- Speciální úprava zad nabízí unikátní způsob, jak se odlišit
- Výrobce míří na mladé, mimo jiné duální selfie kamerou s LED
- Prodává se za 11 999 Kč, a to rovnou v nadstandardní konfiguraci 12/256 GB
Už předchozí telefony řady Vivo V vsázely na selfies. Novinka v podobě modelu V23 jde o krok dále. Vpředu se totiž nachází dvě kamery, které doplňuje duální přisvětlení. Záda jsou rovněž netradiční – při dopadu UV světla změní barvu ze zlaté na modrozelenou. Jedná se o skvělý trik, kterým ohromíte nejednoho kamaráda.
S cenou 11 999 Kč zařízení spadá do střední třídy, kde to rozhodně nebude mít jednoduché. Dobrou zprávou už je ale minimálně to, že tato cenovka platí pro verzi s 12GB operační pamětí a 256GB úložištěm. Disponuje také novým čipsetem MediaTek Dimensity 920 5G nebo AMOLED displejem s vyšší 90Hz obnovovací frekvencí. Na to, jestli se jeho koupě v segmentu nadupaném konkurencí vyplatí, si odpovíme v následující recenzi.
Obsah balení
Ještě pár let zpět by obsah balení spadal do mírného nadprůměru. V dnešní době už však připomíná spíše dárkovou edici. Uvnitř se nachází vše potřebné pro používání telefonu. Kromě samotného zařízení obsahuje pecková sluchátka Vivo XE160 v hodnotě cca 300 Kč. Ta designově vychází z Apple EarPods a pro základní poslech, případně jako nouzovka, poslouží dobře. Mají 3,5mm jack a k připojení přímo k Vivo V23 bude potřeba redukce na USB-C, která naštěstí také nechybí. V ceně dostanete i plastové ochranné pouzdro a potěší rovnou z výroby nalepená fólie na displeji. Samozřejmost představuje dokumentace, nástroj pro vytažení SIM slotu a metrový kabel, který má na jedné straně USB-C a na druhé USB-A.
Vivo V23 podporuje až 44W nabíjení. Ještě lepší zprávu představuje to, že 44W adaptér dostanete v balení. Bez příplatku tak můžete nabíjet zařízení nejrychlejším možným způsobem.
Opravdová změna barvy během pár sekund
Už v našem nedávném prvním pohledu byla obšírně demonstrována možnost změny barvy zad. Pro jistotu zopakuji, že speciální vrstva existuje pouze u zlaté varianty s názvem Sunshine Gold. Černá s názvem Stardust Black má již tradiční povrch, který barvu nemění. Speciální zlatý povrch se označuje jako Fluorite AG Glass a kromě tohoto zajímavého triku schovává v rukávu ještě jedno lákadlo. Skleněná záda vůbec nezachytávají otisky prstů a nečistoty, což je vítána změna oproti řadě lesklých konkurentů.
Zpět ale k čarování. I když se pod různými úhly dá spatřit zelenomodrá, v základu má smartphone zlatá záda. Jakmile na ně dopadne UV světlo, ať už z UV svítilny nebo slunečního svitu, začne zlatá ustupovat ve prospěch zelenomodré. Obzvlášť v létě se dá očekávat, že změna bude téměř instantní. Naopak při zatažené obloze ke změně dochází pomaleji a jedná se spíše o mix zlaté, zelené a modré. Pro pořádek: fotomodul zůstává po celou dobu zlatý.
Jak můžete vidět ve fotogalerii, dá se s tím perfektně vyhrát a poslouží to jako skvělý párty kousek. Dokud bude na záda telefonu dopadat UV záření, zůstanou zelenomodrá. Po cca pěti minutách bez UV světla se začíná postupně vracet zlatá.
