Touha po co nejlepší selfie se stala osudnou už mnoha lidem. Někteří z nich spadli ze skály. Jiní zemřeli po zásahu elektrickým proudem, když se snažili vyšplhat na střechu vlaku. Další se utopili při skákání do vody během nebezpečného přílivu. Podobných nehod přitom stále přibývá a psychologové si nad tímto fenoménem čím dál víc lámou hlavu. Stírají se snad hranice mezi virtuálním a skutečným světem? Dokážeme je od sebe ještě vůbec odlišit? Stojí patnáct minut internetové slávy za celoživotní následky?
První hazardéři se objevili v Rusku
Módní vlna nebezpečných selfie odstartovala zřejmě v Rusku, kde děti šplhaly na telefonní a televizní věže, na mosty a další podobně extrémně vysoká místa. Tam pak zkoušely různé kousky, při kterých se pochopitelně natáčely. Ostatně, že takový trend přišel zrovna z Ruska, asi nikoho příliš nepřekvapí. Internet je plný videí o ruských obyvatelích, kteří předvádí téměř nadlidské činy, přičemž velmi často hazardují s vlastním životem. Ruské úřady sice před podobným chováním už před nějakou dobou své občany varovaly, trend se nicméně začal rozmáhat po celém světě.
Mezi lety 2011 – 2017 zemřelo při pořizování selfie nejméně 259 lidí. Informaci přinesli výzkumníci z All India Institute of Medical Sciences. Vědci pečlivě prohledali místní i zahraniční zprávy. Výsledkem jejich pátrání je výše zmíněné číslo. Skutečný počet úmrtí kvůli selfie je přitom nejspíš ještě vyšší, protože výzkumníci pracovali pouze s případy, které byly oficiálně uveřejněny v médiích.
Zřejmě se jednalo primárně o indické zpravodajské zdroje, neboť právě Indie zaujímá v nelichotivém žebříčku první místo se 159 případy úmrtí. Následuje již zmíněné Rusko, pak USA a Pákistán. Nejčastěji umírali muži pod třicet let (72 %). Přirozeně se tak nabízí otázka, kam se v současnosti posunují naše životní priority.
Marek Bartík
Další dnešní články
