- Pokud si nehlídáte účty za využívání AI, mohou se částky vyšplhat do závratných výšin
- Své by o tom mohla vyprávět jedna nejmenovaná korporace
- Její zaměstnanci za jediný měsíc utratili v přepočtu přes 10 miliard korun za Claude AI
Asi žádná větší či menší firma nechce zaostat v rámci technologického vývoje, přičemž pro korporace to platí dvojnásobně. Obzvláště v případě, kdy je zde byť jen zdánlivá možnost, jak ušetřit náklady. To je také případ umělé inteligence, se kterou společnosti hojně experimentují. Někdy ale zapomenou včas stanovit jasná pravidla, což může vést až k nechtěné katastrofě, jako třeba v případě Samsungu, kdy zaměstnanci citlivá firemní data svěřili do rukou veřejné verzi ChatGPT. Jedna nejmenovaná korporace ale vinou špatně nastavené interní politiky přišla o překvapivě velký balík peněz.
Pořádně mastný účet za využívání AI
Podle zpráv údajně jedna nejmenovaná společnost omylem utratila za jediný měsíc půl miliardy dolarů (cca 10,5 miliardy korun) za službu Claude AI, protože zapomněla nastavit limity pro využívání licencí Claude pro své zaměstnance. Toto překvapivé odhalení přinesl server Axios, který tvrdí, že americké korporace začínají pociťovat dopady vysokých výdajů na umělou inteligenci. Ve zprávě se konkrétně uvádí, že „konzultant v oblasti umělé inteligence sdělil serveru Axios, že jeden z jeho klientů nedávno utratil půl miliardy dolarů za jediný měsíc, protože nezavedl limity pro využívání licencí na službu Claude pro zaměstnance“.
Nedávné zprávy ukazují, že pokud člověk nedává pozor, mohou se výdaje na umělou inteligenci rychle vyšplhat do závratných částek, ale půl miliardy dolarů rozhodně není zanedbatelná částka. V dubnu se jeden zákazník Google Cloud mohl „pochlubit“ účtem na 18 tisíc dolarů (cca 375 tisíc korun), přestože měl v rozpočtu pouze 7 dolarů (zhruba 150 korun), a to v důsledku narušení bezpečnosti. Na začátku května tvůrce OpenClaw odhalil, že za jediný měsíc utratil 1,3 milionu dolarů (přibližně 27 milionů korun) za tokeny OpenAI API.
Podle posledních informací se při zavádění umělé inteligence ve firmách objevilo několik problémů: zaměstnanci ji využívají spíše k automatizaci nudných a rutinních úkolů, které neradi dělají, než k vykonávání hodnotné či smysluplné práce, přičemž není výjimkou, kdy se AI ptají i na banality, například na předpověď počasí. I když se možná nikdy nedozvíme, která společnost údajně minulý měsíc utratila za Claude AI 500 milionů dolarů, samotný rozsah této částky vylučuje všechny, kromě těch nejvýznamnějších globálních korporací.
