Fotoaparáty většiny telefonů jsou již dnes vesměs kvalitní a ani v nižších třídách už zpravidla nenarazíte na vyloženě strašné výsledky. Výrobci tak musí vymýšlet stále nové funkce a schopnosti, jimiž se snaží alespoň marketingově trumfnout konkurenci.
V poslední době si lze všimnout trendu, kdy se do popředí reklamních materiálů dostávají informace o zoomovacích schopnostech daného modelu. Výrobce typicky zveřejní nějaké ohromující číslo určující přiblížení, jehož je telefon schopen. Ne vždy však jasně uvádí, jestli jde o skutečný optický zoom, nebo jen digitální zvětšení. Objevují se navíc i pojmy jako hybridní zoom, které ale mohou neznalého zákazníka snadno zmást.
Introducing #OPPOReno2 #Quadcam with #20xZoom. Coming first to India on 28.08.2019 pic.twitter.com/ySwRdeoXLa
— OPPO India (@OPPOIndia) August 16, 2019
V tomto článku se proto podíváme na rozdíly mezi jednotlivými technologiemi a řekneme si i něco o tom, jak výrobci mnohdy poněkud zamlžují fakta.
Optický zoom
Optický zoom je v kontextu telefonů objektiv s pevným přiblížením. Zvětšení může být různé, například dvojnásobné nebo pětinásobné. Na rozdíl od klasických fotoaparátů však nebývá kvůli nutnosti vměstnat čočky do malého prostoru proměnlivé. Jakékoliv mezikroky mezi standardním záběrem a optickým zvětšením tak jsou řešeny digitálně, o čemž bude řeč později.
Důležité je, že optický zoom je jediný způsob, který skutečně reálně obraz přibližuje a umožňuje zachytit data, která standardní kamerou nevyfotíte. Jako takový tak má největší „marketingovou hodnotu“ a proto někdy bývá toto označení zneužito i pro řešení, která takto nefungují.
Digitální zoom
Digitální zoom je „technologie“, která umožňuje telefonům dosáhnout klidně stonásobného „přiblížení“. To sice výrobci rádi ve svých propagačních materiálech využívají, ale už jaksi nevysvětlují, o co jde. Většina našich čtenářů asi úskalí tohoto řešení chápe, nicméně ne každý zákazník se v této problematice orientuje.
Digitální zoom jednoduše není nic jiného než ořez. Pokud vyfotíte klasickou nepřiblíženou fotku a následně z ní uděláte výřez, který zvětšíte na původní rozlišení snímku, máte digitální zoom. Aplikace fotoaparátu dělá úplně to stejné, pouze v reálném čase.
Protože však téměř vždy dochází k upscalování (zvětšení na původní rozlišení), ne všem musí dojít, že reálně tímto způsobem žádná jiná obrazová data získat nelze. Pokud například na 8Mpx snímači digitálně přiblížíte focenou scénu tak, že zachycuje 1Mpx výřez ze snímače, přesně tolik obrazových bodů reálně zachytíte. Aplikace fotoaparátu sice tuto 1Mpx fotku ihned zvětší na původní rozlišení, ovšem takto získané body jsou čistě jen digitálně dopočítané a výsledek tak proto bude vypadat pixelizovaně a nebude obsahovat o nic víc detailů, než byste získali bez přiblížení.
Hybridní zoom
V posledních letech se lze setkat také s označeními jako hybridní zoom, super-res zoom a podobně. To je opět víceméně digitální zoom, ovšem už poněkud sofistikovaněji provedený. Místo pouhého přepočítání výřezu na původní rozlišení tak nastupují i další technologie. Digitální zoom navíc bývá většinou aplikován až na snímek pořízený s určitým optickým přiblížením, z čehož plyne ono označení hybridní. Prvním telefonem, na němž tato technologie fungovala opravdu dobře, byl Huawei P30 Pro.
V praxi se uplatňují například různé AI technologie, které dokáží detekovat scénu a lépe si „domyslet“ pixely potřebné pro získání vyššího rozlišení. Například Google nebo Huawei také používají řešení, při němž při focení přiblížené scény dojde k pořízení několika snímků. Ty jsou mezi sebou následně porovnány a na základě drobných odlišností mezi nimi dokáže software telefonu lépe dopočítat chybějící data a dosáhnout tak skutečně o něco detailnějšího snímku, než by bylo možné získat pouhým výřezem z jediné fotografie.