Design a zpracování
Plochý boční rám z kovu jako by byl dílem Applu. Zároveň i čelo s velkým výřezem připomíná iPhony (byť softwarově se tento výřez zakamuflovat nedá). I tentokrát má však opodstatnění, zde v podobě duální selfie kamery. Někteří by mohli namítnout, že už Samsung Galaxy S10+ dokázal vměstnat dvě kamery do „průstřelu“. Musíme ale brát v potaz to, že Vivo V23 patří do střední třídy. Rámečky kolem displeje jsou poměrně malé, zvlášť vzhledem k pořizovací ceně. Přední i zadní stranu chrání tvrzené sklo. Nejedná se však o Gorilla Glass, nýbrž Schott Xensation Up. Tento typ ochrany využívá Vivo také u svých vlajkových modelů jako Vivo X60 Pro. Osobně jsem odolnost skla nezkoušel, každopádně různé testy odolnosti ukazují, že na tom Schott není vůbec špatně. Výsledky jsou obdobné jako u známějších tvrzených skel.
Vystupující fotoaparát příliš nepomáhá stabilitě při položení na stůl – způsobuje poměrně výrazné viklání ze strany na stranu.
Rovněž kovová tlačítka jsou umístěna na pravé straně a mačkají se pohodlně. Ta vrchní slouží k ovládání hlasitosti, to spodní pak k odemykání či třeba zapínání zařízení. Spodní hrana hostí USB-C, hlasitý reproduktor (i přes poměrně masivní sluchátkový reproduktor se bohužel nekoná hlasité stereo) a slot na dvě nanoSIM. Paměťové karty nejsou podporovány a jak bylo zmíněno, chybí i 3,5mm audio jack.
Rozměry činí 157,2 × 72,4 × 7,6 mm a hmotnost 181 gramů. Údaje se vztahují ke zlaté variantě. Klasická černá má menší tloušťku 7,4 mm a hmotnost 179 gramů. Telefon se v ruce drží dobře a samotná kvalita zpracování patří k tomu lepšímu na trhu. Nikde se nic nehne, neprohýbá a nevrže. Musíte se však smířit s absencí zvýšené odolnosti proti vodě a prachu.
Displej a odemykání
Vivo V23 používá AMOLED od Samsungu s velikostí 6,44 palců. Rozlišení Full HD+ (1 080 × 2 400 pixelů) nepřekvapí, stejně jako hustota pixelů 408 ppi – obojí patří ke standardu trhu. Potěší vyšší 90Hz obnovovací frekvence s možností automatického přepínání podle obsahu. Dobře to funguje hlavně v systému a u systémových aplikací. Při používání se frekvence zvýší na 90 Hz, ale když pár sekund nic neděláte, sníží se na 60 Hz. Škoda jen, že většina aplikací a her běží pouze v 60Hz módu.
Svítivost dosahuje maximálně 600 nitů. Vzhledem ke konkurenci ve stejné kategorii bych si dokázal představit o něco vyšší hodnotu. Na denním světle je displej čitelný, ale jakmile začne více svítit slunce, nastává docela problém. A dá se očekávat, že s letními měsíci to bude ještě horší.
Pro odemykání zařízení jsou k dispozici klasické možnosti. Nabízí heslo/PIN/gesto, skenování obličeje pomocí 2D kamery a také čtečku otisků prstů. Nejbezpečnější a preferovanou volbu představuje optická čtečka otisků s možností naskenování až pěti prstů. Během používání jsem nenarazil na žádné problémy. Funguje rychle a spolehlivě.
Odemykání pomocí skenování obličeje není tak bezpečné, ale rozhodně nabízí větší pohodlí. Funguje velice dobře ve zhoršených světelných podmínkách. Při odemykání téměř ve tmě se zobrazí informace o možnosti zapnutí světla, které rozpoznání usnadní. Nevyužívají se k tomu duální LED na přední straně, ale místo toho se na okamžik změní tapeta displeje na bílou barvu.
