLED panel s 4K rozlišením, HDR, 10bitovými barvami (miliarda barev) a standardem BT.2020, který se používá zejména u televizí. Sony jde s displejem proti proudu, protože má poměr stran 21:9 a je bez výřezů či jiných rušivých elementů. Rámečky nad a pod displejem jsou tedy širší než u konkurence a i ty postranní by mohly být o něco užší.

Dlouhou dobu se u smartphonů řešilo, jaký mají typ displeje, poté jak vysoké je rozlišení a v minulém roce se trend přehoupl na displeje s rychlou obnovovací frekvencí. Sony dotáhlo k dokonalosti téměř všechny aspekty displeje. Jedinou zásadní výjimkou je obnovovací frekvence, která se zde zastavila na hodnotě 60 Hz. Heslem této vlajky od Sony je „Stvořen pro rychlost“. Zbytek telefonu to z větší části splňuje, u displeje bych však rychlost čekal na prvním místě.

Absence vysoké frekvence je však jediným hlavním negativem, který si Xperia zaslouží. V prvních dojmech jsem zmiňoval, že maximální jas nedosahuje úrovně ostatních vlajkových modelů. To je sice obecně stále pravda, ale situaci zachránil speciální režim, který Sony implementovalo do systému. Jedná se o tzv. Creator mode. Ten zvýší maximální jas o zhruba 10 % oproti výchozímu nastavení a rozdíl je znatelný.
Creator mode navíc zaručí, že výsledný obraz bude vypadat přesně tak, jak jej autor vytvořil. Barvy jsou dle mého osobního názoru zřejmě ty nejpřesnější, co jsem kdy na smartphonu viděl, a dočkáte se skvělé podívané. Standardní režim přidá na saturaci, která by se líbila spíše majitelům Samsungů, ale trochu nelogicky ubere na jasu. Osobně jsem tedy po celou dobu testování používal Creator mode a byl jsem spokojený.

Samotné 4K rozlišení je ale podle mého názoru k ničemu. Pixely při 643 ppi nemáte šanci zpozorovat ani z velmi krátké vzdálenosti a dost mě mrzí, že si nemůžete vybrat rozlišení podle sebe. Už jen kvůli výdrži baterie bych ocenil možnost natvrdo zapnout Full HD režim.
Sony na pozadí systému něco takového zřejmě dělá, protože s tak velkým a jemným displejem by jinak baterka dostávala zabrat ještě víc. Líbí se mi však přítomnost Always-On displeje a jeho široké možnosti nastavení. Tím však jeho chvála končí. Občas se najednou sám deaktivoval a několikrát se po zhasnutí displeje neobjevil vůbec.
Špičkový výkon za všech okolností
Vlajková loď roku 2020 musí mít ve svých útrobách jen to nejlepší a Sony není žádnou výjimkou. Pod kapotou se zde nachází Qualcomm Snapdragon 865 (7nm procesor), který společně s 8 GB operační paměti dělají z Xperie 1 II pořádnou bestii, která má výkonu na rozdávání.

Běžné úkony všeho druhu zvládalo Sony na jedničku a ve většině případů jsem neměl s plynulostí systému ani animací žádný problém. Při náročnějším používání jsem zaznamenal mírné zahřívání ve spodní části zad, ale ve srovnání se Samsungem Galaxy S20 ve variantě s Exynosem je na tom Sony mnohem lépe.
Systém, čipset a konstrukce
Rozměry: 165,1 × 71,1 × 76 mm, hmotnost: 181,4 g, zvýšená odolnost: IP68
Displej, konektivita a baterie
5G: , NFC: , Bluetooth: 5.1, Wi-Fi: 802.11 a/b/g/n/ac/ax, GPS: , konektor: USB-C
Baterie: 4000 mAh, rychlé nabíjení: , bezdrátové nabíjení:
Fotoaparáty
Potěší přítomnost rychlého úložiště UFS 3.0, které má navíc kapacitu 256 GB, a nižší variantu si ani nemůžete koupit. Díky použitému typu je navíc ukládání fotek i dalších médií otázkou okamžiku. Na hardwarové výbavě tedy Sony nešetřilo, a dokonce dává možnost rozšíření vnitřní paměti. Na levé straně se ve slotu pro SIM kartu nachází také šuplíček pro Micro SD kartu. V našem benchmarku Geekbench 5 si Xperia vysloužila 887 bodů v single-core testu a 3129 bodů při zapojení všech jader.

