- Nothing prezentuje Phone (3) jako plnohodnotnou vlajkovku, ale do královské třídy má spíš jen nakročeno
- Phone (3) je originální každým coulem: sekundární displej, design, ale i svérázný software
- Cena startující na 21 599 Kč je velmi sebevědomá, ale charisma telefonu ji částečně vyvažuje
Pamatujete na první OnePlus One, který jsme testovali už v létě roku 2014? Pojil se k němu tehdy nový pojem: flagship killer, neboli zabiják vlajkových lodí. U jejího zrodu stál Carl Pei, který chtěl světu ukázat, že perfektně vybavený mobil nemusí stát tolik, jak se nám Apple a Samsung snažil namluvit. Telefon měl své mouchy, ale zapsal se do paměti, a umožnil značce posléze vyrábět i levné modely.
O sedm let později to Carl zkusil z opačného konce. Se značkou Nothing začal u modelů pro nenáročné, aby s modelem Phone (3) poprvé navštívil prémiovou klientelu. Opět to není vlajkovka se vším všudy, ale kolik lidí má 40 tisíc na to, aby se vybavili tím nejlepším z nejlepšího?
Proč můžete důvěřovat SMARTmanii? Každý produkt nebo službu, kterou testujeme, prověřujeme v reálném provozu po dobu minimálně jednoho až dvou týdnů. Přípravě recenze věnujeme maximální pozornost a snažíme se v ní vždy objektivně zhodnotit všechny klady a zápory daného produktu.
Balení bílé čokolády
Telefony k recenzi dostávám většinou od kurýrů. Nothing Phone (3) mi ale doručil náš šéfredaktor osobně a už z dálky bylo vidět, že výrobce pojal krabičku trochu jinak. Obsahem se zase tolik neliší, uvnitř najdete jen telefon, kabel, kryt, a špendlík na SIMku, ale celý box se otevírá podobně jako bonboniéra, aby na vás veškerý obsah zapůsobil najednou.
Oproti uniformním, černým krabičkám o půdorysu telefonu uvnitř udělal Nothing příjemnou změnu – jako kdyby technicistní zobrazení samotného zařízení nestačilo.
Zmínil jsem, že vám Nothing napíše i uvítání, abyste si aspoň virtuálně plácli, že patříte do jedné party?
Design inspirovaný stormtroopery
Jedna častá rada do života říká, že nejdřív musíte pravidla znát, než si můžete dovolit je porušovat. V Nothing se toho chytli, obrnili se odvahou, a necouvli. Phone (3) proto pravděpodobně půlka lidí odsoudí, že mu chybí souměrnost, uměřenost, nebo vyspělost, protože rozbíjí i tak přirozené představy, jako že objektivy na zádech mají být zarovnané do linie nebo nějakého geometrického obrazce.
A víte co? Mě se tahle přiznaná neukázněnost líbí. Neříkám, že vždycky dává smysl, ale vzbuzuje náklonnost, kterou cítíme k rebelům a samorostům. Prostě sigma.
Nothing Phone (3) se pořád opírá o zažitý rukopis. Pořád na zádech uvidíte sešroubované bílé bloky a žilkování, pořád se po přejetí očima vybavují vzpomínky na přelet nad imperiálním hvězdným křižníkem, pořád přemýšlíte, která varianta stormtroopera stála telefonu předlohou. Najednou je jedno, že černý kruh v pravém horním rohu není fotoaparátem, ale displejem, neptáte se ani, proč je LED dioda tak daleko od všech objektivů a proč je objektiv se zoomem mimo osy. Zkrátka takhle výrobci vyšlo místo a imitace modulárního zařízení tento pragmatický postup umožňuje.
Dokud telefon neobléknete do pouzdra, možná si ani nevšimnete, že v polovině zad u pravé hrany je speciální tlačítko k ovládání již zmíněného displeje. Ano, Nothing se zbavil legendárních glyphů. Bohužel aplikaci Glyph composer zatím na Phone (3) nevyužijete. Ale pořád je to prvek originální, zapamatovatelný, a v budoucnu možná i lépe využitelný, než starší svítící oblouky a proužky.