Výdrž na baterii a nabíjení
Kapacita baterie činí „pouze“ 4 200 mAh, což na první pohled ukazuje na podprůměrnou výdrž. Samotná kapacita naštěstí tvoří jen jednu z několika proměnných, které mají vliv na skutečné výsledky. A praxe je příjemným překvapením. Druhý den odpoledne mi obvykle zbývalo přes 20 procent baterie. V průměru byl po tuto dobu zapnutý displej čtyři hodiny, nechybělo ani několik desítek minut hraní her či sledování YouTube. Funkci Always-on jsem nechal aktivní, jas displeje a obnovovací frekvence byly nastaveny na automat.
| Naměřená rychlost nabíjení 44W adaptérem | ||||
| Úroveň | 30 % | 50 % | 80 % | 100 % |
| Čas | 10 minut | 19 minut | 35 minut | 60 minut |
Přibaleným 44W FlashCharge adaptérem nabijete telefon z 1 na 50 % lehce pod dvacet minut. Kompletní nabití trvá hodinu. Detailnější výsledky jsou k dispozici v tabulce výše. Bezdrátové nabíjení bohužel není podporováno.
Hardware a funkce
Roli čipsetu má na starosti MediaTek Dimensity 920, který můžeme vídat v telefonech teprve pár měsíců. Premiéru měl nedávno u Realme 9 Pro+.
Vivo se rozhodlo na český trh nepřivézt základní paměťové verze. V nabídce má pouze variantu s 12GB RAM a 256GB úložištěm, které se nedá rozšířit pomocí microSD karet. Osobně bych uvítal i slabší konfigurace za atraktivnější cenu. Možnost volby je vždy lepší, obzvlášť pokud člověk nevyužije takto velké úložiště, o operační paměti ani nemluvě.
Systém, čipset a konstrukce
Rozměry: 157,2 × 72,4 × 7,6 mm, hmotnost: 181 g, zvýšená odolnost: ne
Displej, konektivita a baterie
5G: , NFC: , Bluetooth: 5.2, Wi-Fi: 802.11 a/b/g/n/ac (2,4 a 5 GHz), GPS: , konektor: USB-C
Baterie: 4200 mAh, rychlé nabíjení: , bezdrátové nabíjení:
Fotoaparáty
Rozhodně jsem byl na nový čipset zvědavý. V AnTuTu jsem naměřil 489 125 bodů, tedy téměř stejně jako u oblíbeného modelu Samsung Galaxy A52s 5G, který používá Snapdragon 778G. Dále jsem Vivo V23 testoval v benchmarku Geekbench 5, kde v Single-Core dosáhl na 734 bodů a v Multi-Core na 2 132 bodů. 3D Mark Wild Life pak vykázal 2 295 bodů.
MediaTek Dimensity 920 mile překvapil stran emitovaného tepla. Během 20minutového testu Wild Life se tělo vůbec nezahřívalo – maximální teplota byla jen 33 stupňů Celsia. Throttling se v podstatě nekonal a během testování udržoval telefon konstantní výkon.
Operační systém
Rovnou z krabice běží zařízení na nadstavbě Funtouch OS 12, která staví na Androidu 12. S velkými aktualizacemi v budoucnu se spíše nedá počítat. Vivo zmiňuje tříletou podporou jen u svých vlajkových modelů řady X. U Vivo V23 to bude rozhodně méně, pokud teda čínská společnost nezmění v budoucích měsících strategii.
Graficky není nadstavba Funtouch OS 12 extrémně odlišná od čistého Androidu, jak to třeba můžeme vídat u Samsungu nebo Xiaomi. Obecně se jedná o docela jednoduchou nadstavbu. Bohužel jsem při testování narazil na několik větších či menších neduhů. V první řadě mě nemile překvapily pomalé animace napříč systémem. Naštěstí se tohle dá vyřešit poměrně jednoduše ve vývojářském nastavení, kde se dají animace zrychlit.
Další věc, která zamrzí, jsou nepřesné nebo nekvalitní překlady. Vivo oficiálně vstoupilo na český trh s telefony, které měly Android 10. Těžko se to dá o dvě velké aktualizace později omluvit. V některých případech absolutně nedávají smysl, jako třeba u automatického přepínání obnovovací frekvence, které se ve Funtouch OS 12 dá nalézt pod pojmem „Chytré přepnutí hovoru“. Dalším příkladem může být portrétní foto režim, který se nazývá „Na výšku“, ale samozřejmě můžete bez problémů pořizovat snímky s rozmazaným pozadím i na šířku.
