- Vysoký nabíjecí výkon už pro řadu výrobců není hlavní téma
- Někteří dokonce v průběhu let naopak v tomto ohledu ubírali
- Možná už nadešel čas zapřemýšlet nad sjednocením standardu USB-C
Nabíjení chytrých telefonů je každodenní chleba každého z nás. A protože většina chce řešit tuto nepříjemnost co možná nejrychleji, výrobci se před časem začali předhánět v tom, kdo přinese nejvyšší nabíjecí výkon – od skromných začátků v podobě 30W či 45W nabíjecího výkonu se někteří čínští výrobci přesunuli až k extrémům v podobě 100W a vyšších výkonů, které běžné telefony dobily v řádech minut. S tím se ovšem pojila i jedna nepříjemnost v podobě nabíjecích standardů. HyperCharge, SuperVOOC, SuperCharge, Samsung AFC, Apple 2.4A nebo Qualcomm Quick Charge se objevovaly na každém kroku a jedu věc měly společnou – bez správné nabíječky jste maximální potenciál nevyužili, nemluvě o vzájemné nekompatibilitě.
Rychlé nabíjení už není hlavní marketingový tahák
Ačkoli je rychlé nabíjení zajímavou marketingovou vábničkou, tak je doba, kdy se výrobci předháněli v nabíjecím výkonu, už podle všeho za námi. Ostatně většina uživatelů už totiž zjistila, že pro pohodlné nabití běžného smartphonu bohatě stačí výkon okolo 60 až 80 W, přičemž u vyšších hodnot nejenže není časová úspora tak velká, ale hraje zde roli i snižování životnosti baterie. I když výrobci v tomto případě často garantují zachování určitého procenta kapacity i po pár letech, běžný uživatel používá smartphone déle, než jen dva roky.
Telefony s nejrychlejším nabíjením jsou při dosahování krátkých dob nabíjení a vysokého výkonu (který se ostatně málokdy udrží déle než pár minut) stále méně závislé na svých proprietárních protokolech. Nyní jsme v bodě, kdy univerzální standardy dohnaly proprietární řešení a navíc nabízejí širší kompatibilitu s příslušenstvím. Kde ale nově nastává problém je roztříštěnost standardu USB-C. Ten na papíře vypadá poměrně jednotně, ostatně samotný konektor je vždy vizuálně stejný, nicméně uvnitř se nachází velké množství různých standardů, které ne každý konektor splňuje.
V praxi se tak velmi snadno může stát, že ačkoli budete mít v ruce dva vizuálně stejné kabely, jeden z nich zvládne vysoký nabíjecí výkon a velmi rychlý přenos dat, zatímco ten druhý s trochou nadsázky sotva udrží váš telefon při životě. I když se i v tomto ohledu pomalu výrobci sjednocují, stále kupříkladu Apple podporuje nabíjení skrze protokol USB Power Delivery Adjustable Voltage Supply (AVS), zatímco konkurence s Androidem ve velkém vsází na USB Power Delivery Programmable Power Supply (PPS). Jestli se někdy dočkáme skutečné jednoty, kdy nám bude stačit libovolný kabel s USB-C k tomu, abychom naplno využili potenciál jakéhokoli zařízení, je otázkou.
Dominik Vlasák
Další dnešní články
