Nekonečný příběh jménem spor USA vs. Huawei otevírá další kapitolu. Čínská společnost zveřejnila netradiční tiskovou zprávu, v níž vznáší závažná obvinění proti americké vládě. Jde zřejmě o reakci na zprávu z minulého týdne, podle níž je Huawei vyšetřován americkými úřady pro podezření z krádeže technologií.
Huawei v čerstvé zprávě píše, že americká vláda využívá všechny své soudní, administrativní i jaksi mimosystémové prostředky k narušení jejich fungování.
Jako z filmu: u zaměstnanců Huawei prý zvoní FBI
Podle prohlášení Huawei musí jejich současní i bývalí zaměstnanci čelit nepříjemným návštěvám FBI. Američané totiž prý přímo k nim domů posílají agenty, kteří se je snaží přesvědčit ke spolupráci a donášení na Huawei. Někteří zaměstnanci také prý byli dočasně zadrženi.
Dalším obviněním ze strany Huawei je tvrzení, že americká vláda začala podnikat cílené kyberútoky s cílem infiltrovat intranet společnosti.
Kauza tak během tříměsíční výjimky umožňující Huawei nadále spolupracovat s americkými firmami nabývá netušených rozměrů. Američané se nejnovějším obviněním brání a podotýkají, že Huawei pro svá tvrzení nepředložil žádné důkazy.
Cvičení ve spekulacích?
Huawei však není sám, kdo neváhá vznášet vážná obvinění bez důkazů. Do kauzy totiž koncem srpna vnesl nový náhled profesor fakulty kybernetické bezpečnosti na Ulster University. Profesor Kevin Curran z této prestižní britské univerzity kriticky zhodnotil analýzu sociologa Christophera Baldinga, podle které někteří zaměstnanci společnosti Huawei pracují pro čínskou armádu.
Baldingova analýza se stala základem pro mnohá obvinění proti Huawei a nedávno s ním rozhovor pořídil i veřejnoprávní Český rozhlas. Kritický článek zmiňovaného profesora kybernetické bezpečnosti však upozorňuje na mnohé nedostatky jeho práce.
První výtkou je, že navzdory publikaci analýzy na webu SSRN určenému ke zveřejňování akademických prací nejde o seriózní vědeckou práci. To ostatně připouští i samotný Balding, který své dílo označil za článek k poskytnutí informací veřejnosti.
Mnohem závažnějším nedostatkem celé práce je však její zjevná neprůkaznost. Sociolog Balding svůj článek sepsal na základě analýzy uniklých životopisů zaměstnanců Huawei. Údajně s ohledem na samotné zaměstnance však odmítá sdělit, o které jde, takže není možné jeho tvrzení nezávisle ověřit.
Z neuvěřitelných 590 milionů životopisů, které unikly z čínských webů s nabídkami práce, jich podle Baldinga 25 000 patří zaměstnancům Huawei. Pomocí určitých klíčových slov pak došel k závěru, že 100 z těchto zaměstnanců může mít propojení s armádou. Samotný článek se pak ovšem zaobírá jen trojicí zaměstnanců.
Inženýr Yang
Prvním zmiňovaným zaměstnancem je kdosi, komu Balding přiřadil pseudonym inženýr Yang. Ten prý testuje software základnových stanic Huawei a zároveň s tím pracuje jako pedagog a výzkumník na Národní univerzitě obraných technologií. Zaměstnání odborníka z průmyslu na vysoké škole není ničím zvláštním nikde ve světě, Huawei však prý má přísnou politiku zabraňující zaměstnancům pracovat jinde. V tom Balding spatřuje podezřelou indicii.
Balding dále bez dalšího vysvětlení v článku tvrdí, že Yang na univerzitě působí v rámci Strategické podpůrné síly, odnože Čínské lidové osvobozenecké armády, která má dohlížet na „vesmírné, kybernetické a elektronické bojové schopnosti“. To podle Baldinga „vyvolává nesmírně znepokojivé otázky“. Sám sociolog ovšem obratem dodává, že není možné s jistotou říci, jestli se Yang jakýchkoliv zásahů jménem armády dopustil.
