- Čínské Xiaomi fušuje i do robotiky – představilo robopsa
- Tento výkvět moderních technologií jsme si mohli vyzkoušet i v České republice
- CyberDog umí chodit i panáčkovat, limituje ho však výdrž a nepraktické nabíjení
V srpnu loňského roku Xiaomi uvedlo svého robotického psa jménem CyberDog na domácím čínském trhu. Stroj slibuje programovatelné pokyny a využití v průmyslu i u koncových zákazníků. Aktuální plány pro první generaci však hovoří pouze o limitované výrobě a také cena není nejnižší – v přepočtu přes 42 tisíc Kč s DPH.
Xiaomi CyberDog v pražských ulicích
Na papíře a v marketingových materiálech vypadá CyberDog velmi zajímavě až revolučně. Jaký je ale naživo? Měli jsme možnost si s ním hodinu hrát v „pražském Silicon Valley“, tedy v byznys parku na Chodově. Pokud o tomto robůtkovi slyšíte vůbec poprvé, jde o zařízení vzdáleně připomínající modifikovatelného robopsa jménem Spot od amerického Boston Dynamics. Sluší se napsat, že vůbec poprvé jsme měli CyberDoga možnost vyzkoušet letos v únoru na Mobile World Congressu v Barceloně, nicméně zde jsme jej nemohli ovládat, ale pouze se dívat, co s ním zaměstnanec Xiaomi provádí. Dnešní dojmy už ale jsou o poznání osobitější.
Xiaomi CyberDog váží 21 kilogramů a je vyroben z kovu, avšak vnějšek tvoří umělohmotné pláty. Stěžejními prvky jsou potom čtyři shodné končetiny a hlava s LED osvětlením, sadou kamer pro nahrávání a senzory, které slouží pro rozpoznávání vzdálenosti mezi objekty a také vyrovnávání rovnováhy při pohybu.
K čemu je takový robopes dobrý?
Matka všech otázek, na kterou musí být marketéři Xiaomi již alergičtí. Než se pokusíme o rozřešení, projděme si ještě v jednoduchosti to, co všechno vlastně robot umí. Hlavní funkcí je pohyb. Čtyřnohý pomocník má pět stylů chůze, kam patří rychlejší i pomalejší poklus nebo několik typů poskakování. Nejvyšší možná rychlost činí 11,5 km/h.
CyberDog je založen na platformě Nvidia Jetson Xavier NX (384 jader CUDA, 48 jader Tensor a 6 jader ARM Carmel) s podporou AI. Vysoký výkon slouží pro zpracování dat z kamer a senzorů v reálném čase.
Zbývající kreace vychází z jednotlivých typů pohybu a slouží čistě pro efekt. Elektrický mazlíček dovede podat packu, panáčkovat, kroutit se ze strany na stranu, a dokonce se i překulit ze stoje na záda a zpět. Z toho vychází, že hlavní využití najde v transportu nákladu, byť o maximální hmotnosti 3 kilogramy.
Po mém soudu je druhým nejzajímavějším využitím funkce nahrávání obrazu a zvuku. Napadá mne tedy například střežení objektu či pracovníků v něm, anebo kontrolování dostatečných rozestupů v době pandemie. Kromě dvou kamer nechybí ani mikrofony, které může majitel využít pro hlasové pokyny. Ty jsme si však vyzkoušet nemohli, protože demo model zapůjčený do Česka je nemá naprogramované. A i kdyby měl, zatím jsou pouze v čínštině.
Kde má takový robot limity?
Správně tušíte, že kyselým jablkem je v tomto případě výdrž. Podle dostupných informací se pohybuje od 60 do 160 minut, což pro potřeby přenášení zásilek nebo monitoring rozsáhlé továrny není úplně ideální. Nicméně jde o první takový počin čínské značky, takže do budoucna alespoň ví, co vylepšit.
V praxi je možná ještě než samotná výdrž horší nabíjení. Baterii sice jde vyjmout a nahradit novou, nabitou, nicméně v běžném provozu se robopes dobíjí přes USB-C port pod krytkou na hřbetě a v balení najdete jen 67W nabíječku. Celý proces doplnění energie tak zabere 80 až 120 minut. To upřímně řečeno není žádná hitparáda a s trochou nadsázky se dá říct, že kdejaký mobilní telefon se nabíjí rychleji.
Pakliže byste měli pro takovou mašinu využití, nejspíš máte pro tuto chvíli smůlu. Jak již bylo mnohokrát řečeno, zařízení se u nás oficiálně neprodává a ani nebude. Kus, který jsme mohli pro účely testu vyzkoušet, byl zapůjčen přímo z Číny. Netřeba ale házet flintu do žita – případný úspěch tohoto počinu může znamenat, že robotů od Xiaomi bude víc.