V porovnání s přímou konkurencí, která také využívá Snapdragon 865, Xperia mírně zaostává. Zřejmě za to může nutnost obsloužit větší porci pixelů 4K displeje. V běžném používání těch pár bodů opravdu nepoznáte. Sony si pro hráče nachystalo také režim „Vylepšení her“, který ztlumí příchozí hovory, zvýší výkon procesoru a s jeho pomocí navíc můžete pořídit screenshot nebo nahrávat obrazovku. Škoda, že nahrávání obrazovky nejde spustit v systému mimo tento herní režim.
5G a zajímavý slot pro SIM
Díky použití čipsetu Qualcomm Snapdragon 865 je letošní Xperia 1 II prvním modelem od Sony, který nabízí 5G konektivitu. Tu v našich končinách stejně nevyužijete, ale budoucnost v podobě této sítě vás už nijak nepřekvapí. K lepší propustnosti signálu je v hliníkovém rámu dokonce 7 plastových předělů, což je počet, který jsem u jiného telefonu ještě neviděl.

V horní části levého boku se nachází kombinovaný slot pro Micro SD a SIM kartu. V zahraničí existuje dual SIM varianta, u které přijdete o rozšiřitelnost vnitřního úložiště. V našich končinách se však prodává verze, do které dáte pouze jednu SIM kartu. Asi to nebude největší problém, kvůli kterému byste si telefon nekoupili, ale je škoda, že Sony nedává možnost těm, kteří potřebují dvě telefonní čísla.
Biometrika je zde jen v základu
Na pravém boku se nachází zapínací tlačítko, které zároveň slouží jako čtečka otisků prstů (kapacitní). Implementovat čtečku do tlačítka, které stejně denně používáte, je geniální nápad a Sony toto řešení používá již několik let. Na můj vkus je však tlačítko až moc zapuštěné a naslepo je někdy problém je najít. Věřím ale, že po delším používání bych si na umístění zvykl. Čtečka je velmi rychlá, ale ne moc spolehlivá a občas jsem musel telefon odemknout číselným kódem. Nemyslím si ale, že jde o hardwarový problém, jelikož Sony čtečky vždycky umělo, ale spíše o chybu, kterou vyřeší některá z dalších aktualizací.

Kromě kapacitní čtečky otisků prstů nemáte žádnou jinou možnost biometrického odemčení. Chápu, že japonská hrdost nedovolila Sony povolit odemknutí pomocí 2D skenu přední kamerou. V záplavě ostatních androidových výrobců je však v této oblasti trochu pozadu a osobně bych někdy základní variantu odemčení pomocí tváře ocenil. Nad displejem je navíc velké množství místa, které by mohlo být využito pro podobný systém rozpoznání obličeje jako v iPhonech nebo ve vlajkových modelech řady Mate od Huawei.
Výdrž baterie a nabíjení: je to fičák
Xperii 1 II udržuje při životě baterie o kapacitě 4000 mAh. Oproti loňskému modelu, který nabízel pouze 3300mAh baterii, se tak jedná o poměrně výrazný posun. I přesto je vlajka od Sony dost pozadu oproti jiným vlajkovým modelům tohoto roku. Pokud připočítáme 4K rozlišení displeje, rozdíl se ještě zvětší.

Slogan „Stvořen k rychlosti“ se tak v oblasti baterie přetvořil v negativní význam. Procenta baterie totiž klesala hodně rychle. Můj běžný den telefon nepřežije a při střídmém používání jsem se dostal na 3 a půl hodiny aktivního využití obrazovky. Jednou se mi podařilo výdrž prodloužit zhruba o hodinu, ale potom už baterka potřebovala doping nabíječky.

