- Závislost na smartphonu nebo sociálních sítích můžeme označit za tzv. postmoderní závislosti
- Riziko představují velmi podobné, jako třeba kokain nebo hrací automaty
- Jak zjistit, jestli problém máte i vy, případně jak s tím bojovat?
Vzpomínáte, jak vás vaši rodiče křečovitě varovali před nebezpečím, které pro člověka představují tvrdé drogy? Jednu takovou teď všichni užíváme, jsme na ní patřičně závislí a ani nám to nepřijde. Řeč není o kávě ani čokoládě, ale o sociálních sítích. A jakkoliv se vám to může zdát přitažené za vlasy, postmoderní typy závislostí nejsou o nic lepší než ty klasické.
Nomofobie a další postmoderní bubáci
Když se řekne „technologie“ a „závislost“, většinu lidí jako první napadne nomofobie, tedy chorobná závislost na mobilním telefonu. Podle americké státní agentury Národní instituty zdraví (NIH) se nomofobie vyskytuje u majitelů smartphonů ve všech věkových skupinách, nejvíce prý až v 73 % případů. Jiné studie uvádějí, že zhruba dvě třetiny uživatelů vykazují známky závislosti na telefonu.
A že nejde o žádnou legraci, dokazují i symptomy a abstinenční příznaky, které se podezřele shodují s případy, kdy drogově závislí vysadí svou látku: úzkost, chvění, zvýšené pocení, dokonce i zvýšený srdeční tep. Že nejste závislí? Tak zkuste vyrazit na procházku nebo do obchodu bez vašeho telefonu…
Kromě nomofobie, která je relativně komplexní a vychází z toho, že závislý udržuje potřebu mít u sebe neustále mobilní telefon (z různých důvodů), můžeme v dnešní době pojmenovat i další postmoderní typ závislosti, a sice závislost na sociálních sítích.
Že sociální sítě vykazují známky drogy a může na nich vzniknout závislost, se shodují odborníci napříč spektrem. „Sociální sítě mohou vyvolávat závislost, kterou definujeme nadměrným zájmem o sociální média, nekontrolovatelným nutkáním přihlásit se, nebo je používat, a věnováním jim tolik času, že to narušuje jiné důležité oblasti života,“ uvedla americká nezisková organizace Addiction Center.
Pojďme si to ukázat na několika příkladech. Mechanismy, se kterými sociální sítě jako Facebook, Instagram nebo TikTok pracují, označují odborníci jako dopaminergní – při jejich používání se v mozku vyplavuje hormon dopamin. Ten v jednoduchosti přináší pocit štěstí, motivace a radosti z odměny.
Jak u sebe odhalit závislost na sociálních sítích?
Zeptejte se sami sebe na těchto 6 otázek, a pokud na alespoň 3 z nich odpovíte kladně, možná máte problém:
- Trávíte hodně času přemýšlením o sociálních sítích nebo plánováním toho, jak je budete používat?
- Pociťujete nutkání používat sociální sítě stále častěji?
- Používáte sociální sítě, abyste zapomněli na osobní problémy?
- Snažíte se často neúspěšně omezit používání sociálních médií?
- Máte pocit neklidu, pokud zrovna nemůžete používat sociální média?
- Používáte sociální sítě tak často, že to má negativní dopad na vaši práci či studium?
Představte si, že pokojně pracujete, když v tom vám přijde upozornění, že někdo publikoval fotku, kde vás označil. Chňapnete telefon, otevřete aplikaci a na fotku se podíváte. V tu chvíli vám do mozku dorazí dávka dopaminu. Příjemný pocit můžete cítit i poté, co už 10 minut v kuse projíždíte příspěvky na TikToku. Vlastně jen hýbete prstem odspodu nahoru a máte se hezky.
Ne náhodou je nadměrné používání sociálních sítí přirovnávané k hazardnímu hraní nebo k užívání tvrdých návykových drog, jako je třeba kokain. Dopamin v mozku totiž v těchto případech pracuje velmi podobně jako u sociálních sítí. Neurologové už běžně přirovnávají interakci se sociálními sítěmi k injekční stříkačce s dopaminem, která je vstřikována přímo do těla.
