- S koncem prázdnin se děti vracejí do škol, ale také do třídních chatů a světa sociálních sítí
- Kyberšikana, falešní spolužáci i podvodné odkazy: rizik na internetu stále přibývá
- Pozor by si měly dát nejen děti, ale také rodiče – třeba při sdílení fotek z prvního školního dne
Za pár dní skončí letní prázdniny a děti se vrátí do škol. Vedle nových učebnic, aktovek a sešitů se ale opět naplno rozjede i jejich digitální život. Třídní skupiny na WhatsAppu, nové účty, sociální sítě nebo nástroje umělé inteligence přinášejí nejen užitek, ale také několik rizik, na která je dobré děti připravit. Kyberútočníci si totiž děti jako ideální oběť vybírají stále častěji.
ℹ️ Stačí jeden klik! Přidejte si nás mezi mezi preferované weby, případně nás sledujte v Google Zprávách, nebo na Seznam.cz
Kyberšikana? Jen špička ledovce
Ještě před několika lety se spolužáci většinou rozloučili po vyučování a další den se znovu potkali ve škole. Dnes ale velká část jejich komunikace pokračuje online. Ve třídních skupinách se řeší domácí úkoly, změny rozvrhu nebo různé organizační věci. Stejné prostředí se ale může snadno změnit v místo, kde se někdo stane terčem posměšků nebo je z kolektivu cíleně vylučován.
Odborníci často varují před vzrůstající kyberšikanou, která je vzhledem k nadužívání smartphonů logickým, ač nepříjemným důsledkem. Důležité proto je, aby děti věděly, že podobné situace nemusí řešit samy. Pokud se někdo začne chovat podezřele, vyhrožovat nebo je nutit k něčemu, co jim není příjemné, měly by se obrátit na rodiče nebo jiného dospělého.
Pozor na odkaz od „spolužáka“
Kyberšikana je ale pouze špičkou ledovce toho, co ratolesti na internetu číhá. S návratem do školy se také rozjedou nové třídní skupiny a děti budou navazovat nové kontakty. A právě důvěru mezi spolužáky mohou zneužít podvodníci. Zpráva nemusí přijít od neznámého člověka. Může se tvářit jako odkaz na školní materiály, zajímavou soutěž nebo třeba žádost o rychlou pomoc.
V některých případech se útočník může vydávat přímo za spolužáka nebo jiného známého – případy, kdy dojde k odcizení účtu neuváženým kliknutím na anketu či odkaz, znají dost dobře i dospělí. Podvody navíc díky generativní umělé inteligenci získávají novou úroveň. Není už příliš složité vytvořit přesvědčivě znějící zprávu, falešnou fotografii nebo dokonce hlasovou nahrávku. Děti by proto měly vědět, že ani známý hlas nebo profilová fotografie dnes nemusí znamenat, že komunikují se skutečnou osobou.
„Většina dětí a dospívajících se setkala alespoň s nějakou formou potenciálně škodlivého obsahu online, jako jsou konspirační teorie, obsah propagující extrémní hubenost nebo pornografie pro dospělé. Téměř dvě třetiny (66,6 %) se alespoň jednou setkaly s nenávistným obsahem na internetu. Většinu škodlivého obsahu děti najdou neúmyslně,“ stojí v červnovém výzkumu Masarykovy univerzity v Brně.
AI může pomáhat, ale nemusí vědět všechno
Umělá inteligence se mezitím stala běžnou součástí školního života. Děti ji využívají při psaní referátů, překladech, vysvětlování učiva nebo řešení domácích úkolů. Problém může nastat ve chvíli, kdy do chatbotu bez rozmyslu nahrají fotografii pracovního listu, celý školní dokument, konverzaci se spolužáky nebo osobní údaje. I zde by mělo platit jednoduché pravidlo: než něco odešlu, měl bych vědět, komu a proč to vlastně posílám.
Stejně tak je dobré připomínat, že odpověď od AI nemusí být automaticky správná. Chatbot může pomoci s vysvětlením látky, ale neměl by nahradit vlastní přemýšlení ani ověřování informací. Při současném nadužívání umělé inteligence různé vědecké studie potvrzují, že uživatelé jednak leniví, ale také svým způsobem hloupnou a současně emočně hrubnou. Chatbot vám totiž nikdy neřekne „tohle bys měl zvládnout sám, bez mé pomoci“. Jeho hlavním cílem je vyřešit příkaz, který dostane.
Varování i pro rodiče
Výše zmíněná rizika by měla zažehnout v hlavách rodičů alespoň malý vykřičník. Alespoň malá rozmluva a upozornění na možné problémy, které mohou děti v online prostředí potkat. Nejde přitom o to dítěti zakázat internet, sociální sítě nebo mu zabavit telefon. Mnohem důležitější je alespoň občasná rozmluva a upozornění na možné problémy, které mohou děti v online prostředí potkat.
Dobré je s nimi probrat například to, že hesla ani ověřovací kódy se nikomu neposílají, podezřelé odkazy není nutné otevírat a člověk na druhé straně obrazovky nemusí být vždy tím, za koho se vydává. Užitečné je také nastavit si soukromí na sociálních sítích a vysvětlit dětem, proč není dobré veřejně sdílet příliš mnoho informací o sobě, své škole nebo každodenním režimu.
Zajímavé přitom je, že už od příštího školního roku by se měl přístup k mobilům ve školách výrazně změnit. Vláda Andreje Babiše navrhla plošný zákaz používání telefonů a dalších podobných zařízení v mateřských a základních školách i na nižších stupních víceletých gymnázií a konzervatoří. Omezení by se netýkalo jen samotné výuky, ale také souvisejících aktivit, jako jsou družiny, školní kluby či jídelny.
Počítá se ale s výjimkami například ze zdravotních důvodů, kvůli speciálním vzdělávacím potřebám nebo v případě, kdy telefon využije škola přímo při výuce. Návrh zatím prochází legislativním procesem, takže jeho konečná podoba se ještě může změnit, účinnost je však navržena od 1. září 2027.
Jakub Fišer
Další dnešní články