Technologie hybridního zoomu tak poskytují kvalitnější výsledky než obyčejný digitální zoom. Kvalita výsledných fotografií dost záleží na implementaci konkrétního výrobce, ale může být poměrně slušná i při vícenásobném přiblížení. Obdobnou technologii ostatně používají astronomové pro zlepšování snímků z různých teleskopů, kdy je zase třeba odstranit šum a další negativní efekty.
Ani sebelepší hybridní zoom však z definice nemůže zachytit tolik detailů jako opravdový optický zoom.
Když optický zoom není tak úplně optický
Ani u velkých značek není tak úplně možné se spolehnout na to, že označení typu jejich zoomu odpovídá realitě. Například Xiaomi Mi Note 10 se chlubí pětinásobným optickým zoomem, což je dokonce napsáno vedle čočky kamery na zadním krytu telefonu.
Realita je však jiná. Optické přiblížení je jen 3,7násobné a aplikované na 8Mpx snímač. Výsledné fotografie jsou ale 5× přiblížené v rozlišení 5Mpx. Xiaomi tak jednoduše rozdíl mezi optickým a udávaným zoomem řeší digitálně. Tím, že ale Xiaomi rovnou udává rozlišení zoom kamery nižší, než je hardwarové rozlišení snímače, mají zřejmě zástupci společnosti pocit, že jde o hardwarové a tedy optické přiblížení.
Obdobně se zachovalo OnePlus u svého modelu OnePlus 7 Pro, který měl nabízet trojnásobný optický zoom. Reálně však je zoom jen 2,2násobný a zachycený na 13Mpx snímač. Výsledná fotka se pak ořízne na 8Mpx snímek s trojnásobným zvětšením.
S čísly kouzlí i Samsung
Podobným kličkám nedokázal odolat ani Samsung u své nejnovější řady Galaxy S20. V případě špičkového modelu Galaxy S20 Ultra Samsung udává 10násobný „hybrid-optic“ zoom. Už z názvu je patrné, že asi nepůjde tak docela o optický zoom. A zástupci společnosti skutečně na přímý dotaz přiznali, že opticky telefon nabízí pouze čtyřnásobné přiblížení a zbytek je opět řešen digitálně.
Ještě hůř je na tom podle serveru NotebookCheck dvojice modelů S20 a S20 Plus. Ty údajně nabízejí jen velmi slabý 1,06násobný optický zoom. Udávané trojnásobné zvětšení je tedy téměř výhradně digitální.
Nepřehlédněte – recenze Samsung Galaxy S20 Ultra: telefon bez kompromisů
V případě „100× Space Zoom“ technologie, kterou se hrdě chlubí Galaxy S20 Ultra, jde pak taktéž převážně o digitální zoom, což ale Samsung přiznává. Ve specifikacích je toto zvětšení označeno jako „umělou inteligencí poháněný digitální zoom“. Pro dosažení lepších výsledků je tak využíváno řady zajímavých softwarových triků, které vycházejí především z nasnímání více záběrů v jeden okamžik, což jsme popisovali výše.
Trocha upřímnosti by neuškodila
Výrobci během poměrně krátké doby dokázali posunout fotografické schopnosti telefonů na velmi slušnou úroveň, což se týká i zoomu. Od primitivního digitálního zvětšení jsme se během pár let dostali k několikanásobnému optickému přiblížení a mnohdy překvapivě slušně fungujícímu hybridnímu zoomu, který s využitím AI dokáže vykouzlit ostré a detailní snímky.
Je ale škoda, že marketingová oddělení mnohdy žonglují pojmy jak se jim hodí a mlží, nebo přímo lžou. Zatímco u „no name“ výrobců se to dá pochopit, značky jako Xiaomi, OnePlus nebo Samsung by si to snad mohly odpustit. Nutno říct, že uvedené společnosti fungování svých zoomů dříve či později upřesnily. Jen to ne vždy bylo patrné při představení a na marketingových materiálech.
Pokud je pro vás při výběru nového telefonu důležitá možnost přibližovat, určitě proto nevybírejte podle reklam a zkuste si o konkrétním řešení na daném modelu zjistit přesnější informace.