V případě přibaleného adaptéru také nelze mluvit o rychlosti, na kterou jsme zvyklí u jiných výrobců telefonů s Androidem. Prodejní balení obsahuje 18W nabíječku, se kterou se dostanete z nuly na sto procent za zhruba dvě hodiny. Není snad nikdo, kdo by nechával telefon zcela vybít, a mnohem důležitější jsou údaje o krátkodobém dobití baterie. Z 15 % se za půl hodiny dostanete na 55 % a za další půlhodinu na 81 %. Ranní dvacetiminutové nabíjení se tak v případě Sony nemůže konat a i já jsem procenta doplňoval přes noc.
Můžete si dokoupit ještě 21W adaptér, ale rozdíl v rychlosti bude minimální. Jedním dechem ale musím zmínit, že díky pomalejšímu nabíjení bude mnohem méně trpět baterie a v konečném důsledku tak bude mít delší životnost. Kdyby zde alespoň byla možnost připlatit si za výrazně výkonnější adaptér pro ty, kteří chtějí rychlé nabíjení a nesejde jim tolik na životnosti baterie, Sony by mělo u mnoha zákazníků plusové body navíc. Kromě toho se zde nachází také bezdrátové nabíjení Qi disponující výkonem 11 W.
Čistý Android 10 a pár vylepšení od Sony
Není překvapením, že jako operační systém zde Sony zvolilo Android 10. Ten je zde ve velmi čisté podobě a nedočkáte se tedy duplicitních aplikací. Všechno důležité je tak z dílny Google. Stejně jako telefony Pixel nebo OnePlus i Sony má několik hlavních ploch a souhrnné menu všech aplikací. Jsem moc rád, že lištu notifikací můžete stáhnout potažením shora dolů. K úplné dokonalosti by mohlo Sony využít postranní čtečku stejným způsobem jako Samsung Galaxy S10e, u kterého jste mohli notifikační lištu rozbalit a sbalit gestem.
Systém byl naprostou většinu času zcela stabilní a plynulý, ale v posledních dnech zhruba týdenního testování jsem zaznamenal občasné záseky a jednou mi prostředí spadlo úplně. Je možné, že jsem telefonu dal příliš mnoho úkolů, ale u vlajkového modelu s tak vysokou cenou by se nic takového nemělo stát. Věřím ale, že Sony bude o své produkty dbát a přijdou softwarové aktualizace, které případné problémy vyřeší.
Jedno z drobných vylepšení, které tato Xperia dostala, je funkce „Boční snímač“. Poklepání na bok telefonu vyvolá přednastavenou akci. Ve výchozím stavu se jedná o výběr aplikací, ale můžete si vybrat z celkem 10 funkcí. Myšlenka je dobrá, ale provedení výrazně zaostává. Displej (naštěstí) nemá zaoblené kraje a prstem tak musíte poklepat hranu placatého displeje. Toto gesto mi však při běžném používání dělalo velké problémy. Když jsem je chtěl využít pro screenshot, podařilo se mi to zhruba ve dvou případech z deseti. I proto jsem tuto funkci po pár dnech deaktivoval.
Screenshot je snadnější pořizovat stlačením tlačítka pro hlasitost a vypínání. Jen je potřeba počítat s tím, že musíte počkat zhruba vteřinu, než si to telefon uvědomí. Není to nic zásadního, ale první tři dny testování jsem nemohl přijít na to, proč mi nefungují screenshoty. Bohužel nahrávání obrazovky není podporováno. Dost velké starosti mi přinesl také senzor přiblížení a okolního jasu. Nejednou se mi stalo, že ve tmě svítil displej Xperie velmi silně a za slunečného dne naopak. To samé je možné říct i o Always-On displeji.