Není to ale jediné tlačítko navíc, které na mobilu najdete. Kromě obligátního ovládání hlasitosti na levé straně přidal Nothing na pravou stranu vedle vypínače i svůj Essential key. Co čert nechtěl, funkci jakéhosi digitálního záznamníku nepotřebujete spouštět tak často, jak si výrobce myslí. Následkem je, že se obě tlačítka strašlivě pletou.
Posledním neokoukaným prvkem je červený čtvereček v prostředku zadní strany. Jeho blikání oznamuje okolí, že je natáčíte. Ochrana soukromí je jistě chvályhodná, ale o tomto řešení pochybuji – už jen proto, že na focení dioda nereaguje.
Zbytek konstrukce už působí konzervativně. USB-C konektor (pouze USB 2.0) na spodní straně obklopený reproduktorem a šuplíčkem na SIM karty, skleněná záda Gorilla Victus, kovový rámeček s mřížkou nothingovských teček, zakulacené rohy a odolnost splňující stupeň krytí IP68. Nothing Phone (3) mimochodem disponuje hned dvěma stereo reproduktory, které hrají velice slušně.
Telefon není zrovna kompaktní, ale to u skoro-vlajkovky ani nečekáte a pokud se dobře drží, není s denním využíváním sebemenší problém. Klidně si můžete nechat i všemožné držáky a kapsičky, které pojmou 99 % současných smartphonů.
Jemný displej chladných barev
Hodnocení vzhledu je příliš subjektivní na to, aby se dal demonstrovat odstup od plnokrevných králů mobilních telefonů. U displeje už je počitatelných parametrů víc. V případě Nothing Phone (3) jich je minimálně 3 528 000. Přesně tolik pixelů se namačkalo na plochu o úhlopříčce 6,67″ při poměru stran 20:9. Ať to nemusíte počítat, znamená to rozlišení 2800 × 1260 pixelů, protože prodloužené Full HD je moc obyčejné na to, aby Nothing dostalo před průměrnou střední třídu. Adekvátně k tomu je i jemnost displeje vyšší, dosahuje 460 ppi.
O podání barev se stará OLED panel s obnovovací frekvencí 120 Hz, který 960× za sekundu stihne změnit intenzitu podsvícení až na maximálních 4500 nitů. Bezpečnost pak řeší Gorilla Glass 7i. Není to sice Armor nebo Victus 2, ale žádný generační skok z produkce Corning zatím neodstartoval hromadný bankrot výrobců ochranných skel a fólií, ronit slzy proto nemusíte.
Součástí obrazovky je optická čtečka otisků a selfie kamera. V jejich případě Nothing nevymýšlel kolo, selfiečka proto nafotíte průstřelem blízko sluchátka, čtečka mu pak bude protipólem u spodní hrany. Neuškodil by jí však posun o centimetr vzhůru, teď se musí palec nepříjemně ohýbat, což si plnými doušky otestujete, pokud zvolíte místo ovládání tlačítky dotyková gesta.
Jak je dobrým zvykem, můžete si upravovat sytost barev, (automaticky) zapnout filtr modrého světla nebo volit, jak kontrastní barvy má prostředí volit. Nicméně pár položek mi v menu chybělo. Mám na mysli hlavně režim ovládání v rukavicích a fakt, že ovládání jednou rukou lze použít jen v kombinaci s ovládáním gesty. Škoda, něco takového bych klidně vyměnil za circle-to-search.
Alespoň že probuzení i uspání poklepáním funguje na jedničku a bohatá jsou i nastavení AOD, co se jeho aktivace a ochrany soukromí týče. Poladit si bohatě můžete i obsah, který bude společný pro zamykací i AOD obrazovku. Poskládáte si ho z pár předdefinovaných stylů hodin a mřížky 2 × 4 pozice pro widgety, případně 4 × 4, pokud časomíru oželíte – a samozřejmě uvidíte vše stylově v puntících.
