- Šéf OpenAI Sam Altman přiznal, že celý obor, OpenAI nevyjímaje, přestřelil odhady, jak rychle se AI prosadí v reálné ekonomice
- AI podle něj pořád nemá svůj „iPhone moment”, protože chybí produkt, který by změnil způsob, jak lidé s technologiemi pracují
- Rýpl si taky i do nejmenované konkurence kvůli přehnanému marketingu okolo bezpečnosti AI
Šéf OpenAI Sam Altman se v rozhovoru pro podcast Davida Senry přiznal k chybě, kterou by na jeho místě mnozí radši zamlčeli. Odhady, jak rychle umělá inteligence ovládne ekonomiku, byly podle něj přehnané. Na vině s příliš rychlými a optimistickými predikcemi o tom jak AI změní svět je primárně Altman, byť v tom rozhodně není sám.
ℹ️ Stačí jeden klik! Přidejte si nás mezi mezi preferované weby, případně nás sledujte v Google Zprávách, nebo na Seznam.cz
Ekonomika má setrvačnost
Altman totiž čekal, že se svět po vydání GPT-4 v roce 2023 rychle promění. Nestalo se to. Lidi podle něj dál nakupují pořád od stejných firem a používají stejné nástroje stejným způsobem jako předtím. „Ekonomika má prostě obrovskou setrvačnost,” řekl. Svým způsobem to byl pro Altmana střet s běžnou realitou, která za branami Sillicon Valley vládne neúprosnou setrvačností.
Altman to přirovnal to Blockbusteru, kolem kterého jako kluk jezdil cestou do školy – lidi si tam chodili půjčovat filmy ještě dlouho poté, co Netflix začal posílat DVD poštou. Pomalejší přechod ale nepovažuje za problém, spíš naopak: tvrdí, že díky němu bude proměna byznysu „hladší” a že je za ni vděčný. Dodává jen, že takhle nastavit odhady příliš agresivně se povedlo celému oboru, jeho firmu nevyjímaje.
iPhone moment ještě nepřišel
Podobnou paralelu použil i pro současnou fázi AI. Přirovnal ji k éře chytrých telefonů před Applem – sám prý kolem roku 2003 nosil Palm Treo. Všechny technické součástky na „iPhone moment” AI už podle něj existují. Chybí jen produkt, který by stejně jako iPhone proměnil způsob, jak lidé s technologiemi pracují.
„Tohle je hlavně produktové selhání,” řekl Altman doslova. Přiznal, že to platí i o něm samém. Dvacet let pracuje s počítačem pořád stejně, kopíruje zprávy mezi aplikacemi a ručně se probírá e-mailem, přestože má k dispozici vlastní Codex, který by mu velkou část téhle práce mohl odebrat.
Rýpnutí do konkurence
Nejostřejší část rozhovoru se ale týkala bezpečnosti AI. Altman popsal dvě rizika, která podle něj stojí trochu proti sobě. Ztrátu kontroly nad AI a přílišnou centralizaci moci v rukou jedné firmy nebo člověka. Pak si odbyl takzvaný hrozný prodejní pitch: někdo nabízí lék na všechny nemoci a levné zboží výměnou za autonomii a vliv na budoucnost, to celé v zájmu bezpečnosti a vedle rostoucí nerovnosti. Zahrál si to i naživo: „Drazí poddaní, tady máte lék na rakovinu, hmotný blahobyt a skvělou zábavu, a vy přestanete remcat,” dodal.
Jméno nepadlo, server SiliconANGLE ale narážku spojil se šéfem Anthropicu Dariem Amodeiem, který dlouhodobě volá po větší regulaci AI. Na Anthropic to sedí to o to víc, že sám Amodei nedávno na síti X napsal, že řeči o léku na rakovinu dnes působí spíš jako klišé než jako inspirace a že mu lidé nevěří. Jediné, co podle něj pomůže, je nemoc opravdu vyléčit. Ironií přitom je, že podobnou vizi, tedy léčbu nemocí díky deseti gigawattům výpočetního výkonu, popsal ve vlastním blogu loni v létě i sám Altman. O kolik přesně teď OpenAI své odhady posunulo jiným směrem, už ale neprozradil.
Adam Homola
Další dnešní články