Přímo v systému jsem také bohužel narazil na několik bugů. Jednou za čas se v notifikační liště zasekne oznámení, které se nedá odstranit jinak než kompletním odebráním práv k zobrazení notifikací u dané aplikace. Docházelo i k nevyvolanému restartování zařízení. Fotoaplikace má poměrně dost funkcí, avšak má docela problémy s přepínáním fotoaparátů. Nejenže se při tom občas sekne na pár sekund, ale několikrát během testování přestala zcela fungovat. Pro vyřešení problému přitom stačí jen aplikaci restartovat.
V neposlední řadě je tu systémová aplikace Inteligentní zrcadlení, která neustále nabízí možnost připojení k jiným zařízením na stejné Wi-Fi síti pro účely zrcadlení obsahu. V mém případě několikrát denně vyskakovaly notifikace o možnosti připojení k televizi a dalším dvěma zařízením, která podporují funkci Google Cast. Nejhorší je to, že aplikace se nedá odinstalovat, funkce se nedá vypnout a notifikace se nedají deaktivovat – mohou se maximálně ztišit.
Je to rozhodně škoda, protože většinu času funguje nadstavba dobře. Tyto neduhy ji však sráží a těžko se to dá v dané cenové kategorii prominout, obzvlášť když se Vivo tváří jako prémiová značka a sesterské společnosti Realme a donedávna i OnePlus v levnějších telefonech nabízí vyladěnější prostředí.
Fotoaparát a video
Hlavní důvod pro pořízení tohoto modelu nalezneme na přední straně. Řeč je o dvou kamerách pro autoportréty, které doplňují dvě LEDky. Zadní strana nabízí poměrně standardní sestavu tří fotoaparátů, mezi nimiž nechybí širokoúhlý objektiv a makro kamerka. Fotovýbava konkrétně čítá následující:
- selfie kameru s 50 Mpx a ohniskovou vzdáleností 23 mm, světelností f/1.8 a automatickým ostřením
- sekundární 8Mpx širokoúhlou selfie kameru s úhlem záběru 105°, ohniskovou vzdáleností 18mm a světelností f/2.3
- a vzadu 64Mpx hlavní fotoaparát s ohniskovou vzdáleností 25 mm, světelností f/1.9 a fázovým ostřením
- 8Mpx širokoúhlý s úhlem záběru 120˚ a světelností f/2.2
- 2Mpx makro se světelností f/2.4
Kvalitnějším autoportrétům ve zhoršených světelných podmínkách pomáhá dvoutónové bodové osvětlení dvěma LED světly. Funguje to velice dobře, obzvlášť ve spojení s hlavní selfie kamerou, která má automatické ostření a oproti konkurenci větší snímač, tudíž i produkuje kvalitnější snímky za horších světelných podmínek. Širokoúhlá selfie kamera už k fungování potřebuje více světla a pokud se spolehnete jen na dvě LEDky, musíte už počítat s výrazným šumem a velkou ztrátou detailů.
U přisvícení na přední straně se dá vybrat ze tří různých teplot barev. Výchozí nastavení doplňuje ještě studená bílá a teplá žlutá. Výsledný rozdíl není příliš velký – LEDky nejsou tak výkonné, aby se barevná teplota výrazně promítla. Za denního světla dělá selfie kamera detailní fotografie s perfektními barvami. Naopak u té sekundární se barvy ze snímků vytrácí a pevné ostření zrovna nepomáhá. Pro skupinová selfies ale poslouží dobře díky velkému úhlu záběru.
Širokoúhlý fotoaparát na zadní straně na tom bohužel není o moc lépe. Detaily se slévají a ostrost některých fotek je velmi špatná. Alespoň barvy na tom nejsou tak špatně. Makro kamera existuje spíše jen do počtu jako marketingový tahák. Nic světoborného se z ní vymáčknout nedá. Naštěstí to vše zachraňuje hlavní 64Mpx fotoaparát. Jím pořízené fotky jsou ostré, plné detailů i za horších světelných podmínek a barvy odpovídají realitě.