Sekundární displej
Vzpomene si ještě někdo na notifikační diody? Zmizely jako zastaralé a nepotřebné, nahrazené AOD a chytrými hodinkami. A stejně jako se vrací móda, vrací se i staré nápady. Nothing (doslova) zazářil svítícími proužky na zadní straně. Můžete si ťukat na čelo, že jejich informační hodnota byla mizivá, že pak telefon vypadá jako interiéry z filmu Tron, ale pamatujete si je.
Líbí se mi, jak výrobce uvažuje pragmaticky. Přiznal si, že blikání čárek je příliš jednoúčelové a nedá se z nich zjistit dost na to, abyste telefon nemuseli odemykat. Proto byly glyphy nahrazeny kruhovým, monochromatickým displejem složeným z 489 diod, který umí zobrazovat informace a reagovat na různé podněty.
Primárně si můžete zobrazit čas, případně na vás Phone (3) blikne, když dorazí upozornění. Nechápu ale, proč výstrahu neopakuje, dávalo by to větší smysl. O to bizarnější je, kolik pozornosti Nothing věnoval tzv. hračkám. Tlačítkem na zádech můžete krátkým stiskem střídat různé minihry, s nimiž dlouhým stiskem interagujete. Lahev tak můžete roztočit, stopky můžete spustit a zastavit, v zrcátku se na sebe můžete podívat, a věštba vám pak řekne moudra jako „Time will tell“ nebo „Not today“.
Ano, vypadá to tak blbě, jak to zní. A stejně to stačí k tomu, abyste se těšili, jestli se nějaké legrácky objeví v budoucích updatech, nebo co zvládnou vývojáři pomocí GlyphMatrixSDK, které Nothing zveřejnilo, aby došlo i na chytřejší využití než indikátor baterie, sluneční dráha, indikace změny hlasitosti nebo vodováha.
Nothing OS má dobré nápady
Část informací o systému Nothing OS 3.5, postaveném nad Androidem 15, jsem už popsal v předchozích kapitolách, ale jaký z něj mám dojem, pokud ho beru jako ucelené prostředí a nejen shluk jednotlivých funkcí? Tváří se jednoduše, přístupně, ale nedivil bych se, kdyby v budoucích pěti let slíbených aktualizací trpěl určitou ztrátou identity.
Prvním aspektem je samotná grafika. Vytečkované fonty jsou neotřelé, černobílé ikony na domovské obrazovce podtrhují sci-fi ladění celého zařízení, jakmile si ale nainstalujete vlastní aplikace, přestane to držet pohromadě. Tu máte widget s průhledným pozadím, támhle barevnou ikonku, jinde mají rohy špatný rádius, takže brzy začnete stahovat další balíčky ikon, které naštěstí výchozí launcher podporuje.
Druhý důvod je víc ukrytý, ale dlouhodobě důležitější. Nothing OS od svého vzniku těžil z minimalistického pojetí Androidu. Jenže Google začíná zaostávat ve funkcích, které většina ostatních výrobců chytrých telefonů bere jako standard. Na příklad plovoucí okna, respektive multitasking.
Co dělá čistý Android? Skočíte do správce běžících aplikací, kliknete na ikonku a vyberete Rozdělit obrazovku. Plovoucí okno se nekoná. Nothing proto musel přidat položku Zobrazení ve vyskakovacím okně, která tuto chybu napravuje. Zároveň ale funguje i minimalizace aktivního okna potažením zespoda displeje vzhůru. Pokud ale stejné gesto zopakujete ve správci aplikací, bude mít funkci ukončení všech aplikací. To sice léčí bolístku, že Vymazat vše je běžně až na konci kolotoče běžících procesů, zároveň však jeden pohyb dostává dvě funkce. Oznámení trpí podobným nešvarem. Dokud vám svítí bublina na obrazovce, potažením ji rozevřete do plovoucího okna. Jakmile už je ale v roletce, klepnutím se aplikace spustí ve full screenu.
Zvyknete si, samozřejmě. Pokud bude Phone (3) vaším jediným zařízením, spokojíte se s tím, co máte, protože to funguje dobře. Jakmile ale začnete srovnávat s konkurencí, vzpomenete si na různé boční vysouvací roletky, nahrazení vypnutí displeje ve hrách jeho ztmavením v herním módu, který u Nothingu jen omezuje rušivé elementy nebo nahrává obrazovku, desktopový režim chybí úplně, o efektech, jako je nastavení hlasitosti pro jednotlivé aplikace, ani nemluvě.