Bezkonkurenčně největší problémy jsem však zaznamenal při volání. Během pracovního dne udělám poměrně dost hovorů a téměř v každém se mi najednou aktivoval displej. Nejednou se mi tak vypnul mikrofon nebo jsem omylem přidržel hovor. Nejprve jsem si myslel, že k tomu dochází kvůli délce telefonu a mému špatnému držení u ucha.
I v ideálním umístění jsem však viděl, jak se displej sám od sebe zapíná a vypíná. Je možné, že jsem měl na testování vadný kus a nemám zprávy o tom, že by se jednalo o problém u všech kusů. V každém případě se ale jedná o moji zkušenost, kterou s vámi musím sdílet.
Zpátky do minulosti…
Fénix povstal z popela a Sony Xperia 1 II po několikaleté pauze opět disponuje starým 3,5mm jackem pro sluchátka. A i když jsem si již zvykl na bezdrátovou variantu, moc rád jsem oprášil své periferie s analogovým způsobem přenosu signálu. Odezva je rychlejší a i samotná kvalita je na vysoké úrovni. Nejsem žádný audiofil, ale Xperia hraje moc hezky a hlavně se díky přítomnosti jacku nemusíte strachovat o nabíjení bezdrátových sluchátek a vaše původní drátová zase najdou uplatnění.

Na přední straně se v poměrně širokých rámečcích nad a pod displejem nachází dvojice reproduktorů. Jejich umístění je naprosto ideální a při sledování obsahu je zvuk vždy namířen přímo na vás. Hrají velmi dobře, ale osobně mi přijde zvuk z telefonů řady Galaxy S20 od Samsungu nebo Xiaomi Mi 10 Pro ještě o něco lepší. Trochu zde scházejí výraznější basy a maximální hlasitost by mohla být vyšší. Středy a hlavně výšky jsou však skvěle zřetelné a celkově je kvalita dost dobrá.

K umocnění zážitku z audia Sony do systému přidalo funkci dynamických vibrací. Myšlenka je opět dobrá, ale provedení pokulhává. Už samotné reproduktory dávají dostatečné množství vibrací. Ty vytvořené uměle mají navíc drobné zpoždění, které jen kazí dojem z používání. Ve hrách a při pohybu po systému jsou naopak vibrace velmi dobré a v říši androidových telefonů se řadí k lepšímu standardu.
Fotoaparát: zabiják v rouše beránka
Na zadní straně dlouhého a úzkého těla se nachází čtveřice fotoaparátů. Primárně vás však budou zajímat tři, které jsou nejdůležitější. Hlavní senzor je zcela nový čip Exmor IMX557 vlastní výroby o velikosti 1/1,7 palce. Čip je poměrně velký a v kombinaci s rozlišením 12 Mpx jsou výsledkem pixely o velikosti 1,8 μm. Ve své podstatě se jedná o shodný senzor, který byl použit v řadě Galaxy S20 od Samsungu (IMX555). Jediný rozdíl je vyšší čtecí rychlost a nižší reakční doba (zhruba 10 ms). Zde je slovní spojení „Built for speed“ zcela na místě.

Pro přiblížení bude sloužit 12Mpx senzor s teleobjektivem a trojnásobným optickým přiblížením (ekvivalent 70 mm). Je velký 1/3,4 palce, velikost pixelů se zastavila na hodnotě 1 μm a světelnost činí f/2.4. Výhodou je optická stabilizace obrazu a fázové ostření. Posledním do party je pak 12Mpx širokáč se 124° úhlem záběru. Senzor je velký 1/2,55 palce a také nabízí autofokus s technologií Dual Pixel PDAF. Ostří však až zhruba od deseti centimetrů a nedočkáte se tak ultra-macro snímků jako u jiných výrobců v čele s Huawei.

Na zádech také najdeme 3D iToF senzor, který se stará o rozpoznání hloubky scény a pomáhá při ostření. Na přední straně se v horním rámečku nad displejem nachází selfie fotoaparát s rozlišením 8 Mpx. Ten moc nepřesvědčí detaily, ale boduje barevnou přesností.

