Elon Musk často prohlašuje, že když člověk ráno vstává, měla by ho z tepla postele vystrkovat touha po úžasné budoucnosti. Pro původem jihoafrického miliardáře je takovým snem to, že se lidstvo stane multiplanetárním druhem.
K této myšlence se Musk dopracovával nějakou dobu. Původně měl za cíl dopravit na Mars skleník, ve kterém by žily rostliny. Chtěl tím vylepšit obraz rudé planety v očích veřejnosti a znovu zažehnout touhu po dobývání vesmíru, která šla v posledních dekádách stranou.
Poté, co se mu podařilo prodat svůj startup Zip2 společnosti PayPal, vložil z nabytých peněz rovných 100 milionů dolarů (přes 2,2 miliardy Kč) do společnosti SpaceX. Její kousky jste možná již zaznamenali – specialitou společnosti je přistávat s prvním stupněm rakety na plovoucí plošině v oceánu.
Firma se zaměřuje především na efektivní využívání zdrojů, takřka veškeré používané díly si sama navrhuje a vyrábí, a díky tomu se jí podařilo oproti ostatním společnostem snížit náklady na stavbu a start rakety na jednu desetinu ceny.
Muskovým dlouhodobým snem je na Marsu vybudovat základnu, která lidem umožní planetu obývat trvale. Sám by ji pak rád navštívil, vrátil se zpět na Zemi, a poté na rudou planetu odcestoval nastálo a zemřel na ní.
Prvních 10 000 dnů na Marsu
Do té doby však uplyne ještě mnoho času, nicméně kanál Venture City na YouTube zveřejnil patnáctiminutové video, které popisuje prvních 10 000 dnů na Marsu.
Příběh začíná v dubnu roku 2025, kdy prvních pět lodí Starship přistane na čtvrté planetě sluneční soustavy, na pohoří Erebus Montes. V tuto chvíli nejsou na palubě žádní lidé, pouze roboti, kteří mají připravit místo pro první osadníky. Ti se mají na planetu dostat za dva roky, kdy se otevře zhruba tříměsíční okno, během kterého jsou si planeta Země a Mars nejblíže, a cesta tak trvá šest měsíců.
Na místo přivážejí přístroje, které mají zajistit přežití lidského druhu na dosud nehostinné planetě. Součástí zásob jsou solární panely o rozloze sedmi fotbalových hřišť, sušené jídlo, kyslík, zdravotnické potřeby, ale i zařízení, která si poradí s produkovaným odpadem po příletu lidí.
Jedna z prvních pěti lodí Starship má na své palubě čtyři satelity Starlink, které jsou vypuštěny ještě před tím, než loď sestoupí k povrchu planety.
Veškerou energii budou přístrojům dodávat výše zmíněné solární panely, které jsou však na Marsu o 57 % méně účinné než na Zemi.
Tvůrci videa počítají s tím, že na rudou planetu poletí i roboti vyrábění společností Boston Dynamics, která pravidelně překvapuje svou rychlostí vývoje podobných strojů. Spolu s dalšími stroji se roboti pustí do úpravy povrchu, kde následně vyroste základna pro lidstvo.
Vědecká zařízení také začínají provádět experimenty, přičemž probíhají i vrty hluboko pod povrch planety, kde se nachází zmrzlá voda. Ta je pak s oxidem uhličitým, získávaným z atmosféry planety, pomocí tepla a tlaku přetvářena na kyslík, vodu a methan, který bude sloužit jako palivo.
První lidská posádka už v roce 2027?
V červnu 2027 pak na Mars přilétají první dvě lodě Starship s lidskou posádkou čítající 30 osob, které jsou doprovázeny dalšími deseti zásobovacími loděmi, jež vezou dostatek životních potřeb.
Jak lze očekávat, první obyvatele tvoří astronauti, inženýři a vědci. Ti mají za dva roky přijít na to, jak na planetě přežít dlouhodobě, než přiletí další lidé. Během prvního týdne by si pak měli zvyknout na pobyt na planetě poté, co jim během několikaměsíční cesty výrazně zeslábly svaly.
Domovem je jim prozatím loď Starship, která je chrání před venkovními teplotami -63 °
Díky zhruba třetinové gravitaci oproti Zemi mají astronauti výhodu při práci s těžkými předměty. Má to ale i stinnou stránku, při návratu na Zemi potřebují robotickou oporu těla, jelikož je atrofované svaly při zemské gravitaci neudrží ve vzpřímené poloze.
Stavebním materiálem by se na Marsu mohla stát půda planety, kterou by měla být schopna využít 3D tiskárna, jež by následně „vytiskla“ stěny domů. S lidmi na planetu také přiletěly geneticky upravené rostliny, které nyní inženýři sázejí do marsovské půdy. Bakterie by pak měly vyrobit dostatek dusíkatých hnojiv, jež budou vyživovat rajčata, kukuřici, fazole, žito a brambory pěstované na planetě.