Zato na umělou inteligenci došlo a pořád mi nedochází, proč digitální deníček Essential staví Nothing tak vysoko. Screenshot jedním stiskem tlačítka, nahrání obrazovky a diktafon jeho podržením, spuštění Essential Space dvojím stisknutím, během nahráváním pak dalším stiskem lze označovat klíčové momenty, to všechno je hezky po ruce. Přínos aplikace by pak měl spočívat ve třídění obsahu. Jenže když to srovnám s obyčejným Google Keep, chybí mi odškrtávací seznamy, chybí mi sdílení poznámek, chybí mi jakékoli zadávání textu, štítky… Postrádám spoustu věcí, které dělají úkolníček úkolníčkem, nevidím proto mnoho důvodů, proč na Essential Space přecházet. A vidina placeného členství mě už vůbec neláká.
Výkon a hardware jako důkaz vlastního ega
Ve svých materiálech Nothing prezentuje Phone (3) jako první skutečnou vlajkovku. Rychlým pohledem do specifikací ale zjistíte, že procesoru Qualcomm Snapdragon 8s Gen 4 něco chybí a něco přebývá. Navíc je to S za osmičkou, postrádám ono Elite na konci. Čip SM8735 nepoužívá custom jádra Oryon, jako jeho výkonnější bratříček, vystačit si musí s jedním Cortexem X4 na 3,21 GHz, třemi A720 na 3 GHz, dvěma A720 na 2,8 GHz a konečně dvojicí rovněž A720 na 2 GHz.
K tomu se pojí dvě paměťové varianty. Ta slabší se skládá z 12 GB LPDDR5X RAM a 256 GB vnitřního úložiště UFS 4.0, ta výkonnější povyšuje na 16 GB operační paměti a 512 GB úložiště. Paměťové karty Nothing Phone (3) nepodporuje, terabytová verze rovněž k dispozici není.
Systém, čipset a konstrukce
Rozměry: 160,6 × 75,59 × 8,99 mm, hmotnost: 218 g, zvýšená odolnost: IP68
Displej, konektivita a baterie
5G: , NFC: , Bluetooth: 6.0, Wi-Fi: 802.11 a/b/g/n/ac/6e/7, GPS: , konektor: USB-C
Baterie: 5150 mAh, rychlé nabíjení: , bezdrátové nabíjení:
Fotoaparáty
Jak padlo v diskuzi u recenze Motoroly Razr 60, využití plného výkonu v běžném provozu je spíš mýtus. Už nejsme v situaci, kdy se na slabším hardwaru Facebook spouštěl deset sekund, a hry rovněž počítají s tím, že každý nebude mít nejlepší železo. Proto nepřekvapí, že systém telefonu létá jak z praku a pořád máte pocit, že se procesor ani nezadýchal.
Mnohem zábavnější je pozorovat, jak se výkonem vypořádá baterie a management tepla. Tady musím přiznat, že Phone (3) topí. Magických 50 °C sice nepřekonal, ale chybělo jen maličko. Přesto to mělo minimální vliv na stabilitu – zátěžový test v 3DMarku sice pokaždé havaroval okolo 11. kola z 20, ale testy throttlingu ukazují, že výkon klesá jen velmi zvolna, a větší propad nastává přibližně po sedmi minutách a to jen na 80 % maxima. S komfortem držení už je to horší. Hliníkový rámeček odvádí medvědí službu a i když nejteplejší místa zůstávají mimo dosah, horko z nich se po obvodu rozlévá tak, že mu neuniknete. Zatímco skleněná záda ještě udržitelná jsou, boky už pálí nepříjemně.
Co to dohromady znamená, přeloženo do lidské řeči? Že se nebudete moc vytahovat svou pozicí v žebříčcích, ani nemá cenu dávat mobil do lednice, abyste si zase o pár bodů polepšili. Zároveň ale nebudete muset za rok pokukovat po výkonnějším zařízení nebo si vybírat jen hry, které umožňují snížit grafické detaily. Nothing Phone (3) možná není nejlepší z nejlepších, ale bohatě to stačí.
