- Gigant z Mountain View musí otevřít Android a svůj vyhledávač pro další hráče na trhu
- V praxi to znamená, že místo Gemini budeme moci využívat třeba ChatGPT či Perplexity na systémové úrovni
- Google oponuje tím, že požadavky představují nepřijatelné riziko pro soukromí a bezpečnost uživatelů
Jestli se někde nefandí uzavřeným technologickým ekosystémům, je to Evropská unie. Své o tom ví nejen Google, ale třeba také Microsoft nebo Apple. Právě Google musí konkurenčním asistentům s umělou inteligencí a vyhledávačům poskytnout širší přístup ke klíčovým částem systému Android a vyhledávače Google Search poté, co Evropská unie nařídila společnosti, aby dodržovala unijní pravidla v oblasti digitálního antimonopolního práva.
🔥 Exkluzivní akce pro 40 nejrychlejších: Pixel 10 Pro ve slevě a se sluchátky za 5 490 Kč zdarma!
Vítězství pro uživatelé, nepříjemnost pro Google
Tato rozhodnutí by mohla oslabit kontrolu Googlu a mít pro společnost dalekosáhlé důsledky, ovlivnit budoucnost jejího nástroje umělé inteligence Gemini a otevřít konkurentům nové příležitosti k posílení jejich pozice. Gigant z Mountain View má lhůtu do ledna 2027, aby zahájil sdílení údajů z vyhledávání, a do července 2027, aby provedla změny v systému Android.
Co je to Digital Markets Act?
Digital Markets Act, neboli Zákon o digitálních trzích, je unijní legislativa, jejímž hlavním cílem je zajistit spravedlivější a otevřenější konkurenci v digitálním prostředí. Zákon se zaměřuje na největší technologické giganty – sem spadají firmy jako Apple, Google, Meta, Microsoft či Amazon. Tyto korporace nově nesmí zneužívat své dominantní postavení, musí umožnit propojitelnost svých služeb s menšími konkurenty a nesmí zvýhodňovat vlastní produkty na úkor ostatních. Pro běžné uživatele to v praxi znamená například možnost instalovat do iPhonů aplikace z jiných obchodů než App Store, snadnější odinstalování předem nahraného softwaru nebo přísnější pravidla pro sdílení osobních dat pro cílenou reklamu. V případě porušení hrozí firmám astronomické pokuty dosahující až 10 až 20 % jejich celosvětového ročního obratu.
Rozhodnutí týkající se Androidu stanovuje, jakým způsobem musí Google poskytnout konkurenčním asistentům s umělou inteligencí stejné systémové funkce a přístup k datům, jaké poskytuje asistentovi Gemini. V praxi to vyžaduje větší interoperabilitu, díky níž budou moci uživatelé rozhodovat o tom, zda konkurenční nástroje budou mít přístup k jejich datům a hardwaru zařízení. To znamená, že uživatelé Androidu by si nakonec mohli místo Gemini vybrat ChatGPT, Claude, Perplexity nebo jiné asistenty jako hluboce integrované systémové asistenty s srovnatelným přístupem k funkcím zařízení.
Druhé řízení se zeměřilo na vyhledávač Google a data, která generuje, a stanoví, jak mohou konkurenční vyhledávače a služby umělé inteligence získat přístup k informacím, které Google historicky uchovával. EU zejména uvedla, že sem patří i chatboti s umělou inteligencí, které v některých případech fakticky fungují jako vyhledávače. Opatření týkající se sdílení dat v zásadě odráží nápravná opatření nařízená v antimonopolním případu týkajícího se vyhledávačů v USA, kde bylo Googlu nařízeno sdílet s konkurenty cenné informace o vyhledávání, které by jim mohly pomoci posílit jejich konkurenceschopnost.
Google se proti oběma těmto opatřením ohradil s tím, že tyto požadavky představují nepřijatelné riziko pro soukromí a bezpečnost uživatelů a zároveň ohrožují její produkty. EU naproti tomu tvrdí, že budou zavedena omezení týkající se způsobu využití vyhledávacích dat a že Google bude moci prověřovat, které služby získají širší přístup k systému Android, aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana uživatelů.
Dominik Vlasák
Další dnešní články