S Xperií máte na výběr ze dvou hlavních aplikací na focení. Jedna je známá již z předchozích let a obsahuje spíše jen grafické změny. Aplikace nabízí dostatek možností, ale nezahltí vás různými režimy. Hned po ruce můžete přepínat mezi fotkami a videem a o kousek dál se nachází přepínač různých fotoaparátů.
Vzhled té druhé – Photo Pro – budou znát především majitelé fotoaparátů řady Alpha od Sony. Obě aplikace jsou velmi rychlé, spolehlivé a na rozdíl od loňského modelu jsem s jejich stabilitou neměl žádný problém. Většinu času jsem používal hlavní aplikaci foťáku, protože si nechci u každého snímku hrát s nastavením závěrky a hodnoty ISO, ale pro nadšence a fotografy je tento telefon nejlepší volbou.
Skvělé výsledky téměř za všech okolností
Během dne a za dobrých světelných podmínek jsou výsledky hlavního fotoaparátu velmi příjemné. Občas mají trochu výraznější barvy, ale na displeji Xperie jsou při aktivním Creator mode naprosto přesné a drobný rozdíl pak dělá obrazovka každého z nás. Detaily jsou na velmi vysoké úrovni a největší roli zde hraje rychlost. V případě rychle se pohybujících objektů jako voda nebo včela na květu levandule jsou i zde snímky velmi ostré a nerozhodí je ani velké přiblížení. V přímém protisvětle je však velký prostor pro zlepšení.
Širokoúhlý fotoaparát
Velkým překvapením je pro mne širokáč, který si s dynamickým rozsahem dokázal poradit možná ještě lépe než hlavní snímač. Barvy jsou opět zcela přesné a nemám zde co vytknout. Líbí se mi, že Sony (stejně jako minulý rok) na tomto sekundárním senzoru nešetřilo, ale dává uživateli velmi schopnou soustavu fotoaparátů nejen výsledky, ale i hardwarem.
Teleobjektiv a schopnosti přiblížení
Dost zvláštní situace se objevila při zoomování. S ničím takovým jsem se ještě nesetkal. Zkusím to vysvětlit nejjednodušším způsobem a využiji k tomu ukázku níže. Pokud fotíte hlavním fotoaparátem a chcete přiblížit, roztažením prstů po displeji se dostanete na 3× digitální přiblížení. Jedná se však jen o výřez primárního senzoru a telefon automaticky nepřepne na teleobjektiv. Pokud však fotíte teleobjektivem a přiblížíte stejným gestem, scéna se vám opět třikrát přiblíží. Je to dost zmatené a opravdu nechápu, proč Sony neumožní aplikaci přímo přepínat objektivy.
Sony se výrazně posunulo v kvalitě hlavního a širokoúhlého fotoaparátu, ale schopnosti přiblížení zatím zůstaly stejné. Rozdílné barvy napříč senzory zde nehledejte a i zde je scéna blízko realitě. Jenže to stále není ono. Jednak je maximální přiblížení poměrně nízké (zhruba 8-10×) a na velkou vzdálenost se vytrácí detaily i kontrast. Řada Galaxy S20 od Samsungu nebo Huawei P40 Pro budou v přiblížení zcela jistě lepšími pomocníky.
Situace se výrazně zlepší v případě, že fotíte jen pár metrů od objektu. Snímek pouliční lampy s květinami se povedl a to samé platí i o pískovcovém památníku. Zde není ztráta detailů tak viditelná a odhalí to až další přiblížení.
Výřezy z fotografií
Běžné snímky mají v podání Xperie skvělé detaily, reálné barvy a lze je označit za povedené. Hlavní je zde ale rychlost, která se projeví při focení pohybujících se objektů. A zřejmě i proto je snímek včely tak skvělý. Zcela jistě najdete smartphony, které budou ve většině případů fotit lépe, ale rozhodně ne stejně rychle a přesně. Heslo „Stvořen k rychlosti“ je zde na místě a konečně dává velký smysl. Bravo, Sony.
Xperia 1 II a noční snímky
Za zhoršených světelných podmínek zvolilo Sony podobnou cestu jako iPhone. Pokud aplikace rozpozná, že je v okolí málo osvětlení, automaticky spustí Noční režim. Ten scénu snímá zhruba vteřinu až dvě a následným postprocessingem a algoritmy vznikne konečný snímek. Na iPhonu to funguje skvěle a telefon sám určí, jak dlouho má nechat otevřenou závěrku. Sony je na dobré cestě, ale k dokonalosti ještě hodně chybí. Radši bych si zde sám zvolil, kdy chci Noční režim použít a kdy fotit v běžném režimu.
Hlavním nedostatkem je velice slabý dynamický rozsah, který se nejvíce projevuje v přímém protisvětle. O tomto problému Sony ví a věřím, že brzy vydá softwarovou záplatu. Jinak jsou snímky dost solidní a hlavní předností je opět barevná přesnost. I tak ale ve světě smartphonů najdete modely, které budou noční snímky fotit lépe. Sony má velmi reálné zobrazení a na konkurenci se celkovou kvalitou dotahuje, ale stále ji nepředběhlo. Za 33 tisíc Kč bych čekal ještě o něco vyšší celkovou kvalitu.
Speciální režimy a možnosti záznamu
Různé vychytávky, funkce a možnosti jsou zde tak velké, že si zaslouží vlastní kapitolu. Xperia 1 II se chtěla co nejvíce přiblížit foťákům řady Alpha a Sony se zde tento úkol povedl. Je škoda, že některé funkce jsou exkluzivní pro aplikaci Photo Pro. Nevím, jak velký by byl problém umístit tento režim přímo do hlavní aplikace. Ten, kdo by chtěl Pro mód využít, by k němu měl rychlý přístup a zbytek by mohl nadále používat výchozí aplikaci.