Nabíjení dvěma směry, s kabely i bez nich
S baterií je to jak s nádrží v autě. Čím rychleji jedete s výkonnějším motorem, tím dřív budete muset na benzínku. Nebo v našem případě k nabíječce. Nothing sice už spoléhá na akumulátor s křemíkovou katodou, ale jeho kapacita nijak neohromí. Mezinárodně prodávaný model má kapacitu 5 150 mAh, v Indii by se měla prodávat varianta s 5 500 mAh.
Příležitost strčit do kapsy slavnější konkurenci tak výrobce promeškal. Vyždímat telefon během dne není velký problém a pokud se nechcete přicházet večer domů s posledními 30 % v baterce, nedivil bych se, kdybyste začali odkládat mobil na nabíječku v průběhu dne.
Rychlost nabíjení rovněž není nijak zázračná, i když u Samsungu by asi měli jiný názor. Přes kabel dokáže nabíječka pracovat výkonem 65 W, bez něj se výkon sníží na 15 W. Oceňuji, že obě cesty umí telefon používat obousměrně. Pokud si proto chcete z telefonu nabít třeba svítilnu nebo sluchátka, dá se nabíjet výkonem 7,5 W, bezdrátově pak dostanete energii třeba do hodinek rychlostí 5 W. Jediné, co v takovém případě můžete ovlivnit, je zbývající kapacita akumulátoru v telefonu, po jejímž dosažení se nabíjení vypne.
| Naměřená rychlost nabíjení 65W adaptérem | ||||
| Úroveň | 30 % | 50 % | 80 % | 100 % |
| Čas | 12 minut | 22 minut | 34 minut | 59 minut |
Z pohledu správy energie nabízí Nothing Phone (3) jen naprosté minimum. Pokud čekáte více-úrovňový šetřič, nouzový režim, nebo plánování vypnutí a zapnutí, snižte své požadavky. Spořič baterie můžete jen vypnout a zapnout, stejné on/off nastavení se pak týká i optimalizace procesů na pozadí nebo chytrého nabíjení. Jedinou volitelnou položkou tak zůstává úroveň maximálního nabití mezi 70, 80 a 90 %.
Fotoaparát a záznam videa
U focení si výrobci volí různé strategie, kterými usilují o místo na trůně. Mohou navyšovat přiblížení optického zoomu, nasazovat obří rozlišení a spoléhat na digitální výřezy, někdy doufají, že další senzor získá data, která standardní optika nevnímá. Však si vzpomeňte, jak Samsung u modelu S23 Ultra vyzdvihoval 10× přiblížení, aby u S24 Ultra otočil a řekl, že pětinásobné přiblížení úplně stačí.
Nothing žádné nej lovit nechtěl. Na focení vzal, co funguje: ultraširoký objektiv se zorným úhlem 114°, klasický, a telefoto s trojnásobným optickým zvětšením. Typická je i jejich klesající světelnost. Hlavní optika s optickou stabilizací dosahuje f/1.7, širokáč zvládá f/2.2, ale musí OIS oželet, zoom pak má světelnost f/2.7, ale zase dokáže záběr stabilizovat. Trojici mušketýrů doplňuje selfie d’Artagnan, který stejně jako Athos, Porthos a Aramis šermuje rozlišením 50 MPx. Světelnost pak má f/2.2.
Ukázky z hlavního fotoaparátu
Pokud bych měl celkově hodnotit kvalitu snímků, napadají mě výrazy jako OK, v pohodě, nebo slušné. Nothing Phone (3) svými fotografickými schopnostmi díru do světa neudělá, ale fakt, že je na něj spoleh, rovněž není k zahození.
Tip: všechny testovací snímky v plném rozlišení naleznete zde
Má však své vrtochy. Několikrát jsem si všimnul, že HDR příliš tlačí na pilu, processingu se pak nedaří trefit vyvážení mezi širokým rozsahem a eliminací příliš tmavých či přesvětlených ploch. To může skončit slitými stíny, nebo naopak oblohou, která vypadá jak zakrytá dýmem. Naopak sympaticky vyznívá, že se Nothing nesnaží hrát na líbivost, a drží se realistického podání barev.
