Měla to být největší akvizice v dějinách IT firem. Společnost Broadcom chtěla pohltit konkurenční Qualcomm a nabízela za něj částky výrazně přesahující 100 miliard USD (asi 2 biliony korun). Qualcomm dlouhou nátlakům odolával s tím, že nabízena částka za akvizici je příliš nízká, z čehož bylo patrné, že by se akvizici za vyšší částku nebránil. Nakonec však ke sloučení obou firem do jedné nedojde, americký prezident Donald Trump totiž vydal příkaz, který akvizici přímo zakazuje.
Bílý dům má údajně přesvědčivé důkazy o tom, že by tato fúze mohla ohrozit národní bezpečnost, byť detaily si pochopitelně nechává pro sebe. Důvodů však může být mnoho, podle zprávy vládního výboru pro zahraniční investice (CFIUS) má například Qualcomm spoustu kontraktů s americkou vládou a armádou. Kromě toho je celosvětově dominantním hráčem ve vývoji sítí 5G, a právě odkoupení Broadcomem by mohlo vést k omezení prostředků do vývoje a snížení vlivu v této oblasti ve prospěch čínských firem, např. Huawei.
S touto značkou má americká vláda a její zpravodajské služby dlouhodobý problém, před nedávnem dokonce vydaly doporučení směrem k americkým obyvatelům, aby si produkty s logem Huawei a ZTE nekupovali; američtí operátoři dokonce na poslední chvíli zrušili dohodu o prodávání modelové řady Huawei Mate 10 na území USA.
Z vydaného prezidentského příkazu může mít radost Intel; ten totiž ze strachu ze spojení Broadcomu a Qualcommu dokonce uvažoval o koupi první jmenované firmy. Nakonec však o své postavení mít strach nemusí, vše zřejmě zůstane v zajetých kolejích, byť je vysoce pravděpodobné, že proběhnou nějaká odvolání a soudy. Broadcom se proti prezidentskému příkazu ostře ohradil a omítl, že by akvizice jakkoliv ohrožovala americkou bezpečnost.