Tvůrci také předpokládají, že v této době bude SpaceX vyrábět dvě lodi Starship týdně, přičemž cena výroby jedné bude pouhých 5 milionů dolarů (100 milionů Kč). Každé dva roky a dva měsíce by pak mělo k Marsu odletět 216 lodí. Doba, kdy je Mars a Země ve vzájemně optimální poloze, a je tedy ekonomické uskutečnit start, může být během dvou let pouhých 12 dní, přičemž každý den se může jednat o optimální okno od 30 minut po dvě hodiny.
Prvních 30 obyvatel Marsu se následně vrátí zpět na Zemi, v červenci 2029 pak přiletí nových 76 obyvatel. Mezi nimi jsou architekti, ale i čtyři milionáři, kteří si za výlet zaplatili. Převážnou většinu však mají tvořit vědci a botanici, díky čemuž si mohou obyvatelé dopřát první salát vypěstovaný na jiné planetě než Zemi.
V této době také začíná stavba prvních obytných kupolí, které chrání obyvatele před radiací, pro jejichž stavbu je použita půda planety a odpad z rostlin, který funguje jako lepidlo. Uvnitř nich je následně umístěn nafukovací prostor, který zajišťuje další vrstvu ochrany.
Amazon na Marsu
V srpnu roku 2031, tedy po 1520 dnech, co na planetě přistáli roboti, dosahuje populace Marsu 166 obyvatel. Ti jsou již téměř soběstační v oblasti výroby potravin. O další dva roky později již na planetě přistávají lodě dalších vesmírných společností a tvůrci nezapomínají ani na Jeffa Bezose a jeho firmu Blue Origin.
V této době je také zaregistrována internetová doména www.amazon.mars. Amazon byl měl zpočátku dodávat zboží vesmírným agenturám, později i samotným obyvatelům planety. V tomto roce také umírá první člověk na Marsu. Jeho popel je následně rozprášen po povrchu planety.
V listopadu 2035 jsou Země a Mars nejblíže k sobě, kdy cesta trvá pět měsíců, namísto běžných sedmi. Na Marsu také vzniká první nemocnice.
V roce 2037 je na Marsu již přes 1500 obyvatel, mnozí z nich již považují rudou planetu za svůj domov. Koná se také první svatba.
První Marťan i „nudná“ společnost
V roce 2040 na Marsu přistává další ze společností Elona Muska The Boring Company. Ta testuje možnosti výkopu tunelů pro dopravu napříč planetou. Vznikají také ambasády různých států, jež na planetě tvoří malé osady. Také se rodí první dítě, jež je podrobeno důkladnému zkoumání vlivu podmínek planety na lidský organismus.
Roku 2042 tvoří populaci již 7040 osob a vzniká první politický systém. V tomto roce má být dle tvůrců také otevřena první restaurace, která bude na svém menu nabízet jídlo „vytisknuté“ na biotiskárně.
Rok 2044 značí snahy o vybudování fúzního reaktoru, který má znatelně snížit závislost na solárních panelech, které na planetu přilétají s každou další várkou lodí Starship.
V roce 2046 je člověkem pokořena nejvyšší hora Marsu Olympus Mons (Hora Olymp), jejíž výška dosahuje 21 kilometrů. Cesta na její vrchol trvá 9,5 měsíců a má za úkol vyzkoušet odolnost skafandrů. Na planetě také vznikají první školy.
Rok 2048. Na Marsu je již přes 68 000 obyvatel a plně autonomní stanice od firmy Blue Origin přilétá k Marsu, přičemž z asteroidů těží vzácné prvky, vyrábí produkty, jež následně posílá k povrchu planety. Díky tomuto postupu nedochází ke znečištění atmosféry.
Na Marsu je také otevřena první továrna Tesly, která se zaměřuje na recyklaci baterií a samozřejmě také na výrobu vozů.
V roce 2051 je na planetě již 141 000 lidí. Velké těžařské a výrobní společnosti posílají na planetu své manažery, státy zase své diplomaty. Obyvatelé planety jsou v této době již plně soběstační. Pokud by došlo k přerušení dodávek materiálu ze Země, planeta by se dále rozvíjela, ačkoliv velmi pomalu. Na Zemi je totiž stále závislá kvůli dodávkám pokročilé elektroniky.
V roce 2053 obývá Mars přes 300 000 lidí. První člověk narozený na Marsu se letí podívat na Zem, přičemž potřebuje exoskeleton, který pomáhá jeho tělu zvládnout větší gravitační sílu. Na Marsu začíná pomalu bujet život mimo laboratoře a v půdě se uchycuje první semínko trávy…
Jaké by to bylo, kdyby…
Působivé video vás zaručeně na 15 minut vytrhne z aktivit běžného dne a dovolí vám fantazírovat nad tím, jaké by to bylo, kdyby se nabízený scénář opravdu vyplnil.
Jedná se však o velmi optimistický scénář, nemáme ovšem nic proti kladení si ambiciózních cílů. Otázkou také zůstává, zda se bude osidlování Marsu vyvíjet právě takto, Elon Musk například u Joe Rogana prohlásil, že je nejdříve nutné Mars oteplit. Jedním ze způsobů by mohlo být odpalování jaderných hlavic na pólech planety, což by také mělo pomoci k vytvoření atmosféry. Na uskutečnění této kontroverzní myšlenky prý ale potřebuje přes 10 000 atomových hlavic.