Profesor kybernetické bezpečnosti Curran dále upozorňuje na to, že Baldingovi asi vzhledem k jeho sociologickému zaměření není známo, že zahraniční vlády software základnových stanic testují. Například v Británii existuje speciální Středisko pro hodnocení kybernetické bezpečnosti. Tato organizace byla zřízena vládou a řídí ji Národní středisko pro kybernetickou bezpečnost ve spolupráci s operátory a dodavateli technologií.
Podobná střediska podle Currana existují po celém světě, takže považuje za nepravděpodobné, že by nějaká západní vláda povolila instalaci zařízení Huawei, pokud by si na základě analýzy softwaru nebyla jista, že nepředstavují riziko.
Výzkumník Li
Druhým v Baldingově článku popisovaným zaměstnancem je výzkumný inženýr Li (opět pseudonym). U něj Balding konstatuje, že jeho životopis naznačuje, že v Huawei působil jako jakýsi zástupce ministerstva státní bezpečnosti. Přímo zaměstnancem ministerstva však nebyl. Podle Baldinga to nicméně znamená „systematizovaný vztah“ mezi státem a Huawei.
Problém je, že z Liova životopisu vyplývá, že v Huawei zajišťoval budování „zákonného odposlouchávání vybavení“. To je podle Baldinga „důvod se domnívat“, že tak činil na přání ministerstva. Zde ovšem Balding poněkud ignoruje, že zákonný odposlech není ničím nezvyklým. Podobný požadavek má na operátory drtivá většina zemí, jde jednoduše o způsob, jak umožnit bezpečnostním složkám realizovat soudem nařízené odposlechy.
Čirou spekulací pak je snaha propojit jméno Li se starší zprávou agentury Bloomberg, podle níž Vodafone v Itálii našel v zařízení Huawei „zadní vrátka“. Samotný Vodafone však tuto zprávu záhy vyvrátil s tím, že Bloomberg označil za „zadní vrátka“ úmyslně vybudovanou rutinní diagnostickou funkci, která umožňuje Huawei se souhlasem Vodafone provádět technickou podporu.
Síťový inženýr Qiang
Třetím a posledním pilířem práce sociologa Baldinga je zaměstnanec, jemuž přidělil pseudonym Qiang. Ten dříve pracoval ve státní Čínské společnosti pro leteckou a vesmírnou vědu a techniku. Tato společnost se podílí na čínském vesmírném programu a vyvíjí raketové technologie. Z toho Balding bez dalšího vyvozuje, že Qiang není „normálním programátorem nebo síťovým inženýrem“, ale „položkou státní bezpečnosti“.
Balding dále tvrdí, že „existuje také nějaký záznam“, že se Qiang podílel na „kopírování nebo hackování cizího hardwaru“. Ani pro jedno tvrzení však nepředkládá jakýkoliv důkaz.
Vysoká politická hra
Profesor kybernetické bezpečnosti Kevin Curran na závěr svého zhodnocení konstatuje, že Baldingovo dílo je provokativním článkem, který se může částečně zakládat na pravdě. Upozorňuje však na to, že článek vychází především ze spekulací a nepodložených dedukcí, takže by neměl být vnímán jako seriózní analýza.
Curran dále podotýká, že pro Huawei pracuje 194 000 zaměstnanců, a je tedy dosti pravděpodobné, že někteří skutečně dříve pro armádu či vládu pracovali. Takové vazby však ještě nepředstavují žádný důkaz o ilegální činnosti. Je navíc třeba brát v úvahu, že o bývalé armádní odborníky bývá obecně v průmyslu zájem po celém světě.
Bez zajímavosti také není, že nezisková Fulbrightova univerzita, na níž Balding učí, je financována americkým ministerstvem zahraničí. To sice opět nemusí nic znamenat, avšak vzhledem k vyhroceným obchodním vztahům mezi USA a ČLR bychom to neměli ani úplně ignorovat.
Spor plný závažných, ale vesměs nepodložených obvinění z obou stran totiž musíme vnímat především jako politickou hru. Budování 5G sítí je obrovský byznys a obě strany sporu mají pochopitelně zájem podpořit úspěch „svých“ firem.
Tomáš Krompolc
Další dnešní články