Photo Pro
Tato aplikace nabízí široké možnosti nastavení a bude přínosná zejména pro ty, kteří vědí, proč ji potřebují. Pro zhruba 95 % uživatelů bude naprosto zbytečná a budou se v ní ztrácet. Fotografové, kteří používají fotoaparáty Alpha, zde ale budou jako doma. Přítomna je dokonce i dvoupolohová spoušť fotoaparátu, která je navíc jediným způsobem pořízení fotek ve Photo Pro.
Nejčastěji jsem tuto aplikaci používal pro Burst mode. Jedná se o velmi rychlé pořízení série fotek (20 snímků za vteřinu), při kterém do hry vstupuje rychlý autofokus i automatická expozice. Tohle je ta funkce, která odlišuje Sony od jiných. V online konferenci od Sony jsme viděli působivá videa o tom, jak snadné je s Xperií fotit rychlý pohyb. A nelhali, je to opravdu snadné a funguje to naprosto skvěle. Shodou okolností jsem narazil na mladého kluka na kole, co před objektivem Sony rychle projel a zvedl přední kolo. Ať už vyberete jakýkoliv snímek, bude perfektně ostrý, barevně správně nastaven a já sám jsem byl ohromen tím, co Xperia dokáže.
Samozřejmě můžete fotit i běžné snímky bez nutnosti vysoké snímkovací frekvence. Jenže na automatiku můžete fotit v hlavní aplikaci a manuální nastavení zabere nezkušeným fotografům dost času. Výsledky jsou naprosto totožné s tím, co dokáže hlavní aplikace.
Real-Time Eye AF
Stejně jako v případě již několikrát zmíněných fotoaparátů Alpha se Sony rozhodlo i do Xperie implementovat funkci autofokusu na oči v reálném čase. A opět funguje skvěle. Pomůže při focení portrétů a zajistí, že obličej postavy nebo zvířete bude vždy perfektně ostrý.
Díky tomu jsou pak portréty na vysoké úrovni a líbí se mi vzhled podobný snímkům ze zrcadlovky. Pozadí blíže objektivu jsou rozmazána méně než objekty v dálce. Takhle by to mělo vypadat. Snímek vlevo je však i přes automatické ostření na oko trochu rozmazaný a není zde moc detailů. Fotka vpravo je pak již v pořádku.
Tip: Všechny snímky v plném rozlišení si můžete prohlédnout a stáhnout zde
Záznam videa
Sony se na konferenci chlubilo tím, jak velké možnosti natáčení videa Xperia 1 II má. Jenže už zapomnělo dodat, že se to týká jen sekundární aplikace Cinema Pro. Chápu, že praví fotografové budou ve svém živlu, ale pro naprostou většinu bude nastavení videa zbytečnou prací navíc. V hlavní aplikaci je maximem 4K při 30 fps. Je tu ale možnost natáčet HDR video.
Na displeji telefonu vypadá velmi dobře, ale pokud nemáte HDR monitor nebo televizi, bude na běžném panelu vypadat dost bídně. HDR (zatím) nenajdete v aplikaci Cinema Pro, která ale nabízí 4K při 60 fps a 2K při 120 fps. Proč se alespoň nemohou sjednotit možnosti obou aplikací? Tohle je nelogický tah a Sony si za to vyslouží minusové body v hodnocení.
Video z hlavní aplikace je plynulé, má velmi dobré barvy, výbornou stabilizaci a pomáhá zde i inteligentní odstranění šumu. Jak jsem již zmínil v předchozím odstavci, HDR video je použitelné zejména na displeji telefonu. Amatérům a všem, kteří chtějí natočit zážitky s rodinou nebo zachytit důležité momenty, doporučuji využít hlavní aplikaci. Cinema Pro je vhodná opravdu jen pro ty, kdo tomu rozumí a dokáží využít její potenciál, především v rámci následné postprodukce.
U všech smartphonů, které jsme v redakci v minulosti testovali, bylo společné nastavení rozlišení pro všechny fotoaparáty. U nové Xperie je tomu ale jinak a pokud si u hlavního objektivu vyberete 4K záznam videa, neznamená to, že ve 4K budete točit i z dalších objektivů. Tam je totiž ve výchozím nastavení vybráno Full HD a vyšší rozlišení je tedy pro každý fotoaparát nutné nastavit samostatně.
Závěrečné hodnocení
Už loňský model mě mile překvapil svými schopnostmi a jako nadšenec do technologií jsem se těšil i na letošní vlajkovou loď. Vzhled zůstal věrný stylu původní „jedničky“ a design je jednou z nejpovedenějších oblastí telefonu. Sony konečně spojilo síly různých divizí a výsledkem se stala nová Xperia 1 II. Tu je možné v jedné větě popsat jako dost dobrý smartphone, který nabízí pár skvělých funkcí, ale selhává v těch základních.

