- Google+ byla ambiciózní snaha giganta z Mountain View vytvořit sociální síť
- Ačkoli počet uživatelů rapidně rostl, jejich zapojení bylo minimální
- Síť byla oficiálně v provozu osm let
Když se řeknou sociální sítě, každý si dnes na první dobrou představí Facebook, Instagram, X (dříve známý jako Twitter) či TikTok. Cesta k etablování sociálních sítí v rámci našich životů byla nicméně trnitá a vystavěna na mnoha neúspěších, jako byl kupříkladu MySpace (který stále funguje) nebo pokus od giganta z Mountain View známý jako Google+.
Tato síť poprvé spatřila světlo světa v roce 2011 a alespoň na začátku to vypadalo, že půjde o velký hit. Přeci jen nová služba měla za úkol propojit všechny aktivity uživatelů v rámci služeb Googlu, který pomalu, ale jistě začínal dominovat internetu nejen ve vyhledávání, ale také zábavě díky YouTube.
Pro Google se nejednalo o první pokus o sociální síť – již dříve zkoušel například Wave (2009–2010), Buzz (2010–2011) či Orkut (2004–2014), ovšem nic z toho se příliš neprosadilo. Když tedy v červnu roku 2011 dorazil Google+, nejeden technologický nadšenec získal pocit, že ta pravá sociální síť pro všechny geeky a nerdy je tady. Na své první setkání s Google+ si živě pamatuji – toho času jsem totiž pracoval na brigádě ve Skotsku a ve volném čase jsem rád prozkoumával taje nové sítě.
Od ostatních sítí se Google+ odlišoval především vytvářením komunit založených na zájmech a různých typech vztahů do takzvaných kruhů, které nebyly omezeny jen na vaše přátele. Google nicméně nedal řadě uživatelů příliš na výběr a začal propojovat s Google+ všechny své služby, díky čemuž rapidně rostl počet uživatelů – mnoho z nich se totiž do G+ přihlásilo omylem a na síti nebylo moc aktivní. Propojení s ostatními službami neslo ovoce: dva týdny od spuštění měl Google+ přes 10 milionů uživatelů a na konci roku se chlubil počtem 90 milionů uživatelů.
Uživatelé nejevili o Google+ velký zájem
V říjnu roku 2013 měl Google+ okolo 540 milionů aktivních uživatelů měsíčně, čímž se sociální síť z Mountain View stala velkým hráčem na tomto poli. Ačkoli se mohlo zdát, že podle těchto čísel je G+ úspěšný produkt, jiné metriky odhalovaly až tristní nezájem uživatelů – kupříkladu v lednu 2012 byl podle ComScore průměrný čas, který uživatel na Google+ strávil, pouhé 3,3 minuty. Oproti tomu na Facebooku v průměru uživatelé trávili 7,5 hodiny. I když se později průměrný čas strávený na Google+ zvýšil, stále se pohyboval v řádu jednotek minut.
Na tuzemské scéně se Google+ prosadil především v technologické komunitě, která jej hojně využívala. Ačkoli některé prominentní osoby české technologické scény viděly v G+ velký potenciál, také zde se setkával s nezájmem většinového publika a byl spíše uzavřenou komunitou pro několik málo nadšenců.
Existence Google+ skončila fiaskem
Problémy se zapojením uživatelů vyústily mezi lety 2014 až 2015 v personální zemětřesení, kdy šéfa projektu Vica Gundotra nahradil nejprve David Besbris a poté Bradley Horowitz. Toho času byl Google+ prorostlý v rámci většiny služeb giganta z Mountain View, což řada uživatelů nesla nelibě. Účet na Google+ byl potřeba například pro interakce s YouTube, díky čemuž si síť získala mnoho nedobrovolných uživatelů. Ti se proti hlubší integraci G+ s oblíbenou videoslužbou postavili kreativním způsobem – v komentářích se začalo objevovat ASCII-art jménem Bob, který vyjadřoval nespokojenost uživatelů s nutností využívání skomírající platformy.
Ještě v roce 2015 prošel Google+ radikální změnou – od sítě se oddělily nejpopulárnější funkce, ze kterých se stalo Google Photos a Google Hangouts, přičemž z ostatních služeb začala sociální vrstva v podobě G+ pomalu mizet. Tímto krokem byl předznamenán konec Google+, který nastal 2. dubna 2019.
Společnost se při oznámení konce Google+ odvolávala na nízké zapojení uživatelů a obtíže při vytváření a udržování úspěšného Google+, který splňuje očekávání spotřebitelů, a uvedla, že 90 % uživatelských relací ve službě trvá méně než pět sekund. Přiznala také chybu v návrhu rozhraní API, která mohla odhalit soukromé údaje uživatelů. Aplikace kvůli této chybě mohly získat přístup k údajům, které někdo s uživatelem sdílel, i když tyto údaje nebyly veřejné. Jednalo se o citlivé údaje, jako jméno, e-mailová adresa, pohlaví, věk nebo zaměstnání.
I když Google chybu nakonec opravil, teoreticky se tato zranitelnost dotýkala minimálně 500 tisíc účtů, přičemž přístup k API obsahující tuto chybu mělo 438 aplikací. Ačkoli se gigant z Mountain View dušoval, že chybu v praxi nikdo nezneužil, fakt, že zůstala bez povšimnutí přibližně tři roky, příliš mnoho důvěry v uživatelích nevzbudil.
Jak vzpomínáte na Google+ vy? Měli jste zde také svůj profil, nebo vás tato služba zcela minula? Dejte nám vědět do komentářů.