Tip: všechny testovací snímky v plném rozlišení naleznete zde
Noční režim disponuje v podstatě jen jednou možností snímání, kdy se smartphone drží 2 sekundy v ruce. A i s telefonem ve stativu se expoziční čas nezvýšil, podobně jako to nabízí řada jiných smartphonů. Obecně je noční režim nekonzistentní: při některých snímcích se nedá téměř poznat rozdíl oproti klasickému režimu, o pár minut později na jiném místě vytvoří zcela nereálný snímek. Obecně jsem za zhoršených světelných podmínek raději volil klasický režim.
Videa lze nahrávat až ve 4K rozlišení při 30 fps. Pokud však chcete přepínat během natáčení fotoaparáty, musíte se smířit s Full HD rozlišením při 30 fps. Stejné rozlišení pak dovoluje natáčení i při 60 fps. K samotné kvalitě se toho nedá napsat příliš negativního – nahrané video odpovídá tomu, co dokážou ostatní v této cenové kategorii. Rozhodně Vivo nezklame. Pravda, párkrát během testování zazlobilo automatické ostření. Vidět to ostatně můžete v testovacím videu. Stačilo však párkrát telefonem pohnout a poté již zaostřil správně.
Závěrečné hodnocení
Vivo V23 to nebude mít v nabité konkurenci jednoduché. Vsází hlavně na ty, kteří se neobejdou bez pořizování autoportrétů. Hlavní fotoaparát na přední straně ve spojení s duálním LED přisvícením se postará, aby selfies vypadala vždy dobře. Velmi dobrý je hlavní fotoaparát na zadní straně, se kterým budete chtít pořizovat většinu snímků. Oba širokoúhlé fotoaparáty jsou ale spíše do počtu a kvalitou poměrně dost ztrácí. Pozitivně překvapí výdrž baterie a rychlé nabíjení.
Netradiční povrchová úprava zaujme a změna barvy je zdařilou párty fintou. Na Vivo V23 se navíc téměř neusazují otisky prstů. Obecně potěší perfektní zpracování a bohatý obsah balení. Výkon odpovídá střední třídě, navíc uživatelé mají k dispozici velkorysou 12GB RAM a 256GB úložiště. Na druhou stranu bych uvítal, kdyby byla na výběr levnější verze s 6 či 8 GB RAM a 128GB úložištěm, protože 11 999 Kč za jedinou u nás dostupnou konfiguraci není zrovna málo. Za identickou cenu se dá z české distribuce pořídit například Samsung Galaxy S20 FE, který disponuje mnohem lepší výbavou, případně může být skvělou levnější alternativou i oblíbený Samsung Galaxy A52s 5G.
Navíc se nejedná o bezchybné zařízení. Nejvíce problémů jsem zaznamenal s nadstavbou Funtouch OS 12, ať už se jednalo o kolikrát nesmyslný překlad, podivně fungující obnovovací frekvenci u aplikací, nebo bugy. U displeje bych uvítal vyšší svítivost. Nepotěší ani absence 3,5mm audio jacku nebo slotu na microSD kartu. Mezi slabiny by se daly zařadit i chybějící voděodolnost nebo bezdrátové nabíjení, které už se v této cenové relaci u několika smartphonů objevují pravidelně. Vivo V23 objektivně těží hlavně z kvalitní přední kamery, díky níž by mohlo zabodovat u mladší generace.
Vivo V23 5G
Klady
- skvělý selfie fotoaparát
- duální LEDky na přední straně
- netradiční design
- bohatý obsah balení
- skvělá výdrž na baterii
- dobrý hlavní fotoaparát
Zápory
- chyby v nadstavbě Funtouch
- špatné výkony širokoúhlých fotoaparátů
- zbytečná makro kamera
- nižší svítivost displeje
- chybí bezdrátové nabíjení
- absence 3,5mm jacku