Rizika? Větší, než si myslíte
Někdo by mohl říct, že rizika to nemá skoro žádná. Na rozdíl od kokainu nebo gamblingu sociální sítě nestojí žádné peníze a nehuntují tělo jako klasické návykové látky. Podle odborníků je ale problém právě v tom, že dopamin ze sociálních sítí je snadno dostupný a de facto neomezený – nemůže dojít.
„Dopamin z Facebooku a TikToku vlastně nikdy nekončí. Cigarety a alkohol vám mohou dojít, totéž se ale nedá říci o obsahu na sociálních sítích,“ prohlásil expert na vzdělání a bývalý učitel Leon Hady ve svém článku na portále The Independent.
Závislost na internetových médiích ovšem představuje rizika, a rozhodně jich není málo. Předně je tu prokrastinace. Pokud popustíte závislosti uzdu, může vás okrádat o čas, který byste měli věnovat práci, rodině, vztahům nebo třeba vlastnímu volnému času a koníčkům. To všechno je pro vás mnohem hodnotnější než bezduché surfování po sítích.
Velmi problematický je také dopad nadměrného užívání sociálních sítí na lidskou psychiku. Snadno dosažitelný dopamin ze sítí může způsobit, že je pro vás složitější získat dopamin tradiční cestou při běžném fungování. Od toho už je pouze krůček k úzkostným poruchám, depresím a jiným duševním problémům, které se u vás v minulosti neobjevovaly.
Odborníci správně pojmenovávají také syndrom pomýlené reality. „Sociální sítě nastolují prostředí, v němž lidé porovnávají své reálné offline já s bezchybnými, vyšperkovanými a upravenými online verzemi ostatních, což může být škodlivé pro duševní pohodu a vnímání sebe sama,“ vysvětluje Addiction Center.
Plošné řešení neexistuje, ale…
Aktuálně tím nejlepším řešením, které máme k dispozici, je prevence. Lidé všech věkových kategorií by měli vědět, jaká rizika nadužívání sociálních sítí přináší a že vlastně může jít o závislost ne nepodobnou té na kokainu nebo třeba nikotinu.
Někteří lidé dokonce volají po regulaci. „Pokud tyhle AI řízené dopamin dojící algoritmy nezregulujeme, budeme mít vážný problém. Alkohol a drogy regulujeme, tak proč neregulujeme něco, co má úplně stejné, ne-li horší účinky?“ napsal na Facebook kouč a publicista Petr Ludwig.
Expert na vzdělávání Leon Hady připomíná, že i u jiných potenciálně nebezpečných látek lidstvo muselo nejprve objevit rizika, až poté došlo k zákazu, nebo alespoň regulaci. Zkraje 20. století byl kupříkladu kokain populární přísadou nápoje Coca Cola. Nehledě na fakt, že ještě před 80 lety byly cigarety vnímány jako naprostá samozřejmost, a kouření dokonce doporučovali sami lékaři.
To nejlepší, co proti závislosti můžete udělat vy sami, je zamyslet se nad tím, jak sociální sítě konzumujete a kolik času na nich trávíte. Například:
- k jídlu usedejte v klidu, bez vnějších vlivů a hlavně bez telefonu
- když pracujete, pracujte – notifikace zablokujte vhodným nastavením režimu Nerušit
- při sledování televize nechte mobil daleko od sebe, věnujte pozornost pořadu
- na toaletě buďte jen tak dlouho, jak je potřeba (mrk, mrk)
- telefon vůbec nepoužívejte alespoň 20 minut po probuzení a 20 minut před spaním.
Na závěr pro vás máme jeden fígl. Na Androidu i na iPhonu si můžete nastavit časový limit pro jednotlivé aplikace. Na iPhonu běžte do Nastavení –> Čas u obrazovky –> Limity pro aplikace a nastavte limit pro určité aplikace či skupiny aplikací. Na Androidu stačí z Nastavení přejít do Digitální rovnováha a rodičovská kontrola –> Panel a vybrat opět aplikace, u kterých chcete omezit čas.
Jakub Fišer
Další dnešní články