Mezi skvělé funkce řadím například Burst mode, ultra rychlý autofokus, 4K rozlišení displeje s miliardou barev nebo například široké možnosti nastavení foťáku. Tyto funkce však využije jen hrstka lidí a většinu bude zajímat, jak Xperia fotí za všech okolností, jestli je systém rychlý, jestli nepadají aplikace a jestli telefon vydrží celý den bez nabíječky.

A právě zde vidím asi největší problém modelu Xperia 1 II. Je to totiž skvělý telefon, nicméně pro velmi úzkou skupinu uživatelů a v žádném případě se nejedná o smartphone pro masy (a to nejen kvůli velmi vysoké ceně). Již zmíněný Burst mode, který jsem si zamiloval, většina běžných zákazníků neřeší, protože to zkrátka nepotřebuje. Ano, je to funkce, kterou rádi využijete, ale kvůli tomu si telefon nekupujete.
Sony si vytvořilo vlastní základnu fanoušků, kterým odlišnost od jiných výrobců vyhovuje a jsou ochotni dát tolik peněz za telefon, který dělá většinu věcí průměrně a má pár naprosto dokonalých funkcí. Pokud mezi ně patříte, pravděpodobně už Xperii 1 II doma máte.
Sony Xperia 1 II

Klady
- moderní vzhled
- velmi povedený (4K) displej
- certifikace IP65/68
- hardwarová spoušť fotoaparátu
- 3,5mm jack pro sluchátka
- kvalita fotografií
- profesionální funkce fotoaparátu
- spousta inovativních nápadů
Zápory
- pomalejší nabíjení
- průměrná výdrž baterie
- nutnost využití vícero aplikací fotoaparátu
- problémový jas a senzor přiblížení
- jen 60Hz obnovovací frekvence
- nižší maximální jas displeje
- velmi vysoká cena