Včera v podvečer místního času zažila vesnička Boca Chica v Texasu jednu z nejzajímavějších podívaných, jakou měli fanoušci kosmonautiky možnost za poslední roky vidět. SpaceX totiž otestovala prototyp Starship v reálné velikosti a provedla s ním simulaci přistávacího manévru.
Fuel header tank pressure was low during landing burn, causing touchdown velocity to be high & RUD, but we got all the data we needed! Congrats SpaceX team hell yeah!!
— Elon Musk (@elonmusk) December 9, 2020
Ačkoliv Starship SN8, jak je prototyp označován, kvůli nízkému tlaku paliva nakonec při posledních vteřinách přistání explodovala, je celý test považován za úspěch a dosažení dalšího velkého milníku. Tím předchozím bylo „pouze“ 150metrové „poskočení“ o poznání menšího prototypu.
Když raketa padá naplocho
Raketa měřící na výšku 50 metrů, což je pro představu velikost asi 16patrového domu, dosáhla během testu výšky přibližně 12,5 km. V závěru stoupání postupně došlo k vypnutí trojice motorů Raptor (finální Starship jich bude mít 6), čím započala nejnáročnější část včerejšího testu, a to sice přetočení na bok.
Starship totiž, na rozdíl třeba od současného Falconu 9, má k Zemi klesat „naplocho“, bokem napřed. Manévr nazývaný někdy jako „belly flop“ má za cíl raketu výrazně zpomalit bez nutnosti k tomu plýtvat palivo na zpětný zážeh motorů. Neméně významným účelem manévru je ale také zabránění přílišnému zahřívání pláště rakety v důsledku tření v atmosféře. Starship tak díky nižší návratové rychlosti bude moci fungovat bez masivního tepelného štítu, který by jinak zhoršoval její letové schopnosti a především zpomaloval proces znovuvyužití.
Náročný manévr se každopádně prototypu povedl a Starship se opravdu řízeně a pomalu snášela k zemi bokem napřed. Kousek nad zemí se pak prototyp dokonce zase narovnal zpátky do vertikální polohy. Je třeba si uvědomit, že Starship k tomuto manévru využívá pouze aerodynamická křidélka a proudění vzduchu. Drobné vyrovnávací trysky mají v tomto manévru spíše asistenční roli, svůj význam však má i naklápění motorů. Obrovskou roli pak má samozřejmě software, který raketu stabilizuje a přesně vypočítanými pohyby mění náklon křidélek.
Zde je zajímavé zmínit, že ovládání je zajišťováno elektricky, nikoliv hydraulicky. Vzhledem k sílám působícím na křidélka je třeba dostatečně silný zdroj elektřiny. Prototypy Starship proto dle dřívějšího vyjádření Muska používají batterypacky z elektromobilů Tesla.
Výbuch? Dětská nemoc
Po úspěšném dokončení opětovného narovnání dokonce došlo k opětovnému zážehu motoru, který by měl zajistit finální zpomalení před přistáním. Motor nicméně neposkytoval dostatečný výkon a následně selhal, což bylo způsobeno nízkým tlakem paliva. Během manévru totiž také dochází k přepnutí na palivové nádrže umístěné v horní části rakety. Byť tento nelehký úkol Starship zvládla také, zřejmě během něj došlo k poklesu tlaku paliva – metanu. To způsobilo, že směs byla příliš bohatá na okysličovadlo – kyslík a motor „zkonzumoval“ sám sebe. Alespoň tak lze soudit dle nazelenalé barvy plamene, což v minulosti SpaceX potvrdila jako znak, že dochází k spalování mědi ze samotného motoru.
Výsledkem tedy bylo, že se Starship SN8 rozbila o přistávací plošinu, na níž se jinak bezchybně trefila. Výsledný výbuch byl spektakulární, nicméně nelze ho vykládat jako selhání – ba naopak. I věčný optimista Elon Musk před testem dával šanci na úspěch 30 %. A ve výsledku se povedla vzletová fáze, oba manévry i opětovný zážeh. Jak Musk uvedl na Twitteru, SpaceX získala všechna potřebná data a vývoj je tedy zase o kus dál. Další prototyp Starship SN9 je přitom již téměř hotov a další testy se tak mohou odehrát v řádu dnů, max týdnů. Na několika dalších prototypech se navíc pracuje a lze tak očekávat, že další měsíce budou patřit intenzivním letovým testům.
Na závěr se hodí zmínit, že k úspěšnému testu SpaceX gratuloval i Jeff Bezos. Od majitele Amazonu a konkurenční vesmírné společnosti Blue Origin je pochvala zvláštně významná, neboť je veřejným tajemstvím, že se oba miliardáři zrovna dvakrát nemusí.
Díky za objektivní článek.
…finální Starship jich bude mít až 28…
…Neméně významným účelem manévru je ale také zabránění přílišnému zahřívání pláště rakety v důsledku tření v atmosféře. Starship tak díky nižší návratové rychlosti bude moci fungovat bez masivního tepelného štítu, který by jinak samozřejmě zhoršoval její letové schopnosti….
– takhle to vypadá, když články „vyrábí“ lidé, kteří o dané problematice nemají ani páru, ach jo
Pro relevantní informace doporučuji podívat se úplně jinam (kosmonautix.cz, elonx.cz,…)
Za ty motory se omlouvám, to je samozřejmě blbost. Přiznám se, že jsem článek psal ráno ve spěchu a překoukl jsem se.
Co se týče toho manévru, mohl byste mě prosím navést, co je přesně špatně? Vycházel jsem zde i ze zahraničních médií (např. Ars Technica) a oba důvody jsou uváděny, nejsem si tedy jist, co přesně máte na mysli.
Jinak samozřejmě nepopírám, že kolegové z Kosmonautix jsou určitě větší odborníci na problematiku a jejich články jsou technicky podrobnější. Náš web je ale přece jen cílen na širší veřejnost a není tak tematicky vyhraněn, takže určité zjednodušení je žádoucí. Pokud tam ale mám faktickou chybu, budu samozřejmě rád za upozornění a opravím.
Ve SpaceX opět dokázali, že jsou špičkou v dobývání vesmíru a inovacích. Je úžasné sledovat rychlost vývoje v tomto oboru :)