- Herní ovladače už delší dobu trápí porucha zvaná joystick drift
- Ta způsobuje to, že joysticky registrují pohyby i v klidovém stavu
- Nová technologie v podobě tunelové magnetorezistence by mohla tento problém vyřešit
Poslední týden se hodně píše o chystané konzoli Nintendo Switch 2 – ostatně není se čemu divit, když ji japonská společnost minulou středu oficiálně představila se vším všudy. Ačkoli všichni doufáme, že se jakékoli problémy novince vyhnou, pamětníci si jistě vzpomenou na poměrně nepříjemný problém jménem joystick drift, který postihoval první generaci Switche. Ve zkratce jde o poruchu, kdy joysticky registrují pohyb i ve chvíli, kdy jsou v klidovém stavu, což umí pořádně znepříjemnit herní zážitek. Abychom ale byli fér, tento problém řeší prakticky všichni výrobci herních gamepadů.
Blíží se konec nepříjemného joystick driftu?
Hráči, které joystick drift postihl, měli hned několik možností, mezi které patřila výměna joysticku (případně celého ovladače) nebo různé „babské“ rady na internetu. Nyní to ale vypadá, že tento problém konečně vymizí, přičemž za to bude moci kvantová mechanika. Dříve to vypadalo, že řešením budou snímače s Hallovým jevem, nicméně nyní se objevilo nové řešení. Tím je tunelová magnetorezistence (TMR), tedy technologie, která před dvaceti lety způsobila revoluci v oblasti pevných disků pomocí kvantové mechaniky a magnetů.
Současné řešení joysticků totiž spoléhá na dva potenciometry, přičemž jejich opotřebení způsobuje právě onu nepříjemnou poruchu. Proto se výrobci obracejí k senzorům, které nejsou závislé na tření součástek o sebe. Joysticky využívající Hallův jev mají nicméně hned dva zásadní problémy – jednak jsou mnohem dražší na výrobu než běžně používané řešení s potenciometry a jednak mají vyšší nároky na energii, což je v případě herních ovladačů nežádoucí. Řešení v podobě TMR má proto otevřené dveře.
Základy mu položili už v roce 1988 fyzikové Albert Fert a Peter Grünberg, kteří nezávisle na sobě objevili jev zvaný gigantický magnetorezistivní efekt (GMR), za který oba v roce 2007 obdrželi Nobelovu cenu za fyziku. Zjistili, že přítomnost magnetického pole působícího na ultratenké vrstvy tvořené vodičem, například mědí nebo hliníkem o tloušťce jen několika nanometrů, vloženým mezi dva magnetické materiály ovlivní směr spinu elektronů a jejich schopnost snadno přecházet z jedné strany vrstvy na druhou.
Masové implementace TMR se nejspíše jen tak nedočkáme
Právě na tomto objevu je TMR založeno – aby elektrony mohly proudit z jedné strany filmu na druhou, využívá kvantově mechanický jev zvaný kvantové tunelování, díky čemuž prochází meziprostorem. To, co činí efekt TMR užitečným v elektronice, ovšem není samotné tunelování. Jde o to, že přidávání a ubírání magnetického pole způsobuje měřitelnou změnu odporu. Další výhodou je relativně nízká energetická náročnost, především s ohledem na joysticky využívající Hallův jev, což jim zároveň umožňuje být zakomponován do současných designů ovladačů, aniž by bylo nutné je výraznějším způsobem přepracovat, což snižuje cenu implementace.
Nepřehlédněte
Konzole Nintendo Switch má vážnou konstrukční vadu, nejspíš bude nutné odškodnit zákazníky
Senzory TMR také nabízejí větší stabilitu výkonu v širším rozsahu teplot, což je výhoda, která je obzvláště užitečná u výrobku, který je často držen v teplých rukou po dobu několika hodin. Přestože technologii TMR zatím nepoužívají velké firmy jako Nintendo, Microsoft a Sony, gamepady s joysticky TMR již prodává několik výrobců třetích stran.
Vzhledem k tomu, že výroba joysticků využívajících TMR je prozatím dražší, než jak tomu je u těch s Hallovým jevem (o řešení s potenciometry ani nemluvě), zejména v menších objemech, pravděpodobně bude nějakou chvíli trvat, než se řešení výrazněji rozšíří.