Ukázka zoomu
Ukázky zoomu v noci
Problematické 4K video při 60 fps
Videa se drží stejného, přirozeného tónování. Zlatá hodinka v nich patřičně vynikne, aniž by působila kýčovitě, a zachytit atmosféru města po dešti dokáže Phone (3) na jedničku. Přesto nemůžu natáčení v nejvyšším rozlišení jednoznačně doporučit, jelikož si celý záběr musíte promyslet, než stisknete spoušť.
Telefon totiž s aktuální verzí softwaru (označení Metroid-V3.5-250626-1933-EEA) neumí během záznamu ve 4K při 60 fps přepínat mezi všemi třemi objektivy. Když nahráváte na hlavní (1×), můžete se sice přepnout na 3×, ale pokud to uděláte během aktivního záznamu, nedojde k fyzickému přepnutí na teleobjektiv, nýbrž k digitálnímu přiblížení s výrazně horší kvalitou, o čemž se můžete přesvědčit z přiložené videoukázky.
Pokud byste chtěli 4K video při 60 fps nahrávat z nativně z každého objektivu, je nutné se na něj před spuštěním záznamu přepnout. Jinak to zatím opravdu nejde. Řešením je v tomto případě snížit framerate z 60 na 30 fps, pak už se během záznamu fyzicky mezi objektivy přepínat dá.
Druhou anomálií, která mě překvapila, je absence expertního režimu pro video. Zatímco u fotek můžete nastavovat ISO, vyvažovat bílou, autofokus a jiné parametry, pro natáčení zůstávají tyto volby nedostupné.
Závěrečné hodnocení
Celou recenzi přemýšlím, proč Nothing všude opakuje, jak je Phone (3) opravdový flagship. Kdyby na férovku řekl, že letošní vlajkovky jsou s cenami přes 30 tisíc moc drahé, a chtěli tudíž vyrobit něco dostupnějšího bez zásadních kompromisů, udělali by asi lépe. Mohli by říct: „Design je pro nás důležitý, takže jestli se rádi pochlubíte něčím originálním a zároveň chcete dobrý hardware, ale víte, že to něco bude stát, Nothing Phone (3) je tu přesně pro vás.“
Jenže nakouknutím do nejvyšší třídy jen ukazují, že s procesorem je Nothing pozadu a ač v tabulce vypadají parametry srovnatelně, na ne-kvantifikovatelných technologiích se šetřilo. Zbyde pak jen argumentovat cenou. Jenže Nothing chce za slabší variantu 21 599 Kč a za výkonnější dokonce 23 999 Kč. V této cenové hladině už ale konkuruje základní Galaxy S25, ale i OnePlus 13, nebo Xiaomi 15. První nabízí více funkcí (Dex, Goodlock, odolnější sklo, Snapdragon 8 Elite), druhý je lepší snad ve všech parametrech s výjimkou designu, a třetí má rovněž poměr výkon/cena příznivější.
Tip: do konce měsíce můžete využít exkluzivní akce na MP.cz, kde za cenu základní paměťové varianty získáte vyšší verzi s 16 GB RAM a 512GB pamětí.
Nothing Phone (3) má neuvěřitelné charisma, chcete na něj koukat, chcete ho držet, chcete se chlubit sekundárním displejem, ale musí vás opravdu uhranout, abyste rozumem nevybírali telefon buď výhodnější, nebo výkonnější.
Nothing Phone (3)
Klady
- design a charisma
- sekundární displej
- výkon bohatě stačí
- dobrá ergonomie
- oboustranné bezdrátové nabíjení
- stupeň krytí IP68
- kvalitní stereo reproduktory
Zápory
- Nothing OS nemá funkce, jako konkurence
- vysoká cena
- jako vlajkový smartphone se jen tváří
- vyšší míra zahřívání
- při 4K/60 fps videu nepřepíná mezi objektivy
