- Zákaz sociálních sítí pro děti nemusí řešit ten největší problém
- Děti naráží na nevhodný a nemoderovaný obsah i na YouTube nebo na platformě Roblox
- O příklady z praxe se s námi podělili experti z Českého telekomunikačního úřadu
Veřejnou diskuzi v minulém týdnu rozvířilo oznámení premiéra Andreje Babiše z ANO, že se vláda bude zabývat zákazem sociálních sítí pro děti po vzoru Francie. Kontrolní mechanismy a moderace obsahu na sociálních sítích je problém, ale zákaz nemusí fungovat dle očekávání, protože nebezpečí číhá na děti i na platformách, které legislativně nespadají do škatulky „sociální síť“, uvedli pro SMARTmanii experti Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ).
ČTÚ od roku 2017 provozuje projekt Telekomunikační akademie (TA), ve které školí děti a rodiče ohledně rizik na internetu. V poslední době se experti z TA zaměřují nejen na sociální sítě typu TikTok, Snapchat nebo Instagram, kde děti tráví mnoho času, ale také na videoportál YouTube nebo na hry, které do značné míry přerůstají z volnočasové zábavy do koncepce sociálních platforem, jak je známe.
Václav Linhart a Jaroslav Doležal z Telekomunikační akademie potvrdili, že děti tráví obrovské množství času ve hrách jako je Minecraft, Fortnite, Brawl Stars a Roblox. Zejména poslední zmíněná „hříčka“ dávno představuje mnohem víc než klasickou mobilní/počítačovou hru, jde spíše o masivní platformu pro sdílení obsahu, komunikaci mezi hráči a prapůvodně i nástroj pro tvorbu vlastních her uvnitř otevřené platformy.
Problematický Roblox
Bohulibý záměr dát kreativním hráčům po celém světě účinný nástroj na designování vlastních her a úrovní má však i stinnou stránku. Obří popularitu mezi českými dětmi si získaly například hry Escape Tsunami For Brainrots či Steal a Brainrot, ve kterých jde vlastně o to ukrást nebo odkoupit od dalších hráčů brainrot, často za skutečné peníze směněné do hry jako VIP herní měna Robux.
Co je to brainrot?
Typicky jde o krátká, chaotická videa na TikTok, absurdní meme klipy, sestřihy s přehnanými zvuky a titulky, nebo jednoduché, rychle se střídající minihry v prostředí Roblox. Obsah je často postavený na okamžitém efektu – křik, rychlý střih, bizarní humor, neustálá akce. Brainrot (v doslovném překladu „hniloba mozku“) není odborný termín, ale spíš nadsázka vyjadřující obavu, že nadměrná konzumace takového obsahu může oslabovat schopnost soustředění a snižovat toleranci k náročnějším aktivitám.
Roblox kromě toho umožňuje chat s dalšími hráči (často dospělými). V populárních hrách, jako jsou tyto, nezřídka dochází k toxickému chování, lákání do soukromých serverů a manipulování s nevyvinutou psychikou těch nejmenších (tzv. grooming). Pro malé děti to znamená expozici vulgaritám, šikaně nebo explicitně sexuálním či agresivním scénám. V jedné z her je například cílem skákat na těle protihráče přivázanému k posteli. Děti z toho nemají rozum, ale na jejich psychice se to podepisuje velmi negativně.
Děti v zajetí brainrotu
Brainrot obsah ale nepředstavuje riziko pouze u Robloxu. Ratolesti jsou mu exponovány i na platformách, jako je YouTube. I zde je navíc patrný jeden zásadní přešlap sociálních platforem, jak potvrzuje Linhart s Doležalem – nedostatečná kontrola věku. Coby příklad poslouží kanál Horror Skunx, za kterým stojí nizozemský designér Winston Julian, a který je volně dostupný i v případě, že svému dítku aktivujete omezený „dětský“ režim.
Náplní jeho 1–2minutových videí je většinou chytlavá píseň a silně expresivní hororový kontext využívající trendující brainroty, jako například nedávný AI generovaný surreálný italský brainrot, nebo trend 6-7. Experti z ČTÚ upozorňují, že děti tento na ně cílený obsah dobře znají, přestože se ho v drtivé většině bojí, při demo ukázkách ve třídě během besedy Telekomunikační akademie si děti dokonce zakrývají obličej.
Z psychologického hlediska není rozpor v tom, že děti sledují děsivý „brainrot“, i když se ho zároveň bojí. Strach totiž aktivuje silnou emoční reakci – vyplavuje adrenalin a zvyšuje napětí – ale pokud dítě ví, že je v bezpečí (například doma u mobilu), mozek si tuto zkušenost může vyhodnotit jako vzrušující, nikoli ohrožující.
U krátkých, intenzivních videí typu těch z kanálu Horror Skunx navíc funguje i efekt zvědavosti a sociálního tlaku – děti chtějí vědět, „co je na tom tak děsivé“, aby o tématu mohly mluvit s vrstevníky. Rychlá, extrémní forma obsahu pak celý prožitek zesiluje, což může vést k tomu, že si jej dítě pouští znovu, i když mu není úplně příjemný.
ČTÚ: Zákaz ne, dodržování pravidel a prevence ano
Co v takovém případě řeší avizovaný zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let? Podle expertů vlastně nic. Podobné represivní kroky totiž často vedou k fenoménu substituce – dotčená skupina si rychle najde náhradu, promptně zareaguje i samotná platforma, která je případným zákazem ovlivněna. V případě nevhodného obsahu na sociálních sítích se děti mohou skokově přesunout na Roblox, který jako sociální síť vnímán není.
Pro provozovatele podobných platforem pak nemusí být problém v krátkém čase přijít s náhradním řešením, které bude ze zákazu vyňato. Co víc, zákaz naráží na další překážku, a to je přirozená kooperace dětí a rodičů. Školák požádá zaneprázdněného rodiče o přístup, ten jej bez průzkumu potenciálně nevhodného obsahu udělí. „Setkali jsme se i s případy, kdy rodič udělil přístup svému dítěti na platformu tím, že verifikoval vlastní občanku, respektive digitální identitu,“ uvedli experti TA ČTÚ.
Nejlépe prý funguje zvyšování povědomí u dětí i u rodičů. Děti by měly vědět, že obsah, který sledují, není pro jejich psychiku zdravý; stejně tak by rodiče měli dbát na to, aby měli přehled o tom, co jejich dítě na telefonu dělá. Zástupci Rady Českého telekomunikačního úřadu v čele s předsedou Markem Ebertem s navrhovaným zákazem sociálních sítí po vzoru Francie rovněž nesouhlasí.
Nepřehlédněte
Za rok dorazí mobilní evropská peněženka. Nahradí pas, řidičák a prokážete přes ní bezdlužnost
Přiklánějí se spíše k celoevropskému řešení, které bude postaveno na verifikaci věku přes Evropskou peněženku digitální identity (EUDIW) a přísnější dohled nad tím, aby jednotlivé platformy dodržovaly evropské nařízení o digitálních službách (DSA), které jim ukládá povinnost oddělit nezletilé uživatele od nevhodného obsahu a dodržovat vlastní stanovené podmínky, například umožňovat registraci pouze uživatelům nad 13 let a podobně.
