- Podle výkonné místopředsedkyně Evropské komise Henny Virkkunen dojde Amerika k podobným pravidlům pro AI taky, jen přes soudy a zákony jednotlivých států
- Řekla to na summitu G20, kde Washington zároveň prosazoval, ať vlády zvláštní zákony pro umělou inteligenci vůbec nepíšou
- Meta mezitím zaplatí nejméně 12,1 miliardy dolarů a náctiletým zavede dvouhodinový denní limit
Summit G20 o inovacích se první zářijový týden konal v severokarolinském Chapel Hill a Spojené státy na něm vytáhly plán, jak umělou inteligenci neregulovat. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro technologickou suverenitu Henna Virkkunen tam pak serveru Axios řekla, že Amerika k podobným mantinelům stejně dojde. Jen jinou cestou.
ℹ️ Stačí jeden klik! Přidejte si nás mezi mezi preferované weby, případně nás sledujte v Google Zprávách, nebo na Seznam.cz
Nové věci mají být defaultně legální, žádal Musk
Summit spolupořádal Michael Kratsios, ředitel Úřadu Bílého domu pro vědeckou a technologickou politiku. Představil na něm Carolina Principles, dokument vyzývající vlády, aby nová pravidla psaly jen pro skutečně nové situace a kvůli AI nezakládaly zvláštní regulátory. Politici se podle Kratsiose nemusí ke každé inovaci stavět jako k nevídanému problému. Podle dostupného zpravodajství text podpořily všechny členské země G20 včetně Číny, zveřejněný ale zatím nebyl.
Elon Musk to na pódiu shrnul po svém. Nové věci musí být podle něj „defaultně legální místo defaultně nelegálních“ a Evropa je místem, kde platí opak. Virkkunen v rozhovoru s Axios odmítla, že by šlo o dva protilehlé světy. „Nevidím to tak černobíle,“ prohlásila s tím, že Amerika řeší stejné obavy soudní cestou. Komise podle ní zároveň pracuje na tom, aby evropská pravidla byla jednodušší a rychlejší.
Jeden týden, dvě verze téhož
Poslední srpnový den zařadila Komise ChatGPT mezi velmi velké internetové vyhledávače podle nařízení DSA, Reddit a Roblox mezi velmi velké platformy. Všechny tři služby samy vykázaly, že v Evropské unii měsíčně obslouží nejméně 45 milionů lidí, což je hranice, od které povinnosti přitvrzují. Splnit je musí do ledna 2027.
O dva dny dřív Virkkunen potvrdila, že AI Office rozeslal formální žádosti o informace více než třiceti poskytovatelům obecných modelů. Šlo o první krok poté, co Komise 2. srpna získala pravomoc tato pravidla vymáhat. Mluvčí Komise Thomas Regnier upřesnil, že dotazy míří hlavně na bezpečnost modelů a na autorská práva, jména adresátů Brusel zveřejnit odmítl.
Americkou odpověď na stejné téma vydal soud v Oaklandu. Meta se 26. srpna uprostřed líčení dohodla s prokurátory z více než padesáti států a teritorií a zaplatí nejméně 12,1 miliardy dolarů, podle jednotlivých úřadů až 17,1 miliardy rozložených do deseti let. Součástí je dvouhodinový denní limit pro náctileté napříč Instagramem i Facebookem, noční režim mezi půlnocí a šestou ranní a ztlumené notifikace ve školních hodinách. Vypnout se to dá jen se souhlasem rodiče. Federální zákon u toho nefiguruje žádný.
Šestatřicet lidí a padesátka prokurátorů
Rychlost obou strojů se ale dost liší. Jednotka AI Office, která hodnotí nejpokročilejší modely, měla v létě podle zjištění webu The Next Web šestatřicet lidí. Proti Metě naopak stálo přes padesát prokurátorských úřadů a výsledek dorazil během druhého týdne procesu. Brusel si navíc vlastní pravidla povoluje sám, protože nařízení 2026/1744 z konce července odsunulo povinnosti pro vysoce rizikové systémy až na 2. prosince 2027.
V jedné věci má Virkkunen pravdu, protože obě strany nakonec řeší totéž: bezpečnost dětí, transparentnost a autorská práva. Liší se v tom, kdo pošle účet a kdy. V Evropě to udělá regulátor předem, v Americe soud potom. Meta zaplatila po americku, zatímco Brusel si vlastní termín pro vysoce rizikové systémy posunul o šestnáct měsíců.
Adam Homola
Další dnešní články
